Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Dnes jde do prodeje zařízení Steam Machine. Steam Machine 512 GB za 1 039 EUR a Steam Machine 2 TB za 1 359 EUR. Do čtvrtka 25. června do 19:00 se lze zapsat na seznamy. Ty budou jednorázově náhodně slosovány, čímž bude určeno pořadí rezervací a čekacích listin.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Tiskni
Sdílej:
Skoro vždycky, když jsem něco chtěl nainstalovat, tak to mělo porušené závislosti.co znamená "něco"? že by něco z oficiálních "stable" repozitářů nešlo nainstalovat kvůli závislostem, se mi snad nikdy nestalo ... občas byl nějaký problém s Cookerem, ale těžko vyčítat chyby ve vývojové větvi
Taky programy mi hodně padaly (hlavně amarok), ale to asi není chyba distribuce.chyba distribuce je tak maximálně to, když takový šmejd zařadí
amarok (v Gentoo, amd64) mi padá jak Wokna na Měsíci ...
drakrpm je hodne stara vec, ne ? (= nechapu jak jste prisel na napad instalovat software jinak nez z drakrpm/urpmi) Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"? Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Mandriva RULEZZZZ
Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"
Tady je vidět, žes nikdy nezkusil Gentoo, Arch nebo koneckoncu Debian.
Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Když ti řeknu: "Srovnej množství balíčků s Debianem," tak se mi asi vysměješ, že v Debianu je toho sice moc, ale zbytečně. Myslím ale, že srovnání s Ubuntu nebo Gentoo by bylo již méně směšné. Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.
Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.A tohle tak v kostce popisuje v podstatě většinu ubergeeků, pro které je Mandriva "hrozně klikací", pomalá a vůbec to nejhorší od uvedení Windows 95
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.
BTW: zkus si do Debianu nainstalovat balíky z Ubuntu a potom běž napsat zápisek o tom, jak je ten Debian strašný.
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.Počkej, podstatou používání Archlinuxu tedy není na co nejvíc fór vykřičet kvalitu geniálního správce balíčků Pacmana, se kterým to prostě jede společně s hláškami o čistotě systému jako ze Slackwaru?
aptitude, která nejen funguje, ale umí dělat se systémem docela psí kusy.
K proklamované čistotě ze Slackware se raději nevyjadřuji, protože ani jako bývalý uživatel Slacka pořád nevím, co je jinde špinavého a v něm tak čistého ...
Ale zadruhé a to je podstatnější z tebe (ani z freshmouse
) vola nedělám. Protože strejdo, když o něčem prohlásím, že je to pomalé, tak holt se sluší minimálně říct, s čím to srovnávám a co to znamená to pomalé (což jsi opět neřekl, odezva v GUI, co?). Pokud mi napíšeš "je to pomalé", tak sám (jako fyzik navíc) musíš uznat, že vola jsi ze sebe dělal sám. Místo toho na mě začneš útočit, prober se, simtě
. Nebo bych mohl v některých případech použít time, ale to neni takova zabava.
Preco by som mala pouzivat Debian, ked mi vyhovuju rpm balicky?
Myslím, že právě existence dvojího (teda ono jich je víc, ale myslím hlavní) balíčkovacího systému je zbytečná. Když řeknete zastánci RPM, že DEB je lepší, protože má propracovanější závislosti, tak mě pošle do pekel (přestože podle mě je APT pro DEB doopravdy lepší než cokoliv pro RPM). Není-li vskutku žádný rozdíl, proč tento rozdíl uměle udržovat? To, že nelze RPM a DEB zaměňovat je ostatně projevem nedodržování standardů na obou stranách (RPM distribuce jsou podle mě dokonce na dodržování souborového schematu hůře).
Jak říkám, jediný opodstatněný rozdíl je, když jedna distribuce dodává programy ve zdrojovém kódu, druhá v kompilované podobě. To je odlišnost zásadní. Ale všechno jiné se dá sjednotit.
Vím, je to utopie. Komerční distribuce na takový krok nepřistoupí asi nikdy, ale komunitní distribuce by mohly. Je to v zájmu Linuxu.
Ochuzeni distribucniho sveta se moc nebojim. Stačí se podívat na všechny možné variace Ubuntu.
.
Když se podíváme na BSD, varianty lze spočítat na prstech, ale říká někdo, že svět BSD je chudý svět?
)
-uz vim, co od nich cekat. Aktualizace jsou celkem stabilni.
SUBJEKTIVNE nevyhody:
-sami nevedi co chteji a kazdy pulrok se meni system vydavani novych verzi
-komercni balicky jsou jen pro cleny klubu, ktery toho zase tak moc nenabizi (mel jsem jeden rok)
-tim, jak podporuji vsechna hlavni prostredi, boptna a komplikuje se. Nastroje pisi v GTK (ok, asi kvuli licencim), hlavni prostredi je KDE,atd. Tohle ocenuji na *ubuntu, ze se kazda subdistribuce soustreduje jen na to svoje a nesnazi se pokryt vse. Takze Kubuntu se spravuje pres kcontrol a ne duplicitne v deseti grafickych nastrojich. To treba muze za nektere necistoty v /etc
asi by toho bylo vic, ale nechci tu byt cely den :)