Fedora Magazine informuje o Shell & Display Next hackfestu zaměřeném na vylepšení podpory HDR, VRR a dalších grafických technologií na Linuxu. Hackfest proběhne 24. až 26. dubna v Brně.
Společnost Razer představila svou novou bezdrátovou myš Razer Viper Mini Signature Edition. Je z hořčíkové slitiny a váží pouze 49 gramů. Její cena je 279,99 dolarů (6 tisíc korun).
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2023 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 34 místností, 63 tracků, 787 přednášejících, 775 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Ronin byl vydán ve verzi 2.0.0. Jedná se o sadu nástrojů napsaných v Ruby určených pro výzkumníky a vývojáře v oblasti počítačové bezpečnosti. Ronin lze přirovnat k Metasploitu.
Od 9. února nebude podporován bezplatný přístup k Twitter API.
Byla vydána nová verze 1.75 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.75 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Tomáš Matějíček vydal nové verze živé linuxové distribuce Slax: 15.0.1 založenou na Slackware-current a 11.6.0 založenou na Debianu 11.6 Bullseye. S novou verzí souborového systému DynFileFS.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 7.5 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) nebo také na Youtube a PeerTube.
Penpot je open source webová platforma pro designování a prototypování. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MPL-2.0 (Mozilla Public License 2.0). Včera vydána verze 0.17 byla prohlášena za první stabilní verzi (Twitter). Videoukázky na YouTube.
Po půl roce od vydání verze 2.36 byla vydána nová verze 2.37 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému. Už nějakou dobu o tom přemýšlím a psal jsem o tom i tady. Teď mám trochu víc času, než obvykle a taky moje schopnost číst v angličtině psanou dokumentaci se o něco zlepšila. Lepší příležitost se do toho pustit už dlouho nebude, tak jsem sebral odvahu a jdu na to.
I když jsme si toho dost načetl, tak je stále dost věcí, kterým nerozumím. Co se týče zdrojů, tak jsem hodně čerpal z LFS a FreeBSD handbooku. Něco jsem převzal i z Porters handbooku. Nicméně, i tak stále mnoha věcem nerozumím.
Závislosti mezi knihovnami vidím jako největší problém. Seznam dostupných knihoven zjistím pomocí příkazu ldconfig -p
. Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?
Pokud jde o řízení kompilace, tak uvažuji o tvorbě souborů makfile
. Prozatím jsem našel tento odkaz
V tomto bodě nevím jak dál a budu vděčný za radu
Tiskni
Sdílej:
Starší verze nezvládá některá videa na YT a ty na FB vůbec. Napr.?
Pokud máte na mysli tu zmínku o makefilu. Tak mne k ní přivedlo to, bych si chtěl někam uložit parametry použité při kompilaci, abych nemusel při aktualizaci zadávat vše znova.Makefile, nebo jiné obdobné build skripty, už budou součástí zdrojových kódů daného projektu. Jejich úkolem je jednak šetřit čas, tj. kompilovat jen soubory, které se od posledně změnily nebo zatím zkompilované vůbec nebyly, a jednak jednotlivé operace provést ve správném pořadí. Makefile obsahuje, velmi zjednodušeně řečeno, seznam návodů (receptů), jak vyrobit nějaké soubory. Pokud vytvoření těchto souborů samo o sobě závisí na jiných souborech, bude tato závislost explicitně uvedena. Make se pak postará o to, aby se zbytečně nevytvářely soubory, které už existují, a naopak nic nechybělo. Pro úplně nejtriviálnější příklad, za který mi tu jistě někdo urve hlavu, si můžeme ukázat, jak by vypadal Makefile pro sestavení souboru
c
z nějakých dílčích souborů a
a b
:
.RECIPEPREFIX = > c: a b > cat a b > c a: > echo "a" > a b: > echo "b" > b clean: > rm a b c .PHONY: cleanKdyž sputíte
make
, v (aktuálním) pracovním adresáři se vytvoří soubory a
, b
a c
. Můžete si zkoušet jednotlivé soubory mazat a sledovat, jak se Make při opakovaném volání chová. Pokud chybí jen soubor c
, vytvoří jej ze souborů a
a b
. Pokud ale jeden z nich chybí, tak ještě prvně vytvoří ty.
Tak tolik k velmi stručnému úvodu do Make. A teď k té podstatné pointě: podle mě to k účelu, který jste popsal, vůbec nepotřebujete. Pokud při kompilaci potřebujete předávat nějaké parametry a chcete si je někam „zapsat“, bohatě k tomuto účelu postačí obyčejný shellovský skript, který bude volat už existující build systém.
Pro Make zde nevidím uplatnění.
ldd /bin/bash ldd /usr/lib/x86_64-linux-gnu/libgtk-3.so.0 which `ldd geany`Pozri aj prikazy:
whereis pkg-config --list-allCital si knihu Linux: Dokumentační projekt (v3 CS) alebo Linux: Dokumentační projekt (v4 CS, iba text)? Ak nie, pozri si ich.
ale benák řikal žeje to jakoby nejvíc nejzbytečnější knížka tamten linux dokumentační projekt :O :O hele :O :O :O :O
Prozatím jsem našel tento odkazna tom odkazu je nejzajimavejsi osoba odkazovaneho autora. Pan Kersleger ten linux v Cechach co vim 'zavadel' a jestli bych si neco mohl prat, tak nekdy clanek nebo rozhovor s nim, jak to tenkrat bylo.
na disku mám nainstalovaný Slackware a rád bych si ho upravil k obrazu svému.Aky mas problem? Co chces zmenit voci defaulnej distribucii? Vyber programov? Vzhlad aplikacii? Defaulne nastavenia programov? Alebo co konkrtne? Ake mas osobne pohnutky? Niekedy staci na aplikovanie zmien spustit skript. Niekedy vytvorit balicek. Niekedy vytvarat odvodenu distribuciu. Staci prve kroky a ciele. Ake riesis problemy? To co pises, je len zatial teoria bez praxe. To je ako operovat v hre versus operovat nazivo.
Každý dobrý program začíná tím, že řeší potíže samotného programátora.Zdroj: Katedrála a tržiště
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Tieto informacie musis zistit (pri preklade si poznacit), alebo ich mat (zistit zavistlosti z existujucich spravcov balikov).
Hlavní věc, kterou nevím, je to, že když chci nainstalovat novější verzi programu, tak ten vyžaduje novější verze knihoven. To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?Su 2 typy aktualizacii:
To je jasné, ale jak zjistím, které stávající knihovny je třeba aktualizovat?To ví (v ideálním světě) autor toho programu. Neexistuje žádná obecná (samozřejmě, pokud jde o nějakou velkou změnu, tak to jde) rozumná metoda, jak to spolehlivě zjistit z toho programu samotného. Autor by to měl mít otestované s určitými verzemi a tuhle informaci předá správci daného balíčku. Ten ji tam pak zakomponuje. Proto se takty ty balíčkovací systémy používají - abys nad těma závislostma nemusel spekulovat sám.