Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Tento příspěvek původně na blogu skončit neměl, na druhou stranu, jsem sem dlouho nic nenapsal a koneckonců proč se i s Vámi nepodělit. Jak všichni jistě dobře víte, jedna jistá firma ukončila podporu jednomu jistému operačnímu systému. Spousta uživatelů má doma HW starý 6 a i více let a zatím nad upgrade moc nepřemýšlí, proč také, k jejich potřebám jim zatím stále tyto téměř muzejní kousky stačí.
Dával jsem dohromady známému netbook acer aspire one, požadavek byl aktualizovat z windows XP tak aby to bylo použitelné pro Internet a Skype (nevím, zda byl požadavek i na plynulá videa na youtube, ale i to jsem splnil ) Dále zprovoznit mobilní Internet od O2 (Huawei E303 - USB modem) Vzhledem k tomu, že onen netbook má jen 16GB HDD, 1GB RAM a mobilní procesor s taktem 1,6GHz na úrovni PIII z přelomu tisíciletí, Windows 7 a novější nepřipadají v úvahu - ať jde již o pořizovací cenu, tak i o výkon.
Pro prohlížení stránek na Internetu, sem tam si zaskypovat, pustit si video na youtube (ono ani nic víc už snad na těch starých PC nejde) stačí bohatě uživateli nějaký ten Linux, já zvolil Ubuntu s LXDE z minimalistický instalace, obraz ISO jen necelých 30MB, zbytek se stáhne ze sítě během instalace.
Velkým překvapením pro mne bylo první spuštění, na první pohled vše vypadalo, že funguje jak má a já se nemusím s ničím víc trápit, ba ono i na druhý pohled to tak stále vypadá. Systém má sice kolikrát trochu delší odezvy, než jsem zvyklý ze svého desktopu, na druhou stranu dle toho co povídal onen známý, kterému netbook dávám dohromady je to odhadem tak o 90% rychlejší než XPčka
Inu, připravoval na nejhorší - připojení USB modemu. Během instalace jsem si již pročítal diskuze a z předchozích zkušeností se všelijakejma USB hračkama na Linux jsem měl velké obavy. Naštěstí, ty se nevyplnily, USB modem jsem zapojil, systém napřed detekoval vnitřní USB úložiště a nabídl mi soubory. Ke zprovoznění samotného Internetu stačilo jen rozkliknout ikonku síťových připojení -> vytvořit nové, zvolit zemi, operátora, tarif... a to je asi tak nějak opravdu vše, veškeré hodnoty byly již předvyplněné a samotné zprovoznění nezabralo více jak 3 minuty?
Tiskni
Sdílej:
EasyPeasy jsem hledal, pač když jsem se na ten netbook připravoval, někde jsem na ni narazil.
Ovšem když jsem měl netbook na stole ne a ne ji vygooglit, věděl jsem, že je i na stránce linux mint recenze, ale jak říkám, když přišlo na lámání chleba, žádné z klíčových slov mě k ní nedovedlo
A teď když to běží takto uspokojivě, nechám to být.