Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Byla vydána nová verze 15.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vývojáři Ubuntu představili projekt Myna, tj. iniciativu zaměřenou na přidání funkce převodu řeči na text do prostředí desktopu Ubuntu. Dle plánu již v Ubuntu 26.10.
Dnes v Televizních novinách byla zpráva, že řada klientů Seznamu přišla o své e-maily i kontakty z důvodu výpadku jednoho ze serverů na Seznamu. Uvedla rozhovor s několika šéfy různých firem, z nichž některé evidentně pracovaly v IT. Zarazilo mě, kolik takových subjektů je závislé na archivaci těchto zpráv mimo svou firmu nebo domácnost.
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVD. Což si myslím, že je celkem snadná věc. Dnešní ceny HDD a DVD jsou téměř směšné ve srovnání s možností ztráty životně důležitých dat.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná
o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat? 
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv,
povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.
Tiskni
Sdílej:
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVDOdpoved: Precti si smlouvu, kterou jsi uzavrel. Pokud je tam napsany, ze v HW provozuji RAID se zabezpecenim proti vypadku, denne zalohuji na dve ruzna geograficka uzemi, tak bych byl asi v pohode. Ovsem to bych necekal jako sluzbu zadarmo. Takze, samozrejme, ze taky zalohuju. V pripade Seznamu, kterej nema IMAP, presouvam prectenou postu do IMAPu na Atlasu a jednou za cas to zkopiruju na lokalni disk (jako zalohu a jako offline) a pak jeste delam backup na druhej externi disk.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.Hehe, ja se domnival, ze velky firmy maji vlastni mail server. Delal jsem v Praze v jedne mensi firmicce, instalovali jsme linux servery a nektery i mensi firmy meli vlastni mail server, nektery to meli na centralnim mail serveru (s jinyma firmama).
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?Jojo, az opadne boom kolem web aplikaci (a uz tam firemni zakaznici nahrajou vsechny svoje dulezity data), tak se zacnou zajimat po prvnim padu a ztrate tech dat teprve zajimat o zabezpeceni proti ztrate dat
Pozde
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv, povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.No, ona to nemusi bejt lajdackost, ale spis "super" napad vyse postavenych, protoze editovat si data pres web je prece cool a navic se nemusi davat prachy na novej server, kterej by umoznoval zamestnancum vzdalenej pristup trebas pres vnc+ssh.
. Řešení s gmailem mám teprve několik dní. Jinak mám poštovní server se 3 firemními adresami, dělám tímto "svodku" na
gmail ze všech tří adres.