O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Proč by měl otevřený standard nést břemena, která zde svým binárním marasem Micro$oft za posledních >10 let zasel?! Tato břemena padnou na každého z nás! Proč by měl každý z nás z vlastní kapsy připlácet na to, aby výrobce kancelářské sady, kterou si rozhodne zakoupit (FOSS teď vynecháme) musel implementovat podporu pro vadné formáty, ve skutečnosti nepřenositelné ani mezi jednotlivými verzemi MS Office a kolikrát i několika instalacemi jedné jejich verze?!
To není vtip, to není FUD, to je realita. Takový je šestitisícstránkový (6000!), takřečený standard, který chce společnost Micro$oft protlačit – navíc se snaží(l) o zkrácené řízení, prohnilé korupcí, ke kterému se nečekaně hlásí noví pro-OOXML členové, kteří prakticky ani neměli reálnou možnost v tak krátké době specifikaci prostudovat. Opět, toto nejsou pouhé spekulace: korupční jednání již bylo reálně prokázáno např. ve Švédsku, v několika zemích byly zaznamenány (úspěšné) snahy o znemožnění účasti na projednávání stanoviska zástupcům protistrany, a v nedávné době i Evropská Unie usoudila, že celou událost je třeba prošetřit a zahájí soudní proces.
Další věc je ta, že ISO ne ISO, Micro$soft počítá s tím, že kdyby OOXML prošlo, nepřešlo by pod správu ISO – jak původně slíbil, a za což si připsal dalších pár hlasů navíc – ale zůstalo pod správou ECMA ..a jeho.
OOXML není v současné době implementováno v ničem jiném než MS Office a pro třetí strany je vlastně i prakticky neimplementovatelné: jednak pro svou rozsáhlost a jednak pro to, že je protkané odkazy na mnohé proprietární technologie Micro$oftu – takové věci nemají v otevřeném standardu co dělat.
Svou budoucnost si píšeme sami, dnes a denně: odmítejme OOXML, používejme již existující a ověřený ISO standardizovaný formát OpenDocument (ISO/IEC 26300). Formát, který si mnohé země zvolili za povinný, pro komunikaci s veřejností – v Evropě je to např. Francie, Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Chorvatsko a Rusko. Doporučován je i v České republice a Evropské Unii jako celku. Jeho podporu lze nalézt již v několika kancelářských sadách, informačních a CM systémech, a mnohém dalším SW.
A že je třeba ty stávající dokumenty nějakým způsobem zachovat? Ať si Micro$soft sám z vlastních zdrojů napíše SW pro jejich konverzi do ODF! (dostávám se k odpovědi na v úvodu položenou otázku ohledně našich kapes) Tak jak to dělají všechny ostatní firmy, které pro protlačení své technologie na trh nemohly využít sílu dominantního postavení, kterou Micro$oft disponuje. Je to přeci jeho maras. Už mě nebaví se dívat, jak Micro$oft nechává svou práci dělat jiné:
(No flame, pls!)
A kdopak píše konvertor(y) OOXML<–>ODF? A kolik takových příkladů, kde viditelně zneužívá své dominantní postavení bychom ještě našli?!
Nebuďme lhostejní k vlastní budoucnosti! Tečka.
Já teda nejsem žádnej fanatickej javista, ale když vidím tohle, napadá mě, že potřebujeme tři věci:
- SUN přišel s multiplatformní Javou a sám udržoval její implementace pro několik platforem
- Micro$oft přišel s multiplatformním .NET a implementaci pod ostatní systémy si nechá napsat ostatními (MONO)
- Flash tu byl rovněž s podporou více platforem přímo od výrobce (pravda, uzavřený :-/ )
- a kdopak napíše Silverlight pro Linux? ..komunita přece.
To by, myslím, mohla být docela killer věc. Žádný platformní lock-in, milióny knihoven na cokoli, docela rozumné nástroje...a přitom by to mělo umět všecno, co Flash a Silverlight dohromady.A navic by to bylo mozne hezky tesne integrovat s J2EE na serveru. Silverlight ani Flash s zadnou open source serverovou technologii tak dobre neitegrujete.
Tiskni
Sdílej: