Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Nedávno jsem se v diskuzi pod jedním z mnoha skrytě-reklamních článků o vistách (na technetu) setkal s uživatelem, který by rád doma windows nepoužíval a poptával se po radě s použitím linuxu v domácím počítači. Jeho dotaz lze rozdělit na několik částí – instalace, standardní aplikace (video apod.), práce (nosí si domů práci na flash disku a údajně pracuje v MS Power point – asi obchodní zástupce) a hry. Jelikož můj pracovní notebook půjde do opravy a dostal jsem na dobu opravy náhradní, nastala ideální příležitost provést výzkum na příslušné téma. Jakožto vrchol současného snadno použitelného desktopu jsem zvolil ubuntu v poslední (kvůli novějšímu jádru testovací) verzi.
Dosud jsem používal archlinux, kde instalace byla jakési síto a kdo zvládl nainstalovat zvládl též vyřešit jakýkoliv problém při běhu systému; z tohoto důvodu jsem čekal lecos. O to větší překvapení bylo když mi místo mé oblíbené textové instalace nabootovalo live-cd s gnome, kde se na ploše vyskytovala ikonka „nainstalovat“.
Instalace samotná proběhla velmi snadno, trvala přibližně 29 minut a vyjmenuji tři věci které mě na ní zaujaly :
a) na začátku mě (to ubuntu) upozornilo, že je pre-release a že ho nemám používat na produkčních systémech (pamatuji, že jsem svého času stáhl stable arch a nainstaloval se mi testing 
b) během instalace se pokusilo najít a zmigrovat adresář Documents and settings (/home ho nezajímalo
c) zjistilo, že se instaluje na notebook a nainstalovalo si balíček ubuntu-laptop-cosi v jehož popisku bylo, že si má zjistit typ nb a přizpůsobit se mu. Hmm.
Instalovalo se částečně z netu a částečně z toho live-cd. Po instalaci se se mnou zdvořile rozloučilo a požádálo mě abych (to ubuntu) vyndal z mechaniky. Hotovo.
Po instalaci jsem provedl „aktualizaci systému“ a začal nastavovat. Změnil jsem defaultní oranžovou (peklo) na přijatelnou šedivou. Wifi si jenom řekla o wep klíč a fungovala. Přidal jsem si českou klávesnici a spustil kkbswitch (jsem zvyklý mít v trayi vlaječku). Přidal jsem si aplety na sledování stavu baterie a frekvence procesoru. Zkusil jsem suspend to disk a suspend to ram, funguje obojí. Dále jsem si chtěl nastavit zesílení a zeslabení zvuku na tlačítka na notebooku. Pustil jsem xev a stiskl kombo pro zesílení zvuku. Nastal šok – notebookovská tlačítka již byla nastavena a plně funkční. Řekl jsem WOW.
Po připojení externího HD do usb se na ploše objevila ikonka (ext. disk se sám přimountoval do /media). Digitální televize funguje bez problémů (ale to je hlavně díky jádru 2.6.20 ...)
Ubuntu používá jako pracovní prostředí gnome, což je teda poněkud nezvyk po několika letech na KDE. Nicméně pro pokročilé je tu celá řada nástrojů (devils pie např.), které umožní nastavit možná ještě více blbinek než KDE a pro začátečníka je tu pár jednoduchých nástrojů (přidání tiskárny, změna dekorací oken, tapeta na ploše atp.) což (začátečníkovi) postačí.
Vzhledem k tomu, že jsem si zvykl používat KDE, doinstaloval jsem si aplikace na které jsem zvyklý – k3b pro vypalování CD, kaffeine pro přehrávání médií, krdc pro připojení ke vzdálené ploše. Zkopíroval jsem si svůj /home a část /ap (kde mám rozchozené nesvobodné chuťovky jako sapgui a sqldeveloper) a mohl jsem začít pracovat.
Teď k zábavě. Pro feisty ještě není automatix, easyubuntu ani jiná podobná berlička, takže ovladače na ati, kodeky a další kontroverzní soft jsem instaloval ručně (snažil jsem se nepodvádět a používat gui nástroj jménem synaptic). Java (i mozilla plugin), flashplugin i Ovladače ATI byly přímo v repository (moc hezké upozornění na možný licenční konflikt), pro kodeky a libdvdcss jsem si musel přidat nový zdroj (mediubuntu). Horší bylo zprovoznit streamované video. Ubuntu totiž používá totem-mozilla-plugin, který nepřehraje nic (a má přednost před obvyklými pluginy jako je mozilla-mplayer) a tak jsem se musel uchýlit k prvnímu cheatu – smazal jsem symlinky do adresáře mozilla/plugins (totem plugin se totiž nedá z ubuntu odinstalovat, je na něm závislý balík ubuntu-desktop a při vynucení odstranění totemu půjde z disku všechno ). Nainstaloval jsem realplayer (stáhl jsem instalaci z webu). ČT běhá přes realplayer (plugin), ostatní přes mozilla-mplayer plugin.
Kancelářský balík je openoffice ve verzi 2.2, kompatibilita s MS Office je opět lepší. Samozřejmě je třeba vyzkoušet konkrétní příklady, ale pokud by OO nestačilo, je tu wine. Měl jsem volnou licenci pouze na MS office 97, nainstaloval se bez problémů (pouze mi oznámil, že neumí vytvořit ikonku na ploše, ale nainstaloval se) a funguje bez problémů. Samozřejmě s wine je to těžké, funguje to různě program od programu, verze od verze. Pokud by někdo opravdu potřeboval pracovat s windowsovými aplikacemi, bude muset použít Crossover.
Podobně je to i s hrami, většina není na linux naportována a musí běžet přes wine. Mám originálku Diabla2, funguje perfektně, ale je to starší hra. Snad jen doplním, že s každou novou verzí wine se množina použitelných her na linuxu významně rozrůstá.
Mým názorem je, že na domácí počítač (pro běžné franty uživatele) bude finální verze feisty ideální rešení. Snadná instalace, vynikající podpora hardwaru a poměrně jednoduše ovladatelné gnome. Pro pokročilé uživatele je otázkou, zda se dokážou se systémem „neprat“ a nechat to na ubuntu (jde to ! .
Použité aplikace :
| Jádro | 2.60.20-9 | |
| pracovní prostředí | gnome | 2.17.92 |
| prohlížeč webu | firefox | 2.0.0.2 |
| mailový klient | thunderbird | 1.5.0.10 |
| instant messenger | gaim | 2.0.0beta6 |
| kancelářský balík | oofice | 2.2 |
| přehrávač videa | kaffeine | 0.8.3 (KDE 3.5.6) |
| vypalování | k3b | 0.12.17 (KDE 3.5.6) |
| editor obrázků | gimp | 2.2.13 |
| běh windows apps | wine | 0.9.32 |
| správce souborů | krusader (zvyk je zvyk) | |
| midnight commander (konzole je konzole) | ||
| nautilus (v gnome nečekaně pohodlné). |
Testovaný notebook je ASUS M6000.
Jak nainstalovat windows vista během 2 minut ?
Řekněte wow!
Tiskni
Sdílej:
11.3.2007 20:10
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
11.3.2007 20:46
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ubuntu-desktop je velmi vhodné zachovat, pokud plánujete upgrady na nové verze přes apt. Vyzkoušeno na vlastní počítač. 
11.3.2007 21:00
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
11.3.2007 20:48
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
gstreamer-good*, gstreamer-bad* a gstreamer-ugly*. Pokud to nepomůže, tak balíčky totem-xine, libxine-extracodecs a pokud ani to, tak zbývá ručně dohrát w32codecs.
11.3.2007 21:21
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
11.3.2007 21:31
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
11.3.2007 21:37
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
12.3.2007 13:22
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány