Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Starší verze nezvládá některá videa na YT a ty na FB vůbec. Napr.?
Pokud máte na mysli tu zmínku o makefilu. Tak mne k ní přivedlo to, bych si chtěl někam uložit parametry použité při kompilaci, abych nemusel při aktualizaci zadávat vše znova.Makefile, nebo jiné obdobné build skripty, už budou součástí zdrojových kódů daného projektu. Jejich úkolem je jednak šetřit čas, tj. kompilovat jen soubory, které se od posledně změnily nebo zatím zkompilované vůbec nebyly, a jednak jednotlivé operace provést ve správném pořadí. Makefile obsahuje, velmi zjednodušeně řečeno, seznam návodů (receptů), jak vyrobit nějaké soubory. Pokud vytvoření těchto souborů samo o sobě závisí na jiných souborech, bude tato závislost explicitně uvedena. Make se pak postará o to, aby se zbytečně nevytvářely soubory, které už existují, a naopak nic nechybělo. Pro úplně nejtriviálnější příklad, za který mi tu jistě někdo urve hlavu, si můžeme ukázat, jak by vypadal Makefile pro sestavení souboru
c
z nějakých dílčích souborů a
a b
:
.RECIPEPREFIX = > c: a b > cat a b > c a: > echo "a" > a b: > echo "b" > b clean: > rm a b c .PHONY: cleanKdyž sputíte
make
, v (aktuálním) pracovním adresáři se vytvoří soubory a
, b
a c
. Můžete si zkoušet jednotlivé soubory mazat a sledovat, jak se Make při opakovaném volání chová. Pokud chybí jen soubor c
, vytvoří jej ze souborů a
a b
. Pokud ale jeden z nich chybí, tak ještě prvně vytvoří ty.
Tak tolik k velmi stručnému úvodu do Make. A teď k té podstatné pointě: podle mě to k účelu, který jste popsal, vůbec nepotřebujete. Pokud při kompilaci potřebujete předávat nějaké parametry a chcete si je někam „zapsat“, bohatě k tomuto účelu postačí obyčejný shellovský skript, který bude volat už existující build systém.
Pro Make zde nevidím uplatnění.
ldd /bin/bash ldd /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libgtk-3.so.0 which `ldd geany`Pozri aj prikazy:
whereis pkg-config --list-allCital si knihu Linux: Dokumentační projekt (v3 CS) alebo Linux: Dokumentační projekt (v4 CS, iba text)? Ak nie, pozri si ich.
ale benák řikal žeje to jakoby nejvíc nejzbytečnější knížka tamten linux dokumentační projekt :O :O hele :O :O :O :O
Prozatím jsem našel tento odkazna tom odkazu je nejzajimavejsi osoba odkazovaneho autora. Pan Kersleger ten linux v Cechach co vim 'zavadel' a jestli bych si neco mohl prat, tak nekdy clanek nebo rozhovor s nim, jak to tenkrat bylo.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému.Aky mas problem? Co chces zmenit voci defaulnej distribucii? Vyber programov? Vzhlad aplikacii? Defaulne nastavenia programov? Alebo co konkrtne? Ake mas osobne pohnutky? Niekedy staci na aplikovanie zmien spustit skript. Niekedy vytvorit balicek. Niekedy vytvarat odvodenu distribuciu. Staci prve kroky a ciele. Ake riesis problemy? To co pises, je len zatial teoria bez praxe. To je ako operovat v hre versus operovat nazivo.
Každý dobrý program začíná tím, že řeší potíže samotného programátora.Zdroj: Katedrála a tržiště
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Tieto informacie musis zistit (pri preklade si poznacit), alebo ich mat (zistit zavistlosti z existujucich spravcov balikov).
Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Su 2 typy aktualizacii:
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?To ví (v ideálním světě) autor toho programu. Neexistuje žádná obecná (samozřejmě, pokud jde o nějakou velkou změnu, tak to jde) rozumná metoda, jak to spolehlivě zjistit z toho programu samotného. Autor by to měl mít otestované s určitými verzemi a tuhle informaci předá správci daného balíčku. Ten ji tam pak zakomponuje. Proto se takty ty balíčkovací systémy používají - abys nad těma závislostma nemusel spekulovat sám.
Tiskni
Sdílej: