Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Pokud k tomu neni silny duvod, tak se vyplati jit spis s mainstreamem ...S tímhle přístupem bys nemusel programovat vlastní aplikaci a rovnou mohl používat evernote ;)
S tímhle přístupem bys nemusel programovat vlastní aplikaci a rovnou mohl používat evernote ;)No tech nespocet spalenych hodin ukazuje na to, ze to bude asi pravda. Jinak samozrejme ta cena vyhybani se mainstreamu muze byt prijatelna, jen je potreba ji mit na pameti pri rozhodovani.
No ja jen mam dojem ze JS ma ne uplne zaslouzene spatnou povest.Javascript jako takový je potrat, pro který neexistuje omluva. Ecmy to sice zlepšují, ES6 byl skoro fajn jazyk, ale stejně nemám důvod se do toho pouštět a zdaleka to nevyvažuje negativa (horší tooling, toxická komunita, nepraktičnost pro cokoliv jiného kromě webu).
No tech nespocet spalenych hodin ukazuje na to, ze to bude asi pravda. Jinak samozrejme ta cena vyhybani se mainstreamu muze byt prijatelna, jen je potreba ji mit na pameti pri rozhodovani.To chápu a v principu s tím i souhlasím. Ostatně nejsem nadšený začátečník a do něčeho takového se pouštím s plným vědomím.
Jinak obecne povazuju dulezitost jazyka za precenovanou (obzvlast tady v ramci jedne kategorie).K tomuhle mám dost komplikovaný přístup, kterým bych mohl popsat nejeden blog, ba možná i knihu. Pro tohle chci použít python, protože s ním mám víc jak 14 let zkušeností a cca pět let z toho komerčně na každodenní bázi. Viděl jsem jeho výšiny i hlubiny, hackoval ho zleva i z prava, v cpythonu, v javascriptovém brythonu i v pythonním pypy. Je pro mě jako motor, na kterém patnáct let jezdím, a který jsem nespočetněkrát rozebral i složil. S ním si troufnu kolem světa nikoliv protože by byl tak skvělý, ale protože ho umím kdykoliv opravit a domlátit do něj kladivem co potřebuji, i kdyby mě zrovna někdo vzbudil ve tři ráno. JS by tohle jen hodně těžko vyvažoval (mohl by, ale trvalo by to 14 let), i kdyby měl co nabídnout, což kromě nativního běhu v prohlížeči imho nemá. Druhá věc je paradigma a filosofie. Co do paradigma, tak v imperativním procedurálním jazyce už není moc co vymýšlet a vskutku je to prašť jako uhoď. Na poli objektových jazyků si ovšem myslím, že je pořád stále spousta prostoru, stejně jako u těch funkcionálních. Osobně momentálně dělám na klonu Selfu právě z důvodu, že mi přijde že potenciál prototypově objektově orientovaných programovacích jazyků byl javascriptem neprávem zabit a díky tomu stále ještě nebyl plně objeven a využit. Celé je to samozřejmě experiment, který může skončit špatně, ale i tak jsem na něj zvědavý a stojí mi za práci a čas.
Mno Python nie je tiež bez chyby. Osobne som v ňom opravil len pár bugov v programoch, ale podľa mňa taký "for" bude mať v Pythone dosť race condition pretože vo väčšine jazykov je prepis podobný s asemblerom, čiže vloženie hodnoty a inkrementovanie. Je to jedna z vecí čo ma na Pythone sere a druhá je, že čo kurva majú proti závorkám.Závorky jsou koncept imho vzniklý jen kvůli náročnosti parserů a neschopnosti tehdejších řádkových editorů. Python, ale i Smalltalky dokazují, že nejsou třeba a je to jen zbytečný fluff, který nic co by mělo nějakou hodnotu nepřidává. To s tím
forem a race condition nechápu vůbec.
Python určitě není bez chyby, mohl bych vypsat spoustu věcí, které jsou na pythonu špatně, či nedobře řešené. Je to ovšem velmi pragmatický a praktický jazyk, jehož použitelnost je vysoká a málokdy se v něm střelíš do nohy. To o JS říct nejde.
Javascript má chyby, ktoré serú všetkých, napr. nejednosť ako sa dostať k údajom, mno je tu jedna veľká výhoda, že to sere veľkú časť populácie a budú sa asi diať zmeny. Takže sa to nejak zjednotí, aby sme mali všetci radosť. Tak veľká komunita vývojárov sa proste ignorovať nedá.Javascript má hlavně problém absence jakékoliv vnitřní logiky a vize. Známé je napříkald wtf.js, nebo wtfjs, což oboje z větší části ukazuje totální shnilost typového systému. Python má taky svoje (viz wtfpython), ale přijde mi to podstatně konzistentnější a má to nějaký vnitřní model, co se dá pochopit.
Keď si sa pýtal na Electron, tak v tom som nenapísal ani riadok, je to viac lowlevel než napríklad NWjs v ktorom som už pár projektov napísal. Hlavne prečo som si zvolil NWjs je, že výzor si napíšem v klasickom HTML a ten JavaScript tam pridám len ako bonus, toto v Electrone neexistuje. Mno a NWjs projekty mávajú tak 50% veľkosti oproti Electron.NWjs neznám, mrknu na to. Osobně jsem zatím ve fázi hledání, skutečně jsem se odhodlal pustit se do toho projektu po pár letech psaní poznámek a přemýšlení až minulý týden.
To s tím forem a race condition nechápu vůbecProste sa ten cyklus musí nejak spracovať, namiesto naplnenia premenných a inkrementácií +-
for v pythonu pracuje nad iterátory. Je to úplně něco jiného, než for cyklus v C. Jak vypadá iterace přes iterable object je možné vidět například v builtin funkci all():
static PyObject *
builtin_all(PyObject *module, PyObject *iterable)
/*[clinic end generated code: output=ca2a7127276f79b3 input=1a7c5d1bc3438a21]*/
{
PyObject *it, *item;
PyObject *(*iternext)(PyObject *);
int cmp;
it = PyObject_GetIter(iterable);
if (it == NULL)
return NULL;
iternext = *Py_TYPE(it)->tp_iternext;
for (;;) {
item = iternext(it);
if (item == NULL)
break;
cmp = PyObject_IsTrue(item);
Py_DECREF(item);
if (cmp < 0) {
Py_DECREF(it);
return NULL;
}
if (cmp == 0) {
Py_DECREF(it);
Py_RETURN_FALSE;
}
}
Py_DECREF(it);
if (PyErr_Occurred()) {
if (PyErr_ExceptionMatches(PyExc_StopIteration))
PyErr_Clear();
else
return NULL;
}
Py_RETURN_TRUE;
}
Tedy nad objektem voláš iternext(), dokud tam něco je. For samotný se překládá na konkrétní instrukce v podobném smyslu:
$ python3
Python 3.6.6 (default, Sep 12 2018, 18:26:19)
[GCC 8.0.1 20180414 (experimental) [trunk revision 259383]] on linux
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.
>>> def xe():
... for i in range(5):
... print(i)
...
>>> import dis
>>> dis.dis(xe)
2 0 SETUP_LOOP 24 (to 26)
2 LOAD_GLOBAL 0 (range)
4 LOAD_CONST 1 (5)
6 CALL_FUNCTION 1
8 GET_ITER
>> 10 FOR_ITER 12 (to 24)
12 STORE_FAST 0 (i)
3 14 LOAD_GLOBAL 1 (print)
16 LOAD_FAST 0 (i)
18 CALL_FUNCTION 1
20 POP_TOP
22 JUMP_ABSOLUTE 10
>> 24 POP_BLOCK
>> 26 LOAD_CONST 0 (None)
28 RETURN_VALUE
což je trošku komplikovanější, protože se to interpretuje v bytecode cruncher looopu v ceval.c:
case TARGET(FOR_ITER): {
PREDICTED(FOR_ITER);
/* before: [iter]; after: [iter, iter()] *or* [] */
PyObject *iter = TOP();
PyObject *next = (*iter->ob_type->tp_iternext)(iter);
if (next != NULL) {
PUSH(next);
PREDICT(STORE_FAST);
PREDICT(UNPACK_SEQUENCE);
DISPATCH();
}
if (PyErr_Occurred()) {
if (!PyErr_ExceptionMatches(PyExc_StopIteration))
goto error;
else if (tstate->c_tracefunc != NULL)
call_exc_trace(tstate->c_tracefunc, tstate->c_traceobj, tstate, f);
PyErr_Clear();
}
/* iterator ended normally */
STACK_SHRINK(1);
Py_DECREF(iter);
JUMPBY(oparg);
PREDICT(POP_BLOCK);
DISPATCH();
}
Samozřejmě, pro čísla je to kapku míň efektivnější, než C, ale zase to umí iterovat na libovolným objektem implementujícím protokol iterátorů. V pypy interpretru se to pak afaik ještě jituje a leze z toho relativně efektivní kód.
def FOR_ITER(self, jumpby, next_instr):
w_iterator = self.peekvalue()
try:
w_nextitem = self.space.next(w_iterator)
except OperationError as e:
if not e.match(self.space, self.space.w_StopIteration):
raise
# iterator exhausted
self.popvalue()
next_instr += jumpby
else:
self.pushvalue(w_nextitem)
return next_instr
Nutno myslet na to, že celý kód je pak na úrovni AST analyzován a je z něj vygenerováno ekvivalentní C, které je potom na základě statistik jitováno do asm podle analýzy typů rpythonem.
Tiskni
Sdílej: