Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zvolejme 3x HURÁÁÁÁ
Má sice všechno co potřebuju, ale škubat se kvůli novinkám nebudu.. Milionkrát hurááá :)
Spustte mc s parametrem -s. Je to for slow terminals a pri kopirovaci/mazacich operacich neukazuje ten progresbar, ale jenom nazev souboru. Neni to tak rychly jako rm, ale rychlejsi nez normalne mc ...
ted pro zmenu :
Scendel
sshfs?
Přesně, tohle mi přijde o dost lepší přístup – program (mc, vim, kate…) prostě pracuje se soubory a o zpřístupnění vzdálených souborů do místního stromu / se má starat jiná vrstva – pak si nemusí každý program sám řešit přístup přes SSH, FTP atd. prostě se pro každý smysluplný protokol udělá jeden modul FUSE a v programech není potřeba nic měnit.
nicméně je to takový kanón na vrabce, když si chci jednorázově něco zkopírovat nebo přesunout, tak proč řešit nějakou system-wide (resp. user-wide) konfiguraci?
mount byl prostě v háji a nepřišel jsem na to, jak to nějak rozumně vyresetovat, aby se to dalo znova namountovat aspoň ručně
Teď už to normálně funguje -- běžně třeba vypnu vzdálený server a místně připojený sshfs se mi odpojí, nic tam nezůstane viset.
Zatim IMHO neni nad cim jasat. Novy tym se podle mailing listu sklada spis z lidi (take se zda, ze hodne mladych), kteri do vyvoje dosud prakticky neprispeli. Tak aby to nebyla jen takova hura akce.
Lepsi cestou je udelat fork, pokud se skutecne ukaze byt zivym tak jej prejmenovat na MC (jak to napriklad bylo s gcc a egcs).
Co jsem slysel od jednoho vyvojare, tak MC je na tom s architekturou dost spatne - clovek do neceho pichne a rozsype se neco jineho. Spis by to chtelo od zakladu prepsat.
Z rozhovoru s Konstantinem Kljaginem (vývojář CenterICQ):
Otázka: Začala se formovat nová vývojářská skupina, která chce pokračovat v tvé práci. Co si o tom myslíš?
Odpověď: Zaznamenal jsem skupinu lidí, kteří diskutují o tom, jakou verzi Wiki nainstalovat a jaký hosting použít. Také zavedli dva patche, které přidaly dvě „case” definice a nějaké přetypování. Žádná skutečná vylepšení, žádné programování. Proč jsi je tedy nazval vývojáři? (...)
(Čistě pro zajímavost.
)
Je třeba si přiznat, (1) že v té době to tak vypadalo a (2) že Konstantin je svými přezíravými postoji známý.
Zcela nezaujatě to je dobrý dobrý sarkasmus a každý (ať už skutečnost zná, nebo ne) si v něj přijde na své :)
Ale já neřekl nic proti CenterIM ani proti novému MC! Pouze jsem navázal na úvaju o huráakcích. Proto tam taky je "Čistě pro zajímavost."...
Spis by to chtelo od zakladu prepsat.
Na tom něco je – každý program čas od času dospěje do fáze, kdy je dobré ho od začátku přepsat. Někdy to může být jednodušší než pronikat do starého kódu a snažit se to pochopit – zvlášť když na tom dělají noví lidé.
Tiskni
Sdílej: