Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Snad už dnes by měly být k objednání klávesnice Truly Ergonomic Keyboard.
Jo, někteří už ji mají doma.
Neplánujete někdo hromadnou objednávku nebo nevíte jestli ji sem nebude někdo dovážet?
Tady asi těžko. ČR. Podívej se, jestli nejsou nějaké skupinové objednávky z Evropy.
Měl bych o ní vážný zájem, ale řekl bych, že objednávka bude strašně nevýhodná (clo + dph na hranicích při objednávce z Kanady).
Já si radši počkám. Zatím to na mě nepůsobí přesvědčivě, jinak by se mi tuze líbila.
1. Mají tam chyby ve srovnání: např. klávesa ž/6/^ se obsluhuje levým ukazováčkem a ne pravým.
Jak kde, jak u koho.
2. Některá dílčí řešení jsou fajn (poloha rukou, hlavně levačky), ale některá jsou naprosto scestná (šipky, tabelátor, enter,...).
Je programovatelná. A zrovna ta poloha uprostřed je úžasná, když si na to člověk zvykne (vyzkoušeno na sobě).
3. Naprosto si nedovedu představit střídání téhle klávesnice a "normální".
Psal jsem o tom jinde. V závislosti na prostředí se dá snadno přepínat, jsou lidé, kteří takhle používají třeba Kinesis Advantage s Dvorakem doma a normální QWERTY jinde. Trochu se s tím potýkám (odlišnosti různých klávesnic) i ve stejném prostředí (prostě za chodu měním klávesnice) a během několika minut přepnu.
V klasickém "učebnicovém" prstokladu ano. Dává to smysl i podle počtu znaků ovládaných ukazováčky: oba tak mají na starost 8 kláves. A počítají s tím a "běžně ergonomické" klávesnice.1. Mají tam chyby ve srovnání: např. klávesa ž/6/^ se obsluhuje levým ukazováčkem a ne pravým.Jak kde, jak u koho.
2. Některá dílčí řešení jsou fajn (poloha rukou, hlavně levačky), ale některá jsou naprosto scestná (šipky, tabelátor, enter,...).Je programovatelná.
Přeprogramovat jde význam tlačítek, ale ne poloha.
Tohle už je IMHO pro běžné použití příliš radikální.
V klasickém "učebnicovém" prstokladu ano. Dává to smysl i podle počtu znaků ovládaných ukazováčky: oba tak mají na starost 8 kláves. A počítají s tím a "běžně ergonomické" klávesnice.
Viděl jsem "učebnice", u kterých to bylo i tak, jak tvrdím já. A běžně ergonomické klávesnice... třeba můj LiteOn SK-6000? ~,^
Přeprogramovat jde význam tlačítek, ale ne poloha.
Tohle už je IMHO pro běžné použití příliš radikální.
WTF? Prostě když chci ergonomickou klávesnici, pořídím si ergonomickou klávesnici. Když ji nechci, tak si ji nepořizuju.
.
. Možná by šlo jinak využít nějakou plastickou hmotu tvarovatelnou elektrickými impulzy, ale co jsem se koukal, tak se to moc neblíží nějaké použitelnosti.
navic pri vyrobe bych videl hlavni problem s tou elektronikou. sice jsem elektronicky hw naposled vyrabel na stredni, ale co si pamatuju tak na to bylo potreba hromada vybaveni. Prvne musis navrhnout obvod, pak v necem nakreslit plosnak (jo to muzes udelat treba v gimpu ale nebude to ono), potom potrebujes vyvevu, uv lampu, nejaky kyseliny nebo co to bylo, pak to musis napajet (coz je taky problem kdyz mas obe ruce levy
), pak kdyz tam mas procesor tak do nej musis nejak dostat program, ...
proste hromada prace a vybaveni a vysledek nejistej...
jenomze to neni ono kdyz to musis fyzicky preskladavat misto abys jenom upravil program. fyzikalni realita je tak neprakticka...Proto je nejlepsi zavest si elektrody.
Jinak prazsky Brmlab delal nejake experimenty s EEG.
. I když je fakt, že FUN, PRS a PRD ujdou taky
.
Tak mě napadla soustava jakýchsi jehel, co by se programově vysouvaly a tvarovaly nějakej latexovej (nebo hodně elastickej) plast do tvaru tlačítek.Slepci něco podobného používají na "zobrazování" Brailova písma, ale to jen na čtení, bez zpětné vazby a bez latexu. A jehly spiš vypadají jako jeličky u hlavy jehličkové tiskárny a nejsou nijak ostré (leda že by dotyčný byl nadšený fakýr, co spí na hřebícíh a fotbal hraje bosky s vycpaným ježkem
).
.
Nicméně pokud by se dala použít fólie z elektrického umělého svalu, tak by se to tvarovalo.
3. Naprosto si nedovedu představit střídání téhle klávesnice a "normální".Přesně tohle mne napadlo, jen co jsem zahlídl fotku. Mám doma letitou ergonomickou Microsoftku, která má podle téhle relativně běžné rozložení. Problém je blok okolo insert, del, ..., ktrý otočili na výšku, aby přisunuli numerický blok zbytku klávesnice. Z pohledu pravé ruky docela dobrý nápad a vcelku to jde, pokud člověk sedí na jednom PC. Když jich člověk střídá víc, je to totálně na hovno. Píše se mi na ní dobře, ale to střídání na jiné rozložení mi vadí tak, že jsem si koupil za nějakých 270 Kč Logitech Media Keyboard K200. Zatím ji mám ještě v krabici, ale nízkoprofilovky mi vyhovují a tahle má minimum úletů od běžného rozložení.
.
Neni to otazka priorit? Investice do ruznych (co nejlepsich) ergonomickych reseni mi prijde vyhodna, pokud travite dlouhou dobu psanim na sve klavesnici a zivite se tim. Predstavte si, ze byste treba jako programator trpel nejakou nemoci zapesti, coz je jiz chapano jako profesni nemoc. Nemohl byste poradne pracovat a nespis by vas to neskutecne frustrovalo. Ani nevim, jestli takove nemoci jdou jen tak vylecit. Do prace si pak muzete prinest svou klavesnici (i v jinych povolani).
K tomu přecházení... zmiňovaná klávesnice má docela jiný tvar něž běžné klávesnice, takže si je zas tak lehce nespletete, ale má běžné rozložení, takže znaky jsou na stejných místech. Na běžné klávesnici si pak nemůžete splést enter, protože tam prostě to enter uprostřed není. Na cizím PC stejně musíte přežít, že má často rozdílné rozložení než vy, i když to pravda být nemusí.
Tiskni
Sdílej: