Opakujte po mě: Už žádné forky desktopů! (diskuse)

[Zdeněk Štěpánek]

Souhlas. No more forks. Kdyby radsi zapracovali na vetsi modularite a upravitelnosti soucasneho KDE aby slo odlehcit, ale stale to byl jeden balik.

Zdenek

[Petr Tomášek]

KDE je zabity pripad uz od zacatku ;)

[Luboš Luňák]

A co by jakoze mela byt ta vetsi modularita a upravitelnost soucasneho KDE? Nemit desktop tvoreny jednou velkou binarkou ale nekolika komponentami, ktere jsou navic volne nahraditelne? Moznost vypnout/odebrat vetsinu tech komponent a pouzivat jen naproste minimum? Hmm, ale to ted popisuju KDE, takze to musi byt asi neco jineho.

Jinak, co se tyka SimpleKDE, oni si sice muzou forkovat kolik chteji, ale uz to ze (a jak) to delaji ukazuje, kam to asi tak dotahnou (napoveda: na 99.9% nikam dal nez do par clanku). Navic tyhle s prominutim idiotske[*] clanky akorat v konecnem vysledku delaji vic skody nez uzitku, takze s timhle pristupem jim bude asi brzy vysvetleno, ze opravdu by se meli prejmenovat na neco, co nema v nazvu 'KDE'.

[*] "We have changed some of the KDE libraries; so in order to fully enjoy SimpleKDE, you need to use our libraries. But this does not mean that there's an incompatibility between the projects." "We are not that far to KDE, we are forking KDE." - ten clovek je evidentne drobet mimo.

[Zdeněk Štěpánek]

Ale ano, mas pravdu, jen jsem to chtel dotahnout jeste trochu dal od soucasne situace. Proste aby si treba uzivatel formou volby skinu nebo tematu zvolil LightKDE a KDE by se tomu prizpusobilo. Nejenze vypne vselijake zpomalujici EyeCandy ale povipina i nektere mene dulezite sluzby.

Cili mit takovou moznost jako soucast standardniho KDE a ne forkovat nejakou hloupost.

Zdenek

[kolemjdoucí]

No jo, to je ten důvod, proč ta konkurence na poli desktopů je tak mizerná. Každej druhej (třeba i tvůrčí) člověk, který by mohl přispět, se natolik naváže na nějakou blbost, že se rozhodne se trhnout. Pak je každá koncepce marná a celkový výsledek stojí za houby. Viz blbý open - save dialogy v gnome. A to jsou jen dialogy.

[Petr]

GTK Save/Open dialog je supr. Ostatne, je to zkopirovany z OS X. Takove QT Save a Open dialogy, to je utrpeni. A to jsou jen dialogy.

[jm]

GTK Save/Open dialog je supr.

A doma jsou vsichni zdravi???

[ND]

GTK Save/Open dialog je supr +1. A třeba se po..

[jm]

Njn, cilova skupina = jednodussi lidi...

[Petr]

Nekoho treba nevzrusuji namackany Labely a miniaturni ikonky a nezamiloval se do kazdyho buttonu a checkboxu kterej uvidel. Ty KDE/Qt orgie s ikonama, co nejvice popsanym monitorem Labelama a namackanyma desitkama buttonu, chceckboxu atd. , jsou akorat tak na zvraceni. Neprehledne, nepouzitelne pro business, doporucuje se pro masochisty a Linuse. Pred spustenim kazde Qt aplikace se nejdriv zavede do pameti pulka Vesmiru, coz jiste oceni uzivatele pomalejsich stroju. Doporucuju vyzkouset, je to pozitek.

[Luboš Luňák]

Pred spustenim kazde Qt aplikace se nejdriv zavede do pameti pulka Vesmiru

No a i presto zabira KDE v pameti mene nez GNOME (ze by ta druha pulka Vesmiru?). A moje tvrzeni mimochodem neni neco vycucaneho z prstu ale spocitana cisla.

[Petr]

O to prece nejde. Proc mit 1GB RAM a nemit ji vyuzitou? Je snad podle Vas lepsi porad pouzivat nekolikanasobne pomalejsi disk, mechanicke zarizeni s mensi dobou zivotnosti? Jde o to, co jsem napsal, a to, ze KDE/Qt aplikace se proste spousti 10x pomaleji, nez GNOME/GTK, a v samotnem pouzivani (odezvy) pak jiz neni rozdil.

[Luboš Luňák]

O to prece nejde. Proc mit 1GB RAM a nemit ji vyuzitou?

Tohle zkusim pouzit, asi si priste nekdo bude stezovat, ze KDE potrebuje moc pameti. Hlavne nesmim zapomenout pocitat, za kolik sekund me posle do haje.

KDE/Qt aplikace se proste spousti 10x pomaleji, nez GNOME/GTK

Vazne? Na obecne tvrzeni je tohle dost mimo a specializovany pripad se da vzdycky vymyslet - prave mi na Athlon XP 2800+ startoval Gedit pres 7 sekund (hodne hrubym odhadem), asi to tak dlouho trvalo hlavne kvuli spousteni GNOME daemonu gconfd a spol. Pokud je tim minen podobny problem spousteni KDE aplikaci mimo KDE, tak

• tech par daemonu se da rucne spustit natrvalo pomoci 'kdeinit' (hlavne kdyz tedy o tu pamet vlastne nejde)
• jde v KControl->Komponenty KDE->Vykon KDE->System vypnout hlavni duvod toho zdrzeni
• opravdu spravit se to da jen s pomoci kernelu - uz jsme si jim stezovali asi rok a pul zpatky (vcetne navodu, jak to spravit)

[Jan Kundrát (jkt)]

Proc mit 1GB RAM a nemit ji vyuzitou?

100% FUD. Zkus si nastudovat neco o memory managementu, aspon pro zacatek.

Jde o to, co jsem napsal, a to, ze KDE/Qt aplikace se proste spousti 10x pomaleji, nez GNOME/GTK, a v samotnem pouzivani (odezvy) pak jiz neni rozdil.

Blablabla. Dalsi poznamka bude o velikosti prirozeni, predpokladam.

[Petr]

Vzhledem k tomu, ze jsem jiz nekolik krat delal vlastni memory management, a na mnohem omezenejsich systemech nez je jakekoliv PC, "nazor" nejakyho trotla na netu mi muze byt naprosto ukradenej.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Memory management zvladnes, ale zaregistrovat se ne? No tak, uz se pochlub temi kapesniky BTW: omezenejsi platforma, omezenejsi management. Prespokladam, ze o nejakem multitaskingu a protected modu nemohlo na tech platformach byt ani rec.

[Marek Bernát]

Tak to predpokladas velmi zle. Co takto Symbian? Urceny pre stroje s daleko menej prostriedkami ako PC (mobily, anyone?), ale v pohode zvlada stovky procesov naraz. Na PC sa _daju_ robit ovela efektivnejsie aplikacie. To ze ludia z obrovskych desktop-managerov musia mat v pamati natiahnutu polku systemu je ich vec; preto ja tieto DM pouzivat nebudem, nevyhovuje mi to. Haugh

[Petr]

Registrovat se zvladnu, ale nechci. Napis jeste neco o diakritice, at to mas kompletni.

BTW: omezenejsi platforma, omezenejsi management. Prespokladam, ze o nejakem multitaskingu a protected modu nemohlo na tech platformach byt ani rec.

Nemusis se chlubit, ze o tom nic nevis. Mozna te, jako amatera a rejpala, prekvapi, ze treba i notoricky znama, primitivni 51cka (napr. AT89C51) muze mit multitasking.

[ND]

In their face! :))

[Fuck You]

A ver tomu, že teraz mam fakt sakra zaťaženy system - vyvíjam (inokedy mám totižto bežne len okolo -/+ buffers/cache: 300 700):

neoptolemos@hades ~ $ free -m
             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:          1001        934         67          0        128        348
-/+ buffers/cache:        456        544
Swap:         1906          2       1903

Myslíš, že mám natiahnutú polovičku vesmíru ??? Ja si myslím, že ten druhý 512MB modul RAM-ky asi vytiahnem a dám drahej do jej PC (WinXP) lebo u mna je bohužiaľ chudák proste - nevyužitý.

P.S.: KDE je pre mňa proste akoby priamo ušité na mieru. Zato Gnome - bohužiaľ nepoužitelné

[XXX]

Dlouho opakovaná lež se nakonec stane pravdou... ))

[ND]

GTK Save/Open dialog je supr!

[ehm]

GTK Save/Open dialog je ZLO !!!!!

[Josef Kufner]

Zahod myš a zkus to znovu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Mě vadí, že ten Save je rozbalovací, ale GTK Open dialog je super.

[Spike]

Přesně! ^_^

[Petr]

Ano, proc se ptas? U vas snad ne?

[razor]

+1

[Jirka]

Ja nesouhlasim. Opensource a freesoftware je hlavne o svobode. Pokud si nekdo chce neco napsat, tak at si to napise. Je sice velmi pravdepodobne, ze pujde o slepou ulicku, ale taky se muze stat, ze fork predci svuj vzor.

Tristeni sil je mozna spatne. ALE! Kazdy ma pravo delat co se mu zlibi. Pokud to nekdo povazuje za spatne, muze vyjadrit svuj nazor, ale to je tak vsechno co s tim muze delat. A vyroky typu "Uz zadne forky desktopu!" ... no, kaslu na to.

[h.xman]

Souhlas. Nechte evoluci pracovat. Koncept "pojdme budovat spolecne" uz tu byl, a vubec me nepresvedcil.

[Daniel Kvasnička ml.]

Pletete si svobodu s anarchii.

Uvedomte si, o ci svobode mluvite. To, o cem vy mluvite, je svoboda pro vyvojare a tam to konci. Vsichni ostatni, vcetne beznych koncovych uzivatelu, vyrobcu a distributoru HW a vyrobcu SW z toho maji akorat tak problemy. V zacatcich to bylo pekne, moc toho nebylo a tak tenhle princip fungoval nejlip, nez se zakladni kameny zformovaly. Jenze ted je to jine, hrnec preteka, kase utika.

Tahle zdeformovana predstava o svobode je to, proc vznikly iniciativy jako Project Portland apod.

[Zdenek]

Takze vsichni jsou svobodni, ale nekteri svobodnejsi, ze? Tahle Vase zdeformovana predstava o svobode je to, proc vznikla iniciativa jako Treti Rise apod.

[Jirka]

Aha, takze to ze zastavam nazor at si kazdy dela co chce je anarchie? Proc bych mel pracovat na nejakem molochu (KDE treba), kdyz potrebuji neco jineho. To co chcete vy, je nejaky mainstream. Kdybych chtel mainstream, tak si poridim MS Windows, kde sice na tech "Windows" delaji soustredene tucty vyvojaru. Ale nezda se, ze to ma nejaky efekt. Proc byste jinak pouzival Linux, ze?

Rikejte si o mne, ze jsem treba zdeformovany, je mi to jedno, ale nechci se dozit doby, ve ktere budu mit textovy editor s mainstreamovym ovladanim, jedno rozhrani s mainstreamovym ovladanim, jeden terminal, graficky editor atd. atd. Ale kdo mi zaruci, ze se mi s tim bude pracovat dobre. Ja si totiz nejsem jisty, jestli mam ve vsem tendenci k mainstreamovemu chovani a mysleni. (nepouzivam treba KDE)

Ale pokud chcete nalit te svoji kase, tak ja zacnu: ja pouzivam vim, proc se sakra vyviji editory jako emacs, joe, nano, gEdit, Kate a dalsi "sracky". Proc se radeji vyvojari nezameri na vim? Asi by se to nekterym uzivatelum nelibilo. Takze je to svoboda nebo anarchie? Je to jedno, porad lepsi nez totalita.

[Miloslav Ponkrác]

Kde to mám podepsat?

Já už mám plné zuby řečí typu proč bys dělal nějaký projekt, když se můžeš přidat k existujícímu. Já přeci můžu mít tisíc a jeden důvod proč chci udělat nový projekt, či fork.

Věřte mi, že začínám mít pomalu, ale jistě pocit, že na Windows začíná pomalu být větší výběr. Možná ne ve windows manažerech, ale ve většině případů určitě. Protože tam nemají všichni blbé argumenty kdykoli si někdo chce něco nového zkusit udělat, zatímco Linux začíná být dost těsný pro každého, kdo chce zkusit prosadit něco nového. Věřte mi, už teď je Windows otevřenější pro nové nápady a programy, než Linux.

Hrozně nerad bych zachoval současný stav Linuxu, kdy naprosté blbosti jsou nejednotné, aby byla tzv. svoboda (například nechápu proč třeba čísla runlevelů musí mít každá distribuce jinak, ale holt je to omezující pro bohémy), zatímco v aplikacích se celé linuxová komunita bude snažit odradit každého, kdo chce Linux skutečně obohatit novým nápadem. Jděte s takovým přístupem kamsi.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

To mi pripomina stav kdyz jsem dopalenej na zenu. Taky bych nejradeji odesel. Ale potom ... potom mi to dojde. Neni kam, tomuhle se rika ponorkova nemoc a posviceni neni kazdy den. Ale pokud si prece jen chces zkusit Windows, tak to udelej. Ale dusledne, pul roku bez Linuxu. Pul roku s command promptem a explorerem, outlookem a officema, pul roku bez network transparency, poradneho skriptingu s doprovodem antiviru, personalniho firewallu, priblblych alertu a nesnesitelnych bublin. A potom nam prijd rici jake to bylo.

[Miloslav Ponkrác]

Shrnu to: jeden rok se sálovou mašinou tuším EC1027, pak pár roků s čistým Unixem, pokračuje to řadou let s MS-DOSem, pak s Windows 16 bit, pak s Windows 95, v té době jsem začal koketovat s Linuxem, pak s Windows 2000, to už jsem začal Linux plus mínus na desktopu opouštět, dnes Windows XP a Linuxové servery. S poslední kombinací jsem celkem spokojen. Ve výčtu nepočítám takové drobnosti jako je sálová mašina ADT, ZX Spectrum, nebo AmigaOS, či VAX, později Solaris, koketování s FreeBSD a QNX. Poznamenávám, že pro každý z těchto uvedených systémů jsem naprogramoval pár programů.

Dnes už mi je skoro jedno, co mě běží za operační systém. Když nebude Linux, bude něco jiného, co na tom sejde? Prostě vždycky, když jsem přešel k nějakému jinému operačnímu systému, tak s tím tak dva týdny zápasíte, za měsíc už ho z hlediska svých potřeb ovládáte dostatečně bravurně, aby vám sloužil. Linux není pupek světa. Pro mě za mě, i když zmizí Linuxy i Windowsy, tak se bude dělat na něčem jiném, co se děje?

Jinak část mé dnešní programátorské práce dělám na Windows a jsem spokojen. Kombinace Mozilly jako web browseru plus mail klienta mě plně uspokojuje (Firefox ani IE nesnáším). MS Office mě naprosto vyhovují, a už jsem řadu programů napsal v MS Accessu, což je asi jediná část MS Office, která se mi skutečně líbí. Na skriptování už dávno nepoužívám žádný shell, ani sh, ani tcsh, ani bash jako dříve, protože považuji skriptování v shellu za poslední z nouze ctnost, ač jsem to předtím používal řadu let. Jako shell mi ve Windows i v jiných operačních systémech slouží spuštěný Pythonovský interpretr. Antivir jsem nikdy na Windows nepoužíval a viry neznám, není důvod jej používat, o čemž jsem na abclinuxu.cz napsal i článek. Jako firewall používám Kerio Personal Firewall. Jsem naprosto spokojen, co mi chybí?

Stejně tak jsem spokojen i na Linuxu. Prostě je to jen v tom udělat si prostředí, jaké člověku vyhovuje. Když použiju Váš příměr, buď můžete neustále nadávat na ženskou, protože na ní vidíte její drobné nedostatky a prožít tak zbytečně celý život, a nebo se prostě na ní usmát, vzít jí za ruku a prostě žít. Máte svobodnou volbu. A dodatek: Vždycky je kam odejít, když se člověk rozhodne, to platí pro ženy i pro operační systémy

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Souhlasim s vami a dodavam. Pokud pouzivate na desktopu XP, pak chapu, ze se zapojujete do flame o SimpleKDE tak, ze se snazite presvedcit o prednostech Windows.

[Miloslav Ponkrác]

Sakra, jděte už někam. Já nikoho o přednostech Windows nepřesvědčuju. Jediné, co skutečně píšu, je že chci, aby vznikaly nové projekty. Stavím se proti neustálé snaze "ať se nic nového nedělá". Je jasné, že dělat nové projekty za každou cenu je nesmyslný extrém, ale druhý nesmyslný extrém je o nic nového se nepokusit.Každý projekt po nějakém čase začne zahnívat, být molochem a začne mít omezení vyplývající z jeho vnitřního návrhu. Netvrdím, že je to tento případ, ale to se ukáže až časem.

[Daniel Kvasnička ml.]

Hrozně nerad bych zachoval současný stav Linuxu, kdy naprosté blbosti jsou nejednotné, aby byla tzv. svoboda (například nechápu proč třeba čísla runlevelů musí mít každá distribuce jinak, ale holt je to omezující pro bohémy), zatímco v aplikacích se celé linuxová komunita bude snažit odradit každého, kdo chce Linux skutečně obohatit novým nápadem. Jděte s takovým přístupem kamsi.

Tak to nechapu, co chcete. Podle me nekonzistence v oblasti DE a toolkitu je pro Linux o mnoho vetsi kouli na noze nez nekonzistence v runlevelech.

[Daniel Kvasnička ml.]

Generalizoval jste moje myslenky do krasne orwellovstiny (iracionalni reci typu "nechci se dozit doby...") a pak mi to pekne naserviroval.

Problem je, ze jsem nemluvil vubec obecne (mozna jsem to mel lepe vyjadrit), pouze o velkych DE jako je KDE a GNOME. DE je neco jineho nez textovy editor. Pro mnoho lidi (tedy pro ty, kteri je potrebuji) je to jeden ze zakladnich kamenu jejich pracovniho prostredi, prostrednik mezi ozubenymi koly systemu a nimi samotnymi. Je to proste neco, co je spolecne prakticky vsem distribucim a dalsi programy se na to casto vazou. Temer v kazde distribuci muze byt jaky chcete editor, ale prostredi bude bud KDE, GNOME nebo treba Xfce (nemluvim o WM). Vytvorily standard, na kterem se da dale stavet, pro ktery se daji dale vyvijet aplikace. (Rekl bych napriklad, ze to, o co se snazi SimpleKDE v urcitem smyslu naplnuje Kubuntu, ktere Control Center nahrazuje necim strizlivejsim atd.)

Tyhle cernobile reci o svobode jsou neskutecne kratkozrake. Vubec si neuvedomujete, jakou svobodu by si mohli vyvojari i uzivatele uzivat, kdyby se nejdriv linuxovy svet zameril na standardizaci a homogenizaci zakladnich veci. Priklad: Mac OS X ma svoje chyby a problemy, to jiste. Ale takova homogenita prostredi, takove moznosti provazani programu se systemem a moznosti interakce, o tom si muze nechat Linux zdat. A zeptejte se vyvojaru pro tenhle system, jestli maji pocit nesvobody, zeptejte se uzivatelu, jestli se kvuli existenci jednoho grafickeho prostredi citi nesvobodni...

A to neznamena, ze chci jedno graficke prostedi. (I kdyz se bez okolku priznavam k hereticke myslence, ze existence jednoho jedineho grafickeho toolkitu by byla balzamem.) Znamena to, ze chci, aby misto tristeni sil se lide zamerili na budovani kvalitnich moznosti spoluprace a komunikace mezi dvemi ci tremi (Xfce?) rozsirenymi DE tak, aby v budoucnu existovala solidni zakladna ulehcujici tvorbu dobre integrovanych aplikaci do desktopu a lakajici dalsi vyrobce SW a hlavne distributory PC na linuxovy trh.

Jenze pak prijde nejaky programator, kteremu jsou tyhle vsechny veci ukradene, prip. je jeste hnan klasickym meritokratickym smyslenim komunity a zacne vsechno podkopavat.

Takze me prestante obvinovat ze zrazovani myslenek open source a z absolutismu, sundejte si ideologicke klapky z oci a zamyslete se znova.

[Miloslav Ponkrác]

Sice jste neodpovídal na mě, ale já mám pocit, že ten člověk má z mého pohledu pravdu. Buď prostě Linux má být hodně variabilní, a nebo sjednocený. Situace, kdy Linux nemá sjednocené ani základní důležitější věci (jen pro příklad, nedávno jsem našel návod jak změnit v Linuxu tabulku syscallů, to už považuji já osobně za vrcholnou drzost vůči jakékoli kompatibilitě daleko závažnější, než nějaké grafické rozhraní a nikomu to nevadí, nebo proč každá distribuce si musí dělat po svém naprosto základní věci, proč se to nesjednotí? a sjednocení na téhle úrovni by bylo mnohem větší výhra, než sjednocení nějaké grafiky).

Vůbec mi přijde, že linuxová komunita tady káže vodu a pije víno. Nějaká jednotnost grafiky má podle mě smysl až tehdy, když budou sjednoceno podstatně víc věcí v Linuxu.

Kdyby takhle jako Vy před léty uvažoval jakýsi student Linus tak by si řekl na co vyvíjet systém, když se můžu přidat třeba k Microsoftu a pomoci zlepšovat Windows.

S Vaší větou "Vubec si neuvedomujete, jakou svobodu by si mohli vyvojari i uzivatele uzivat, kdyby se nejdriv linuxovy svet zameril na standardizaci a homogenizaci zakladnich veci" naprosto souhlasím. Ale v dnešní situaci, kdy je Linux v podstatě jedna velká chobotnice roztříštěných řešení je nějaké sjednocování grafického prostředí naprosto k ničemu.

Jinak řečeno, souhlasím s Vámi v myšlence sjednocení, ale to by se muselo provést trochu jinak. A pokud by chtěl Linux něco pro své rozšíření udělat, tak by se taky musel stát naprosto nezávislým na jakékoli komerční firmě v základních grafických rozhraních, tedy něco udělat se závislostí na Trolltechu v jedné z velmi rozšířených wm. Nechci provokovat, ale prokletí, kdy prostě na unixech stále rejžují nějaké komerční firmy dodávající grafické knihovny je prostě Achillova pata Unixů. Nejdřív to byl Motif, dnes Qt, co přijde dál? V jiných systémech je základní grafická knihovna součástí systému a je v ceně systému. Já sám jsem si dal jako jeden z osobních předsevzetí, že budu propagovat Linux i tím způsobem, že nikdy nic neudělám pro žádný program založený na Qt, nikdy nebudu Qt podporovat a nikdy nikomu neporadím, bude-li programovat něco na Qt založené.

[Daniel Kvasnička ml.]

Kdyby takhle jako Vy před léty uvažoval jakýsi student Linus tak by si řekl na co vyvíjet systém, když se můžu přidat třeba k Microsoftu a pomoci zlepšovat Windows.

To bych nerekl. Tam slo o mnohem vice nez o nespokojenost s Windows po technicke strance - slo preci o myslenky open source. Jenze to, o cem tady mluvime, je tristeni sil uvnitr open source.

Se sjednocovanim na urovni systemoveho podlozi naprosto souhlasim, jenze kolega to nepodal stylem: "Nejdriv sjednotme to a pak to", on generalizoval a kratkozrace vykrikoval o svobode.

[Marek 'marx' Grác]

Linusovi nešlo nikdy nešlo o nijaké vysoké ideály. Úvodné verzie boli (podľa terminológie FSF) dokonca non-free.

[Milan Hejpetr]

Tak to vam spousta lidi opravdu "podekuje". Ono je treba si ujasnit, kde je cil. Jestli je vas cil v chaosu vzajemne nekompatibilnich distribuci a toolkitu, nikdo vam jej nemuze upirat. Ale smirte se pak s tim, ze tezko ziskate komercni vyvojare, aby zrovna pro vasi distribuci neco vyvijeli. Kuprikladu muj cil je jiny - mit v PC moderni otevreny unixovy OS, pro ktery vyviji software i komercni firmy, protoze mne ani trochu nevyhovuje to, co je dnes na vetsine desktopu.
Nastesti existuje rozum, takze to dnes jiz neni tak zle. A dekujme Bohu za firmy jako RedHat ci Novell, ktere davaji Linuxovem mainstreamu nejaky rad.

[Miloslav Ponkrác]

Já se divím. Na jedné straně se obhajuje volnost a možnost výběru, ale když někdo udělá fork, tak je najednou spousta lidí proti?

Můj osobní názor je, že jeden z největších průserů Linuxu pro komerční vývoj je ve skutečnosti Qt knihovna použitá pro KDE. Už jen díky tomu se nutně musí vývoj tříštit. Nějaký fork KDE prakticky žádnou komerční firmu nezajímá, protože vyvíjet něco společného s KDE by znamenalo pro firmu souhlas s nepřijatelnou licencí, případně nákup Qt, jejíž cena je ve značném nepoměru s možnostmi zisku reálně dosažitelného prodejem Linuxové aplikace.

[Petr]

Je tady GTK, vsechny firmy uz to vedi.

[XXX]

A taky moc dobře vědí že vám ze svých výdělků nedají ani korunu... takže GTKáři zadarmo dříči... ))

[Miloslav Ponkrác]

Ve skutečnosti to dopadne tak, že celá open source komunita bude dřít, aby to úsilí shráblo pár firem. Nebo si myslíte, že RedHat nevydělává na práci mnoha open source vývojářů? A co Novell? Nebo IBM? Je sice pravdou, že tyto firmy část práce také udělají, ale jejich zisk je, když to řeknu naplno, z větší části tvořen různými zadarmo dříči, kteří v podstatě svou prací přispívají zadarmo těmto firmám. Tak to v podstatě je.

Až mě naštvete, tak napíšu ještě pasáž o tom, jak mnozí zadarmo dříči přispívají k prosperitě a ziskům takových firem jako je třeba Trolltech, nebo MySQL. Nebýt open source zadarmo dříčů, pak by tyto firmy musely vynakládat daleko větší prostředky a úsilí do toho, aby se adekvátně prosadily. Pokud by se vůbec prosadily. To samozřejmě nic nemění na tom, že tyto firmy něco udělaly a nějaký produkt mají, nicméně obrovskou část práce na jejich zicích dělají zcela zadarmo a nezištně zadarmo dříči.

[XXX]

Domnívám se že s QT a MySQL nemáš pravdu. Kdyby totiž na jejich kódu pracovali vývojáži z venku tak by nemohli jejich produkty mít pod duální licencí. To by šlo jedině tehdy kdyby všichni zučastnění programátoři souhlasily... Takže tak. )

[Miloslav Ponkrác]

Myslím si, že mám pravdu. Většina lidí si totiž představuje, že zisk se tvoří jen tím, že se sedne a programuje. Kolik propagace udělají open source vývojáři těmto firmám zdarma nepočítáte? Zkuste to přepočítat na adekvátní finanční investice do reklamy, PR a dalších věcí. Kolik open source vývojářů navíc dělá podporu, píše návody (ač samozřejmě hlavní dokumentace je přímo od nich), pomáhá řešit problémy (v podstatě zdarma support)? A to jsem zdaleka nevyjmenoval všechny věci, které open source vývojáři zadarmo dělají pro tyto firmy, a jsou to věci, do kterých by tyto firmy musely dost masívně investovat, měly-li by je získat klasickým způsobem.

Vůbec považuji za geniální obchodní tah učinit svůj produkt prakticky nedílnou součástí Linuxových řešení. Je to velmi výnosný komerční model a spousta open source vývojářů na vás pracuje zadarmo a ještě mají pocit komunity, svobody a boje proti komerčnímu světu podporované údernými hesly FSF a spol..

[Zdenek]

Nikdo k tomu ty vyvojare nenuti, delaji to z vlastniho presvedceni a kdykoliv s tim mohou prestat. Myslite si, ze je to jen pocit svobody nebo skutecna svoboda?

[Miloslav Ponkrác]

Vkládáte mi myšlenky, které jsem nenapsal. Nebo snad jsem někde napsal, že to ti lidé nedělají dobrovolně? Na druhé straně jsem přesvědčen, že velké procento těchto lidí si vůbec neuvědomuje, že svojí prací zdarma sype nemalé peníze do kapsy komerčních firem, a že kdyby si to uvědomili v plné šíři, změnili by radikálně postoj. IMHO většina lidí žije v tomto ohledu v blahé nevědomosti.

Co je skutečná svoboda nedokážu odhadnout. Na to jsem možná ještě nedorostl. Je mi jenom 36 let a vždycky, když jsem si myslel, že vím co je to svoboda (a nebo spousta dalších věcí) mi život ukázal, že jsem se mýlil.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Podle sebe soudim tebe.

[Miloslav Ponkrác]

To píšete o sobě?

[Petr]

Bravo, konecne jsi objevil "kouzlo" free software. (vazne)

[Petr]

Az na to, ze ti ve tvem mozecKu nedoslo, ze to plati nejen pro GTK.

[XXX]

Za označení mého mozku ti děkuji. Takové vyjádření hluboké úcty k mému mozku jsem opravdu nečekal. Ještě jednou děkuji za lichotku. ))

[Petr]

neni zac Jine slovo s K-ckem me hned nenapadlo.

[ND]

Tak aby se to vyrovnalo, pojďme založit projekt Bloated Gnome. :))

[R]

Gnome je dostatocne pomale a nepouzitelne aj bez toho.

[Petr]

Jiste, GNOME je pomale a nepouzitelne.... Zkus si to na pomalejsim stroji. KDE/Qt aplikace se loaduji 10x pomaleji nez GNOME/GTK. V samotne odezve GUI neni yadnz rozdil.

Predpokladam, ze vsichni KDE fans to testovali samozrejme v KDE.

[Ctirad Feřtr]

My to zkoušeli, ale ty asi ne.

[Petr]

Samozrejme, ze ty to vis lip nez ja. Linus to prece taky rika...

[Ctirad Feřtr]

Samozřejmě, že to vím líp. Denně s tím pracuju, takže mě výkřiky anonymních trotlů v různých forech těžko můžou přesvědčit o opaku i kdyby to psali kovíjak velkými písmeny a třeba ještě červeně. A ostatně to, že cokoliv nad GTK2 je pomalé a nenažrané nepopírají ani samotní autoři, jenom ty to pořád necheš vidět.

[ND]

Ten hloupý, hloupý zaslepenec!

[Petr]

Co rikam, vite lip, co jsem delal a videl nez ja. Gratuluju.

[Ctirad Feřtr]

Prosímtě výkřiky o tom, že KDE/QT aplikace startují 10x pomaleji, než GTK aplikace (mimochodem, ty máš identické aplikace zkompilované jednou s QT a podruhé s GTK, že můžeš vůbec něco takového tvrdit?) už není ani FUD, to už je opravdu jenom ten výkřik. Vymysli si něco uvěřitelnějšího.

[Petr]

Jeste mi rekni co jsem delal vcera a kterou stranu mam volit, abych vedel co mam delat, protoze ja chudacek to nevim a cekam na TEBE abys mi to rekl.

Porovnat se to da velice jednoduse s jistou (relativne malou) mirou aproximace. Vymysli si neco lepsiho. Ostatne to co mi doporucujes, abych si testnul identicke aplikace napsane v Qt a GTK je totalni nesmysl.

[Petr]

... a ani nelzete (ohledne tech testu).

[Václav HFechs Švirga]

Nesouhlasím, mám jedno PC 64 mB ram, 800 mhz duron, 40 gB 5200 otáček disk a Gnome s GTK aplikacemi maji odezvu gui o něco pomalejší než jejich ekvivalenty v QT (odezva gui je plynulá, v gtk jsou záseky), KDE použitelné je (3.2), jenom start aplikací je nehorázně dlouhý (to nemůžu popřít), ale věřím že se 128 mB ramky se to zlepší. A potom jsem s KDE osobně o mnoho (jak do vzhledu, tak do funkčnosti) spokojenější, než s GNOME. A to jsem fanda fluxboxu :).

PS: abych nevypadal jako zaslepený QTista, sám chcu začít s programováním v GTK (v QT neprogramuji) a na jiný (podstatně slabší) stroj jsem zvolil fluxbox + GTK2 aplikace (záseky v gui mi nevadí a QT by se tam spouštělo šíleně dlouho).

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Cože, tisíciny byte? Co se dnes člověk nedoví.

[ND]

Myslel jsem to tak, že bych rád měl Gnome alespoň tak pomalé a nepoužitelné jako KDE. Tím by se to vyrovnalo :)))

[Kuca]

Mno,

ja pridavam jeden nazor za lamy - mne se SimpleKDE docela libi...

[kolemjdoucí]

tebe se nikdo na nic neptal

[whm]

tebe taky ne

[lefti]

Trosku Off Topic, ale KDE by taky hodne prospelo, kdyby artsd byl absolutne transparetni (poslouchal by treba na /dev/sound/* a /dev/snd/*) a nemusela by pro nej byt specialni podpora v kazde aplikaci. Navic by to vyresilo problem s multiplexingem,oss a alsa rozstristenost(a zas jsem u toho ;)). To bych treba uvital v KDE4 vic nez nejake eye-candy efekty. A taky nejakou moznost ve stylu "respektuj nastaveni X.org,site a vseho a nepouzivej vlastni nastaveni niceho nez QT knihovny a Window Manageru". To by byly asi takove dve vlastnosti, ktere by me konecne donutily prejit z fluxboxu a uzivat si KDE :). (Taky by to chtelo upgradovat hw, ale to neni takovy problem)

[Luboš Luňák]

V KDE4 zadny Arts nebude vubec (a i KDE3 jde v pohode pouzivat bez nej).

A taky nejakou moznost ve stylu "respektuj nastaveni X.org,site ..."

Huh? Jaka nastaveni napriklad? To jako ze si KDE treba cuca z prstu vlastni nastaveni DPI nebo co? (A kdyby se snad nekdo chtel konkretne chytit tohohle, tak co vim tohle dela akorat gnome-settings-daemon, proto se to nekdy lisi.)

[jm]

V KDE4 zadny Arts nebude vubec (a i KDE3 jde v pohode pouzivat bez nej).

Jen aby... Obcas mam pocit, ze ten kram rozbitej nesmyslnej co akorat blokuje aplikace a nikdy a nikde poradne nefunguje je snad nesmrtelnej.

[Non_E]

Artsd se dá naštěstí vypnout a co potřebuji pustím přes play (např. sim). V KDE4 by artsd být neměl a něco jsem zaslechl o gstreameru.

[Radomír Fojtík]

Phonon?

[Mikos]

Nechápu proč aRts používáte. Já jsem KDEčkař, ale aRts sem vždy po instalaci KDE okamžitě zablokoval a tak s ním žádné problémy nemam A v KDE 4 už opravdu naštěstí vubec nebude.