OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Tiskni
Sdílej:
Hm... takovyho bych potreboval.Takový servisek bude dneska úplně na nic. Téměř veškerá elektronika je integrovaná. Klíčové slova platné dnes jsou ICT a JTAG. Téměř veškerá dnešní elektronika má JTAG (snad i blbá pračka) a ve fabrice ve které se skládá se před umístěním na pult projede programem jestli všechny součástky jedou tak jak mají. Bohužel je docela problém vůbec zjistit k některým přístrojům pinout (ač normalizovaný, výrobci ho záměrně schovávají aby si krom nich nikdo přístroje nemohl debugovat), program který provádí boundary scan jsem ještě v životě neviděl.
o systemd si pripadám ako keď som začínal s LinuxomJaktože jsem už od začátku věděl o čem to bude? Konec diskuse.
Ta myšlenka, že se nebudou vyměňovat celé desky ale hledat studeňáky a vyměňovat jednotlivé součástky, zní krásně. Ale jen do chvíle, než si člověk uvědomí, kolik stojí hodina práce takového kvalifikovaného opraváře. Pak už ta představa, že někdo bude půl dne hledat studeňák nebo problémový odpor, najednou tak lákavě nevypadá - zejména uvědomíte-li si, že objevil-li se jeden problém tohoto typu, za měsíc může být o kus vedle další.
Alternativou je návrat k předlistopadové ekonomice, kde se opravovalo a kutilo ostošest, ale jen proto, že věci (zejména elektronika) byly nesmyslně drahé a lidská práce byla považována za bezcennou. A po tom se mi rozhodně nestýská…
Opravovalo se samozřejmě i na Západě - jen ne úplně vše, protože v některých případech to opravdu bylo neekonomické.
Ano, opravovalo se víc i na západě. Jenže od té doby se posunula hranice toho, kdy se to ještě vyplatí. U nás se pochopitelně posunula víc, takže nám to připadá víc nezvyklé.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli je ta rovnováha posunuta určitými skrytými náklady - IMHO očividně je - ale to nic nemění na tom, že pokud se nezdraží výrobní náklady na masově vyráběnou elektroniku (třeba vynuceným zanesením těch skrytých nákladů) nebo nezlevní práce lidí schopných ji opravovat (včetně potřebného vybavení a zázemí), nelze očekávat obrat zpět k větší míře opravování.
Len neviem ako to spraviť aby to nevyzeralo idiotsky.Na to sa vykašli. Po týždni na to už nikto myslieť nebude.
Srovnavat cenu elektroniky s predlistopadovou dobou je nesmyslne, protoze jeji vysi jednak ovlivnovaly zasahy statu jako importni omezeni a samozrejme tehdejsi stav technologii a konkurence. Ani s tou (bez)cennosti prace to tak neni a je nutne vzdycky vztahovat k tehdejsim realnym cenam, hlavne k beznym a nezbytnym nakladum jako zakladni potraviny, bydleni, energie, voda, PHM.
…tedy až na to, že sám mám několik kusů RoHS-compliant elektroniky, které i po 6-7 letech bez problémů fungují. A pokud se mi něco z té doby rozbilo, tak šlo spíš o mechanické závady.
Ne že by bezolovnaté pájky nebyly náročnější na zpracování a že by statisticky o něco nezkracovaly životnost. Ale kritika by se neměla zvrhnout v propagandu. A strašení tím, že cokoli, co má v sobě bezolovnatou pájku musí zaručeně přestat fungovat po dvou letech a pár měsících, není nic jiného než propaganda.