Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Tento příspěvek původně na blogu skončit neměl, na druhou stranu, jsem sem dlouho nic nenapsal a koneckonců proč se i s Vámi nepodělit. Jak všichni jistě dobře víte, jedna jistá firma ukončila podporu jednomu jistému operačnímu systému. Spousta uživatelů má doma HW starý 6 a i více let a zatím nad upgrade moc nepřemýšlí, proč také, k jejich potřebám jim zatím stále tyto téměř muzejní kousky stačí.
Dával jsem dohromady známému netbook acer aspire one, požadavek byl aktualizovat z windows XP tak aby to bylo použitelné pro Internet a Skype (nevím, zda byl požadavek i na plynulá videa na youtube, ale i to jsem splnil
) Dále zprovoznit mobilní Internet od O2 (Huawei E303 - USB modem) Vzhledem k tomu, že onen netbook má jen 16GB HDD, 1GB RAM a mobilní procesor s taktem 1,6GHz na úrovni PIII z přelomu tisíciletí, Windows 7 a novější nepřipadají v úvahu - ať jde již o pořizovací cenu, tak i o výkon.
Pro prohlížení stránek na Internetu, sem tam si zaskypovat, pustit si video na youtube (ono ani nic víc už snad na těch starých PC nejde) stačí bohatě uživateli nějaký ten Linux, já zvolil Ubuntu s LXDE z minimalistický instalace, obraz ISO jen necelých 30MB, zbytek se stáhne ze sítě během instalace.
Velkým překvapením pro mne bylo první spuštění, na první pohled vše vypadalo, že funguje jak má a já se nemusím s ničím víc trápit, ba ono i na druhý pohled to tak stále vypadá. Systém má sice kolikrát trochu delší odezvy, než jsem zvyklý ze svého desktopu, na druhou stranu dle toho co povídal onen známý, kterému netbook dávám dohromady je to odhadem tak o 90% rychlejší než XPčka 
Inu, připravoval na nejhorší - připojení USB modemu. Během instalace jsem si již pročítal diskuze a z předchozích zkušeností se všelijakejma USB hračkama na Linux jsem měl velké obavy. Naštěstí, ty se nevyplnily, USB modem jsem zapojil, systém napřed detekoval vnitřní USB úložiště a nabídl mi soubory. Ke zprovoznění samotného Internetu stačilo jen rozkliknout ikonku síťových připojení -> vytvořit nové, zvolit zemi, operátora, tarif... a to je asi tak nějak opravdu vše, veškeré hodnoty byly již předvyplněné a samotné zprovoznění nezabralo více jak 3 minuty?
Tiskni
Sdílej:
EasyPeasy jsem hledal, pač když jsem se na ten netbook připravoval, někde jsem na ni narazil.
Ovšem když jsem měl netbook na stole ne a ne ji vygooglit, věděl jsem, že je i na stránce linux mint recenze, ale jak říkám, když přišlo na lámání chleba, žádné z klíčových slov mě k ní nedovedlo 
A teď když to běží takto uspokojivě, nechám to být.
na mym 12 let starym AMD s OM2014 se CF s KDE ani nehne, zatimco s LXDE s nim lítá jak hovado, takže ti nevěřim ani nos mezi vočima...