Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Starší verze nezvládá některá videa na YT a ty na FB vůbec. Napr.?
Pokud máte na mysli tu zmínku o makefilu. Tak mne k ní přivedlo to, bych si chtěl někam uložit parametry použité při kompilaci, abych nemusel při aktualizaci zadávat vše znova.Makefile, nebo jiné obdobné build skripty, už budou součástí zdrojových kódů daného projektu. Jejich úkolem je jednak šetřit čas, tj. kompilovat jen soubory, které se od posledně změnily nebo zatím zkompilované vůbec nebyly, a jednak jednotlivé operace provést ve správném pořadí. Makefile obsahuje, velmi zjednodušeně řečeno, seznam návodů (receptů), jak vyrobit nějaké soubory. Pokud vytvoření těchto souborů samo o sobě závisí na jiných souborech, bude tato závislost explicitně uvedena. Make se pak postará o to, aby se zbytečně nevytvářely soubory, které už existují, a naopak nic nechybělo. Pro úplně nejtriviálnější příklad, za který mi tu jistě někdo urve hlavu, si můžeme ukázat, jak by vypadal Makefile pro sestavení souboru
c
z nějakých dílčích souborů a
a b
:
.RECIPEPREFIX = > c: a b > cat a b > c a: > echo "a" > a b: > echo "b" > b clean: > rm a b c .PHONY: cleanKdyž sputíte
make
, v (aktuálním) pracovním adresáři se vytvoří soubory a
, b
a c
. Můžete si zkoušet jednotlivé soubory mazat a sledovat, jak se Make při opakovaném volání chová. Pokud chybí jen soubor c
, vytvoří jej ze souborů a
a b
. Pokud ale jeden z nich chybí, tak ještě prvně vytvoří ty.
Tak tolik k velmi stručnému úvodu do Make. A teď k té podstatné pointě: podle mě to k účelu, který jste popsal, vůbec nepotřebujete. Pokud při kompilaci potřebujete předávat nějaké parametry a chcete si je někam „zapsat“, bohatě k tomuto účelu postačí obyčejný shellovský skript, který bude volat už existující build systém.
Pro Make zde nevidím uplatnění.
ldd /bin/bash ldd /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libgtk-3.so.0 which `ldd geany`Pozri aj prikazy:
whereis pkg-config --list-allCital si knihu Linux: Dokumentační projekt (v3 CS) alebo Linux: Dokumentační projekt (v4 CS, iba text)? Ak nie, pozri si ich.
ale benák řikal žeje to jakoby nejvíc nejzbytečnější knížka tamten linux dokumentační projekt :O :O hele :O :O :O :O
Prozatím jsem našel tento odkazna tom odkazu je nejzajimavejsi osoba odkazovaneho autora. Pan Kersleger ten linux v Cechach co vim 'zavadel' a jestli bych si neco mohl prat, tak nekdy clanek nebo rozhovor s nim, jak to tenkrat bylo.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému.Aky mas problem? Co chces zmenit voci defaulnej distribucii? Vyber programov? Vzhlad aplikacii? Defaulne nastavenia programov? Alebo co konkrtne? Ake mas osobne pohnutky? Niekedy staci na aplikovanie zmien spustit skript. Niekedy vytvorit balicek. Niekedy vytvarat odvodenu distribuciu. Staci prve kroky a ciele. Ake riesis problemy? To co pises, je len zatial teoria bez praxe. To je ako operovat v hre versus operovat nazivo.
Každý dobrý program začíná tím, že řeší potíže samotného programátora.Zdroj: Katedrála a tržiště
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Tieto informacie musis zistit (pri preklade si poznacit), alebo ich mat (zistit zavistlosti z existujucich spravcov balikov).
Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Su 2 typy aktualizacii:
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?To ví (v ideálním světě) autor toho programu. Neexistuje žádná obecná (samozřejmě, pokud jde o nějakou velkou změnu, tak to jde) rozumná metoda, jak to spolehlivě zjistit z toho programu samotného. Autor by to měl mít otestované s určitými verzemi a tuhle informaci předá správci daného balíčku. Ten ji tam pak zakomponuje. Proto se takty ty balíčkovací systémy používají - abys nad těma závislostma nemusel spekulovat sám.
Tiskni
Sdílej: