Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Nejprve jsem zkusil Snajpu a jeho vpsfree.cz, které prezentuje i zde, ale OpenVZ se ukázalo jako nepoužitelné - není možné nahrát moduly do jádra.Jo, sypu si popel na hlavu, že jsem to nikam na webovky nenapsal, že se OpenVZ nehodí k čemukoliv co pracuje na nižší vrstvě než aplikační (až na pár vyjímek). Je to daň za nízkou režii pro virtualizaci.
Použil jsem tap, protože bonding funguje na vrstvě Ethernetu (tun pracuje s IP pakety). Opravte mě jestli se pletu - s tap by to udělat vůbec nešlo.Nemělo tady být s tun by to vůbec nešlo? (Btw. zkus ten blogpost nabídnout Robertovi, třeba ti to vydá jako článek)
taky me to napadlo, chtelo by to nejaky obrazky atd. ... mozna az to dodelam
No, nevim. Mám na starosti jednu menší síť a tento princip tunelování by se mi zrovna moc nezamlouval. Když už tak ECMP(Equal Cost Multi-Path) Routing. Ten používám i já.
coz je v mem pripade problem
Jo, přesně tak
coz je v mem pripade problemProč?
Moc pekne napsany clanek. Nicmene platit za dve pripojeni hmm to je trochu luxus.
Přesně, navíc, když jsou stejně obě nechutně pomalý...
No tak z pohledu zabezpeceni spojeni v pripade vypadku je toto reseni OK. Ovsem za dvojnasobnou cenu jen kvuli vyssimu uploadu tak to je vo nicem.
Kedysi som skusal podobne riesenie. (3x adsl)
V pripade vypadku jednej linky vykazoval ping cca 30% packet loss, kedze bonding nevedel detekovat vypadok linky (afaik tap nema potrebne ioctl) ale inak v podstate spolahlive.
Co sa tyka rychlosti ak si dobre spominam bolo to 3x rychlost jedneho spojenia minus cca 20%. A pokial viem, dalo sa nejako urcovat v akom pomere bude bonding rozhadzovat packety do jednotlivych tunelov (toto opat nemal ako zistit system sam) ale ja som nepotreboval, kedze linky boli identicke, mozno by si sa este mal skusit pohrat s tym. Inak ich tusim rozhadzoval rovnomerne do oboch, cim sa prakticky cakalo na ten pomalsi. Ale to uz bolo dost davno, teraz uz si naozaj nespominam.
mrkni do manualu
To samozrejme vie, ale vtedy ide o realne sietovky kdezto tu sa bavime o tun / tap device.
No neviem, uz si nespominam, ako sa to presne spravalo, ale asi ano, ten arp monitoring by to mal po nejakom timeoute zistit.. Kazdopadne ani som to nejako neriesil a vypadky som detekoval na inej urovni aj s notifikaciou a tak.
Tiskni
Sdílej: