Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Né každý to může znát. Nagios je řešení monitoringu serverů, služeb apod. Nrpe server je pak jakoby agent. Nrpe server je tedy nainstalován v systému, který chceme monitorovat. Firewall je nastaven tak, aby se na agenta dostal jen Nagios server. Nrpe server má povolenou komunikaci jen z Nagios serveru, povoleno šifrovanou komunikaci, povoleno posílání argumentů a dalších věcí. Tj. komunikace není nijak omezena a příkazy jsou posílány dle libovůle Nagios serveru.
Protože chceme nějak rozumněji monitorovat služby na koncovém serveru, tak použijeme check_systemd. Je to jen pythoní script. Vyžaduje python3.7 a vyšší (kvůli podpoře/závislosti scriptu na annotations). Instalace tohoto checkovacího scriptu je jednoduchá.
# instalace pythonu 3.8 dnf install python38 # stažení scriptu cd /usr/lib64/nagios/plugins/ wget https://raw.githubusercontent.com/Josef-Friedrich/check_systemd/main/check_systemd.py # nainstalování závislostí (script vyžaduje nagiosplugin) pip3.8 install nagiosplugin
Script pak začne fungovat, lokálně vyzkoušíme (zkontrolujeme, že běží dvě služby: postifx + elasticsearch):
./check_systemd.py -w 80 -c 120 -I postfix -I elasticsearch --required active SYSTEMD OK - all | count_units=292 data_source=cli startup_time=76.845;80;120 units_activating=0 units_active=209 units_failed=0 units_inactive=83
Připravíme si nastavení Nrpe serveru :
# povolíme volání přes sudo, protože volání systemd vyžaduje roota sudoedit /etc/sudoers.d/nrpe Defaults:nrpe !requiretty nrpe ALL=NOPASSWD: /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py # přidáme si volání do nrpe serveru nano /etc/nagios/nrpe.cfg ... command[check_systemd]=sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w $ARG1$ -c $ARG2$ -W $ARG3$ -C $ARG4$ $ARG5$ --required $ARG6$ ... # restart systemctl restart nrpe
Následně už můžeme z Nagios serveru zavolat:
# switchnu se na uživatele, pod kterým běží nagios su - centreon-engine /usr/lib/centreon/plugins/check_centreon_nrpe3 -H 192.168.1.1 -c check_systemd -a 80 120 518400 604800 "-I postfix -I elasticsearch" active NRPE: Unable to read output
Co to? Zapneme debug na nrpe serveru a podíváme se do logů:
nrpe[1459913]: Host 192.168.1.2 is asking for command 'check_systemd' to be run... nrpe[1459913]: Running command: sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I nrpe[1459914]: WARNING: my_system() seteuid(0): Operation not permitted sudo[1459915]: nrpe : TTY=unknown ; PWD=/ ; USER=root ; COMMAND=/usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I nrpe[1459913]: Command completed with return code 2 and output: nrpe[1459913]: Return Code: 3, Output: NRPE: Unable to read output nrpe[1459913]: Connection from 192.168.1.2 closed
Nemáme přístup (Operation not permitted)? Jak to? Ok, zkusíme na cílovém serveru, zda je sudo a vše ok nastaveno správně:
su - nrpe sudo /usr/lib64/nagios/plugins/check_systemd.py -P -w 80 -c 120 -W 518400 -C 604800 -I postfix -I elasticsearch SYSTEMD OK - all | count_units=292 data_source=cli startup_time=76.845;80;120 units_activating=0 units_active=209 units_failed=0 units_inactive=83
Tak si to shrneme:
Kde si myslíte, že je problém a jaké je jeho řešení?
Nápověda: Není to bug, není to chyba v konfiguraci Nagiosu, ani Nrpe serveru, ani chyba v posílání argumentů nebo syntaxe. Dalo by se říci, že je to obecný problém, který se může objevit i jinde (tj. nemusí se týkat nagiosu ani nrpe). Problém je na AlmaLinux 8.5 + epel repo, jinak vše default instalace.
Zdar Max
PS: Znovu připomínám, že problém je dávno vyřešen, ale přišlo mi to celkem zajímavé jako kvízek.
Předchozí kvízy
Tiskni
Sdílej:
Netoužím ani po automatizaci z onoho řešení (něco jako najdi všechno na síti a začni to monitorovat, nebo tady šup agenta na server a monitoruj vše, co tam na něm najdeš). Monitoruji jen důležité věci a pokud chci automatizaci, tak jednotně přes Ansible.Tohle řešíme jednak tím že se automaticky berou metriky z clusterů (ať už EC2 v AWS, nebo k8s), ale taky tím že se instaluje DD agent do base image (AMI nebo docker). To automatické řešení se tu pomalu zavádí (APM tracing), to jsem zatím jednou viděl v rámci nějakého incidentu a připadalo mi to jako vidět v praxi fungovat nějaký sci-fi vynález. Řešil jsem tenkrát že něco vypadlo a protože na to bylo navázáno asi 20 dalších services, tak jsi viděl 20 alertů (z nagiosu byly nejlepší, tam nikdy nevím ani kde je vypnout), viděl že 20 věcí nefunguje, ale zjistit co z těch 20 věcí to způsobilo bylo docela peklo, dokud jsem se nepodíval do APM trace, kde mi to nakreslilo schéma, analýzu toho jak se ten výpadek zpropagoval v čase a nakonec to pomocí nějaké heuristiky ukázalo na jednu věc, že ta byla příčina. Tak jsem se tam lognul, a fakt jo. BTW, pokud tě sere ansible, tak doporučuji mrknout na pyinfra (psal jsem o tom před pár lety blog).
Tebou popsaný příklad s problémem mi přijde, jako když někdo spravuje nějaké prostředí, které nezná (nemyslím nijak zle, myslím to jako třeba neohlídání si předávky apod.).Tak když máš firmu kde je několik tisíc programátorů, tam ani není možné že bys mohl všechno znát. Myslím že kdybych sledoval co všechno dělají týmy tady v Praze, tak bych už nestíhal nic jiného.
Pravdou je, že nemám zkušenosti s tak velkým teamem, ale tak nějak jsem očekával, že všichni nedělají všechno, ale každý jen něco, každý je zodpovědný za nějakou část a tu má pod kontrolou / rozumí jí a řetězec funguje (vše vyjasněno v rámci dohled, admin, devík).To není úplně možné už jen protože všechno se neustále mění. Výhoda microservices.. Jinak jo, ale to se týče spíš vývoje, pak se dělají rotace na L1/L2, kde člověk na L1 řeší tak nějak všechno ten den, L2 je většinou někdo kdo rozumí tomu konkrétnímu projektu, ale to má tu nevýhodu že mezi těma věcma musíš prvně vůbec zjistit co je příčina, abys to na něj potom mohl hodit.
On k8s a všechno kolem toho k tomu tak nějak směřuje (že nikdo nebude vědět nic a každý problém se bude dlouho trasovat jak u idiotů).Tak tak :)