Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nedávno jsem se v diskuzi pod jedním z mnoha skrytě-reklamních článků o vistách (na technetu) setkal s uživatelem, který by rád doma windows nepoužíval a poptával se po radě s použitím linuxu v domácím počítači. Jeho dotaz lze rozdělit na několik částí – instalace, standardní aplikace (video apod.), práce (nosí si domů práci na flash disku a údajně pracuje v MS Power point – asi obchodní zástupce) a hry. Jelikož můj pracovní notebook půjde do opravy a dostal jsem na dobu opravy náhradní, nastala ideální příležitost provést výzkum na příslušné téma. Jakožto vrchol současného snadno použitelného desktopu jsem zvolil ubuntu v poslední (kvůli novějšímu jádru testovací) verzi.
Dosud jsem používal archlinux, kde instalace byla jakési síto a kdo zvládl nainstalovat zvládl též vyřešit jakýkoliv problém při běhu systému; z tohoto důvodu jsem čekal lecos. O to větší překvapení bylo když mi místo mé oblíbené textové instalace nabootovalo live-cd s gnome, kde se na ploše vyskytovala ikonka „nainstalovat“.
Instalace samotná proběhla velmi snadno, trvala přibližně 29 minut a vyjmenuji tři věci které mě na ní zaujaly :
a) na začátku mě (to ubuntu) upozornilo, že je pre-release a že ho nemám používat na produkčních systémech (pamatuji, že jsem svého času stáhl stable arch a nainstaloval se mi testing
b) během instalace se pokusilo najít a zmigrovat adresář Documents and settings (/home ho nezajímalo
c) zjistilo, že se instaluje na notebook a nainstalovalo si balíček ubuntu-laptop-cosi v jehož popisku bylo, že si má zjistit typ nb a přizpůsobit se mu. Hmm.
Instalovalo se částečně z netu a částečně z toho live-cd. Po instalaci se se mnou zdvořile rozloučilo a požádálo mě abych (to ubuntu) vyndal z mechaniky. Hotovo.
Po instalaci jsem provedl „aktualizaci systému“ a začal nastavovat. Změnil jsem defaultní oranžovou (peklo) na přijatelnou šedivou. Wifi si jenom řekla o wep klíč a fungovala. Přidal jsem si českou klávesnici a spustil kkbswitch (jsem zvyklý mít v trayi vlaječku). Přidal jsem si aplety na sledování stavu baterie a frekvence procesoru. Zkusil jsem suspend to disk a suspend to ram, funguje obojí. Dále jsem si chtěl nastavit zesílení a zeslabení zvuku na tlačítka na notebooku. Pustil jsem xev a stiskl kombo pro zesílení zvuku. Nastal šok – notebookovská tlačítka již byla nastavena a plně funkční. Řekl jsem WOW.
Po připojení externího HD do usb se na ploše objevila ikonka (ext. disk se sám přimountoval do /media). Digitální televize funguje bez problémů (ale to je hlavně díky jádru 2.6.20 ...)
Ubuntu používá jako pracovní prostředí gnome, což je teda poněkud nezvyk po několika letech na KDE. Nicméně pro pokročilé je tu celá řada nástrojů (devils pie např.), které umožní nastavit možná ještě více blbinek než KDE a pro začátečníka je tu pár jednoduchých nástrojů (přidání tiskárny, změna dekorací oken, tapeta na ploše atp.) což (začátečníkovi) postačí.
Vzhledem k tomu, že jsem si zvykl používat KDE, doinstaloval jsem si aplikace na které jsem zvyklý – k3b pro vypalování CD, kaffeine pro přehrávání médií, krdc pro připojení ke vzdálené ploše. Zkopíroval jsem si svůj /home a část /ap (kde mám rozchozené nesvobodné chuťovky jako sapgui a sqldeveloper) a mohl jsem začít pracovat.
Teď k zábavě. Pro feisty ještě není automatix, easyubuntu ani jiná podobná berlička, takže ovladače na ati, kodeky a další kontroverzní soft jsem instaloval ručně (snažil jsem se nepodvádět a používat gui nástroj jménem synaptic). Java (i mozilla plugin), flashplugin i Ovladače ATI byly přímo v repository (moc hezké upozornění na možný licenční konflikt), pro kodeky a libdvdcss jsem si musel přidat nový zdroj (mediubuntu). Horší bylo zprovoznit streamované video. Ubuntu totiž používá totem-mozilla-plugin, který nepřehraje nic (a má přednost před obvyklými pluginy jako je mozilla-mplayer) a tak jsem se musel uchýlit k prvnímu cheatu – smazal jsem symlinky do adresáře mozilla/plugins (totem plugin se totiž nedá z ubuntu odinstalovat, je na něm závislý balík ubuntu-desktop a při vynucení odstranění totemu půjde z disku všechno ). Nainstaloval jsem realplayer (stáhl jsem instalaci z webu). ČT běhá přes realplayer (plugin), ostatní přes mozilla-mplayer plugin.
Kancelářský balík je openoffice ve verzi 2.2, kompatibilita s MS Office je opět lepší. Samozřejmě je třeba vyzkoušet konkrétní příklady, ale pokud by OO nestačilo, je tu wine. Měl jsem volnou licenci pouze na MS office 97, nainstaloval se bez problémů (pouze mi oznámil, že neumí vytvořit ikonku na ploše, ale nainstaloval se) a funguje bez problémů. Samozřejmě s wine je to těžké, funguje to různě program od programu, verze od verze. Pokud by někdo opravdu potřeboval pracovat s windowsovými aplikacemi, bude muset použít Crossover.
Podobně je to i s hrami, většina není na linux naportována a musí běžet přes wine. Mám originálku Diabla2, funguje perfektně, ale je to starší hra. Snad jen doplním, že s každou novou verzí wine se množina použitelných her na linuxu významně rozrůstá.
Mým názorem je, že na domácí počítač (pro běžné franty uživatele) bude finální verze feisty ideální rešení. Snadná instalace, vynikající podpora hardwaru a poměrně jednoduše ovladatelné gnome. Pro pokročilé uživatele je otázkou, zda se dokážou se systémem „neprat“ a nechat to na ubuntu (jde to ! .
Použité aplikace :
Jádro | 2.60.20-9 | |
pracovní prostředí | gnome | 2.17.92 |
prohlížeč webu | firefox | 2.0.0.2 |
mailový klient | thunderbird | 1.5.0.10 |
instant messenger | gaim | 2.0.0beta6 |
kancelářský balík | oofice | 2.2 |
přehrávač videa | kaffeine | 0.8.3 (KDE 3.5.6) |
vypalování | k3b | 0.12.17 (KDE 3.5.6) |
editor obrázků | gimp | 2.2.13 |
běh windows apps | wine | 0.9.32 |
správce souborů | krusader (zvyk je zvyk) | |
midnight commander (konzole je konzole) | ||
nautilus (v gnome nečekaně pohodlné). |
Testovaný notebook je ASUS M6000.
Jak nainstalovat windows vista během 2 minut ?
Řekněte wow!
Tiskni
Sdílej:
ubuntu-desktop
je velmi vhodné zachovat, pokud plánujete upgrady na nové verze přes apt. Vyzkoušeno na vlastní počítač. gstreamer-good*
, gstreamer-bad*
a gstreamer-ugly*
. Pokud to nepomůže, tak balíčky totem-xine
, libxine-extracodecs
a pokud ani to, tak zbývá ručně dohrát w32codecs
.