Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Né každý to může znát. Nagios je řešení monitoringu serverů, služeb apod. Nrpe server je pak jakoby agent. Nrpe server je tedy nainstalován v systému, který chceme monitorovat. Firewall je nastaven tak, aby se na agenta dostal jen Nagios server. Nrpe server má povolenou komunikaci jen z Nagios serveru, povoleno šifrovanou komunikaci, povoleno posílání argumentů a dalších věcí. Tj. komunikace není nijak omezena a příkazy jsou posílány dle libovůle Nagios serveru.
Protože chceme nějak rozumněji monitorovat služby na koncovém serveru, tak použijeme check_systemd. Je to jen pythoní script. Vyžaduje python3.7 a vyšší (kvůli podpoře/závislosti scriptu na annotations). Instalace tohoto checkovacího scriptu je jednoduchá.
# instalace pythonu 3.8 dnf install python38 # stažení scriptu cd /usr/lib64/nagios/plugins/ wget https://raw.githubusercontent.com/Josef-Friedrich/check_systemd/main/check_systemd.py # nainstalování závislostí (script vyžaduje nagiosplugin) pip3.8 install nagiosplugin
Script pak začne fungovat, lokálně vyzkoušíme (zkontrolujeme, že běží dvě služby: postifx + elasticsearch):
./check_systemd.py -w 80 -c 120 -I postfix -I elasticsearch --required active SYSTEMD OK - all | count_units=292 data_source=cli startup_time=76.845;80;120 units_activating=0 units_active=209 units_failed=0 units_inactive=83
Připravíme si nastavení Nrpe serveru :
# povolíme volání přes sudo, protože volání systemd vyžaduje roota sudoedit /etc/sudoers.d/nrpe Defaults:nrpe !requiretty nrpe ALL=NOPASSWD: /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py # přidáme si volání do nrpe serveru nano /etc/nagios/nrpe.cfg ... command[check_systemd]=sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w $ARG1$ -c $ARG2$ -W $ARG3$ -C $ARG4$ $ARG5$ --required $ARG6$ ... # restart systemctl restart nrpe
Následně už můžeme z Nagios serveru zavolat:
# switchnu se na uživatele, pod kterým běží nagios su - centreon-engine /usr/lib/centreon/plugins/check_centreon_nrpe3 -H 192.168.1.1 -c check_systemd -a 80 120 518400 604800 "-I postfix -I elasticsearch" active NRPE: Unable to read output
Co to? Zapneme debug na nrpe serveru a podíváme se do logů:
nrpe[1459913]: Host 192.168.1.2 is asking for command 'check_systemd' to be run... nrpe[1459913]: Running command: sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I nrpe[1459914]: WARNING: my_system() seteuid(0): Operation not permitted sudo[1459915]: nrpe : TTY=unknown ; PWD=/ ; USER=root ; COMMAND=/usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I nrpe[1459913]: Command completed with return code 2 and output: nrpe[1459913]: Return Code: 3, Output: NRPE: Unable to read output nrpe[1459913]: Connection from 192.168.1.2 closed
Nemáme přístup (Operation not permitted)? Jak to? Ok, zkusíme na cílovém serveru, zda je sudo a vše ok nastaveno správně:
su - nrpe sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I postfix -I elasticsearch SYSTEMD OK - all | count_units=292 data_source=cli startup_time=76.845;80;120 units_activating=0 units_active=209 units_failed=0 units_inactive=83
Tak si to shrneme:
Kde si myslíte, že je problém a jaké je jeho řešení?
Nápověda: Není to bug, není to chyba v konfiguraci Nagiosu, ani Nrpe serveru, ani chyba v posílání argumentů nebo syntaxe. Dalo by se říci, že je to obecný problém, který se může objevit i jinde (tj. nemusí se týkat nagiosu ani nrpe). Problém je na AlmaLinux 8.5 + epel repo, jinak vše default instalace.
Zdar Max
PS: Znovu připomínám, že problém je dávno vyřešen, ale přišlo mi to celkem zajímavé jako kvízek.
Předchozí kvízy
Tiskni
Sdílej:
Netoužím ani po automatizaci z onoho řešení (něco jako najdi všechno na síti a začni to monitorovat, nebo tady šup agenta na server a monitoruj vše, co tam na něm najdeš). Monitoruji jen důležité věci a pokud chci automatizaci, tak jednotně přes Ansible.Tohle řešíme jednak tím že se automaticky berou metriky z clusterů (ať už EC2 v AWS, nebo k8s), ale taky tím že se instaluje DD agent do base image (AMI nebo docker). To automatické řešení se tu pomalu zavádí (APM tracing), to jsem zatím jednou viděl v rámci nějakého incidentu a připadalo mi to jako vidět v praxi fungovat nějaký sci-fi vynález. Řešil jsem tenkrát že něco vypadlo a protože na to bylo navázáno asi 20 dalších services, tak jsi viděl 20 alertů (z nagiosu byly nejlepší, tam nikdy nevím ani kde je vypnout), viděl že 20 věcí nefunguje, ale zjistit co z těch 20 věcí to způsobilo bylo docela peklo, dokud jsem se nepodíval do APM trace, kde mi to nakreslilo schéma, analýzu toho jak se ten výpadek zpropagoval v čase a nakonec to pomocí nějaké heuristiky ukázalo na jednu věc, že ta byla příčina. Tak jsem se tam lognul, a fakt jo. BTW, pokud tě sere ansible, tak doporučuji mrknout na pyinfra (psal jsem o tom před pár lety blog).
Tebou popsaný příklad s problémem mi přijde, jako když někdo spravuje nějaké prostředí, které nezná (nemyslím nijak zle, myslím to jako třeba neohlídání si předávky apod.).Tak když máš firmu kde je několik tisíc programátorů, tam ani není možné že bys mohl všechno znát. Myslím že kdybych sledoval co všechno dělají týmy tady v Praze, tak bych už nestíhal nic jiného.
Pravdou je, že nemám zkušenosti s tak velkým teamem, ale tak nějak jsem očekával, že všichni nedělají všechno, ale každý jen něco, každý je zodpovědný za nějakou část a tu má pod kontrolou / rozumí jí a řetězec funguje (vše vyjasněno v rámci dohled, admin, devík).To není úplně možné už jen protože všechno se neustále mění. Výhoda microservices.. Jinak jo, ale to se týče spíš vývoje, pak se dělají rotace na L1/L2, kde člověk na L1 řeší tak nějak všechno ten den, L2 je většinou někdo kdo rozumí tomu konkrétnímu projektu, ale to má tu nevýhodu že mezi těma věcma musíš prvně vůbec zjistit co je příčina, abys to na něj potom mohl hodit.
On k8s a všechno kolem toho k tomu tak nějak směřuje (že nikdo nebude vědět nic a každý problém se bude dlouho trasovat jak u idiotů).Tak tak :)