Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Zadruhe, otevrel by sis za svoje nebo za pujcene penize benzinku vedle stanice, kde bude statni urad provozovat Obcanskou Vydejnu Benzinu, kde kazdymu ridici po predlozeni obcanky nebo povoleni k pobytu daji 10 L benzinu, koupeneho za penize z dani od Tebe a ostatnich poplatniku? Zkus mi odpovedet. A zkus odpovedet, jak by se ti libilo, kdyby tu hypotetickou vydejnu benzinu otevreli vedle Tve, cerstve otevrene benzinky, u ktere treba dosud splacis uver bance.
Zatreti, pokud provozuje wifi nejaka kavarna, hospoda nebo hotel ci knihovna, je to sluzba jejich klientum, na jejich zodpovednost a hlavne a predevsim za jejich penize. Oni nesou plnou financni zodpovednost za podobnou sluzbu. V americe tomu rikaj: "Put your money where your mouth is!"
Zactvrte, o jakych vedlejsich ziscich z magistratem placene wifi mluvis? On bude mit magistrat na webu reklamu? Za kolik? Kdo rozhodne o cenach a vyberu te reklamy? Kdo toho vyberce zkontroluje, zda maximalizuje zisk pro nas, danove poplatniky, kteri ten projekt umoznili nebo ji prodava za min, neumyslne nebo trebas i umyslne diky korupci? Vezmes si neco podobneho na triko? Ja bych to neudelal.
Veřejná wifi by je naučila a ještě rádi by si připlatili za skutečnou kvalitu.Argument, ze magistratem placena wifi bude mit tak mizernou kvalitu ze nikomu neuskodi bych snad ani neuvadel, proc za ni mame potom zaplatit 150 milionu?
Třeba větší turismus nebo prestiž. Víc mě v 6 ráno nenapadá, nejsem v tomhle kován.Vetsi turismus? To opravdu ocekavas, ze do Prahy s wifi prijede z ciziny nekdo, kdo si pak sedne na namesti a bude cumet do notebooku? A ze si zaplati letenku, hotel, a ze prijede prave a jen proto aby sedel na namesti a koukal do notebooku? Asi mam malou fantazii ale ja si takoveho cloveka predstavit neumim.
V USA jsou peníze až na tom úplně nejprvnějším místě. V Evropě to naštěstí stále zcela neplatí. Proto je mi jedno, když se i z mých daní dotují prospěšné projekty.Je hezke, ze jsi tak stedry, benevolentni a entuziasticky a chces ze SVYCH penez podporovat dotacni projekty na rozdavani neceho 'zadarmo'. Opravdu si Te za to vazim, bez prdele. Proc je ale chces podporovat i z MYCH penez? Ptal ses snad, jestli je chci podporovat ja? Pro mne je ted na prvnim miste zabezpecit rodinu a daleko radeji nez rozdavat pripojeni 'zadarmo' bych zaplatil na danich o tech 150 milionu min a trebas tak driv (a levneji) splatil hypoteku.
Spíš, pokud existují, by se měly v době před podáváním přihlášek na vysoké školy zveřejňovat statistiky o umístění absolventů na trhu práce
Proč? Ono je v konečném důsledku jedno, jestli člověk dělá to co studoval. VŠ není o vycvičení člověka pro jednu činnost, ale právě naopak vysokoškolsky vzdělaný člověk je schopen pružněji reagovat takřka na jakékoliv potřeby. Z mých spolužáků prakticky nikdo nedělá ve svém oboru - já jsem od něj prakticky nejdál - a nezdá se, že by to nějak vadilo.
Ono je v konečném důsledku jedno, jestli člověk dělá to co studoval.
Souhlasím, ale když si někdo před maturitou vybírá vysokou školu, tak by měl být veden nejen svými někdy speciálními zálibami a názory, ale také představou o svém budoucím uplatnění. A mně připadá jako značně nezodpovědné řešení budoucího života se rozhodnout, že budu studovat kulturologii s tím, že se s pravděpodobností 95% budu živit něčím jiným, čemu buď nerozumím, nebo je to nekvalifikovaná práce (dealer teplé vody). Když vystudovaný fyzik dělá programátora, proč ne - obojí je exaktní činnost; ale nedovedu si představit kvalitního programátora - vystudovaného historika umění nebo klasického filozofa.
A mně připadá jako značně nezodpovědné řešení budoucího života se rozhodnout, že budu studovat kulturologii s tím, že se s pravděpodobností 95% budu živit něčím jiným, čemu buď nerozumím, nebo je to nekvalifikovaná práce (dealer teplé vody).
Celkově se shodujeme, ale tohle... Vysokoškoláka nikdo nenutí dělat nekvalifikovanou práci (a když tak jen krátkodobě). Ten si vždy najde něco lepšího. Takže ani klasický filozof nebude dělat programátora, ale může třeba být dobrým šéfredaktorem.
Proč? Ono je v konečném důsledku jedno, jestli člověk dělá to co studoval.Skoro. Zatímco po absolventech technických oborů se na trhu práce většinou rychle zapráší, tihleti socio enviro gendero kdovíco to tak jednoduché nemívají.
Reguluje to zájem studentů a kapacita školy.Takhle nejak jsem se to pokousel vysvetlit svemu kolegovi taky. Zeptal se, jestli teda u nas muze zadarmo studovat KAZDY clovek takovy obor co chce a co ho bavi. Vysvetlil jsem mu ze ne, ze se to NEJAK reguluje, ze nekdy jsou prijmacky a stat nebo skola nebo kdo nedovoli studovat ani vsem, kteri je uspesne udelali, nekdy nejsou primacky a berou kazdeho, nekdy berou jen pres protekci, nekdy stat zaplati z nasich kapes treba astronomicke sumy za studium filmaru nebo socharu, ale ne nedovoli vystudovat medicinu vsem, kteri by to radi zkusili...Kolega z toho vypadal zmateny a rikal, ze to je vcelku nespravedlive. Holt to nepochopil. Ja to taky moc nechapu, tak se ptam.
Nebo si prodlouzit mladi studiem teorie hudby, protoze jak rikal Heron, je preci uplne v poradku, kdyz u nas nekomu zaplatime studim toho co ho trochu bavi a je fuk, ze pak nedela nic nebo dela neco jineho...
Dostáváš 1* za dokonalé převrácení cizího názoru.
Bezva, tak tedy konkretneji. Kdo rozhoduje o tom, ze z Harvardu vykopnou 87%, a na West Virginia vemou vsechny?
A take byste mohl vysvetlit, jakym mechanismem muze MSMT regulovat pocet mist na skole stanovenim normativu na jednoho zaka.
Neumim si ale predstavit, ze by tady udreni mexicani co mejou nadobi nebo cernosi co otacej burgery v hospode platili z dani studium nekomu, kdo se chce stat hercem nebo socharem.České vysoké školství má mnoho problémů, ale přemnožení herců či sochařů mezi nimi rozhodně není. Tyto poznámky nejsou vtipné, jsou trapné.
základní normativ na studenta ze strany MŠMT × koeficient náročnosti studia v daném studijním programu stanovený MŠMT
tedy vynasobenim dvou cisel ze kterych obe urcuje ministerstvo, potazmo stat.
bylo by preci logicke prijmout nove pedagogy, nove cvicici a prednasejici.a postavit nové prostory... dodávám A to se snad neděje? Podle MV se v Brně staví přednáškový komplex, podél podobné stavby v Olomouci denně jezdím také. Prostě stěžuješ si na něco, co se ale dávno řeší.
P.S. Nad některými studijními obory však věru kroutím hlavou. Bakalářská práce "Balení batohu" mne dostala. Navíc autor studie sám tu svou krysu balil jak to největší pako. :)Nejsou nějaké podrobnosti? Protože zrovna problém batohu je shodou okolností NP problém
Kovaný technikoid bývá přesvědčený o zbytečnosti humanitních oborů stejně, jako kovaný humanitoid poněkud tupě pyšný na to že neumí matematiku.Ja se nesnazim naznacit, ze humanitni obory jsou zbytecne, jen by mne zajimalo, kdo a na zaklade jakych kriterii rozhoduje o relativnim zastoupeni jednotlivych oboru, kdo zkratka prihlasenym lidem, co trebas uspesne absolvuji prijmacky rekne, ze maj smulu, ze obor se otevira jen pro 30 kusu, protoze na vic nemaj kapacitu pedagogu a nemuzou je prijmout, protoze dostavaj z ministerstva malo penez. A ze maji malo penez, protoze ty prachy byly pouzity na financovani studia jednoho budouciho rezisera nebo sochare (namatkou jsem vybral obory u kterych si pamatuju ze mely nejaky astronomicky 'koeficient narocnosti') Trochu jsem ten mechanismus nasel tady:
Dotace na výuku v bakalářských a magisterských programech je stanovena na základě dvou veličin:
Tato hodnota „studentohodiny“ se získá násobením:
základní normativ na studenta ze strany MŠMT × koeficient náročnosti studia v daném studijním programu stanovený MŠMT
Z toho uryvku mi vychazi ze oba dva "magicke" koeficienty (normativ i koeficient narocnosti) stanovuje MSMT, a jsou tedy zcela a plne v rukou statu, kteri tim rika, kolika reziserum, gender studentum, zubarum a matematikum umozni vystudovat.
Tiskni
Sdílej: