Byl vydán Debian 12.10, tj. desátá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Byla vydána nová verze 4.5 svobodného notačního programu MuseScore (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Byla vydána nová verze 8.6.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2025. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup je zdarma. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Byla vydána nová verze 2.49.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 89 vývojářů, z toho 24 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na síti X vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují.
Flock 2025, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, proběhne od 5. do 8. června v Praze.
Zemřel Mark Klein, který dlouhá léta pracoval pro telekomunikační firmu AT&T a proslavil se jako whistleblower, když zveřejnil informace o spolupráci AT&T s agenturou NSA. Cílem spolupráce bylo sledovat veškerou komunikaci občanů za pomocí zařízeních v místnosti 641A. O spolupráci obou subjektů napsal knihu Wiring Up The Big Brother Machine...And Fighting It.
Byla vydána nová verze 16 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Texas Instruments představil nejmenší mikrokontrolér na světě MSPM0C1104. Je o 38 % menší než současné nejmenší mikrokontroléry. Má pouze 1,38 mm².
Nástup chytrých telefonů odhalil celkem velký počet nemehel, nebo lidí, kteří si věcí moc neváží. Samozřejmě náhoda je náhoda, ale pokud se vám ozývá jeden člověk opakovaně co půl roku, tak to už náhoda nebývá :).
Inu, začátky byly jasný, lidi potřebovali vyměnit prasklý display, nebo třeba baterii. Servis byl problém, protože jednak cena nebyla pro uživatele příliš lákavá, dále nechtěli být bez zařízení ani chvilku, natož třeba několik dní. V současné době se servis značně zlepšil, hlavně co do rychlosti, ale stále musí uživatel někam jet, tam čekat atd.
Stav je takový, že jsem začal vyměňovat displeje lidem v práci, většinou firemní telefony. Člověk přišel, ukázal telefon, podle modelu se z ČR shopu (kvůli rychlosti) objednal display, nebo jen dotyk. Až díl dorazil, uživatel přinesl mobil, pak se vrátil zpět k PC a pracoval a do hodinky si pro něj zase přišel. Nemusel se bát o svá data v telefonu a nemusel nikam jezdit, nic posílat atd.
Postupně se tento stav rozšířil na privátní telefony zaměstnanců a jejich známé. To samé se dělo v mém privátním okruhu známých mimo práci. Všichni si rádi počkají měsíc, než z Číny dorazí o polovinu levnější díl. Oprava byla a je za čokoládu, flašku apod. Je to jednoduché, baví mě zkoumat věci, a né jen ty softwarové. Dělal jsem to a dělám to pro zábavu, je to sranda.
V začátcích byla skladba displeje taková, že byl display + nad ním dotyk. Když dotyk prasknul, nešlo telefon ovládat, byl problém vysosat data atd. Na druhou stranu nebyl problém vyměnit dotyk za pár korun. V tom to měl třeba iPhone jinak, ten mohl mít z displeje (dotyku) mozaiku a stále fungoval. Další nevýhodou takto odděleného dotyku byla slabší odolnost vůči namáháním (mezi displejem a dotykem byla mezera).
Postupem času přešli všichni na podobnou věc, jako to měl iPhone a asi někteří další. Dotyk (digitizér) je přilepený k displeji, většinou UV tvrditelným lepidlem. Celý koncept vydrží mnohem větší namáhání a dotyk funguje skoro za každých okolností.
Je možné oddělit dotyk od displeje, ale moc se to nedělá. Jsou firmy, co třeba vykupují prasklé dotyky s displejem od iPhone, oddělují ho a dávají tam nový z Číny, ale to jsou iPhone, kdy dokážou ten display dál seknout za slušný peníz a ta práce se vyplatí. U telefonu, kde display + dotyk stojí 500,-Kč není finančně rentabilní toto dělat.
Nás ale finance nezajímají, takže jak na to?
Jak je vidět, tak je potřeba nějaké vybavení. Použít místo nahřívací desky horkovzdušnou pistoli jde, ale člověk musí být hodně opatrný. Horkovzduška způsobí jen lokální zahřívání, nelze pořádně odhadnout, obzvláště na velké ploše, na jak moc jí nahřejete. Stačí lokálně zvýšit teplotu nad 100C a je po displeji. Další problém u takto velké plochy je, že pokud není plocha dost prohřátá a lepidlo povolené, tak vlivem velkého napětí, která struna roztahováním způsobí, může dojít k prasknutí displeje. Neříkám, že to nejde, spíš si tím člověk docela dost snižuje pravděpodobnost úspěchu. Osobně jsem zkoušel oddělit dotyk právě u té Yogy 13 horkovzduškou a drátem odmotaného z plynového lanka fichtla (chvátal jsem a neměl jsem nic lepšího po ruce). Výsledkem bylo, že dotyk se mi podařilo oddělit, dokonce jsem display nepřehřál horkovzduškou, ale výsledek byl, že byl display prasklý, což nebylo vůbec vidět, až po zapojení.
Většina dnešních telefonů je slepená. iPhony zůstávají nadále šroubovací skládačky, ale ostatní výrobci lepí. A lepí jak záda, tak display. Samozřejmé výjimky existují a je stále dost telefonů, co záda nelepí, jen display. Výrobcům se nelze divit, baterie má životnost několik let, konstrukce lepení je velmi jednoduchá, finančně úsporná a lepidlo funguje jako izolace, takže se nejběžnější část, která je vystavená vodě (třeba déšť, mokrá kapsa atd.), jednoduše odizoluje. Samozřejmě ještě zůstává problém s konektory, tlačítky, mikrofonem a sluchátkem.
Display je tedy přilepen k přední straně konstrukce, od něj vede datový kabel na zadní stranu a tam je připojen k elektronice. Kabel navíc většinou vede pod baterií, která je též přilepena. Musí se tedy odlepit záda telefony, odpojit baterii a všechny konektory, odlepit a vyndat baterii, odlepit datový kabel od displeje od šasi a následně pak lze odlepit display a vyndat ho. U některých modelů je třeba vyndat i pcb a další věci.
Pro člověka, co toho rozebral kvanta, už to není tak důležité, ale vždy se najde někdo, kdo to už před vámi dělal a někdo, kdo to i hodil na youtube. První věc je tedy podívat se na youtube, jak se konkrétní model rozebírá/mění display. Hledaná fráze je "display replacement" / "screen replacement".
Ve spoustě návodech je pak vidět, že lidé rozehřejí záda telefonu horkovzduškou, aby jim pak šla záda lépe oddělit od telefonu. Zjistil jsem, že je to zbytečná věc. Telefony mívají kryt přilepený po obvodu o šířce lepení cca 1mm, na delší straně třeba 2mm. Toto je zbytečné nahřívat a riskovat, že to s horkovzduškou přeženeme (i když na zádech telefonu to není tak kritické). Nejlepší je, sehnat si tvrdou tenkou folii (žiletka je jednak moc nebezpečná - pro telefon, dále moc tvrdá - zas tak moc nejde tvarovat) a tuto folii není problém po delším snažení prošoupnout spárou mezi krytem a tělem telefonu pod kryt a poté s touto folií postupně projet kolem celého obvodu zadní části a tak vlastně odříznout zadní kryt. Tímto způsobem není problém oddělit jak záda, tak display. U displeje to může být horší, ale pokud je prasklý (což bývá, jinak bychom jej neměnili), tak stačí uštípnout růžek, přes který se dá folie lépe zaříznout pod display. Ukázka používání nějaké folie viz třeba zde (osobně jsem použil ještě tenčí folii a dal to v klidu bez nahřívání):
Asus Zenfone 5 ZE620KL disassembly LCD replacement
Já pak použil toto a šlo to dobře (když chce člověk čistou hranu, použije nůžky a je vyřešeno):
Kupodivu bývá občas největší problém s baterií. Někteří výrobci jí mají přilepenou šíleně fest k tělu telefonu. Na internetu lze pak vidět blázny, co mají lopaty a baterii doslova odrolují od těla telefonu (protože se k ní nejde přes hrany telefonu dostat rovně) a takto srolovanou baterii pak vyhlazováním zase zpátky rovnají. Osobně nejsem tak krutý, většinou se mi to klasickým příborovým nožem povede dost slušně bez většího prohnutí baterie. Pro mně se tedy nejvíce osvědčil pořádně placatý, tupý a tenký příborový nůž. Ale to jen proto, protože jsem se ještě nekoukal po nějakém pěkném plastu, co by se dobře ohnul pod baterii a šetrně jí oddělil od lepidla.
Opět, skoro na každém návodu a s každým náhradním dílem chodí oboustranné lepící folie. Nebo folie, které jsou předvystřižené pro konkrétní model telefonu. Nepoužívejte to, je to k ničemu. Problémů s oboustrankama je několik. Hlavní důvod je, že moc dobře nedrží, další důvod je, že se vždy najde nějaké místo, které nepřiléhá na 100%. Nemusí to být zrovna chyba té pásky, ale může to být třeba prohnuté tělo telefonu. Problém s tím související je pak ten, že po takové výměně má telefon značně sníženou odolnost vůči vniknutí vlhkosti, nebo hůř, display rovnou někde nepatrně odstává. Na toto existuje levné a jednoduché řešení, dokonce bych řekl, že je to jednodušší, než se srát s lepenkama. Tím řešením je lepidlo na displeje B-7000. Toto lepidlo stojí relativně pár korun, měl jsem velký woči a koupil jsem 110ml. Teď vím, že mi to bude stačit do konce života. Normálnímu člověku stačí 15ml, tím se dá odhadem vyměnit tak 50 displejů (je třeba si uvědomit, že 1ml je 1cm krychlový). Toto lepidlo zavadá do několika minut a rozumně vytvrzené je po 1h. I po vytvrzení zůstane hodně pružné, takže ho jen tak nějaké namáhání nedostane. Tzn., nesrát se s tím, prostě to lepidlo natáhnout po celém ovodu do 1min, hodit na to display, otočit na stůl, položit na telefon knihu a počkat 20min. Kdo chce být profík, nepoužije knihu, ale klubalky (jen si pogooglete, neználci :P ). Lepidlo, co vyteče spárama ven, je v pohodě, když se vytvrdí, jde stáhnout/vyškrábnou relativně dobře.
Výměnou displeje tedy nepřijdete třeba o voděodolnost. Zajímavé je, že stále spousta servisů uvádí, že výměnou displeje přijdete o voděodolnost. Asi tedy používají oboustranky a podle toho to pak vypadá.
UPDATE: Doplním ještě info ohledně lepení displeje. Pokud zatěžkáváme telefon při lepení, tak display by měl být položen na rovné ploše a zátěž by měla jít na záda. Důvod je jednoduchý, display musí být přelepen naprosto rovně. Pokud budeme mít telefon položený na zádech a zatěžkáme ho třeba knihou, tak display se může přilepit trochu ohle. to funkčnosti nevadí, ale jen do té doby, než si tam na něj budeme chtít nalepit krycí sklo. To pak bude držet uprostřed a nahoře a dole se bude tvořit odlepenina (bublina) jak bude display lehce ohnutý.
Není úplný, jen nějaké málo, co si pamatuji
Samozřejmě s tím souvisí občas i to, že si lidé stěžovali u levných telefonů na pomalost a neustále docházející místo, takže jsem ještě řešil rootování a nalejvání čistých romek, jak u spousty Samsungů, tak u Sony, HTC a jiných.
Servisuji i notebooky a monitory, ale to je zase jiná kapitola. Každopádně sranda je to také. Jen je škoda toho málo času, co člověk na takové hraní má :-/.
Vesměs všem cpu na displeje ochranné sklo (už od dob folií, kdy sklo ještě nebylo tak známé, protože jednou jsem k němu čuchl a zjistil jsem ten rozdíl, následně jsem všem folie rozmlouval a doporučoval skla), z Číny se dá celkem dobré koupit za 2USD. To samé kryt na záda a stěny dle vlastního výběru. Hřeje mně pak u srdce, když vidím rozštípané krycí sklo a dotyk v cajku u člověka, kterému jsem vnutil ochranné sklo. Postupem jsem zjistil, že to je nezbytnost skoro pro všechny (výjimky samozřejmě jsou, já jsem Desire Z neměl nikdy v žádném obalu, iPhone pak ano a teď náhradní Samsung Core Prime také ne). Je jen málo lidí, co nemají aspoň base ochranu na telefonu. Spoustu lidí vídám v MHD a u každého vidím pavouka na dotyku, ale evidentně to neřeší, resp do chvíle, než zjistí, že to třeba potřebují, viz takové snímání čárových kódů v obchodech z displeje telefonu. Ten, kdo nemá display v cajku, tomu to čárový kód nepřečte, protože v místě naprasknutí dojde k lomu světla a smolík.
Nejsem nějaký servisák, co opravil stovky telefonů, spíše jsem jich dal desítky s téměř nulovou výbavou, stovku jsem ještě nezlomil ani jednu. Každopádně si myslím, že skill už mám rozumný na to, abych pár tipů postnul a někomu pomohl.
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
# https://wiki.cyanogenmod.org/w/Install_CM_for_jfltexx 1) dostat se do nízkoúrovňového recovery mode : Boot the Galaxy S4 (International) into download mode. Vol Down & Home & Power Accept the disclaimer on the device. Then, insert the USB cable into the device. 2) flashnout vlastní bootloader : heimdall flash --RECOVERY twrp-3.1.1-0-jfltexx.img --no-reboot 3) do bootloaderu (pro flash nové rom) se dostaneme : Manually reboot the phone into recovery mode by performing the following. Vol Up & Home & PowerNa xda si tedy vybereš rom s nejlepším hodnocením a s nejmenšími problémy a přes TWRP provedeš format a wipe a pak nainstaluješ staženou rom.
S rootováním jako takovým sice nemám moc zkušností, ale v androidu jsem hrabal dost a u tohodle seznamu si dovolím nesouhlasit. Nejspíš se jde o rozdílné chápání pojmu bootloader, ale ale tak, jak ho znám já, tak zásada zní: nesahat na bootloader, pokud k tomu není opravdu důvod, jinak hrozí bricknutí telefonu, opravitelné leda tak v servisu (asi nejspíš pomocí JTAGu). Pod pojmem bootloader chápu to, co je zodpovědné mimo jiné za načtení kernelu a download mode (neboli to, co označuješ jako nízkoúrovňový recovery mód). Dokud ten funguje a HW je OK, tak lze telefon AFAIK vždy oživit. To, co pravděpodbně myslíš bootloaderem ty, se obvykle označuje jako bootimage. Je to kernel plus základní ramdisk. Obvykle v telefonu bývají dva - jeden, co nastartuje systém a jeden pro recoverty mód (tedy třeba to TWRP). Rootnutí mnozí chápou jako jakousi magii, ale v zásadě jde "jen" o to, dostat na systémovou partition program su, který se neptá na heslo. Kdysi v dobách Adnroidu 2.něco (možná i později) to opravu byl jeden soubor (AFAIK upravené normální su, mimo jiné, tak aby se neptalo na heslo) s nastaveným SUID bitem. Pak se začal používat SELinux a je to komplikovanější (AFAIK je tam ještě démon, který se spsustí při startu pod správnou doménou a su se k němu pak připojuje). Z hlediska rootování jde především o to, že je potřeba upravit i ten ramdisk v bootimage. Někdy to jde i bez toho, zneužije se na to jiný proces (tuším, že někdo k tomu zneužíval ten, co se obvykle spustí, když se k vypnutému telefonu připojí nabíječka). Tedy hlavně ty kroky musí být v jiném pořadí - nejdřív změna bootimage, pak rootnutí. Změna bootimage (ať už toho systémového, nebo recovery) se často musí nějak povolit, nebo se musí povolit ten download (fastboot) mode. U Sony se někam na webu zadal IMEI telefonu, pak vypad kód, kterým se to odemklo. Možná to mají pořád stejně. Tuším se Xiaomi to taky tak nějak. Samsung to řeší tak, že když se spustí nepodepsaný bootimage, tak se někde nevratně přepíše jakýsi bit. Případně se dá použít nějaký exploit - kdysi bývala populární jakási chyba v kernelu kolem futexů. Ještě dříve jsem rootoval přes chybu ve volumed démonovi a kdoví co ještě. Výhoda je, že o takovémto rootnutí se nemusí servis dozvědět, ale je to o dost komplikovanější už jen kvůli SELinuxu. Po rootnutí se toho v telefonu obvykle na první pohled moc nezmění - možná přibyde jedna aplikace, která řídí, kdo má k rootu přístup, u alternativních systémů (obvykle se používá pojem ROM, ale mě to přijde zavádějící), třeba Lineage OS, je to jen položka developer menu. Na nové funkce jsou potřeba aplikace, které root nějak využívají.
- rootneš telefon
- s rootem máš možnost přepsat boot loader(většinou se používá TWRP)
- s vlastním bootloderem máš možnost naladit vlastní ROM
Hlavně jsem chtěl upozonit na nejasnost v terminologii, bootloader != bootimageJo, to je dobře, špatně jsem se vyjádřil.
protože vždy lze nahrát zavaděč alá TWRP apodupresnim, TWRP opravdu neni zadny zavadec, na naproste vetsine (krome novych) mas vzdy boot oddil, ten obsahuje jadro a ramdisk, v ramdisku jsou zakladni nastroje a init, ten nahodi oddily system, data, cache a prepne na rootfs... tedy totozne jako bezny GNU/Linux...< br>
1mm je 1cm krychlovy
Nástup chytrých telefonů odhalil celkem velký počet nemehel, nebo lidí, kteří si věcí moc neváží. Samozřejmě náhoda je náhoda, ale pokud se vám ozývá jeden člověk opakovaně co půl roku, tak to už náhoda nebývá :).Beriem trocha s rezervou. Osobne sa nepovazujem za cloveka, ktory si nevazi veci (ale mozno som tak trocha to nemehlo
Problem velkeho mnozstva rozbitych smartfonov vidim niekde inde.Já taky. Jsou strašně kluzké. Nevím, z čeho to vyrábějí, ale poslední telefon jsem nebyl schopen udržet v ruce tak, aby neklouzal. Pokud jsem nedal prst na spodní stranu (čímž jsem občas zakryl mikrofon), tak by mi vyklouzl z ruky. Doma jsem si všiml, že klouže i z povrchu, který je téměř vodorovný (určitě neměřitelný běžnou vodováhou). Stalo se, co se stát muselo, po 1/4 roce mi z ruky vypadl a rozbil se display (to pošlu Maxovi na hraní
Pojistka něco stojíNic není zadarmo.
někde pojišťují jen nové mobily a nevím, jestli to pak umožňují prodloužitPojistím na 2 roky, za 2 roky je telefon morálně zastaralý; alespoň pro ty co si kupují vlajkové lodě, kterých se tvé výtky týkají.
a především nezajistí, že nějakou dobu nebudeš bez svého smartphonuViz níže.
Pak asi holt koupit sekundární lowend smartphone za půl druhého tisíce a vozit ho s sebou…Prostě si nechám ten o generaci starší.
Nebo si vlajkovou loď pořizují právě proto, aby telefon chvíli vydržel…V tom případě zvolili špatnou strategii, obvám se že na trhu nebude výrobek, který by odpovídal jejich požadavkům, z pohledu cena / výdrž vychází nejlépe pravidelně obměňovaná střední třída, tedy namísto telefonu ta 20k+ každé 4 roky bude efektivnější když si každé 2 roky koupí telefon za cca 10k.
Prosklená záda nemají všichni (spíš minorita) a nechápu otázku.Tam žádná otázka nebyla.
To, že si to pak někdo přikryje krytem není nic proti ničemu. Nevidím v tom žádný rozpor, aneb když nejsou záda z plastu, tak bych na ně neměl nic dávat, je prostě jen tvůj subjektivní pocit.Co nechápeš na mojí argumentaci, že kryt nasazený kolem jiného krytu zabírá víc místa?
Pokud mi řekneš, proč si tedy takový telefon kupovat, tak ti řeknu, že všechno je otázkou kompromisuNevím, co na to říct. Diskuze odstartovala mým podivením se nad tím, že po odolnosti není větší poptávka, a následně doplněním, že na trhu vidím mezeru mezi současnými běžnými smartphony, které nemusí přežít první střetnutí s asfaltem, a outdoorovými cihlami. Ty se mě snažíš ubezpečit, že to tak je v pořádku; beru to na vědomí, ale nesouhlasím s tím. Nechápu, proč by měl být smartphone spotřební zboží s ne větší než dvouletou životností. Stolní počítač udělá mnohaletou službu, staré repasované Thinkpady jsou dodnes ceněnou komoditou a jejich popularita je v jistých kruzích taková, že někde v Číně vyrábí neoficiálního nástupce X62 a staré mobily s mnoha prožitými pády dodnes často fungují rovněž (kupodivu i bez toho, aby se systém/firmware sekal víc než v době zakoupení). Spotřebitelé dali najevo, že raději budou každý rok pod stromečkem rozbalovat novou naleštěnou placku se zkripleným normálně nepřeinstalovatelným OS, kvůli kterému smartphone nedosahuje kvalit běžného počítače ani zdaleka, kterou do přístích snad-už-bílých komerečních slavností stihnou spolehlivě „morálně“ znehodnotit ťukáním na displej umělými nehty, nošením v kapse spolu s klíči (protože někam to narvat musí a kalhoty s dostatkem kapes jsou těžkým módním hříchem) nebo upuštěním na podlahu, což nebudou schopni psychicky unést v korelaci s tím, že jejich modla si fotí v zrcadle selfíčka s mnohem naleštěnější plackou než je ta jejich a nejlépe s plnou hubou keců o veganství, zelené energii a zlých motoristech si u dětí v čínských továrnách objednají nový kus dle aktuálních módních trendů. Ale budeme kolem toho hrozně tančit a racionalizovat to, protože příslušníci rodu moudrých určitě nejsou hnáni dopředu primitivními nízkými pudy a emocemi a všechno, co masově dělají, se řídí rozumem.
Ne, jen říkám, že to přeháníš a snažíš se vsugerovat, že dnešní běžné telefony nepřežijí pád na asfalt.Bez krytu je to jen o štěstí, což vesměs sám potvrzuješ jejich doporučováním, takže bych neřekl, že někomu něco vsugerovávám.
Pak se ti nelíbí, že když se dá kryt na dnešní telefon, tak místo tloušťky 7mm bude mít 12mm. To, že staré telefony měly tloušťku v klidu i 2cm zapomínáš.Nikde jsem neřekl, že z hloubky, šířky a výšky mě právě první jmenovaný rozměr trápí nejvíc. Chci, aby celé to zařízení dobře padlo do ruky. U nějakého Sony Ericssonu K750i, který je proti běžnému dnešnímu smartphonu titěrný co do plochy, logicky akceptuješ větší hloubku, protože se celý schová do dlaně a na úchop využiješ lépe délku prstů. Záleží tedy na kombinaci všech těch rozměrů (a samozřejmě také váhy, povrchu a dalších faktorech). Z jedné strany se výrobci předhání v tom, aby udělali co nejhezčí a nejtenčí telefon a z druhé strany ty tvrdíš, že si na to mám plácnout kryt. Co je tak divného na tom se ptát, proč se s krytem nepočítá rovnou tak, abych ušetřil pár milimetrů na každém z těch tří rozměrů? Nemluvě o tom, že by ten kryt lépe seděl.
Jasně, chceš outdoor telefon o tlouště 7mm za pár kaček, který nic nezničí.Outdoorovým vybavením se zpravidla myslelo vybavení do přírody nebo náročných podmínek. Mobil není pevná linka, ale přenosné zařízení, a očekával bych, že bude navržen tak, aby ustál běžné pády, protože k nim prostě v úplně běžných podmínkách často dochází. Jasně jsem (už asi dvakrát) psal, že na trhu vidím prostor mezi outdoorovými a běžnými dnešními smartphony. Snad už se to podaří pochopit, když to napíšu takhle potřetí.
každopádně podle mně je prostě dnešní stav lepší, než co tu bylo před 10 a více lety. A to i konstrukčně.Lepší v čem? Stejnými testy na pády by to prošlo asi stěží, ale vzhledem k větší hmotnosti a tedy kinetické energii při dopadu (jak jsem rovněž někde výše psal), to ani nelze očekávat, ale ono to prostě není jen o něco horší, ale o možná několik tříd horší.
Pochop, že ta střední cesta, co hledáš, je telefon+kryt.Fakt už nemám trpělivost to vysvětlovat pořád dokola. Poukázal jsem na mezeru na trhu, kterou vnímám. Nevím, proč se mě furt zatvrzele snažíš přesvědčit, že plácnout na smartphone kryt je nějaká střední cesta, kterou hledám. Já to tak mám a poukazuji na zjevné nedostatky takového řešení.
Uznávám pointu, že to „něco mezi tím“ můžeš získat dodatečnými kryty, ale pak si říkám, k čemu jsou dobrá ta prosklená záda apod., když to stejně vidět nebude. Jen to úplně zbytečně zabírá místo. Kdyby to tam nebylo vůbec a na telefon se zepředu i zezadu nacvakl nějaký kryt, jako se to dělalo u těch starých mobilů, tak se možná dostaneš na podobnou velikost a zařízení si uzpůsobíš dle svých preferencí.
[...] staré repasované Thinkpady jsou dodnes ceněnou komoditou a jejich popularita je v jistých kruzích taková, že někde v Číně vyrábí neoficiálního nástupce X62 [...]btw: nejde o nastupce, ale o "modifikaci" puvodniho X61, resp. spis vyuziti puvodniho X61 case, zamenen custom mainboard (coz je to primarni a uctihodne) a zmena LCD za IPS 1400x1050...
U telefonu, kde display + dotyk stojí 500,-Kč není finančně rentabilní toto dělat.Jojo, sice stojí 500,-, ale to sklo na vrchu není ani zdaleka tak odolné jako originál. To jsem takhle kdysi měnil display + dotyk u Nexusu 4 (z Číny za těch cca 500,- až 600,-). Jsem zvyklý s mobilem nezacházet jako v peřince. Nosím ho po kapsách, nějaké hnusné ochranné obaly a krycí sklíčka zásadně odmítám, občas mi mobil spadne. Přesto mi vždy vydrží dlouhá léta a aby tvrzené sklo prasklo, chce to fakt velkou smůlu. Po výměně mi sklo vydrželo necelých 24 hodin, než prasklo
a hodil jim tam krycí sklo už většinou jen měnili krycí sklo.Však jsem psal, že krycí sklo a ochranné obaly zásadně nepoužívám. Přijde mi to prostě hnusné (a ta hrana co vznikne přidáním krycího skla navíc nepříjemná na dotyk). Přesto mi originální tvrzené sklo většinou vydrží několik let. Sklo z Číny po výměně (respektive byl to kompletní díl sklo + display + rámeček) mi ale nikdy nevydrželo dlouho. Prostě ty levné čínské náhradní díly nepoužívají zdaleka tak kvalitní tvrzená skla (Corning Gorilla Glass či co to bylo v originálu) a originální náhradní díly jsou zas na druhou stranu extrémně předražené.