V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tiskni
Sdílej:
Skoro vždycky, když jsem něco chtěl nainstalovat, tak to mělo porušené závislosti.co znamená "něco"? že by něco z oficiálních "stable" repozitářů nešlo nainstalovat kvůli závislostem, se mi snad nikdy nestalo ... občas byl nějaký problém s Cookerem, ale těžko vyčítat chyby ve vývojové větvi
Taky programy mi hodně padaly (hlavně amarok), ale to asi není chyba distribuce.chyba distribuce je tak maximálně to, když takový šmejd zařadí
amarok (v Gentoo, amd64) mi padá jak Wokna na Měsíci ...
drakrpm je hodne stara vec, ne ? (= nechapu jak jste prisel na napad instalovat software jinak nez z drakrpm/urpmi) Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"? Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Mandriva RULEZZZZ
Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"
Tady je vidět, žes nikdy nezkusil Gentoo, Arch nebo koneckoncu Debian.
Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Když ti řeknu: "Srovnej množství balíčků s Debianem," tak se mi asi vysměješ, že v Debianu je toho sice moc, ale zbytečně. Myslím ale, že srovnání s Ubuntu nebo Gentoo by bylo již méně směšné. Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.
Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.A tohle tak v kostce popisuje v podstatě většinu ubergeeků, pro které je Mandriva "hrozně klikací", pomalá a vůbec to nejhorší od uvedení Windows 95
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.
BTW: zkus si do Debianu nainstalovat balíky z Ubuntu a potom běž napsat zápisek o tom, jak je ten Debian strašný.
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.Počkej, podstatou používání Archlinuxu tedy není na co nejvíc fór vykřičet kvalitu geniálního správce balíčků Pacmana, se kterým to prostě jede společně s hláškami o čistotě systému jako ze Slackwaru?
aptitude, která nejen funguje, ale umí dělat se systémem docela psí kusy.
K proklamované čistotě ze Slackware se raději nevyjadřuji, protože ani jako bývalý uživatel Slacka pořád nevím, co je jinde špinavého a v něm tak čistého ...
Ale zadruhé a to je podstatnější z tebe (ani z freshmouse
) vola nedělám. Protože strejdo, když o něčem prohlásím, že je to pomalé, tak holt se sluší minimálně říct, s čím to srovnávám a co to znamená to pomalé (což jsi opět neřekl, odezva v GUI, co?). Pokud mi napíšeš "je to pomalé", tak sám (jako fyzik navíc) musíš uznat, že vola jsi ze sebe dělal sám. Místo toho na mě začneš útočit, prober se, simtě
. Nebo bych mohl v některých případech použít time, ale to neni takova zabava.
Preco by som mala pouzivat Debian, ked mi vyhovuju rpm balicky?
Myslím, že právě existence dvojího (teda ono jich je víc, ale myslím hlavní) balíčkovacího systému je zbytečná. Když řeknete zastánci RPM, že DEB je lepší, protože má propracovanější závislosti, tak mě pošle do pekel (přestože podle mě je APT pro DEB doopravdy lepší než cokoliv pro RPM). Není-li vskutku žádný rozdíl, proč tento rozdíl uměle udržovat? To, že nelze RPM a DEB zaměňovat je ostatně projevem nedodržování standardů na obou stranách (RPM distribuce jsou podle mě dokonce na dodržování souborového schematu hůře).
Jak říkám, jediný opodstatněný rozdíl je, když jedna distribuce dodává programy ve zdrojovém kódu, druhá v kompilované podobě. To je odlišnost zásadní. Ale všechno jiné se dá sjednotit.
Vím, je to utopie. Komerční distribuce na takový krok nepřistoupí asi nikdy, ale komunitní distribuce by mohly. Je to v zájmu Linuxu.
Ochuzeni distribucniho sveta se moc nebojim. Stačí se podívat na všechny možné variace Ubuntu.
.
Když se podíváme na BSD, varianty lze spočítat na prstech, ale říká někdo, že svět BSD je chudý svět?
)
-uz vim, co od nich cekat. Aktualizace jsou celkem stabilni.
SUBJEKTIVNE nevyhody:
-sami nevedi co chteji a kazdy pulrok se meni system vydavani novych verzi
-komercni balicky jsou jen pro cleny klubu, ktery toho zase tak moc nenabizi (mel jsem jeden rok)
-tim, jak podporuji vsechna hlavni prostredi, boptna a komplikuje se. Nastroje pisi v GTK (ok, asi kvuli licencim), hlavni prostredi je KDE,atd. Tohle ocenuji na *ubuntu, ze se kazda subdistribuce soustreduje jen na to svoje a nesnazi se pokryt vse. Takze Kubuntu se spravuje pres kcontrol a ne duplicitne v deseti grafickych nastrojich. To treba muze za nektere necistoty v /etc
asi by toho bylo vic, ale nechci tu byt cely den :)