Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Ve stejné diskuzi, kde se Miguel de Icaza zmiňuje o svém kladném postoji k OOXML, je zmíněn i problém ohledně technologie Moonlight (open source implementace technologie Silverlight od Microsoftu). Podle Miguela de Icazy bude Moonlight moci (pravděpodobně v některých zemích) být legálně distribuovaný pouze Novellem, a to díky patentové dohodě s Microsoftem.
Tiskni
Sdílej:
Existuje kvantum SW patentov, ktoré európsky patentový úrad zaregistroval ešte v čase, kedy SW patenty v EU neboli témou. O ich neplatnosti musí rozhodnúť súd.Jak velké je to kvantum? Podle mě zanedbatelné.
> Existuje kvantum SW patentov, ktoré európsky patentový úrad zaregistroval ešte v čase, kedy SW patenty v EU neboli témou. O ich neplatnosti musí rozhodnúť súdAle prd, ty SW patenty jsou nevymahatelne, protoze neexistuje zadny zakon, na jehoz zaklade by je bylo mozne vymahat. K soudu si to muze dat vlastnik bezcenneho papiru vydaneho EPO a prosoudit penize, to je asi tak vsechno.
Am not sure where you get the idea that the "US" is the only place where software patents exist. Free software people are under the mistaken impression that software patents are only a US thing, while many of the stake holders are European companies. The only difference is that in Europe your "software patent" is written to describe a machine. Law firms will offer you a set of checkboxes to "port" your patent from the US-wording to any other nation wording. And the patents are enforceable in most countries in the EU. Not surprising, as the EU owns many of patents on the media space.
Podle Miguela de Icazy bude Moonlight moci (pravděpodobně v některých zemích) být legálně distribuovaný pouze Novellem, a to díky patentové dohodě s Microsoftem.Přesně tohle jsem věděl, když jsem Novell kritizoval v minulé zprávičce o Moonlight.
Pro me za me at si s tim Moonlightem posviti treba do Gatesova analu, nemam zajem.Podle Miguela de Icazy bude Moonlight moci (pravděpodobně v některých zemích) být legálně distribuovaný pouze Novellem, a to díky patentové dohodě s Microsoftem.Přesně tohle jsem věděl, když jsem Novell kritizoval v minulé zprávičce o Moonlight.
Komplet jenom GPL software neobsahuje asi žádná distribuce, to by byla blbost. Pokud ale máš na mysli distribuce, které berou vážně svobodný software, tak tady je jeden z primárních cílů Fedory:
To build the operating system exclusively from free and open source software.
Naopak ten Arch je podle mě špatný příklad. Nepoužívám ho, ale na wiki stránce "The Arch Way" není o svobodném software ani slovo a vyzdvihují "freedom of choice", což je pojem, kterým si lidi obvykle zdůvodňují, že používat proprietární software je OK. V "Arch Compared to Other Distros" se zase srovnávají s Debianem takto:
Arch is more lenient when it comes to 'non-free' packages as defined by GNU.
Z toho usuzuju, že nějaký svobodný software je jim ukradený.
na wiki stránce "The Arch Way" není o svobodném software ani slovoTak ne, spletl jsem se. Pojem "free software" se tam vyskytuje. Ale není tam v nijak zásadní větě. Pointa zůstává.
jasně, ale teď nemluvím o balíčcích, ale jádru distribuceo Linuxu?
We are obtaining covenants (from Microsoft) and patent licenses (from MPEGLA, the consortium of American, European and Asian companies that own the "media space") to be allowed to redistribute Moonlight with a minimal risk to the end user. I say "minimal risk" and not "risk free", because that is the nature of software patents, we could be infringing a patent from some guy in Latvia for walking a linked list.Z toho soudim, ze komercni vyvoj softwaru ztraci svuj smysl, jen ti opravdu velci si pouzaviraji vzajmne dohody a zbytek muze maximalne platit vlastni zamestnance za to, ze pisou soft na vlastni triko a ze si na nich pak nikdo nic nevezme, nejvejs je na par let zavrou (ty zamestnance). Doufam, ze se vbrzku dostanem do stavu, kdy bude vlastne veskerej soft neco porusovat a nebudou kapacity na reseni daneho stavu - v tu chvili bude z praktickeho hlediska opensource / public domain veskery soft a ani M$ uz nic nevysoudi. No a nebo se ukaze jak prozirava byla volba povolani pravnik a pulka populace bude resit patentove spory te druhe :)