Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Dnes v Televizních novinách byla zpráva, že řada klientů Seznamu přišla o své e-maily i kontakty z důvodu výpadku jednoho ze serverů na Seznamu. Uvedla rozhovor s několika šéfy různých firem, z nichž některé evidentně pracovaly v IT. Zarazilo mě, kolik takových subjektů je závislé na archivaci těchto zpráv mimo svou firmu nebo domácnost.
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVD. Což si myslím, že je celkem snadná věc. Dnešní ceny HDD a DVD jsou téměř směšné ve srovnání s možností ztráty životně důležitých dat.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná
o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv,
povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.
Tiskni
Sdílej:
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVDOdpoved: Precti si smlouvu, kterou jsi uzavrel. Pokud je tam napsany, ze v HW provozuji RAID se zabezpecenim proti vypadku, denne zalohuji na dve ruzna geograficka uzemi, tak bych byl asi v pohode. Ovsem to bych necekal jako sluzbu zadarmo. Takze, samozrejme, ze taky zalohuju. V pripade Seznamu, kterej nema IMAP, presouvam prectenou postu do IMAPu na Atlasu a jednou za cas to zkopiruju na lokalni disk (jako zalohu a jako offline) a pak jeste delam backup na druhej externi disk.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.Hehe, ja se domnival, ze velky firmy maji vlastni mail server. Delal jsem v Praze v jedne mensi firmicce, instalovali jsme linux servery a nektery i mensi firmy meli vlastni mail server, nektery to meli na centralnim mail serveru (s jinyma firmama).
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?Jojo, az opadne boom kolem web aplikaci (a uz tam firemni zakaznici nahrajou vsechny svoje dulezity data), tak se zacnou zajimat po prvnim padu a ztrate tech dat teprve zajimat o zabezpeceni proti ztrate dat
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv, povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.No, ona to nemusi bejt lajdackost, ale spis "super" napad vyse postavenych, protoze editovat si data pres web je prece cool a navic se nemusi davat prachy na novej server, kterej by umoznoval zamestnancum vzdalenej pristup trebas pres vnc+ssh.