Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Nedávno jsem se v diskuzi pod jedním z mnoha skrytě-reklamních článků o vistách (na technetu) setkal s uživatelem, který by rád doma windows nepoužíval a poptával se po radě s použitím linuxu v domácím počítači. Jeho dotaz lze rozdělit na několik částí – instalace, standardní aplikace (video apod.), práce (nosí si domů práci na flash disku a údajně pracuje v MS Power point – asi obchodní zástupce) a hry. Jelikož můj pracovní notebook půjde do opravy a dostal jsem na dobu opravy náhradní, nastala ideální příležitost provést výzkum na příslušné téma. Jakožto vrchol současného snadno použitelného desktopu jsem zvolil ubuntu v poslední (kvůli novějšímu jádru testovací) verzi.
Dosud jsem používal archlinux, kde instalace byla jakési síto a kdo zvládl nainstalovat zvládl též vyřešit jakýkoliv problém při běhu systému; z tohoto důvodu jsem čekal lecos. O to větší překvapení bylo když mi místo mé oblíbené textové instalace nabootovalo live-cd s gnome, kde se na ploše vyskytovala ikonka „nainstalovat“.
Instalace samotná proběhla velmi snadno, trvala přibližně 29 minut a vyjmenuji tři věci které mě na ní zaujaly :
a) na začátku mě (to ubuntu) upozornilo, že je pre-release a že ho nemám používat na produkčních systémech (pamatuji, že jsem svého času stáhl stable arch a nainstaloval se mi testing
b) během instalace se pokusilo najít a zmigrovat adresář Documents and settings (/home ho nezajímalo 
c) zjistilo, že se instaluje na notebook a nainstalovalo si balíček ubuntu-laptop-cosi v jehož popisku bylo, že si má zjistit typ nb a přizpůsobit se mu. Hmm.
Instalovalo se částečně z netu a částečně z toho live-cd. Po instalaci se se mnou zdvořile rozloučilo a požádálo mě abych (to ubuntu) vyndal z mechaniky. Hotovo.
Po instalaci jsem provedl „aktualizaci systému“ a začal nastavovat. Změnil jsem defaultní oranžovou (peklo) na přijatelnou šedivou. Wifi si jenom řekla o wep klíč a fungovala. Přidal jsem si českou klávesnici a spustil kkbswitch (jsem zvyklý mít v trayi vlaječku). Přidal jsem si aplety na sledování stavu baterie a frekvence procesoru. Zkusil jsem suspend to disk a suspend to ram, funguje obojí. Dále jsem si chtěl nastavit zesílení a zeslabení zvuku na tlačítka na notebooku. Pustil jsem xev a stiskl kombo pro zesílení zvuku. Nastal šok – notebookovská tlačítka již byla nastavena a plně funkční. Řekl jsem WOW.
Po připojení externího HD do usb se na ploše objevila ikonka (ext. disk se sám přimountoval do /media). Digitální televize funguje bez problémů (ale to je hlavně díky jádru 2.6.20 ...)
Ubuntu používá jako pracovní prostředí gnome, což je teda poněkud nezvyk po několika letech na KDE. Nicméně pro pokročilé je tu celá řada nástrojů (devils pie např.), které umožní nastavit možná ještě více blbinek než KDE a pro začátečníka je tu pár jednoduchých nástrojů (přidání tiskárny, změna dekorací oken, tapeta na ploše atp.) což (začátečníkovi) postačí.
Vzhledem k tomu, že jsem si zvykl používat KDE, doinstaloval jsem si aplikace na které jsem zvyklý – k3b pro vypalování CD, kaffeine pro přehrávání médií, krdc pro připojení ke vzdálené ploše. Zkopíroval jsem si svůj /home a část /ap (kde mám rozchozené nesvobodné chuťovky jako sapgui a sqldeveloper) a mohl jsem začít pracovat.
Teď k zábavě. Pro feisty ještě není automatix, easyubuntu ani jiná podobná berlička, takže ovladače na ati, kodeky a další kontroverzní soft jsem instaloval ručně (snažil jsem se nepodvádět a používat gui nástroj jménem synaptic). Java (i mozilla plugin), flashplugin i Ovladače ATI byly přímo v repository (moc hezké upozornění na možný licenční konflikt), pro kodeky a libdvdcss jsem si musel přidat nový zdroj (mediubuntu). Horší bylo zprovoznit streamované video. Ubuntu totiž používá totem-mozilla-plugin, který nepřehraje nic (a má přednost před obvyklými pluginy jako je mozilla-mplayer) a tak jsem se musel uchýlit k prvnímu cheatu – smazal jsem symlinky do adresáře mozilla/plugins (totem plugin se totiž nedá z ubuntu odinstalovat, je na něm závislý balík ubuntu-desktop a při vynucení odstranění totemu půjde z disku všechno
). Nainstaloval jsem realplayer (stáhl jsem instalaci z webu). ČT běhá přes realplayer (plugin), ostatní přes mozilla-mplayer plugin.
Kancelářský balík je openoffice ve verzi 2.2, kompatibilita s MS Office je opět lepší. Samozřejmě je třeba vyzkoušet konkrétní příklady, ale pokud by OO nestačilo, je tu wine. Měl jsem volnou licenci pouze na MS office 97, nainstaloval se bez problémů (pouze mi oznámil, že neumí vytvořit ikonku na ploše, ale nainstaloval se) a funguje bez problémů. Samozřejmě s wine je to těžké, funguje to různě program od programu, verze od verze. Pokud by někdo opravdu potřeboval pracovat s windowsovými aplikacemi, bude muset použít Crossover.
Podobně je to i s hrami, většina není na linux naportována a musí běžet přes wine. Mám originálku Diabla2, funguje perfektně, ale je to starší hra. Snad jen doplním, že s každou novou verzí wine se množina použitelných her na linuxu významně rozrůstá.
Mým názorem je, že na domácí počítač (pro běžné franty uživatele) bude finální verze feisty ideální rešení. Snadná instalace, vynikající podpora hardwaru a poměrně jednoduše ovladatelné gnome. Pro pokročilé uživatele je otázkou, zda se dokážou se systémem „neprat“ a nechat to na ubuntu (jde to !
.
Použité aplikace :
| Jádro | 2.60.20-9 | |
| pracovní prostředí | gnome | 2.17.92 |
| prohlížeč webu | firefox | 2.0.0.2 |
| mailový klient | thunderbird | 1.5.0.10 |
| instant messenger | gaim | 2.0.0beta6 |
| kancelářský balík | oofice | 2.2 |
| přehrávač videa | kaffeine | 0.8.3 (KDE 3.5.6) |
| vypalování | k3b | 0.12.17 (KDE 3.5.6) |
| editor obrázků | gimp | 2.2.13 |
| běh windows apps | wine | 0.9.32 |
| správce souborů | krusader (zvyk je zvyk) | |
| midnight commander (konzole je konzole) | ||
| nautilus (v gnome nečekaně pohodlné). |
Testovaný notebook je ASUS M6000.
Jak nainstalovat windows vista během 2 minut ?
Řekněte wow!
Tiskni
Sdílej:
ubuntu-desktop je velmi vhodné zachovat, pokud plánujete upgrady na nové verze přes apt. Vyzkoušeno na vlastní počítač.
gstreamer-good*, gstreamer-bad* a gstreamer-ugly*. Pokud to nepomůže, tak balíčky totem-xine, libxine-extracodecs a pokud ani to, tak zbývá ručně dohrát w32codecs.