Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Tiskni
Sdílej:
, ale v nouzi se necha bud v matlabu/octave napr. bode(tf([2], [3 10]))pro 2/(3s+10),
tf([1], [1 0])je 1/s
Nebo se necha i rucne - za s dosadis jw [jé omega]. w beres jako realne cislo, ktere je od 0 do + nekonecna. Pokud pak vykreslujes prenos pro ruzna w do komplexni roviny, sleduj, jak se meni faze (uhel mezi realnou osou a spojnici pocatku a toho bodu) a amplituda (vzdalenost toho bodu od pocatku) a vykresli to zvlast.
Jak na to koukam, je to asi trochu chaoticke, ale snad to aspon trosicku pomuze.
V modulové charakteristice každý pól mění sklon asymptoty o -20dB na dekádu. Každá nula přidává +20dB na dekádu. Frekvence zlomu je vždycky dána podle časové konstanty (omega=1/T). Když má soustava astatismus, tak charakteristika už začíná rovnou skloněná. Zesílení určuje posunutí celého grafu nahoru/dolů. Ve fázové charakteristice každý pól změní fázi o -90 stupňů, nula zase přidá +90 stupňů.
Vůbec nic ti tím sdělit nechci. Kdybych tě chtěl urazit, tak bych to nepochybně udělal tak, abys to poznal
Mrknu třeba hned na tu první o Fourierových řadách, to mě zajímá
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzu
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímá
", o kterém se ten člověk zmínil?
Škoda, že se něco podobného nepraktikuje tady na Matfyzu (nebo se pletu?), to bych bral. Konkrétně v matematické analýze by to hodně pomohlo. Nevíte o něčem podobném někde na internetu (z takového trochu více exaktního hlediska
)?
Promiň, ale přednášková místnost je asi to poslední, podle čeho bych hodnotil kvalitu přednášky.Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
![]()
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzuPoněkud zmechanizovaná, řekl bych.
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímáJestli se ptáš na ty grafy, tak si velmi matně vzpomínám na to, že to souvisí s tím, že dB se počítají přes logaritmus. Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, Laplace, ...). Jen nevím jestli ti řeknou, že se s tím dají počítat elektrický obvody.", o kterém se ten člověk zmínil?
![]()
Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Já neřekl, že je ve špatném stavu
Jen jsem řekl, že není nijak supermoderní a že to nijak nesouvisí s kvalitou přednášky.
Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, ...Už jsem se potkal (i když na zkoušku jdu až v září
)
Proto mě zajímalo, jak na to šli oni
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nicM1 modernizovali pred par lety.
SRY ale tohle nás učili kdysi na učňáku...
Musíš si stanovit absolutní hodnotu přenosu, tu vyjádříš v decibellech jako A[dB]=20*logA[-]. Frekvence se take zobrazí logaritmicky po dekádách.
Jestli si vzpomínám tak je to popsané v "Elektrických obvodech" od Mayera.
Taky jsem na to měl program v Excelu, ale taky v Gnuplotu a data počítan v sc.