V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Ale napríklad také dbus a bluez nie sú technológie Gnome, že?
debile
Jinak nechápu, co pořád všichni mají s tím GTK+ vs Qt. Od jisté doby je mi úplně jedno, co pohání aplikace, které používám. Myslím, že za to může QtCurve a GTK+ theme (engine?) pro Qt. Vzhled dialogů něřeším a toho, že by byl jeden nebo druhý toolkit v něčem pomalejší jsem si při práci nevšiml.
Tady jde o mobilní platformu --- to, co píšeš, platí pro desktop, na malých mobilních zařízeních jde o výkon a pokud to mají používat i negeekové, měly by aplikace být hezké, použitelné a vzhledově konzistentní (což na Maemu nejsou právě kvůli míchání Hildonu, GTK a Qt).
Dobrý deň, hľadali ste ma?
nie su tam nahodou nejake licencne prekazky? GTK dufam zostane v tomto ciste a ziadne QT sracky s pochybnymi licenciami nech k sebe netaha. Ale mozem sa mylit, licencia QT sa tusim nejak menila.
že i Qt technologie stojí za to podporovat (Qt tohle rozhodnutí učinilo už dávno)No Qt byl celou dobu pod GPL, takže to ani nebylo možné. Navíc poměrně uzavřený vývoj a takové věci. Dneska je situace díky Nokii jiná, gitové repository jsou otevřené, Qt je pod LGPL, takže si myslím, že se to teď celé zadrhne na problému C versus C++
Heh, QT rozhodne celou dobu pod GPL nebyla. To uz jsou zapomenuty veci jako FreeQt ci QPL?No, protože doba, kdy Qt nebyla pod GPL a zároveň existovalo Gtk (což je nutná podmínka pro kontext mojí odpovědi), byla poměrně krátká, nějak mě nenapadlo to zdůrazňovat
Nechápu, jak někdo se zdravým rozumem může udělat takovou zhovadilost. Je vidět, že tu jde jen o prosazování firemních nesmyslů nokie...
Nechápu, jak někdo se zdravým rozumem může udělat takovou zhovadilost.Mít ve firmě velkou hromadu Qt programátorů jako má Nokia, byla by zhovadilost naopak Qt nepoužívat, nemyslíš?
Tiskni
Sdílej: