Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Jsou to jenom skripty interpretované webovým serverem. Čímž víc potenciálně problematických bodů, tím větší je pravděpodobnost výpadku. Chápu, že wordpressácký guru RealJ nechápe rozdíl mezi řešetem a MediaWiki. Nicméně žádný CM systém sám o sobě není neprůstřelný, proto existují mechanismy, které riziko nabourání eliminují.
proto existují mechanismy, které riziko nabourání eliminují.Že jsem tak smělý, nepatří mezi ně třeba záplatovaný os včetně jádra?
Připomínáš mi Poeteringa. Ten taky jak se zdá nechápe, proč je výhodné mít oddělený zavaděč od jádra a služby jádra od ostatního sw.
Myslis tu deravou wiki za kterou udajne nejsi odpovedny?
Tak poslouchej ty ksichte. Není to ani týden, co se tu vedla diskuze o tom, že by každé tvrzení mělo být podloženo důkazy. Jenže ty umíš akorát házet hovna.
Z mé infrastruktury čumí ven do internetu jen tři stroje - wiki, SSH brána pro studenty a fyzický hostitel, který má pouze lokální uživatele ověřované klíčem, na kterém běží pouze NFS a zbytek - včetně těch dvou zmíněných strojů je sendvičovaný diskless. Zbytek je na vnitřní síti v rámci různých VLAN, takže by ti byl nějaký rozsah IP adres k prsu.
Pokud se týče dokonalosti mé práce. Jako obvykle lžeš, protože jsem nic takového o sobě nikdy netvrdil.
RealJ má akorát kecy a bobky, protože kdyby se o to pokusil, je to koleda o průser. Je si moc dobře vědom toho, že se veškerá komunikace loguje a ČVUT není soukromý projekt, na který sere pes, ale instituce, kde se takové incidenty řeší. Za nedostatky se ale hlava nikomu netrhá a jinde si za penetrační testy dokonce i platí.
Ukazovat můžeš co chceš, nevypovídá to vůbec nic o reálné hrozbě. Realita je taková, že stupidně jednoduché heslo, které si pamatuješ a používáš jen občas, je z bezpečnostního hlediska mnohonásobně spolehlivější, než heslo komplikované, které musíš opakovaně a často zadávat do kdejakého formuláře „protože dvoufaktor”.
Většina těch chyb se totiž stává reálnou hrozbou teprve v okamžiku, kdy se podaří útočníkovi získat heslo nějakého uživatele. Pak už záleží, jen na tom, jaká má ten uživatel práva a co může reálně poškodit.
Diskless jede z adresářů, které jsou mountované readonly, takže i kdyby se ti nakrásně podařilo napíchnout na lokálního roota a nastavit vlastní heslo, k ničemu to nebude, když pro návrat do původního stavu stačí reboot. Nehledě na to, že taková činnost zanechá nesmazatelnou stopu, protože se při každém přihlášení ověřuje zda existuje uživatelský adresář.
A ano, nikdo te za tvou schopnost nevyhodi protoze za ty prachy nikoho jineho nesezenou…
Ano. Taková je bohužel realita, což ti mohou potvrdit i „lovci” co mi nabízejí dvojnásobek toho co beru. Ale ruku na srdce: „Proč bych se měl zabývat něčím co mě nebaví?”
Vchodovy dvere, chodnik, psi shait, hele strom o pul metru dal i s trochou hliny, mrdka aut, nektere i s bicikama, kurva asfalt a kruta auta, dalsi kruta stojici auta s bicikama, uffff, uz u protejsiho stromu, tentokrat hovno metr od nej, nejake sklo po zemi, asi se tu rozbil nejaky skleneny muz, konecne uzka cista cast chodniku hned pred cilem, a vchod do vecerky...
Pak me ceka cesta zpet, ale na to ted nemyslim. . . . . . . . . ..... .......______
Srat na smradlavy cihlaky, panelovy sidlaky ftw!
Jsou dva extrémy. Na co ti je barák ve vidlákově, když je to všude kolem samý plot? A to opomíjím fakt, že na baráku furt něco řešíš.
Když jsem v OV vegetím v paneláku, kde z okna čumím na les. Jo. Má to i své mouchy, ale když chci jít někam do přírody, stačí vylézt z baráku. A tramvají je to do centra pouhých 20 minut. Za tu dobu v Praze dojedu leda do práce. Vypravit se někam do lesa, to je na půl dne štrachání MHD a ČD. Ale procházka Prahou, místo jízdy narvanou tramvají, zase tak špatná není, pokud není náledí, nebo zrovna neleje. Nejbrutálnější úsek je I.P.Pavlova – Karlovo náměstí. To přecházím jak potapěč, se zadrženým dechem. Ale dá se jít také jinudy – přes Herlodovy sady, Gröbovku a Folimanku. Akorát je to na dýl. Jako jaro voní i v Praze.
Tiskni
Sdílej: