Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému. Už nějakou dobu o tom přemýšlím a psal jsem o tom i tady. Teď mám trochu víc času, než obvykle a taky moje schopnost číst v angličtině psanou dokumentaci se o něco zlepšila. Lepší příležitost se do toho pustit už dlouho nebude, tak jsem sebral odvahu a jdu na to.
I když jsme si toho dost načetl, tak je stále dost věcí, kterým nerozumím. Co se týče zdrojů, tak jsem hodně čerpal z LFS a FreeBSD handbooku. Něco jsem převzal i z Porters handbooku. Nicméně, i tak stále mnoha věcem nerozumím.
Závislosti mezi knihovnami vidím jako největší problém. Seznam dostupných knihoven zjistím pomocí příkazu ldconfig -p. Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?
Pokud jde o řízení kompilace, tak uvažuji o tvorbě souborů makfile. Prozatím jsem našel tento odkaz
V tomto bodě nevím jak dál a budu vděčný za radu
Tiskni
Sdílej:
Starší verze nezvládá některá videa na YT a ty na FB vůbec. Napr.?
Pokud máte na mysli tu zmínku o makefilu. Tak mne k ní přivedlo to, bych si chtěl někam uložit parametry použité při kompilaci, abych nemusel při aktualizaci zadávat vše znova.Makefile, nebo jiné obdobné build skripty, už budou součástí zdrojových kódů daného projektu. Jejich úkolem je jednak šetřit čas, tj. kompilovat jen soubory, které se od posledně změnily nebo zatím zkompilované vůbec nebyly, a jednak jednotlivé operace provést ve správném pořadí. Makefile obsahuje, velmi zjednodušeně řečeno, seznam návodů (receptů), jak vyrobit nějaké soubory. Pokud vytvoření těchto souborů samo o sobě závisí na jiných souborech, bude tato závislost explicitně uvedena. Make se pak postará o to, aby se zbytečně nevytvářely soubory, které už existují, a naopak nic nechybělo. Pro úplně nejtriviálnější příklad, za který mi tu jistě někdo urve hlavu, si můžeme ukázat, jak by vypadal Makefile pro sestavení souboru
c z nějakých dílčích souborů a a b:
.RECIPEPREFIX = > c: a b > cat a b > c a: > echo "a" > a b: > echo "b" > b clean: > rm a b c .PHONY: cleanKdyž sputíte
make, v (aktuálním) pracovním adresáři se vytvoří soubory a, b a c. Můžete si zkoušet jednotlivé soubory mazat a sledovat, jak se Make při opakovaném volání chová. Pokud chybí jen soubor c, vytvoří jej ze souborů a a b. Pokud ale jeden z nich chybí, tak ještě prvně vytvoří ty.
Tak tolik k velmi stručnému úvodu do Make. A teď k té podstatné pointě: podle mě to k účelu, který jste popsal, vůbec nepotřebujete. Pokud při kompilaci potřebujete předávat nějaké parametry a chcete si je někam „zapsat“, bohatě k tomuto účelu postačí obyčejný shellovský skript, který bude volat už existující build systém.
Pro Make zde nevidím uplatnění.
ldd /bin/bash ldd /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libgtk-3.so.0 which `ldd geany`Pozri aj prikazy:
whereis pkg-config --list-allCital si knihu Linux: Dokumentační projekt (v3 CS) alebo Linux: Dokumentační projekt (v4 CS, iba text)? Ak nie, pozri si ich.
ale benák řikal žeje to jakoby nejvíc nejzbytečnější knížka tamten linux dokumentační projekt :O :O hele :O :O :O :O
Prozatím jsem našel tento odkazna tom odkazu je nejzajimavejsi osoba odkazovaneho autora. Pan Kersleger ten linux v Cechach co vim 'zavadel' a jestli bych si neco mohl prat, tak nekdy clanek nebo rozhovor s nim, jak to tenkrat bylo.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému.Aky mas problem? Co chces zmenit voci defaulnej distribucii? Vyber programov? Vzhlad aplikacii? Defaulne nastavenia programov? Alebo co konkrtne? Ake mas osobne pohnutky? Niekedy staci na aplikovanie zmien spustit skript. Niekedy vytvorit balicek. Niekedy vytvarat odvodenu distribuciu. Staci prve kroky a ciele. Ake riesis problemy? To co pises, je len zatial teoria bez praxe. To je ako operovat v hre versus operovat nazivo.
Každý dobrý program začíná tím, že řeší potíže samotného programátora.Zdroj: Katedrála a tržiště
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Tieto informacie musis zistit (pri preklade si poznacit), alebo ich mat (zistit zavistlosti z existujucich spravcov balikov).
Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Su 2 typy aktualizacii:
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?To ví (v ideálním světě) autor toho programu. Neexistuje žádná obecná (samozřejmě, pokud jde o nějakou velkou změnu, tak to jde) rozumná metoda, jak to spolehlivě zjistit z toho programu samotného. Autor by to měl mít otestované s určitými verzemi a tuhle informaci předá správci daného balíčku. Ten ji tam pak zakomponuje. Proto se takty ty balíčkovací systémy používají - abys nad těma závislostma nemusel spekulovat sám.