Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Dnes v Televizních novinách byla zpráva, že řada klientů Seznamu přišla o své e-maily i kontakty z důvodu výpadku jednoho ze serverů na Seznamu. Uvedla rozhovor s několika šéfy různých firem, z nichž některé evidentně pracovaly v IT. Zarazilo mě, kolik takových subjektů je závislé na archivaci těchto zpráv mimo svou firmu nebo domácnost.
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVD. Což si myslím, že je celkem snadná věc. Dnešní ceny HDD a DVD jsou téměř směšné ve srovnání s možností ztráty životně důležitých dat.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná
o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat? 
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv,
povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.
Tiskni
Sdílej:
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVDOdpoved: Precti si smlouvu, kterou jsi uzavrel. Pokud je tam napsany, ze v HW provozuji RAID se zabezpecenim proti vypadku, denne zalohuji na dve ruzna geograficka uzemi, tak bych byl asi v pohode. Ovsem to bych necekal jako sluzbu zadarmo. Takze, samozrejme, ze taky zalohuju. V pripade Seznamu, kterej nema IMAP, presouvam prectenou postu do IMAPu na Atlasu a jednou za cas to zkopiruju na lokalni disk (jako zalohu a jako offline) a pak jeste delam backup na druhej externi disk.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.Hehe, ja se domnival, ze velky firmy maji vlastni mail server. Delal jsem v Praze v jedne mensi firmicce, instalovali jsme linux servery a nektery i mensi firmy meli vlastni mail server, nektery to meli na centralnim mail serveru (s jinyma firmama).
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?Jojo, az opadne boom kolem web aplikaci (a uz tam firemni zakaznici nahrajou vsechny svoje dulezity data), tak se zacnou zajimat po prvnim padu a ztrate tech dat teprve zajimat o zabezpeceni proti ztrate dat
Pozde
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv, povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.No, ona to nemusi bejt lajdackost, ale spis "super" napad vyse postavenych, protoze editovat si data pres web je prece cool a navic se nemusi davat prachy na novej server, kterej by umoznoval zamestnancum vzdalenej pristup trebas pres vnc+ssh.
. Řešení s gmailem mám teprve několik dní. Jinak mám poštovní server se 3 firemními adresami, dělám tímto "svodku" na
gmail ze všech tří adres.