Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
Hm... takovyho bych potreboval.Takový servisek bude dneska úplně na nic. Téměř veškerá elektronika je integrovaná. Klíčové slova platné dnes jsou ICT a JTAG. Téměř veškerá dnešní elektronika má JTAG (snad i blbá pračka) a ve fabrice ve které se skládá se před umístěním na pult projede programem jestli všechny součástky jedou tak jak mají. Bohužel je docela problém vůbec zjistit k některým přístrojům pinout (ač normalizovaný, výrobci ho záměrně schovávají aby si krom nich nikdo přístroje nemohl debugovat), program který provádí boundary scan jsem ještě v životě neviděl.
o systemd si pripadám ako keď som začínal s LinuxomJaktože jsem už od začátku věděl o čem to bude? Konec diskuse.
Ta myšlenka, že se nebudou vyměňovat celé desky ale hledat studeňáky a vyměňovat jednotlivé součástky, zní krásně. Ale jen do chvíle, než si člověk uvědomí, kolik stojí hodina práce takového kvalifikovaného opraváře. Pak už ta představa, že někdo bude půl dne hledat studeňák nebo problémový odpor, najednou tak lákavě nevypadá - zejména uvědomíte-li si, že objevil-li se jeden problém tohoto typu, za měsíc může být o kus vedle další.
Alternativou je návrat k předlistopadové ekonomice, kde se opravovalo a kutilo ostošest, ale jen proto, že věci (zejména elektronika) byly nesmyslně drahé a lidská práce byla považována za bezcennou. A po tom se mi rozhodně nestýská…
Opravovalo se samozřejmě i na Západě - jen ne úplně vše, protože v některých případech to opravdu bylo neekonomické.
Ano, opravovalo se víc i na západě. Jenže od té doby se posunula hranice toho, kdy se to ještě vyplatí. U nás se pochopitelně posunula víc, takže nám to připadá víc nezvyklé.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli je ta rovnováha posunuta určitými skrytými náklady - IMHO očividně je - ale to nic nemění na tom, že pokud se nezdraží výrobní náklady na masově vyráběnou elektroniku (třeba vynuceným zanesením těch skrytých nákladů) nebo nezlevní práce lidí schopných ji opravovat (včetně potřebného vybavení a zázemí), nelze očekávat obrat zpět k větší míře opravování.
Len neviem ako to spraviť aby to nevyzeralo idiotsky.Na to sa vykašli. Po týždni na to už nikto myslieť nebude.
Srovnavat cenu elektroniky s predlistopadovou dobou je nesmyslne, protoze jeji vysi jednak ovlivnovaly zasahy statu jako importni omezeni a samozrejme tehdejsi stav technologii a konkurence. Ani s tou (bez)cennosti prace to tak neni a je nutne vzdycky vztahovat k tehdejsim realnym cenam, hlavne k beznym a nezbytnym nakladum jako zakladni potraviny, bydleni, energie, voda, PHM.
…tedy až na to, že sám mám několik kusů RoHS-compliant elektroniky, které i po 6-7 letech bez problémů fungují. A pokud se mi něco z té doby rozbilo, tak šlo spíš o mechanické závady.
Ne že by bezolovnaté pájky nebyly náročnější na zpracování a že by statisticky o něco nezkracovaly životnost. Ale kritika by se neměla zvrhnout v propagandu. A strašení tím, že cokoli, co má v sobě bezolovnatou pájku musí zaručeně přestat fungovat po dvou letech a pár měsících, není nic jiného než propaganda.