Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.20. Díky 227 přispěvatelům.
Simon Long oznámil Raspberry Pi Desktop pro PC a Mac s Intelem postavený na aktualizovaném Debianu 13 Trixie. S klientem Raspberry Pi Connect pro vzdálenou správu. Ke stažení je vedle Raspberry Pi OS pro Raspberry Pi.
ESP32-C3 adblock přemění lacinou vývojovou desku ESP32‑C3 na samostatný DNS blokovač nejenom reklamních domén, minimalistickou alternativu k populárnímu Pi-hole. ESP32-C3 adblock místo objemných názvů domén ukládá jejich 40-bitové FNV-1a hashe do flash paměti, které pak binárně prohledává, kontrola jedné domény trvá přibližně 10 milisekund. Blocklist pojme až 537 tisíc domén a lze jej spravovat přes webové rozhraní. Projekt zatím
… více »ArtCraft je sada open source aplikací pro práci s obrázky a videi "inspirovaných" aplikacemi od Adobe. Napsaných v Rustu. Pro MacOS, Windows i Linux. Běží také ve webovém prohlížeči. Aktuálně se jedná o 7 aplikací: PhotoCraft (Photoshop), VectorCraft (Illustrator), FilmCraft (Premiere Pro), LightCraft (Lightroom), PdfCraft (Acrobat), EffectCraft (After Effects) a DesignCraft (InDesign). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Tiskni
Sdílej:
. Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy. Kde je ta euforie z devadesátých let, kdy jednotlivý komponenty PC měli dělat nějakou specializovanou akci (síťovka se starat o síť, zvukovka zvučit a grafika řešit kompletní grafiku). Dnes se o zvuk stará CPU, zvukovka to jen nějak přehraje, tedy ne že by to bylo k poslechu... (ale hlavně že "má" HW mix). O grafiku se stará CPU kompletně, GPU pouze transformuje trojuhelníky, přidá na to pár instrukcí shaderů a vykreslí to.
Zkrátka PC šlo cestou, vše řeší CPU, místo cestou spec. hw na různé oblasti.Specializace je dobra vec, ale jsou situace, kdy pomuze a kdy ne. Zejmena by bylo nevhodne zamenit 'specializaci' a 'vyhrazeni' - tedy pripad, kdy je vec urcena na konkretni vec, ale neni k ni zvlast prizpusobena. Uvedu to na prikladu grafiky. Vykreslovani grafiky se sklada z hromady algoritmu, nektere jsou charakteru, ze ti na ne specializovany hardware moc nepomuze a potrebujes na ne rychly general-purpose procesor, jine jsou takoveho charakteru, ze se skaladaji z mnoha nezavislych jednoduchych kroku a je mozne na ne nasadit masivni paralelizaci (a specializovane obvody). Pokud bys chtel, aby graficka karta zpracovavala kompletni grafickou scenu, pak by na ni krome specializovanych obvodu pro paralelizovatelne cinnosti musel byt jeste vykonny general-purpose procesor pro obecne algoritmy. Ten by vsak nebyl prilis specializovan , byl by jen vyhrazen a jedine zlepseni proti alternative (dat ho jako druhy procesor na mainboard) by byla rychlejsi komunikace s grafickou pameti a specializovanymi cipy. Dalsi nedostatek prilisne specializace trochu souvisi s jednim kredem Linuxoveho kernelu - 'mechanism, not policy' - pokud by hardware prevzal zodpovednost za celou oblast vykreslovani sceny, pak by danou oblast svazal svou koncepci. Pokud nabidne jen obecne pouzitelne mechanismy (skalovani, vykreslovani polygonu, shader language), tak koncepci muzou zvolit vyvojari software. Vyvoj v oblasti PC sel smerem, ktery je logicky - specializace na cinnosti, kde specializace prinese vyznamny pokrok proti obecnemu reseni (a ten pokrok jsou ochodni lidi zaplatit
). Mezi takove cinnosti na graficke karte patri napriklad interpolace krivek (napriklad pro vypocet souradnic jednotlivych polygonu), kresleni polygonu pomoci z-bufferu a jejich stinovani. Pokud by tyto cinnosti delal CPU sam (a kreslil by vse do framebufferu), tak by potreboval (tipuji) minimalne 10x vetsi vykon, nez jaky ma ted - neni tedy smysluplne rikat, ze grafiku dela CPU. CPU to ridi a manualni praci nechava na grafice.
Podobna situace je na zvukovkach. SB Live a novejsi ma DSP cip, ktery umoznuje implementovat paralelizovatelne vypocty (frekvencni a jine filtry a podobne). To je prave ta specializace - specializace na neco, co je mozne optimalizovat. Je pravda, ze vetsina zvukovek nema kodeky na komprimovane audio (coz je specializovatelna cinnost), na druhou stranu je otazka, zda to ma smysl, nebot kompresni formaty se objevuji stale nove a nove (mp3, vorbis, flac, speex, ruzna G.xxx, iLBC, ...).
S prvními gr. akcelerátory pro PC se mluvilo o tom, že tyto grafiky budou zpracovávat kompletní scénu.Je otazka, zda to mluvili lidi, kteri dane oblasti opravdu rozumeji, nebo jen redaktori pocitacovych casopisu.
), že SB Live!, tedy EMU10k1, mel výkon jako Pentium 90. To je výkon jako hrom věnovaný pouze zvukovce. Jenže on nejde použít. Je to DSP procesor, který má "zadrátovaných" pár efektů, a přes všechen výkon nelze použít třeba na dekódování mp3-streamu.
Tohle je věc názoru. Dokázal bych si představit GK, která by uchovávala celou scénu a CPU by jen posílal změny mezi jednotlivýmy framy. Tím by odpadla šílená komunikace mezi kartou a cpu/ram. Hlavní CPU by pak nemusel řešit jednotlivá primitiva, ale poslal by příkaz do GK (kde by klidně mohl být general purpose cpu, proč ne), která by zbytek provedla místo hlavního CPU.Pokud by byl ten general purpose cpu na graficke karte programovatelny, tak bys z toho dostal v podstate dvouprocesorovy NUMA system (s procesorama propojenyma pres PCI/AGP). Je otazka, zda by tohle reseni melo nejake podstatne vyhody proti beznemu dvouprocesorovemu systemu s oddelenou grafickou kartou. A ohledne silene komunikace - i dnes je mozne napriklad ulozit do graficke karty pole souradnic jednotlivych trojuhelniku a pak to jednim prikazem cele vykreslit, neni nutne rvat je tam porad dokola.
K tomu SoundBlasteru. Někde jsem četl (takže to může být výmysl nějakého redaktoraAFAIK se jedna o bezny programovatelny DSP procesor (v Linuxu je pro nej dostupny assembler, viz http://emu10k1.sourceforge.net/as10k1-manual/index.html), nicmene je pravda, ze DSP procesory jsou specializovane a neni na nich mozne snadno implementovat to, co jde snadno na general-purpose procesorech (a naopak).), že SB Live!, tedy EMU10k1, mel výkon jako Pentium 90. To je výkon jako hrom věnovaný pouze zvukovce. Jenže on nejde použít. Je to DSP procesor, který má "zadrátovaných" pár efektů, a přes všechen výkon nelze použít třeba na dekódování mp3-streamu.
Dnešní PC grafika přijme trojúhelníky od CPU a pouze je vykreslí (s texturou a nějakým tím shader efektem). Nic víc.Obávám se, že nemáš tak úlpně pravdu. Grafika se například stará o to, kterou část scény vidíš a kterou ne (je schovaná za něčím).
O HW raidech, co se integrujou na desky raději ani nemluvím.Jak tady už kdysi padlo, HW raid integrovaný na desce je většinou SW raid, jenom místo OS se sestavuje v BIOSu. A důvodem, proč použít SW raid místo HW raidu může být například to, že když ti chcípne řadič, tak můsíš často sehnat ten samý, abys z těch disků dostal data
Jenom castecne, graficka karta ma z-buffer, ktery umoznuje rozhodnout pri prekryvani dvou trojuhelniku, ktery pixel z ktereho se ma zobrazit, nicmene pouziva se spousta algoritmu, ktere na zaklade znalosti sceny urcuji, ktere polygony do graficke karty vubec pujdou a ktere nikoliv.Dnešní PC grafika přijme trojúhelníky od CPU a pouze je vykreslí (s texturou a nějakým tím shader efektem). Nic víc.Obávám se, že nemáš tak úlpně pravdu. Grafika se například stará o to, kterou část scény vidíš a kterou ne (je schovaná za něčím).
Jeste k tomuto - nevim, jak moc bez podpory ze strany CPU si to predstavujes
Například typu přehrávání Audio CD v CD-ROM mechanice.
Takove reseni je IMHO prespecializovane - nedalo by se vyuzit na prehravani MPEG2 streamu na disku ci MPEG2 streamu prichazejicho ze site. Lepsi je mit genericky MPEG2 dekoder na graficke karte, jehoz cinnost je rizena CPU.Jeste k tomuto - nevim, jak moc bez podpory ze strany CPU si to predstavujes
Například typu přehrávání Audio CD v CD-ROM mechanice.
Takove reseni je IMHO prespecializovane
Pravda, taky mi to připomíná řešení: uprostřed nějaký mikrokontrolér (jako bývalé CPU), které by ovládalo tuhle SGI grafický server (bývalá grafika), támhle nahrávací studio (zvukovka), stříhací putl (tuner / střižna) atd
.
Ne, nebudu to hnát ad absurdum. On je problém především v tom, že PC se zaměřuje HLAVNĚ na minimální cenu (no jako všechno, co má být masově rozšířené), nikoliv na kvalitu, výkon atd. No co, asi to chce změnit architekturu.
Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy.To byl doufám pokus o nějaký bizarní humor, který jsem zřejmě nepochopil.
, ale zrovna tohle jsem myslel vážně.
Kde jsou ty časy General Midi, který hrály stejně jako (dnešní) profesionální klávesy. To je sice pravdaHmm, nicmene me neni jasne, co tim myslis. General MIDI je AFAIK jen standard, ktery rika, ktere cislo nastroje v posloupnosti MIDI prikazu odpovida kteremu skutecnemu nastroji. Standard sam o sobe nehraje, ale zrovna tohle jsem myslel vážně.
. Pokud mas na mysli karty s wavetable syntezou, tak ty samozrejme hraji srovnatelne s profesionalnima klavesama (ktere take obvykle delaji wavetable syntezu). Myslim ze rozdily jsou zejmena v kvalite vzorku, se kteryma wavetable synteza pracuje. Soucasna SB-Live ma AFAIK hardwarovou wavetable syntezu.
jeden klávesista mi kdysi ukazoval asi 8 DVD jen se vzorky. Což se pochopitelně na zv. kartu taky nevleze, ale pro jeden nástroj se místo najde. Bohužel si nevzpomenu na tu zvukárnu, (jen tuším M-Audio, ale možná si to pletu) a cena něco přes 30tis.Zase špatně. Nikde se žádné místo nenajde, protože se s tím pracuje výhradně na straně CPU a RAM a zvuková karta slouží pouze jako DAC.
. A jsou zvukovky, které taky něco dělají (a narozdíl od těch prvních mají DAC a zesilovače, které si své jméno zaslouží).
Jenže celý den se tu bavíme o tom, jestli to tak má být.IMHO je těžké rozhodnout, co je nejlepší. Například wavetable syntéza, pro jednoduchost jsou soundfonty v RAM. Je výhodnější, když všechny zvuky natáhne procesor, smíchá je dohromady a hotové to odešle na zvukárnu k přehrání, nebo když se všechny zvuky přenesou po pomalejší sběrnici do zvukárny a tam se teprve vytvoří výsledný zvuk? Takhle obecně to nejde rozhodnout, protože záleží i na celkové zátěži procesoru (dělá ještě něco, nebo jenom míchá ?), sběrnice (netahá se něco ze sítě nebo z SCSI či raid řadiče?) atd.
SBLive! sice má syntézu, ovšem zase nemá paměť (cache) na vzorky. K SBLive se dodávají soundfonty, největší má tuším 16M. A protože karta nemá vlastní paměť, umístí je driver kam? Ano správně, do RAM (a to ještě v tom lepším případě).Se SB Live! je mozne pouzivat i vetsi soundfonty. Nicmene mas pravdu, ze se pouzivaji ze systemove RAM
Pokud mas na mysli karty s wavetable syntezou, tak ty samozrejme hraji srovnatelne s profesionalnima klavesama (ktere take obvykle delaji wavetable syntezu). Myslim ze rozdily jsou zejmena v kvalite vzorku, se kteryma wavetable synteza pracuje.Tak příště nemyslete a jděte si nastudovat něco o technologii běžně používáných syntezátorů za posledních řekněme 10-15 let. A pak si jděte někam poslechnout pár kousků, klidně i historických, syntíků. Například něco od Kurzweil, JV/XP řadu od Rolanda, starší Kawai... Pak teprve něco pište.
), ale měl jsem možnost navšťívit profi studio a poslechnout si profi zvukovky (kámoš je zvukař / hudebník). Údajně to mělo být General Midi. Což pokud je norma tak to klidně tak mohlo být. Tím jsem proboha nechtěl srovnávat MIDI běžných PC zvukovek a kláves. Ale vlastně o tom tahle diskuse taky je. Po někoho je běžná zvukovka za 50kkč, jiný pod tím stejným označením chápe šumítko integrovaný na desce.