Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
A to bylo 2.4 i 2.6 optimalizovaný na jeden komp.To, že jsem to porovnával s 4MB huge od slacku 12.1 bylo fakt jen to porovnání. Přímo v jádře mám akorát PATA, asi tři framebuffery a pár věcí jako třeba usb mass storage. Většina je jako modul nebo není. Nevím proč je tak velký (nebo teda doufám, že to není tím, čím si myslím
). Jádro na ARMu 2.6.35 (i věci jako framebuffer) má asi 2MB (stroj mám vedle sebe).
. Všechny kromě jedný síťovky (má flash na sobě) taky. Hmm a asi polovinu debugovacích nástrojů.
Co všechno je v tvém jádru?
-rw-r--r-- 1 root root 3728576 2010-08-05 20:34 vmlinuz-2.6.35-nitro
.
-rw-r--r-- 1 root root 1770144 2010-07-01 14:58:38 /boot/vmlinuz-2.6.34-gentoo-r1
.
du -h `find . -name "*.o"` | sort(v kořenu zdrojáků linuxu samozřejmě) Pak si jen stačí překládat jména souborů na volby a vyhazovat ty co žerou nejvíc. Bohužel to není moc pohodlné. Zdá se, že jednoduchý KConfig pomalu přestává stačit a bude třeba něco sofistikovanějšího.
.
P.S. Tuhle jsem měl nápad nakopírovat všechny zdrojáky v Linuxu do jednoho obrovskýho a ten pak zkompilovat najednou.To já též, jen se to netýkalo zdrojáků Linuxu. Možná by to nějaký preprocesor zvládnul (zas by to sežralo paměti jako pes).
), ale je jasný, že by to šlo i jinde.
Paměti by to žralo fakt dost, ale zase by se nemuselo gcc pouštět kvůli každýmu .h (+ přenášet hafo parametrů a načítat hafo hlavičkovejch souborů).
k cemu framebufery nvidie a ati, s binarnimi ovladaci jen koliduji a pri pouziti oss ma kms v sobe FB ....
. Což vzhledem k tomu, že jsem testoval novou vrstvu pro ATA (+přejmenování hda→sda) a zaboha to nejelo. V texťáku se všechno odrolovalo a hnedka se zamrzlo na kernel panicu. Subjektivně jede akcelerovanej framebuffer rychlejc
.
To, že to koliduje je fakt, ten atifb nějak blbě nastavuje hodiny, takže v embedded tv kartě pak mám čtverečky
. Spíš než vyhodit ovladač by byl lepší nějakej parametr, kterej zakáže probe danýho ovladače (občas prohazuju grafiky na stroji).
https://bugzilla.kernel.org/show_bug.cgi?id=16588
S updatem radeji vyckejte jeste tech 999 dnu ;)
Tiskni
Sdílej: