Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Netoužím ani po automatizaci z onoho řešení (něco jako najdi všechno na síti a začni to monitorovat, nebo tady šup agenta na server a monitoruj vše, co tam na něm najdeš). Monitoruji jen důležité věci a pokud chci automatizaci, tak jednotně přes Ansible.Tohle řešíme jednak tím že se automaticky berou metriky z clusterů (ať už EC2 v AWS, nebo k8s), ale taky tím že se instaluje DD agent do base image (AMI nebo docker). To automatické řešení se tu pomalu zavádí (APM tracing), to jsem zatím jednou viděl v rámci nějakého incidentu a připadalo mi to jako vidět v praxi fungovat nějaký sci-fi vynález. Řešil jsem tenkrát že něco vypadlo a protože na to bylo navázáno asi 20 dalších services, tak jsi viděl 20 alertů (z nagiosu byly nejlepší, tam nikdy nevím ani kde je vypnout), viděl že 20 věcí nefunguje, ale zjistit co z těch 20 věcí to způsobilo bylo docela peklo, dokud jsem se nepodíval do APM trace, kde mi to nakreslilo schéma, analýzu toho jak se ten výpadek zpropagoval v čase a nakonec to pomocí nějaké heuristiky ukázalo na jednu věc, že ta byla příčina. Tak jsem se tam lognul, a fakt jo. BTW, pokud tě sere ansible, tak doporučuji mrknout na pyinfra (psal jsem o tom před pár lety blog).
Tebou popsaný příklad s problémem mi přijde, jako když někdo spravuje nějaké prostředí, které nezná (nemyslím nijak zle, myslím to jako třeba neohlídání si předávky apod.).Tak když máš firmu kde je několik tisíc programátorů, tam ani není možné že bys mohl všechno znát. Myslím že kdybych sledoval co všechno dělají týmy tady v Praze, tak bych už nestíhal nic jiného.
Pravdou je, že nemám zkušenosti s tak velkým teamem, ale tak nějak jsem očekával, že všichni nedělají všechno, ale každý jen něco, každý je zodpovědný za nějakou část a tu má pod kontrolou / rozumí jí a řetězec funguje (vše vyjasněno v rámci dohled, admin, devík).To není úplně možné už jen protože všechno se neustále mění. Výhoda microservices.. Jinak jo, ale to se týče spíš vývoje, pak se dělají rotace na L1/L2, kde člověk na L1 řeší tak nějak všechno ten den, L2 je většinou někdo kdo rozumí tomu konkrétnímu projektu, ale to má tu nevýhodu že mezi těma věcma musíš prvně vůbec zjistit co je příčina, abys to na něj potom mohl hodit.
On k8s a všechno kolem toho k tomu tak nějak směřuje (že nikdo nebude vědět nic a každý problém se bude dlouho trasovat jak u idiotů).Tak tak :)
Tiskni
Sdílej: