Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Proč? Taky mi nevoní lobbing hollywoodu, taky mi vadí třeba přístup mobilních operátorů k VoIP, ale když se proti tomu zvedla taková masa lidí, neznamená to náhodou, že je schopná uživit alternativního ISP, který se bude chovat "hezky"? Proč by mi stát nebo EU měla kafrat do toho, jakou smlouvu se svým ISP smím uzavřít?
Možná to špatně chápu, ale zakazuje někdo hodné ISP (data retention stranou)? Mně se spíš zdá, že La Quadrature du Net vadí, že se málo zakazují zlí ISPs. Až začne stát odpojování *vynucovat*, taky budu protestovat. Teď mám protestovat *za vynucování*?
V podstate se jedna o dva nesouvisejici problemy: 'odpojovani bez soudu' a 'sitova neutralita'. Co se tyce 'odpojovani bez soudu', tam jde o to, ze zminovane dodatky zakazovaly *clenskym statum* vynucovat odpojovani.
Co se tyce 'sitove neutrality', tam je pravda, ze se jedna o 'vynucovani sitove neutrality' a tedy hodnych ISP, ale je treba si uvedomit, ze komunikacni sluzby (treba posta) odjakziva mely zapovezeno zkoumat obsah prenasenych zprav a porusovani sitove neutrality je zejmena spojeno s narusenim soukromi prenasenych paketu. Asi jako kdyby si urednik na poste dopis pred odeslanim precetl, posoudil zda se jedna o obchodni nebo osobni dopis a podle toho zvolil tarif.
Take by me zajimala souvislost. Sam se k tem "fundamentalistickym zastancum nefunkční volnotržní ideologie" radim.
Nebylo to tu již jednou?
http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ochrana-prav-obcanu-vypustena-z-telekom.-balicku
Obavam se, ze sis asi nevsiml o co v tomto sporu jde - pokud budou zminene dodatky odmitnute, tak proste jsme ve stejne situaci, jako kdyby zadna EU nebyla - proste to bude zalezet na vladach narodnich statu. Pokud budou prijate, tak mame vyhrano a vlady narodnich statu nemohou ziskane svobody omezit. Tedy v tomto konkretnim pripade hraje EU jen potencielne pozitivni roli.
> nechci jit do sporu, ale neni to prave Brusel, kdo chce proti internetu prijmout telekomunikacni balicek, aby zakazy, cenzurou a regulaci ochranil evropske OVCANY pred tim zlym a nebezpecnym internetem?
Ne, tyto zakazy a cenzuru chteji prosadit zejmena vlady clenskych statu (naposledy napriklad Sarkozy ve Francii).
Tiskni
Sdílej: