Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Hm... takovyho bych potreboval.Takový servisek bude dneska úplně na nic. Téměř veškerá elektronika je integrovaná. Klíčové slova platné dnes jsou ICT a JTAG. Téměř veškerá dnešní elektronika má JTAG (snad i blbá pračka) a ve fabrice ve které se skládá se před umístěním na pult projede programem jestli všechny součástky jedou tak jak mají. Bohužel je docela problém vůbec zjistit k některým přístrojům pinout (ač normalizovaný, výrobci ho záměrně schovávají aby si krom nich nikdo přístroje nemohl debugovat), program který provádí boundary scan jsem ještě v životě neviděl.
o systemd si pripadám ako keď som začínal s LinuxomJaktože jsem už od začátku věděl o čem to bude? Konec diskuse.
Ta myšlenka, že se nebudou vyměňovat celé desky ale hledat studeňáky a vyměňovat jednotlivé součástky, zní krásně. Ale jen do chvíle, než si člověk uvědomí, kolik stojí hodina práce takového kvalifikovaného opraváře. Pak už ta představa, že někdo bude půl dne hledat studeňák nebo problémový odpor, najednou tak lákavě nevypadá - zejména uvědomíte-li si, že objevil-li se jeden problém tohoto typu, za měsíc může být o kus vedle další.
Alternativou je návrat k předlistopadové ekonomice, kde se opravovalo a kutilo ostošest, ale jen proto, že věci (zejména elektronika) byly nesmyslně drahé a lidská práce byla považována za bezcennou. A po tom se mi rozhodně nestýská…
Opravovalo se samozřejmě i na Západě - jen ne úplně vše, protože v některých případech to opravdu bylo neekonomické.
Ano, opravovalo se víc i na západě. Jenže od té doby se posunula hranice toho, kdy se to ještě vyplatí. U nás se pochopitelně posunula víc, takže nám to připadá víc nezvyklé.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli je ta rovnováha posunuta určitými skrytými náklady - IMHO očividně je - ale to nic nemění na tom, že pokud se nezdraží výrobní náklady na masově vyráběnou elektroniku (třeba vynuceným zanesením těch skrytých nákladů) nebo nezlevní práce lidí schopných ji opravovat (včetně potřebného vybavení a zázemí), nelze očekávat obrat zpět k větší míře opravování.
Len neviem ako to spraviť aby to nevyzeralo idiotsky.Na to sa vykašli. Po týždni na to už nikto myslieť nebude.
Srovnavat cenu elektroniky s predlistopadovou dobou je nesmyslne, protoze jeji vysi jednak ovlivnovaly zasahy statu jako importni omezeni a samozrejme tehdejsi stav technologii a konkurence. Ani s tou (bez)cennosti prace to tak neni a je nutne vzdycky vztahovat k tehdejsim realnym cenam, hlavne k beznym a nezbytnym nakladum jako zakladni potraviny, bydleni, energie, voda, PHM.
…tedy až na to, že sám mám několik kusů RoHS-compliant elektroniky, které i po 6-7 letech bez problémů fungují. A pokud se mi něco z té doby rozbilo, tak šlo spíš o mechanické závady.
Ne že by bezolovnaté pájky nebyly náročnější na zpracování a že by statisticky o něco nezkracovaly životnost. Ale kritika by se neměla zvrhnout v propagandu. A strašení tím, že cokoli, co má v sobě bezolovnatou pájku musí zaručeně přestat fungovat po dvou letech a pár měsících, není nic jiného než propaganda.
Tiskni
Sdílej: