Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Dnes tu mám další bod ze seznamu zmíněný v tomto blogu : Co vše je náplní vaší práce a co vše spravujete?. Je to celkem zajímavá problematika a pro nás je to zase nějaká ta práce navíc + pro firmu nějaká ta ušetřená koruna navíc za support.
Mno, měli jsme dřív telefonní ústřednu Ericsson + k ní připojeny digitální telefony (Dialog 3212, Dialog 3213, Dialog 4222). Co uživatel, to dvě využité RJ45 zásuvky ve zdi, jedna pro PC, druhá pro digitální telefon (klasický 4 žílový tel. kabel). Toto byla technologie snad z roku 1998 a moc se do ní neinvestovalo. Poté se řešilo připojení nějakých poboček, což se řešilo IP telefony, vesměs H323 protokolem + IP kartou do takto obstarožní ústředny. Mělo to však značné limity, protože IP karta v ústředně zvládala jen určitý počet IP spojení v jeden čas. My jsme měli IP kartu pro 8 spojení. Do tohoto počtu se počítaly i trunky (většinou H323 trunk, později SIP trunk) mezi ústřednami. Bylo rozhodnuto, pořídí se nová ústředna a půjde se cestou IP/SIP telefonů. Nová ústředna by nám vyřešila toto :
Vzhledem k tomu, že jsme měli asi cca 200ks digitálních telefonů, tak byl požadavek, aby nová ústředna byla kompatibilní s těmito telefony s tím, že všechny nové telefony, co budeme nakupovat, budou už jen IP. Ono totiž obměňovat 200 telefonů, to by nebylo nějak extra levné. Průměrná cena rozumného IP telefonu je cca 3000,-Kč, takže by to byl sakra masakr.
Jak jinak, Aastra koupila Ericsson, takže to byl pořád Ericsson, tudíž kompatibilní. Současný dodavatel nám nabídl celkem solidní cenu na migraci.
Ústředna je plně SW záležitost. Je to systém založený na SLES, kde běží aplikační server jboss a v něm java aplikace od Ericsson. Oficiálně je podporována virtualizace jen v rámci ESXi, žádná další virtualizační řešení nejsou oficiálně podporována (resp. tak to bylo v době migrace, nevím, jak je to nyní). Dodavatel nám dodal server, kde rozjel ESXi a na něm VM s ústřednou. V tomto případě jsem firmu donutil ke změně, protože server dodali s jedním diskem, žádný raid. To jsem samozřejmě odmítl, takže dodali jiný server, který měl HW řadič podporovaný ESXi, kde už šel nastavit RAID1.
Tato ústředna je dostačující jen v případě, že se použijí jen IP telefony, ale my jsme měli i digitály. Aby šlo připojit i digitální telefony, tak se musí pořídit MGU (Media Gateway Unit).
Nová ústředna běžela, nastavení se do ní přeneslo, vše odzkoušeno. Migrace trvala skoro celý víkend, protože bylo potřeba přecvakat všech 200 linek (ve finále spíš ještě víc) a provést v tel. upgrade fw. Zprovoznil se tedy základ a postupně začaly během víkendu fungovat různá čísla.
Jako vždy, vyskytne se nějaký problém. Nebylo jich málo.
Reálně tedy migrační proces dobíhal pár měsíců. Musím říci, že to zas tak strašné nebylo, i když je pravda, že člověk postupem času ztrácí tu míru objektivity a vše vypadá růžověji.
Docela nemilý je upgrade ústředny na novější verzi (sw aktulizace). První nasazená verze měla strašně líný webmgmt, prostě čekačka jak kráva, nešlo to. Naštěstí byla venku nová verze, která uměla i líp videohovory, takže hurá na ní. A ono ejhle, ze supportu nám řekli, že upgrade udělají tak, že v ESXi rozjedou novou, čistou verzi, do ní přenesou nastavení a pak jen v malém časovém horizontu přehodí provoz na novou VM. Je to prý kvůli tomu, že upgrade jako takový jde, ale trvá dlouho, takže by byla delší odstávka, navíc by pak mohl nastat nějaký neočekávaný problém a další věci. Toto je prý nejčistší řešení.
Mno, migrace proběhla, ale problémy s nastavením tu byly znova, protože se na pár věcí zapomnělo a navíc, některé hodnoty u starší verze systému měly negaci v novější verzi systému. Nechápu, jak toto výrobce může udělat, idiocie.
Máme v Německu pobočku, kde mají i státní linku. Mohlo by se tam nasadit jen MGU, ale pak by měli problém s tím, že kdyby vypadl internet, tak jim nepůjde nikam volat, protože veškerý provoz řídí SW. Z toho důvodu se tam rozjela VM ústředny, jakoby další nod. Cenově/licenčně to vychází nula nula nic. Navíc nám to umožňilo nastavit, že veškeré volání na externí čísla směrujeme přes německé číslo / nod / pobočku. Tím voláme do Německa jakoby za místní tarif, né jako do ciziny. Má to tedy výhodu v ceně, nevýhoda je taková, že volanému se zobrazuje německé číslo, takže se nedovolají zpět.
S kolegama jsme vždy něco nastavili, třeba nové číslo, nebo jsme dali člověka do skupiny, nebo si někdo naprogramoval nějakou klávesu na telefonu a druhý den to tam nebylo, nastavení v čudu. Tohle nám motalo hlavu pěkně dlouho. Nakonec jsme se dozvěděli, že pokud dojde k odpojení nodu ústředny (třeba vlivem výpadku internetu), tak se po opětovném připojení z ústředny obnový poslední záloha nastavení. A hádejte co, zálohy dělal jen support, když něco měnil, my ne, protože nám to nikdo neřekl. Pokaždé, když tedy něco v ústředně měníme, tak zároveň ťukáme na backup. Taktéž jsme donutili support, aby nastavili backup v nějakých intervalech, aby když si uživatel něco nastaví, tak aby to nastavení neztratil. Voser, fakt jsem tomu nevěřil, když nám to po roce běhu ústředny z podpory řekli.
Jako SIP telefony jsme začali nasazovat Aastra 6731i. Nyní koupil Aastru Mitel, takže kupujeme nástupce Mitel 6863i. Osobně myslím, že tento nový SIP telefon je pro uživatele blbuvzdornější, stojí asi o 200,-Kč míň, v sadě chybí oproti původnímu typu UTP 2m kabel + programovatelná tlačítka + lépe stavitelný stojan (u tohoto Mitelu má jen dvě polohy). Každopádně je podle mně uživatelsky jednodušší. Webmgmt má shodný jako předchozí model.
Větina levnějších telefonů má v sobě jen 100Mbit switch, podporují tedy VLANy a vše okolo, ale 1Gib podpora je jen u vyšších/dražších verzí. Nás to zatím moc netrápí, ale kdyby potřebovali uživatelé mobilní profily a další věci a tahali více dat, už by to problém mohl být.
Globální změna již nastavených SIP telefonů je možná jen úpravou nastavení konfiguráku na ústředně (to může udělat jen support) + jejich restartem, v dalším případě je na to komerční nástroj za nějaký many.
Uživatelé mají problémy u SIP telefonů asi se čtyřmi věcmi :
Všechny problémy jsou vychytaný, nyní se neřeší žádný problém a vypadá to na plnou spokojenost (resp. tento stav trvá už celkem dlouho, blog má zpoždění ...).
Jak bych to řekl, migrace a poznání byl dlouhý proces, práce kupa, ale ve finále se dá říci, že spokojenost. Návody na telefony, které jsem vypracoval, dávám do prvního komentáře, ať je přehled, co se používá a jak (nejsou plně aktuální, např. DTMF již uživatelé řešit nemusí apod.). Něco může vypadat složitě, ale vesměs jde jen o pár věcí, které se musí uživatel naučit.
Postřehů ohledně SIP telefonů mám několik. Přijde mi, že pro koncové uživatele je to až na pár věcí krok zpět. Pro adminy a správu je to obrovský skok vpřed s tím, že je u nich i větší variabilita a člověk tolik není vázán na výrobce ústředny, protože ta komunikace je oproti digitálům přecijen universálnější.
A jaké telefonní řešení používáte/spravujete v jobu vy?
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
A jaké telefonní řešení používáte/spravujete v jobu vy?
Sice ne v „jobu“, ale tak nějak obecně pouטžívám Asterisk. Holt si tam člověm může naprogramovat všechno, co chce...
ale 1Gib podpora je jen u vyšších/dražších verzíPropána, to fakt nechápu, k čemu má být 1Gbit ethernet u SIP telefonu dobrý. Ještě jsem neviděl, že by někdo použil kodek s větší bitrate než 64kbit/s, tj. i s RTP overheadem ca. 80kbit/s. Na to ti stačí 10Mbit ethernet i kdybys nechtěl! Dokonce i latence jsou u 100Mbit ethernetu tak malý, že to nemáš šanci poznat...
Výš, jak je drahý port na switchi?
Záleží na tom, jaký switch použiješ. Ale SIP telefony klidně můžeš všechny píchnout do jednoho (resp. vícero) 100Mbit nemanagovaných switchů s POE a ty už dnes nejsou zas tak drahý... (P.S. "víš" a ne "výš"...). Jo, jasně ve firmě se 100 telefony už to asi bude jiná. Ale na druhou stranu jsou HW telefony s Gbitem o kus dražší...
Ono je toho víc, ušetří se zásuvky v kanclu, kde jich bývá docela málo. Dále, každé zařízení (třeba switch) navíc, to je něco ošklivého, protože ti to zabírá místo, víc patch kabelů v racku (menší přehlednost), spotřebovává více energie, takže je potřeba přizpůsobit ups a víc hřeje (takový normální switch HP ProCurve 2810, to je snad 80W),No, tak tam nemusíš dávat zrovna největšího žrouta. Existují i docela úsporné switche, zvlášť 100Mbit...
takže je třeba přizpůsobit klimatizaci. Když se pak koupí nějaký hloupý 100Mbit POE switch, tak zase, nemáš jednotnou síťovou infrastrukturu, když je hloupý, tak nemáš ani rozumnou možnost monitoringu.Ping ti nestačí?
Podle mně je téměř vždy výhodné využít jen jeden port a táhnout komunikaci přes telefon.No, jenomže to má zase tu nevýhodu, že když chcípne telefon (nebo ho někdo hackne), tak máš v čoudeli i PC...
Samozřejmě se tu bavíme už o nějaké infrastruktuře, né o malém podniku o 20 uživatelích.No, tak zrovna ten problém, že ti telefon potenciálně může ohrozit PC, bude existovat při 20 stejně jako 1000 pracovních míst...
Zdar Max
Jinak teď jsem řešil nahrávání jedné analogové linky. Nakonec zvítězila cena a i to, že je to jen minorita, jen kdyby. Šli jsme do ReDat, základní verze pro win ,co nahrává do mp3 a má jednoduché indexační a filtrační win okénko pro snadnější hledání konkrétní komunikace.No, vidíš a s asteriskem bys měl nahrávání spíchnuto za půl hodiny...
Kdyby jsme to řešili ve větším, tak hodně dobře vypadá řešení od firmy Doradus, linuxová mašinka s web ksichtem, vše přehledný atd.
Na druhou stranu, mělo by něco existovat i přímo pro naší ústřednu, zase za těžký many. Mno, je to jedno, zatím nenahráváme :)
Zdar Max