Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jsou to jenom skripty interpretované webovým serverem. Čímž víc potenciálně problematických bodů, tím větší je pravděpodobnost výpadku. Chápu, že wordpressácký guru RealJ nechápe rozdíl mezi řešetem a MediaWiki. Nicméně žádný CM systém sám o sobě není neprůstřelný, proto existují mechanismy, které riziko nabourání eliminují.
proto existují mechanismy, které riziko nabourání eliminují.Že jsem tak smělý, nepatří mezi ně třeba záplatovaný os včetně jádra?
Připomínáš mi Poeteringa. Ten taky jak se zdá nechápe, proč je výhodné mít oddělený zavaděč od jádra a služby jádra od ostatního sw.
Myslis tu deravou wiki za kterou udajne nejsi odpovedny?
Tak poslouchej ty ksichte. Není to ani týden, co se tu vedla diskuze o tom, že by každé tvrzení mělo být podloženo důkazy. Jenže ty umíš akorát házet hovna.
Z mé infrastruktury čumí ven do internetu jen tři stroje - wiki, SSH brána pro studenty a fyzický hostitel, který má pouze lokální uživatele ověřované klíčem, na kterém běží pouze NFS a zbytek - včetně těch dvou zmíněných strojů je sendvičovaný diskless. Zbytek je na vnitřní síti v rámci různých VLAN, takže by ti byl nějaký rozsah IP adres k prsu.
Pokud se týče dokonalosti mé práce. Jako obvykle lžeš, protože jsem nic takového o sobě nikdy netvrdil.
RealJ má akorát kecy a bobky, protože kdyby se o to pokusil, je to koleda o průser. Je si moc dobře vědom toho, že se veškerá komunikace loguje a ČVUT není soukromý projekt, na který sere pes, ale instituce, kde se takové incidenty řeší. Za nedostatky se ale hlava nikomu netrhá a jinde si za penetrační testy dokonce i platí.
Ukazovat můžeš co chceš, nevypovídá to vůbec nic o reálné hrozbě. Realita je taková, že stupidně jednoduché heslo, které si pamatuješ a používáš jen občas, je z bezpečnostního hlediska mnohonásobně spolehlivější, než heslo komplikované, které musíš opakovaně a často zadávat do kdejakého formuláře „protože dvoufaktor”.
Většina těch chyb se totiž stává reálnou hrozbou teprve v okamžiku, kdy se podaří útočníkovi získat heslo nějakého uživatele. Pak už záleží, jen na tom, jaká má ten uživatel práva a co může reálně poškodit.
Diskless jede z adresářů, které jsou mountované readonly, takže i kdyby se ti nakrásně podařilo napíchnout na lokálního roota a nastavit vlastní heslo, k ničemu to nebude, když pro návrat do původního stavu stačí reboot. Nehledě na to, že taková činnost zanechá nesmazatelnou stopu, protože se při každém přihlášení ověřuje zda existuje uživatelský adresář.
A ano, nikdo te za tvou schopnost nevyhodi protoze za ty prachy nikoho jineho nesezenou…
Ano. Taková je bohužel realita, což ti mohou potvrdit i „lovci” co mi nabízejí dvojnásobek toho co beru. Ale ruku na srdce: „Proč bych se měl zabývat něčím co mě nebaví?”
Vchodovy dvere, chodnik, psi shait, hele strom o pul metru dal i s trochou hliny, mrdka aut, nektere i s bicikama, kurva asfalt a kruta auta, dalsi kruta stojici auta s bicikama, uffff, uz u protejsiho stromu, tentokrat hovno metr od nej, nejake sklo po zemi, asi se tu rozbil nejaky skleneny muz, konecne uzka cista cast chodniku hned pred cilem, a vchod do vecerky...
Pak me ceka cesta zpet, ale na to ted nemyslim. . . . . . . . . ..... .......______
Srat na smradlavy cihlaky, panelovy sidlaky ftw!
Jsou dva extrémy. Na co ti je barák ve vidlákově, když je to všude kolem samý plot? A to opomíjím fakt, že na baráku furt něco řešíš.
Když jsem v OV vegetím v paneláku, kde z okna čumím na les. Jo. Má to i své mouchy, ale když chci jít někam do přírody, stačí vylézt z baráku. A tramvají je to do centra pouhých 20 minut. Za tu dobu v Praze dojedu leda do práce. Vypravit se někam do lesa, to je na půl dne štrachání MHD a ČD. Ale procházka Prahou, místo jízdy narvanou tramvají, zase tak špatná není, pokud není náledí, nebo zrovna neleje. Nejbrutálnější úsek je I.P.Pavlova – Karlovo náměstí. To přecházím jak potapěč, se zadrženým dechem. Ale dá se jít také jinudy – přes Herlodovy sady, Gröbovku a Folimanku. Akorát je to na dýl. Jako jaro voní i v Praze.
Tiskni
Sdílej: