Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »
. Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy. Kde je ta euforie z devadesátých let, kdy jednotlivý komponenty PC měli dělat nějakou specializovanou akci (síťovka se starat o síť, zvukovka zvučit a grafika řešit kompletní grafiku). Dnes se o zvuk stará CPU, zvukovka to jen nějak přehraje, tedy ne že by to bylo k poslechu... (ale hlavně že "má" HW mix). O grafiku se stará CPU kompletně, GPU pouze transformuje trojuhelníky, přidá na to pár instrukcí shaderů a vykreslí to.
Zkrátka PC šlo cestou, vše řeší CPU, místo cestou spec. hw na různé oblasti.Specializace je dobra vec, ale jsou situace, kdy pomuze a kdy ne. Zejmena by bylo nevhodne zamenit 'specializaci' a 'vyhrazeni' - tedy pripad, kdy je vec urcena na konkretni vec, ale neni k ni zvlast prizpusobena. Uvedu to na prikladu grafiky. Vykreslovani grafiky se sklada z hromady algoritmu, nektere jsou charakteru, ze ti na ne specializovany hardware moc nepomuze a potrebujes na ne rychly general-purpose procesor, jine jsou takoveho charakteru, ze se skaladaji z mnoha nezavislych jednoduchych kroku a je mozne na ne nasadit masivni paralelizaci (a specializovane obvody). Pokud bys chtel, aby graficka karta zpracovavala kompletni grafickou scenu, pak by na ni krome specializovanych obvodu pro paralelizovatelne cinnosti musel byt jeste vykonny general-purpose procesor pro obecne algoritmy. Ten by vsak nebyl prilis specializovan , byl by jen vyhrazen a jedine zlepseni proti alternative (dat ho jako druhy procesor na mainboard) by byla rychlejsi komunikace s grafickou pameti a specializovanymi cipy. Dalsi nedostatek prilisne specializace trochu souvisi s jednim kredem Linuxoveho kernelu - 'mechanism, not policy' - pokud by hardware prevzal zodpovednost za celou oblast vykreslovani sceny, pak by danou oblast svazal svou koncepci. Pokud nabidne jen obecne pouzitelne mechanismy (skalovani, vykreslovani polygonu, shader language), tak koncepci muzou zvolit vyvojari software. Vyvoj v oblasti PC sel smerem, ktery je logicky - specializace na cinnosti, kde specializace prinese vyznamny pokrok proti obecnemu reseni (a ten pokrok jsou ochodni lidi zaplatit
). Mezi takove cinnosti na graficke karte patri napriklad interpolace krivek (napriklad pro vypocet souradnic jednotlivych polygonu), kresleni polygonu pomoci z-bufferu a jejich stinovani. Pokud by tyto cinnosti delal CPU sam (a kreslil by vse do framebufferu), tak by potreboval (tipuji) minimalne 10x vetsi vykon, nez jaky ma ted - neni tedy smysluplne rikat, ze grafiku dela CPU. CPU to ridi a manualni praci nechava na grafice.
Podobna situace je na zvukovkach. SB Live a novejsi ma DSP cip, ktery umoznuje implementovat paralelizovatelne vypocty (frekvencni a jine filtry a podobne). To je prave ta specializace - specializace na neco, co je mozne optimalizovat. Je pravda, ze vetsina zvukovek nema kodeky na komprimovane audio (coz je specializovatelna cinnost), na druhou stranu je otazka, zda to ma smysl, nebot kompresni formaty se objevuji stale nove a nove (mp3, vorbis, flac, speex, ruzna G.xxx, iLBC, ...).
S prvními gr. akcelerátory pro PC se mluvilo o tom, že tyto grafiky budou zpracovávat kompletní scénu.Je otazka, zda to mluvili lidi, kteri dane oblasti opravdu rozumeji, nebo jen redaktori pocitacovych casopisu.
), že SB Live!, tedy EMU10k1, mel výkon jako Pentium 90. To je výkon jako hrom věnovaný pouze zvukovce. Jenže on nejde použít. Je to DSP procesor, který má "zadrátovaných" pár efektů, a přes všechen výkon nelze použít třeba na dekódování mp3-streamu.
Tohle je věc názoru. Dokázal bych si představit GK, která by uchovávala celou scénu a CPU by jen posílal změny mezi jednotlivýmy framy. Tím by odpadla šílená komunikace mezi kartou a cpu/ram. Hlavní CPU by pak nemusel řešit jednotlivá primitiva, ale poslal by příkaz do GK (kde by klidně mohl být general purpose cpu, proč ne), která by zbytek provedla místo hlavního CPU.Pokud by byl ten general purpose cpu na graficke karte programovatelny, tak bys z toho dostal v podstate dvouprocesorovy NUMA system (s procesorama propojenyma pres PCI/AGP). Je otazka, zda by tohle reseni melo nejake podstatne vyhody proti beznemu dvouprocesorovemu systemu s oddelenou grafickou kartou. A ohledne silene komunikace - i dnes je mozne napriklad ulozit do graficke karty pole souradnic jednotlivych trojuhelniku a pak to jednim prikazem cele vykreslit, neni nutne rvat je tam porad dokola.
K tomu SoundBlasteru. Někde jsem četl (takže to může být výmysl nějakého redaktoraAFAIK se jedna o bezny programovatelny DSP procesor (v Linuxu je pro nej dostupny assembler, viz http://emu10k1.sourceforge.net/as10k1-manual/index.html), nicmene je pravda, ze DSP procesory jsou specializovane a neni na nich mozne snadno implementovat to, co jde snadno na general-purpose procesorech (a naopak).), že SB Live!, tedy EMU10k1, mel výkon jako Pentium 90. To je výkon jako hrom věnovaný pouze zvukovce. Jenže on nejde použít. Je to DSP procesor, který má "zadrátovaných" pár efektů, a přes všechen výkon nelze použít třeba na dekódování mp3-streamu.
Dnešní PC grafika přijme trojúhelníky od CPU a pouze je vykreslí (s texturou a nějakým tím shader efektem). Nic víc.Obávám se, že nemáš tak úlpně pravdu. Grafika se například stará o to, kterou část scény vidíš a kterou ne (je schovaná za něčím).
O HW raidech, co se integrujou na desky raději ani nemluvím.Jak tady už kdysi padlo, HW raid integrovaný na desce je většinou SW raid, jenom místo OS se sestavuje v BIOSu. A důvodem, proč použít SW raid místo HW raidu může být například to, že když ti chcípne řadič, tak můsíš často sehnat ten samý, abys z těch disků dostal data
Jenom castecne, graficka karta ma z-buffer, ktery umoznuje rozhodnout pri prekryvani dvou trojuhelniku, ktery pixel z ktereho se ma zobrazit, nicmene pouziva se spousta algoritmu, ktere na zaklade znalosti sceny urcuji, ktere polygony do graficke karty vubec pujdou a ktere nikoliv.Dnešní PC grafika přijme trojúhelníky od CPU a pouze je vykreslí (s texturou a nějakým tím shader efektem). Nic víc.Obávám se, že nemáš tak úlpně pravdu. Grafika se například stará o to, kterou část scény vidíš a kterou ne (je schovaná za něčím).
Jeste k tomuto - nevim, jak moc bez podpory ze strany CPU si to predstavujes
Například typu přehrávání Audio CD v CD-ROM mechanice.
Takove reseni je IMHO prespecializovane - nedalo by se vyuzit na prehravani MPEG2 streamu na disku ci MPEG2 streamu prichazejicho ze site. Lepsi je mit genericky MPEG2 dekoder na graficke karte, jehoz cinnost je rizena CPU.Jeste k tomuto - nevim, jak moc bez podpory ze strany CPU si to predstavujes
Například typu přehrávání Audio CD v CD-ROM mechanice.
Takove reseni je IMHO prespecializovane
Pravda, taky mi to připomíná řešení: uprostřed nějaký mikrokontrolér (jako bývalé CPU), které by ovládalo tuhle SGI grafický server (bývalá grafika), támhle nahrávací studio (zvukovka), stříhací putl (tuner / střižna) atd
.
Ne, nebudu to hnát ad absurdum. On je problém především v tom, že PC se zaměřuje HLAVNĚ na minimální cenu (no jako všechno, co má být masově rozšířené), nikoliv na kvalitu, výkon atd. No co, asi to chce změnit architekturu.
Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy.To byl doufám pokus o nějaký bizarní humor, který jsem zřejmě nepochopil.
, ale zrovna tohle jsem myslel vážně.
Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy. To je sice pravdaHmm, nicmene me neni jasne, co tim myslis. General MIDI je AFAIK jen standard, ktery rika, ktere cislo nastroje v posloupnosti MIDI prikazu odpovida kteremu skutecnemu nastroji. Standard sam o sobe nehraje, ale zrovna tohle jsem myslel vážně.
. Pokud mas na mysli karty s wavetable syntezou, tak ty samozrejme hraji srovnatelne s profesionalnima klavesama (ktere take obvykle delaji wavetable syntezu). Myslim ze rozdily jsou zejmena v kvalite vzorku, se kteryma wavetable synteza pracuje. Soucasna SB-Live ma AFAIK hardwarovou wavetable syntezu.
jeden klávesista mi kdysi ukazoval asi 8 DVD jen se vzorky. Což se pochopitelně na zv. kartu taky nevleze, ale pro jeden nástroj se místo najde. Bohužel si nevzpomenu na tu zvukárnu, (jen tuším M-Audio, ale možná si to pletu) a cena něco přes 30tis.Zase špatně. Nikde se žádné místo nenajde, protože se s tím pracuje výhradně na straně CPU a RAM a zvuková karta slouží pouze jako DAC.
. A jsou zvukovky, které taky něco dělají (a narozdíl od těch prvních mají DAC a zesilovače, které si své jméno zaslouží).
Jenže celý den se tu bavíme o tom, jestli to tak má být.IMHO je těžké rozhodnout, co je nejlepší. Například wavetable syntéza, pro jednoduchost jsou soundfonty v RAM. Je výhodnější, když všechny zvuky natáhne procesor, smíchá je dohromady a hotové to odešle na zvukárnu k přehrání, nebo když se všechny zvuky přenesou po pomalejší sběrnici do zvukárny a tam se teprve vytvoří výsledný zvuk? Takhle obecně to nejde rozhodnout, protože záleží i na celkové zátěži procesoru (dělá ještě něco, nebo jenom míchá ?), sběrnice (netahá se něco ze sítě nebo z SCSI či raid řadiče?) atd.
SBLive! sice má syntézu, ovšem zase nemá paměť (cache) na vzorky. K SBLive se dodávají soundfonty, největší má tuším 16M. A protože karta nemá vlastní paměť, umístí je driver kam? Ano správně, do RAM (a to ještě v tom lepším případě).Se SB Live! je mozne pouzivat i vetsi soundfonty. Nicmene mas pravdu, ze se pouzivaji ze systemove RAM
Pokud mas na mysli karty s wavetable syntezou, tak ty samozrejme hraji srovnatelne s profesionalnima klavesama (ktere take obvykle delaji wavetable syntezu). Myslim ze rozdily jsou zejmena v kvalite vzorku, se kteryma wavetable synteza pracuje.Tak příště nemyslete a jděte si nastudovat něco o technologii běžně používáných syntezátorů za posledních řekněme 10-15 let. A pak si jděte někam poslechnout pár kousků, klidně i historických, syntíků. Například něco od Kurzweil, JV/XP řadu od Rolanda, starší Kawai... Pak teprve něco pište.
), ale měl jsem možnost navšťívit profi studio a poslechnout si profi zvukovky (kámoš je zvukař / hudebník). Údajně to mělo být General Midi. Což pokud je norma tak to klidně tak mohlo být. Tím jsem proboha nechtěl srovnávat MIDI běžných PC zvukovek a kláves. Ale vlastně o tom tahle diskuse taky je. Po někoho je běžná zvukovka za 50kkč, jiný pod tím stejným označením chápe šumítko integrovaný na desce.
Tiskni
Sdílej: