Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Proč? Taky mi nevoní lobbing hollywoodu, taky mi vadí třeba přístup mobilních operátorů k VoIP, ale když se proti tomu zvedla taková masa lidí, neznamená to náhodou, že je schopná uživit alternativního ISP, který se bude chovat "hezky"? Proč by mi stát nebo EU měla kafrat do toho, jakou smlouvu se svým ISP smím uzavřít?
Možná to špatně chápu, ale zakazuje někdo hodné ISP (data retention stranou)? Mně se spíš zdá, že La Quadrature du Net vadí, že se málo zakazují zlí ISPs. Až začne stát odpojování *vynucovat*, taky budu protestovat. Teď mám protestovat *za vynucování*?
V podstate se jedna o dva nesouvisejici problemy: 'odpojovani bez soudu' a 'sitova neutralita'. Co se tyce 'odpojovani bez soudu', tam jde o to, ze zminovane dodatky zakazovaly *clenskym statum* vynucovat odpojovani.
Co se tyce 'sitove neutrality', tam je pravda, ze se jedna o 'vynucovani sitove neutrality' a tedy hodnych ISP, ale je treba si uvedomit, ze komunikacni sluzby (treba posta) odjakziva mely zapovezeno zkoumat obsah prenasenych zprav a porusovani sitove neutrality je zejmena spojeno s narusenim soukromi prenasenych paketu. Asi jako kdyby si urednik na poste dopis pred odeslanim precetl, posoudil zda se jedna o obchodni nebo osobni dopis a podle toho zvolil tarif.
Take by me zajimala souvislost. Sam se k tem "fundamentalistickym zastancum nefunkční volnotržní ideologie" radim.
Nebylo to tu již jednou?
http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/ochrana-prav-obcanu-vypustena-z-telekom.-balicku
Obavam se, ze sis asi nevsiml o co v tomto sporu jde - pokud budou zminene dodatky odmitnute, tak proste jsme ve stejne situaci, jako kdyby zadna EU nebyla - proste to bude zalezet na vladach narodnich statu. Pokud budou prijate, tak mame vyhrano a vlady narodnich statu nemohou ziskane svobody omezit. Tedy v tomto konkretnim pripade hraje EU jen potencielne pozitivni roli.
> nechci jit do sporu, ale neni to prave Brusel, kdo chce proti internetu prijmout telekomunikacni balicek, aby zakazy, cenzurou a regulaci ochranil evropske OVCANY pred tim zlym a nebezpecnym internetem?
Ne, tyto zakazy a cenzuru chteji prosadit zejmena vlady clenskych statu (naposledy napriklad Sarkozy ve Francii).
Tiskni
Sdílej: