Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Nedávno jsem se v diskuzi pod jedním z mnoha skrytě-reklamních článků o vistách (na technetu) setkal s uživatelem, který by rád doma windows nepoužíval a poptával se po radě s použitím linuxu v domácím počítači. Jeho dotaz lze rozdělit na několik částí – instalace, standardní aplikace (video apod.), práce (nosí si domů práci na flash disku a údajně pracuje v MS Power point – asi obchodní zástupce) a hry. Jelikož můj pracovní notebook půjde do opravy a dostal jsem na dobu opravy náhradní, nastala ideální příležitost provést výzkum na příslušné téma. Jakožto vrchol současného snadno použitelného desktopu jsem zvolil ubuntu v poslední (kvůli novějšímu jádru testovací) verzi.
Dosud jsem používal archlinux, kde instalace byla jakési síto a kdo zvládl nainstalovat zvládl též vyřešit jakýkoliv problém při běhu systému; z tohoto důvodu jsem čekal lecos. O to větší překvapení bylo když mi místo mé oblíbené textové instalace nabootovalo live-cd s gnome, kde se na ploše vyskytovala ikonka „nainstalovat“.
Instalace samotná proběhla velmi snadno, trvala přibližně 29 minut a vyjmenuji tři věci které mě na ní zaujaly :
a) na začátku mě (to ubuntu) upozornilo, že je pre-release a že ho nemám používat na produkčních systémech (pamatuji, že jsem svého času stáhl stable arch a nainstaloval se mi testing 
b) během instalace se pokusilo najít a zmigrovat adresář Documents and settings (/home ho nezajímalo
c) zjistilo, že se instaluje na notebook a nainstalovalo si balíček ubuntu-laptop-cosi v jehož popisku bylo, že si má zjistit typ nb a přizpůsobit se mu. Hmm.
Instalovalo se částečně z netu a částečně z toho live-cd. Po instalaci se se mnou zdvořile rozloučilo a požádálo mě abych (to ubuntu) vyndal z mechaniky. Hotovo.
Po instalaci jsem provedl „aktualizaci systému“ a začal nastavovat. Změnil jsem defaultní oranžovou (peklo) na přijatelnou šedivou. Wifi si jenom řekla o wep klíč a fungovala. Přidal jsem si českou klávesnici a spustil kkbswitch (jsem zvyklý mít v trayi vlaječku). Přidal jsem si aplety na sledování stavu baterie a frekvence procesoru. Zkusil jsem suspend to disk a suspend to ram, funguje obojí. Dále jsem si chtěl nastavit zesílení a zeslabení zvuku na tlačítka na notebooku. Pustil jsem xev a stiskl kombo pro zesílení zvuku. Nastal šok – notebookovská tlačítka již byla nastavena a plně funkční. Řekl jsem WOW.
Po připojení externího HD do usb se na ploše objevila ikonka (ext. disk se sám přimountoval do /media). Digitální televize funguje bez problémů (ale to je hlavně díky jádru 2.6.20 ...)
Ubuntu používá jako pracovní prostředí gnome, což je teda poněkud nezvyk po několika letech na KDE. Nicméně pro pokročilé je tu celá řada nástrojů (devils pie např.), které umožní nastavit možná ještě více blbinek než KDE a pro začátečníka je tu pár jednoduchých nástrojů (přidání tiskárny, změna dekorací oken, tapeta na ploše atp.) což (začátečníkovi) postačí.
Vzhledem k tomu, že jsem si zvykl používat KDE, doinstaloval jsem si aplikace na které jsem zvyklý – k3b pro vypalování CD, kaffeine pro přehrávání médií, krdc pro připojení ke vzdálené ploše. Zkopíroval jsem si svůj /home a část /ap (kde mám rozchozené nesvobodné chuťovky jako sapgui a sqldeveloper) a mohl jsem začít pracovat.
Teď k zábavě. Pro feisty ještě není automatix, easyubuntu ani jiná podobná berlička, takže ovladače na ati, kodeky a další kontroverzní soft jsem instaloval ručně (snažil jsem se nepodvádět a používat gui nástroj jménem synaptic). Java (i mozilla plugin), flashplugin i Ovladače ATI byly přímo v repository (moc hezké upozornění na možný licenční konflikt), pro kodeky a libdvdcss jsem si musel přidat nový zdroj (mediubuntu). Horší bylo zprovoznit streamované video. Ubuntu totiž používá totem-mozilla-plugin, který nepřehraje nic (a má přednost před obvyklými pluginy jako je mozilla-mplayer) a tak jsem se musel uchýlit k prvnímu cheatu – smazal jsem symlinky do adresáře mozilla/plugins (totem plugin se totiž nedá z ubuntu odinstalovat, je na něm závislý balík ubuntu-desktop a při vynucení odstranění totemu půjde z disku všechno ). Nainstaloval jsem realplayer (stáhl jsem instalaci z webu). ČT běhá přes realplayer (plugin), ostatní přes mozilla-mplayer plugin.
Kancelářský balík je openoffice ve verzi 2.2, kompatibilita s MS Office je opět lepší. Samozřejmě je třeba vyzkoušet konkrétní příklady, ale pokud by OO nestačilo, je tu wine. Měl jsem volnou licenci pouze na MS office 97, nainstaloval se bez problémů (pouze mi oznámil, že neumí vytvořit ikonku na ploše, ale nainstaloval se) a funguje bez problémů. Samozřejmě s wine je to těžké, funguje to různě program od programu, verze od verze. Pokud by někdo opravdu potřeboval pracovat s windowsovými aplikacemi, bude muset použít Crossover.
Podobně je to i s hrami, většina není na linux naportována a musí běžet přes wine. Mám originálku Diabla2, funguje perfektně, ale je to starší hra. Snad jen doplním, že s každou novou verzí wine se množina použitelných her na linuxu významně rozrůstá.
Mým názorem je, že na domácí počítač (pro běžné franty uživatele) bude finální verze feisty ideální rešení. Snadná instalace, vynikající podpora hardwaru a poměrně jednoduše ovladatelné gnome. Pro pokročilé uživatele je otázkou, zda se dokážou se systémem „neprat“ a nechat to na ubuntu (jde to ! .
Použité aplikace :
| Jádro | 2.60.20-9 | |
| pracovní prostředí | gnome | 2.17.92 |
| prohlížeč webu | firefox | 2.0.0.2 |
| mailový klient | thunderbird | 1.5.0.10 |
| instant messenger | gaim | 2.0.0beta6 |
| kancelářský balík | oofice | 2.2 |
| přehrávač videa | kaffeine | 0.8.3 (KDE 3.5.6) |
| vypalování | k3b | 0.12.17 (KDE 3.5.6) |
| editor obrázků | gimp | 2.2.13 |
| běh windows apps | wine | 0.9.32 |
| správce souborů | krusader (zvyk je zvyk) | |
| midnight commander (konzole je konzole) | ||
| nautilus (v gnome nečekaně pohodlné). |
Testovaný notebook je ASUS M6000.
Jak nainstalovat windows vista během 2 minut ?
Řekněte wow!
Tiskni
Sdílej:
11.3.2007 20:10
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
11.3.2007 20:46
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ubuntu-desktop je velmi vhodné zachovat, pokud plánujete upgrady na nové verze přes apt. Vyzkoušeno na vlastní počítač. 
11.3.2007 21:00
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
11.3.2007 20:48
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
gstreamer-good*, gstreamer-bad* a gstreamer-ugly*. Pokud to nepomůže, tak balíčky totem-xine, libxine-extracodecs a pokud ani to, tak zbývá ručně dohrát w32codecs.
11.3.2007 21:21
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
11.3.2007 21:31
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
11.3.2007 21:37
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
12.3.2007 13:22
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány