Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Netoužím ani po automatizaci z onoho řešení (něco jako najdi všechno na síti a začni to monitorovat, nebo tady šup agenta na server a monitoruj vše, co tam na něm najdeš). Monitoruji jen důležité věci a pokud chci automatizaci, tak jednotně přes Ansible.Tohle řešíme jednak tím že se automaticky berou metriky z clusterů (ať už EC2 v AWS, nebo k8s), ale taky tím že se instaluje DD agent do base image (AMI nebo docker). To automatické řešení se tu pomalu zavádí (APM tracing), to jsem zatím jednou viděl v rámci nějakého incidentu a připadalo mi to jako vidět v praxi fungovat nějaký sci-fi vynález. Řešil jsem tenkrát že něco vypadlo a protože na to bylo navázáno asi 20 dalších services, tak jsi viděl 20 alertů (z nagiosu byly nejlepší, tam nikdy nevím ani kde je vypnout), viděl že 20 věcí nefunguje, ale zjistit co z těch 20 věcí to způsobilo bylo docela peklo, dokud jsem se nepodíval do APM trace, kde mi to nakreslilo schéma, analýzu toho jak se ten výpadek zpropagoval v čase a nakonec to pomocí nějaké heuristiky ukázalo na jednu věc, že ta byla příčina. Tak jsem se tam lognul, a fakt jo. BTW, pokud tě sere ansible, tak doporučuji mrknout na pyinfra (psal jsem o tom před pár lety blog).
Tebou popsaný příklad s problémem mi přijde, jako když někdo spravuje nějaké prostředí, které nezná (nemyslím nijak zle, myslím to jako třeba neohlídání si předávky apod.).Tak když máš firmu kde je několik tisíc programátorů, tam ani není možné že bys mohl všechno znát. Myslím že kdybych sledoval co všechno dělají týmy tady v Praze, tak bych už nestíhal nic jiného.
Pravdou je, že nemám zkušenosti s tak velkým teamem, ale tak nějak jsem očekával, že všichni nedělají všechno, ale každý jen něco, každý je zodpovědný za nějakou část a tu má pod kontrolou / rozumí jí a řetězec funguje (vše vyjasněno v rámci dohled, admin, devík).To není úplně možné už jen protože všechno se neustále mění. Výhoda microservices.. Jinak jo, ale to se týče spíš vývoje, pak se dělají rotace na L1/L2, kde člověk na L1 řeší tak nějak všechno ten den, L2 je většinou někdo kdo rozumí tomu konkrétnímu projektu, ale to má tu nevýhodu že mezi těma věcma musíš prvně vůbec zjistit co je příčina, abys to na něj potom mohl hodit.
On k8s a všechno kolem toho k tomu tak nějak směřuje (že nikdo nebude vědět nic a každý problém se bude dlouho trasovat jak u idiotů).Tak tak :)
Tiskni
Sdílej: