Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Dnes v Televizních novinách byla zpráva, že řada klientů Seznamu přišla o své e-maily i kontakty z důvodu výpadku jednoho ze serverů na Seznamu. Uvedla rozhovor s několika šéfy různých firem, z nichž některé evidentně pracovaly v IT. Zarazilo mě, kolik takových subjektů je závislé na archivaci těchto zpráv mimo svou firmu nebo domácnost.
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVD. Což si myslím, že je celkem snadná věc. Dnešní ceny HDD a DVD jsou téměř směšné ve srovnání s možností ztráty životně důležitých dat.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná
o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat? 
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv,
povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.
Tiskni
Sdílej:
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVDOdpoved: Precti si smlouvu, kterou jsi uzavrel. Pokud je tam napsany, ze v HW provozuji RAID se zabezpecenim proti vypadku, denne zalohuji na dve ruzna geograficka uzemi, tak bych byl asi v pohode. Ovsem to bych necekal jako sluzbu zadarmo. Takze, samozrejme, ze taky zalohuju. V pripade Seznamu, kterej nema IMAP, presouvam prectenou postu do IMAPu na Atlasu a jednou za cas to zkopiruju na lokalni disk (jako zalohu a jako offline) a pak jeste delam backup na druhej externi disk.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.Hehe, ja se domnival, ze velky firmy maji vlastni mail server. Delal jsem v Praze v jedne mensi firmicce, instalovali jsme linux servery a nektery i mensi firmy meli vlastni mail server, nektery to meli na centralnim mail serveru (s jinyma firmama).
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?Jojo, az opadne boom kolem web aplikaci (a uz tam firemni zakaznici nahrajou vsechny svoje dulezity data), tak se zacnou zajimat po prvnim padu a ztrate tech dat teprve zajimat o zabezpeceni proti ztrate dat
Pozde
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv, povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.No, ona to nemusi bejt lajdackost, ale spis "super" napad vyse postavenych, protoze editovat si data pres web je prece cool a navic se nemusi davat prachy na novej server, kterej by umoznoval zamestnancum vzdalenej pristup trebas pres vnc+ssh.
. Řešení s gmailem mám teprve několik dní. Jinak mám poštovní server se 3 firemními adresami, dělám tímto "svodku" na
gmail ze všech tří adres.