Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tiskni
Sdílej:
Skoro vždycky, když jsem něco chtěl nainstalovat, tak to mělo porušené závislosti.co znamená "něco"? že by něco z oficiálních "stable" repozitářů nešlo nainstalovat kvůli závislostem, se mi snad nikdy nestalo ... občas byl nějaký problém s Cookerem, ale těžko vyčítat chyby ve vývojové větvi
Taky programy mi hodně padaly (hlavně amarok), ale to asi není chyba distribuce.chyba distribuce je tak maximálně to, když takový šmejd zařadí
amarok (v Gentoo, amd64) mi padá jak Wokna na Měsíci ...
drakrpm je hodne stara vec, ne ? (= nechapu jak jste prisel na napad instalovat software jinak nez z drakrpm/urpmi) Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"? Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Mandriva RULEZZZZ
Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"
Tady je vidět, žes nikdy nezkusil Gentoo, Arch nebo koneckoncu Debian.
Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Když ti řeknu: "Srovnej množství balíčků s Debianem," tak se mi asi vysměješ, že v Debianu je toho sice moc, ale zbytečně. Myslím ale, že srovnání s Ubuntu nebo Gentoo by bylo již méně směšné. Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.
Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.A tohle tak v kostce popisuje v podstatě většinu ubergeeků, pro které je Mandriva "hrozně klikací", pomalá a vůbec to nejhorší od uvedení Windows 95
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.
BTW: zkus si do Debianu nainstalovat balíky z Ubuntu a potom běž napsat zápisek o tom, jak je ten Debian strašný.
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.Počkej, podstatou používání Archlinuxu tedy není na co nejvíc fór vykřičet kvalitu geniálního správce balíčků Pacmana, se kterým to prostě jede společně s hláškami o čistotě systému jako ze Slackwaru?
aptitude, která nejen funguje, ale umí dělat se systémem docela psí kusy.
K proklamované čistotě ze Slackware se raději nevyjadřuji, protože ani jako bývalý uživatel Slacka pořád nevím, co je jinde špinavého a v něm tak čistého ...
Ale zadruhé a to je podstatnější z tebe (ani z freshmouse
) vola nedělám. Protože strejdo, když o něčem prohlásím, že je to pomalé, tak holt se sluší minimálně říct, s čím to srovnávám a co to znamená to pomalé (což jsi opět neřekl, odezva v GUI, co?). Pokud mi napíšeš "je to pomalé", tak sám (jako fyzik navíc) musíš uznat, že vola jsi ze sebe dělal sám. Místo toho na mě začneš útočit, prober se, simtě
. Nebo bych mohl v některých případech použít time, ale to neni takova zabava.
Preco by som mala pouzivat Debian, ked mi vyhovuju rpm balicky?
Myslím, že právě existence dvojího (teda ono jich je víc, ale myslím hlavní) balíčkovacího systému je zbytečná. Když řeknete zastánci RPM, že DEB je lepší, protože má propracovanější závislosti, tak mě pošle do pekel (přestože podle mě je APT pro DEB doopravdy lepší než cokoliv pro RPM). Není-li vskutku žádný rozdíl, proč tento rozdíl uměle udržovat? To, že nelze RPM a DEB zaměňovat je ostatně projevem nedodržování standardů na obou stranách (RPM distribuce jsou podle mě dokonce na dodržování souborového schematu hůře).
Jak říkám, jediný opodstatněný rozdíl je, když jedna distribuce dodává programy ve zdrojovém kódu, druhá v kompilované podobě. To je odlišnost zásadní. Ale všechno jiné se dá sjednotit.
Vím, je to utopie. Komerční distribuce na takový krok nepřistoupí asi nikdy, ale komunitní distribuce by mohly. Je to v zájmu Linuxu.
Ochuzeni distribucniho sveta se moc nebojim. Stačí se podívat na všechny možné variace Ubuntu.
.
Když se podíváme na BSD, varianty lze spočítat na prstech, ale říká někdo, že svět BSD je chudý svět?
)
-uz vim, co od nich cekat. Aktualizace jsou celkem stabilni.
SUBJEKTIVNE nevyhody:
-sami nevedi co chteji a kazdy pulrok se meni system vydavani novych verzi
-komercni balicky jsou jen pro cleny klubu, ktery toho zase tak moc nenabizi (mel jsem jeden rok)
-tim, jak podporuji vsechna hlavni prostredi, boptna a komplikuje se. Nastroje pisi v GTK (ok, asi kvuli licencim), hlavni prostredi je KDE,atd. Tohle ocenuji na *ubuntu, ze se kazda subdistribuce soustreduje jen na to svoje a nesnazi se pokryt vse. Takze Kubuntu se spravuje pres kcontrol a ne duplicitne v deseti grafickych nastrojich. To treba muze za nektere necistoty v /etc
asi by toho bylo vic, ale nechci tu byt cely den :)