Phoronix hardwarovým webům: Testujte na Linuxu (diskuse)

[multi]

vyborny krok

[Robotics]

...to bude, když se toho weby věnující se testům opravdu chytnou.

[Ilfirin]

+1
Tím že připravili Live distro jim to už více ulehčit nemohli.

[David Ježek]

pochybuju že se toho někdo chytne. na rovinu: uvědomte si jaký má linux podíl a jaké aplikace jsou pro něj dostupné. než věnovat čas phoronix suite, tak každý recenzent raději přidá další dx10 hru či další cpu bench, protože to drtivá majorita (přes 95%) windowsových čtenářů ocení spíše než výsledky z "jakéhosi linuxu". takový je prostě stav věci.

[Salamek]

mě by stačilo jen funguje/nefunguje

[pc2005]

Mě by stačilo jsou datasheety/nejsou datasheety .

[hlína]

jardo kde jsy, tvoje srdce zaplesá, když ťy povým, že ta lyve verze je jen 64 bytová.

[houska]

...verze je jen 64 bytová

A tady, pratele, vidite kam to zbavovani se mekkeho i vede.

[stativ]

K technickému pokroku…

[kotyz]

Viz moje paticka, tam to mam napsano, k cemu to vede ...

[kotyz]

Uz i ty? Nevedel sem ze je bojkotovani mekkyho i nakazlivy ...

[RapMan]

Ja se k vam prydam. Mely byste zalozyt polytyckou stranu a jyt s tymhle programem do voleb. Myslym ze by o vytezstvy bylo postarano...

[David Watzke]

Jo, to by mě aňy tolyk nepřekvapylo. Volyly by to pytomcy a těch tu máme hafo.

[vlastikroot]

Jdete do pici s tvrdim I

[Václav HFechs Švirga]

vschn jste mo, ja s mslm, ze zadne [znak mez U a O], at tvrde c mekke nen potreba. Je to zbtecn vdobtek burzoarstu!!! bez nej se da text plnne precst a krasne pochopt . No a mame tu uz 4 tabor, obojetnk, mekouse, tvrdak a extremst

[Václav "Darm" Novák]

j bch vnchl vschn smhlsk.

[frr]

Po pravdě řečeno, v práci používáme Linux na základní otestování hardwaru už několik let. Ne ve smyslu benchmarků (i když taky něco ohledně výkonu změřit umíme), ale spíš co do stability - zjistíme jestli je to vůbec schopné nabootovat a chvíli udržet stolici, proklepneme harddisk, zkontrolujeme funkci síťovky... když to funguje v Linuxu, je to velmi pravděpodobně hardwarově v pořádku. A když to v Linuxu nefunguje, tak jsme schopni na základě chybových hlášek ten problém podrobně popsat. Jediná věc, kterou člověk v command-line Linuxu moc neotestuje, je grafika a druhotné problémy s ní spojené (třeba odcházející kondík ve VRM, který grafiku krmí).

Výhodou Linuxu v tomto použití je, že nabootuje diskless prakticky na čemkoli, bez instalace. Na různých nepovedených BIOSech dokonce Linux startuje spolehlivěji než třeba FreeDOS. Postavíte mašinu, kolikrát ani nemusíte do BIOS Setupu, připojíte Ethernet a zmáčknete knoflík. A najede Linux do jednoduchého menu s běžnými testy. Při bootu si sosne datum a čas přes NTP a nastaví ho do RTC na motherboardu. Předevčírem jsem objevil "flashrom" z projektu coreboot. Výborná věc na flashování BIOSu. O důvod míň používat v montáži něco jiného než Linux.

Když přijde mašina do reklamace, popis závady je často velmi obecný. Takže připojím síťovku, bootnu Linux, a často hned vidím. Je to jako když strčíte hlavu do vody s potápěčskejma brejlema.

Výhodou diskless bootu přes Ethernet je to, že nemusím pořád dokola aktualizovat milion bootovacích médií (CDčka, flashky apod.), spoléhat se na zdraví postarší CD mechaniky, nebo na schopnost staršího BIOSu bootnout přes USB. Přinejhorším bootnu z CDčka kratičký PXE loader pro síťovku, která nemá bootrom. Když potřebuju přidat další testík nebo updatovat kernel, udělám to na serveru v disklessovém master adresáři a jede se dál - na klientech stačí reboot. Sice kolegové šroubováci pravidelně brutusej aretační zobáčky na RJ-45, ale ty jsou relativně nejsnáz nahraditelné (a vlastně to jde většinou i bez nich

[RapMan]

To vypada hodne zajimave. Mohl bys prosim nasmerovat, jake konkretni reseni pouzivate?

[frr]

Umíte si poskládat vlastní bootovačku MS-DOSu? Základní příkaz "format a: /s" nebo "sys c: a:" tam nasype command.com, io.sys a msdos.sys. Pak si tam člověk může přikopírovat memory manager, ovladač CD-ROMky atd.

No a já mám pracovní stroj, aktuálně s Fedorou 5, ze které takhle kopíruju součástky Linuxu do nějakého adresáře. Kopíruju je skriptem. Vlastně modulární soupravou skriptů. Z původního distra zbyla základní sada knihoven (ve variantě i386, aby to bootovalo na všem), SysV init a základní GNU user-space (Bash atd). Spousta utilitek je tam kompilovaných ze zdrojáků a je tam pár custom skriptů v Bashi a Perlu. Umím z toho vyrobit bootovací CD, read-only flashku, "trvalý initrd", nebo NFS adresář s bootem přes PXE a initrd.

Zatím jsem to nezveřejnil a honem neplánuju. Jednak je to dost neučesané a nad mnoha věcmi by se lidi smáli, druhak by to naše vedení mohlo považovat za interní know-how - přinejmenším je v tom dost hodin práce.

[frr]

Pro tohle konkrétní použití (síťový boot), pokud bych dneska začínal znovu, sáhl bych asi po LTSP. Ta moje sada skriptů vznikla před cca 5 lety proto, že jsem potřeboval mini-distro na flashku (tehdy byly CF karty a DiskOnChipy o velikosti třeba 16 MB), které by mělo v optimálním případě knihovny identické s nějakým desktopovým distrem, aby nebylo potřeba všecko "cross-kompilovat" proti nějaké miniaturní libc apod. A dneska je v tom mém balíku už tolik vychytávek, že mi (zatím) nestojí zato začínat znovu třeba právě s LTSP. Je možné, že ta doba opět přijde - už jsem jednou takhle "skoro znovu" začínal, při přechodu ze 2.4 na 2.6.