Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Tiskni
Sdílej:
Hm... takovyho bych potreboval.Takový servisek bude dneska úplně na nic. Téměř veškerá elektronika je integrovaná. Klíčové slova platné dnes jsou ICT a JTAG. Téměř veškerá dnešní elektronika má JTAG (snad i blbá pračka) a ve fabrice ve které se skládá se před umístěním na pult projede programem jestli všechny součástky jedou tak jak mají. Bohužel je docela problém vůbec zjistit k některým přístrojům pinout (ač normalizovaný, výrobci ho záměrně schovávají aby si krom nich nikdo přístroje nemohl debugovat), program který provádí boundary scan jsem ještě v životě neviděl.
o systemd si pripadám ako keď som začínal s LinuxomJaktože jsem už od začátku věděl o čem to bude? Konec diskuse.
Ta myšlenka, že se nebudou vyměňovat celé desky ale hledat studeňáky a vyměňovat jednotlivé součástky, zní krásně. Ale jen do chvíle, než si člověk uvědomí, kolik stojí hodina práce takového kvalifikovaného opraváře. Pak už ta představa, že někdo bude půl dne hledat studeňák nebo problémový odpor, najednou tak lákavě nevypadá - zejména uvědomíte-li si, že objevil-li se jeden problém tohoto typu, za měsíc může být o kus vedle další.
Alternativou je návrat k předlistopadové ekonomice, kde se opravovalo a kutilo ostošest, ale jen proto, že věci (zejména elektronika) byly nesmyslně drahé a lidská práce byla považována za bezcennou. A po tom se mi rozhodně nestýská…
Opravovalo se samozřejmě i na Západě - jen ne úplně vše, protože v některých případech to opravdu bylo neekonomické.
Ano, opravovalo se víc i na západě. Jenže od té doby se posunula hranice toho, kdy se to ještě vyplatí. U nás se pochopitelně posunula víc, takže nám to připadá víc nezvyklé.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli je ta rovnováha posunuta určitými skrytými náklady - IMHO očividně je - ale to nic nemění na tom, že pokud se nezdraží výrobní náklady na masově vyráběnou elektroniku (třeba vynuceným zanesením těch skrytých nákladů) nebo nezlevní práce lidí schopných ji opravovat (včetně potřebného vybavení a zázemí), nelze očekávat obrat zpět k větší míře opravování.
Len neviem ako to spraviť aby to nevyzeralo idiotsky.Na to sa vykašli. Po týždni na to už nikto myslieť nebude.
Srovnavat cenu elektroniky s predlistopadovou dobou je nesmyslne, protoze jeji vysi jednak ovlivnovaly zasahy statu jako importni omezeni a samozrejme tehdejsi stav technologii a konkurence. Ani s tou (bez)cennosti prace to tak neni a je nutne vzdycky vztahovat k tehdejsim realnym cenam, hlavne k beznym a nezbytnym nakladum jako zakladni potraviny, bydleni, energie, voda, PHM.
…tedy až na to, že sám mám několik kusů RoHS-compliant elektroniky, které i po 6-7 letech bez problémů fungují. A pokud se mi něco z té doby rozbilo, tak šlo spíš o mechanické závady.
Ne že by bezolovnaté pájky nebyly náročnější na zpracování a že by statisticky o něco nezkracovaly životnost. Ale kritika by se neměla zvrhnout v propagandu. A strašení tím, že cokoli, co má v sobě bezolovnatou pájku musí zaručeně přestat fungovat po dvou letech a pár měsících, není nic jiného než propaganda.