Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
Proč by měl otevřený standard nést břemena, která zde svým binárním marasem Micro$oft za posledních >10 let zasel?! Tato břemena padnou na každého z nás! Proč by měl každý z nás z vlastní kapsy připlácet na to, aby výrobce kancelářské sady, kterou si rozhodne zakoupit (FOSS teď vynecháme) musel implementovat podporu pro vadné formáty, ve skutečnosti nepřenositelné ani mezi jednotlivými verzemi MS Office a kolikrát i několika instalacemi jedné jejich verze?!
To není vtip, to není FUD, to je realita. Takový je šestitisícstránkový (6000!), takřečený standard, který chce společnost Micro$oft protlačit – navíc se snaží(l) o zkrácené řízení, prohnilé korupcí, ke kterému se nečekaně hlásí noví pro-OOXML členové, kteří prakticky ani neměli reálnou možnost v tak krátké době specifikaci prostudovat. Opět, toto nejsou pouhé spekulace: korupční jednání již bylo reálně prokázáno např. ve Švédsku, v několika zemích byly zaznamenány (úspěšné) snahy o znemožnění účasti na projednávání stanoviska zástupcům protistrany, a v nedávné době i Evropská Unie usoudila, že celou událost je třeba prošetřit a zahájí soudní proces.
Další věc je ta, že ISO ne ISO, Micro$soft počítá s tím, že kdyby OOXML prošlo, nepřešlo by pod správu ISO – jak původně slíbil, a za což si připsal dalších pár hlasů navíc – ale zůstalo pod správou ECMA ..a jeho.
OOXML není v současné době implementováno v ničem jiném než MS Office a pro třetí strany je vlastně i prakticky neimplementovatelné: jednak pro svou rozsáhlost a jednak pro to, že je protkané odkazy na mnohé proprietární technologie Micro$oftu – takové věci nemají v otevřeném standardu co dělat.
Svou budoucnost si píšeme sami, dnes a denně: odmítejme OOXML, používejme již existující a ověřený ISO standardizovaný formát OpenDocument (ISO/IEC 26300). Formát, který si mnohé země zvolili za povinný, pro komunikaci s veřejností – v Evropě je to např. Francie, Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Chorvatsko a Rusko. Doporučován je i v České republice a Evropské Unii jako celku. Jeho podporu lze nalézt již v několika kancelářských sadách, informačních a CM systémech, a mnohém dalším SW.
A že je třeba ty stávající dokumenty nějakým způsobem zachovat? Ať si Micro$soft sám z vlastních zdrojů napíše SW pro jejich konverzi do ODF! (dostávám se k odpovědi na v úvodu položenou otázku ohledně našich kapes) Tak jak to dělají všechny ostatní firmy, které pro protlačení své technologie na trh nemohly využít sílu dominantního postavení, kterou Micro$oft disponuje. Je to přeci jeho maras. Už mě nebaví se dívat, jak Micro$oft nechává svou práci dělat jiné:
(No flame, pls!)
A kdopak píše konvertor(y) OOXML<–>ODF? A kolik takových příkladů, kde viditelně zneužívá své dominantní postavení bychom ještě našli?!
Nebuďme lhostejní k vlastní budoucnosti! Tečka.
Já teda nejsem žádnej fanatickej javista, ale když vidím tohle, napadá mě, že potřebujeme tři věci:
- SUN přišel s multiplatformní Javou a sám udržoval její implementace pro několik platforem
- Micro$oft přišel s multiplatformním .NET a implementaci pod ostatní systémy si nechá napsat ostatními (MONO)
- Flash tu byl rovněž s podporou více platforem přímo od výrobce (pravda, uzavřený :-/ )
- a kdopak napíše Silverlight pro Linux? ..komunita přece.
To by, myslím, mohla být docela killer věc. Žádný platformní lock-in, milióny knihoven na cokoli, docela rozumné nástroje...a přitom by to mělo umět všecno, co Flash a Silverlight dohromady.A navic by to bylo mozne hezky tesne integrovat s J2EE na serveru. Silverlight ani Flash s zadnou open source serverovou technologii tak dobre neitegrujete.
Tiskni
Sdílej: