Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Rozšíření webového prohlížeče Urban VPN Proxy a další rozšíření od stejného vydavatele (např. 1ClickVPN Proxy, Urban Browser Guard či Urban Ad Blocker) od července 2025 skrytě zachytávají a odesílají celé konverzace uživatelů s AI nástroji (včetně ChatGPT, Claude, Gemini, Copilot aj.), a to nezávisle na tom, zda je VPN aktivní. Sběr probíhá bez možnosti jej uživatelsky vypnout a zahrnuje plný obsah dotazů a odpovědí, metadata relací i
… více »QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Nedávno jsem se v diskuzi pod jedním z mnoha skrytě-reklamních článků o vistách (na technetu) setkal s uživatelem, který by rád doma windows nepoužíval a poptával se po radě s použitím linuxu v domácím počítači. Jeho dotaz lze rozdělit na několik částí – instalace, standardní aplikace (video apod.), práce (nosí si domů práci na flash disku a údajně pracuje v MS Power point – asi obchodní zástupce) a hry. Jelikož můj pracovní notebook půjde do opravy a dostal jsem na dobu opravy náhradní, nastala ideální příležitost provést výzkum na příslušné téma. Jakožto vrchol současného snadno použitelného desktopu jsem zvolil ubuntu v poslední (kvůli novějšímu jádru testovací) verzi.
Dosud jsem používal archlinux, kde instalace byla jakési síto a kdo zvládl nainstalovat zvládl též vyřešit jakýkoliv problém při běhu systému; z tohoto důvodu jsem čekal lecos. O to větší překvapení bylo když mi místo mé oblíbené textové instalace nabootovalo live-cd s gnome, kde se na ploše vyskytovala ikonka „nainstalovat“.
Instalace samotná proběhla velmi snadno, trvala přibližně 29 minut a vyjmenuji tři věci které mě na ní zaujaly :
a) na začátku mě (to ubuntu) upozornilo, že je pre-release a že ho nemám používat na produkčních systémech (pamatuji, že jsem svého času stáhl stable arch a nainstaloval se mi testing
b) během instalace se pokusilo najít a zmigrovat adresář Documents and settings (/home ho nezajímalo 
c) zjistilo, že se instaluje na notebook a nainstalovalo si balíček ubuntu-laptop-cosi v jehož popisku bylo, že si má zjistit typ nb a přizpůsobit se mu. Hmm.
Instalovalo se částečně z netu a částečně z toho live-cd. Po instalaci se se mnou zdvořile rozloučilo a požádálo mě abych (to ubuntu) vyndal z mechaniky. Hotovo.
Po instalaci jsem provedl „aktualizaci systému“ a začal nastavovat. Změnil jsem defaultní oranžovou (peklo) na přijatelnou šedivou. Wifi si jenom řekla o wep klíč a fungovala. Přidal jsem si českou klávesnici a spustil kkbswitch (jsem zvyklý mít v trayi vlaječku). Přidal jsem si aplety na sledování stavu baterie a frekvence procesoru. Zkusil jsem suspend to disk a suspend to ram, funguje obojí. Dále jsem si chtěl nastavit zesílení a zeslabení zvuku na tlačítka na notebooku. Pustil jsem xev a stiskl kombo pro zesílení zvuku. Nastal šok – notebookovská tlačítka již byla nastavena a plně funkční. Řekl jsem WOW.
Po připojení externího HD do usb se na ploše objevila ikonka (ext. disk se sám přimountoval do /media). Digitální televize funguje bez problémů (ale to je hlavně díky jádru 2.6.20 ...)
Ubuntu používá jako pracovní prostředí gnome, což je teda poněkud nezvyk po několika letech na KDE. Nicméně pro pokročilé je tu celá řada nástrojů (devils pie např.), které umožní nastavit možná ještě více blbinek než KDE a pro začátečníka je tu pár jednoduchých nástrojů (přidání tiskárny, změna dekorací oken, tapeta na ploše atp.) což (začátečníkovi) postačí.
Vzhledem k tomu, že jsem si zvykl používat KDE, doinstaloval jsem si aplikace na které jsem zvyklý – k3b pro vypalování CD, kaffeine pro přehrávání médií, krdc pro připojení ke vzdálené ploše. Zkopíroval jsem si svůj /home a část /ap (kde mám rozchozené nesvobodné chuťovky jako sapgui a sqldeveloper) a mohl jsem začít pracovat.
Teď k zábavě. Pro feisty ještě není automatix, easyubuntu ani jiná podobná berlička, takže ovladače na ati, kodeky a další kontroverzní soft jsem instaloval ručně (snažil jsem se nepodvádět a používat gui nástroj jménem synaptic). Java (i mozilla plugin), flashplugin i Ovladače ATI byly přímo v repository (moc hezké upozornění na možný licenční konflikt), pro kodeky a libdvdcss jsem si musel přidat nový zdroj (mediubuntu). Horší bylo zprovoznit streamované video. Ubuntu totiž používá totem-mozilla-plugin, který nepřehraje nic (a má přednost před obvyklými pluginy jako je mozilla-mplayer) a tak jsem se musel uchýlit k prvnímu cheatu – smazal jsem symlinky do adresáře mozilla/plugins (totem plugin se totiž nedá z ubuntu odinstalovat, je na něm závislý balík ubuntu-desktop a při vynucení odstranění totemu půjde z disku všechno
). Nainstaloval jsem realplayer (stáhl jsem instalaci z webu). ČT běhá přes realplayer (plugin), ostatní přes mozilla-mplayer plugin.
Kancelářský balík je openoffice ve verzi 2.2, kompatibilita s MS Office je opět lepší. Samozřejmě je třeba vyzkoušet konkrétní příklady, ale pokud by OO nestačilo, je tu wine. Měl jsem volnou licenci pouze na MS office 97, nainstaloval se bez problémů (pouze mi oznámil, že neumí vytvořit ikonku na ploše, ale nainstaloval se) a funguje bez problémů. Samozřejmě s wine je to těžké, funguje to různě program od programu, verze od verze. Pokud by někdo opravdu potřeboval pracovat s windowsovými aplikacemi, bude muset použít Crossover.
Podobně je to i s hrami, většina není na linux naportována a musí běžet přes wine. Mám originálku Diabla2, funguje perfektně, ale je to starší hra. Snad jen doplním, že s každou novou verzí wine se množina použitelných her na linuxu významně rozrůstá.
Mým názorem je, že na domácí počítač (pro běžné franty uživatele) bude finální verze feisty ideální rešení. Snadná instalace, vynikající podpora hardwaru a poměrně jednoduše ovladatelné gnome. Pro pokročilé uživatele je otázkou, zda se dokážou se systémem „neprat“ a nechat to na ubuntu (jde to !
.
Použité aplikace :
| Jádro | 2.60.20-9 | |
| pracovní prostředí | gnome | 2.17.92 |
| prohlížeč webu | firefox | 2.0.0.2 |
| mailový klient | thunderbird | 1.5.0.10 |
| instant messenger | gaim | 2.0.0beta6 |
| kancelářský balík | oofice | 2.2 |
| přehrávač videa | kaffeine | 0.8.3 (KDE 3.5.6) |
| vypalování | k3b | 0.12.17 (KDE 3.5.6) |
| editor obrázků | gimp | 2.2.13 |
| běh windows apps | wine | 0.9.32 |
| správce souborů | krusader (zvyk je zvyk) | |
| midnight commander (konzole je konzole) | ||
| nautilus (v gnome nečekaně pohodlné). |
Testovaný notebook je ASUS M6000.
Jak nainstalovat windows vista během 2 minut ?
Řekněte wow!
Tiskni
Sdílej:
ubuntu-desktop je velmi vhodné zachovat, pokud plánujete upgrady na nové verze přes apt. Vyzkoušeno na vlastní počítač.
gstreamer-good*, gstreamer-bad* a gstreamer-ugly*. Pokud to nepomůže, tak balíčky totem-xine, libxine-extracodecs a pokud ani to, tak zbývá ručně dohrát w32codecs.