Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Tiskni
Sdílej:
Hm... takovyho bych potreboval.Takový servisek bude dneska úplně na nic. Téměř veškerá elektronika je integrovaná. Klíčové slova platné dnes jsou ICT a JTAG. Téměř veškerá dnešní elektronika má JTAG (snad i blbá pračka) a ve fabrice ve které se skládá se před umístěním na pult projede programem jestli všechny součástky jedou tak jak mají. Bohužel je docela problém vůbec zjistit k některým přístrojům pinout (ač normalizovaný, výrobci ho záměrně schovávají aby si krom nich nikdo přístroje nemohl debugovat), program který provádí boundary scan jsem ještě v životě neviděl.
o systemd si pripadám ako keď som začínal s LinuxomJaktože jsem už od začátku věděl o čem to bude? Konec diskuse.
Ta myšlenka, že se nebudou vyměňovat celé desky ale hledat studeňáky a vyměňovat jednotlivé součástky, zní krásně. Ale jen do chvíle, než si člověk uvědomí, kolik stojí hodina práce takového kvalifikovaného opraváře. Pak už ta představa, že někdo bude půl dne hledat studeňák nebo problémový odpor, najednou tak lákavě nevypadá - zejména uvědomíte-li si, že objevil-li se jeden problém tohoto typu, za měsíc může být o kus vedle další.
Alternativou je návrat k předlistopadové ekonomice, kde se opravovalo a kutilo ostošest, ale jen proto, že věci (zejména elektronika) byly nesmyslně drahé a lidská práce byla považována za bezcennou. A po tom se mi rozhodně nestýská…
Opravovalo se samozřejmě i na Západě - jen ne úplně vše, protože v některých případech to opravdu bylo neekonomické.
Ano, opravovalo se víc i na západě. Jenže od té doby se posunula hranice toho, kdy se to ještě vyplatí. U nás se pochopitelně posunula víc, takže nám to připadá víc nezvyklé.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli je ta rovnováha posunuta určitými skrytými náklady - IMHO očividně je - ale to nic nemění na tom, že pokud se nezdraží výrobní náklady na masově vyráběnou elektroniku (třeba vynuceným zanesením těch skrytých nákladů) nebo nezlevní práce lidí schopných ji opravovat (včetně potřebného vybavení a zázemí), nelze očekávat obrat zpět k větší míře opravování.
Len neviem ako to spraviť aby to nevyzeralo idiotsky.Na to sa vykašli. Po týždni na to už nikto myslieť nebude.
Srovnavat cenu elektroniky s predlistopadovou dobou je nesmyslne, protoze jeji vysi jednak ovlivnovaly zasahy statu jako importni omezeni a samozrejme tehdejsi stav technologii a konkurence. Ani s tou (bez)cennosti prace to tak neni a je nutne vzdycky vztahovat k tehdejsim realnym cenam, hlavne k beznym a nezbytnym nakladum jako zakladni potraviny, bydleni, energie, voda, PHM.
…tedy až na to, že sám mám několik kusů RoHS-compliant elektroniky, které i po 6-7 letech bez problémů fungují. A pokud se mi něco z té doby rozbilo, tak šlo spíš o mechanické závady.
Ne že by bezolovnaté pájky nebyly náročnější na zpracování a že by statisticky o něco nezkracovaly životnost. Ale kritika by se neměla zvrhnout v propagandu. A strašení tím, že cokoli, co má v sobě bezolovnatou pájku musí zaručeně přestat fungovat po dvou letech a pár měsících, není nic jiného než propaganda.