Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Dnes v Televizních novinách byla zpráva, že řada klientů Seznamu přišla o své e-maily i kontakty z důvodu výpadku jednoho ze serverů na Seznamu. Uvedla rozhovor s několika šéfy různých firem, z nichž některé evidentně pracovaly v IT. Zarazilo mě, kolik takových subjektů je závislé na archivaci těchto zpráv mimo svou firmu nebo domácnost.
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVD. Což si myslím, že je celkem snadná věc. Dnešní ceny HDD a DVD jsou téměř směšné ve srovnání s možností ztráty životně důležitých dat.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná
o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat? 
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv,
povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.
Tiskni
Sdílej:
Naskýtá se otázka: do jaké míry se může spolehnout člověk na služby, které poskytuje např. Seznam nebo Google (gmail) a inzerují možnost zálohování dat, respektive pošty? Možná, že jsem příliš paranoidní. Veškerou poštu, kterou mám si zálohuji na pevný disk a DVDOdpoved: Precti si smlouvu, kterou jsi uzavrel. Pokud je tam napsany, ze v HW provozuji RAID se zabezpecenim proti vypadku, denne zalohuji na dve ruzna geograficka uzemi, tak bych byl asi v pohode. Ovsem to bych necekal jako sluzbu zadarmo. Takze, samozrejme, ze taky zalohuju. V pripade Seznamu, kterej nema IMAP, presouvam prectenou postu do IMAPu na Atlasu a jednou za cas to zkopiruju na lokalni disk (jako zalohu a jako offline) a pak jeste delam backup na druhej externi disk.
Také jsem se domníval, že větší a velké firmy dělají totéž. Ale když jsem viděl rozhovor s prodejcem výpočetní techniky, který byl zděšen ztrátou dat na serveru Seznamu, trochu jsem nad tím kroutil hlavou.Hehe, ja se domnival, ze velky firmy maji vlastni mail server. Delal jsem v Praze v jedne mensi firmicce, instalovali jsme linux servery a nektery i mensi firmy meli vlastni mail server, nektery to meli na centralnim mail serveru (s jinyma firmama).
Žijeme již skutečně v době, kdy si můžeme bez obav ukládat svá data někde na vzdálených serverech s důvěrou, že je budeme mít vždy k dispozici nebo se jedná o lajdáckost lidí, kteří se o správu dat mají ve firmách starat?Jojo, az opadne boom kolem web aplikaci (a uz tam firemni zakaznici nahrajou vsechny svoje dulezity data), tak se zacnou zajimat po prvnim padu a ztrate tech dat teprve zajimat o zabezpeceni proti ztrate dat
Pozde
Zatím mi připadá, že správně je ta druhá možnost. Stát se může cokoliv, povodeń, krádež, požár, ale záloha klíčových dat by snad měla být vždycky na dvou teritoriálně odlišných místech a na dvou rozdílných nosičích.No, ona to nemusi bejt lajdackost, ale spis "super" napad vyse postavenych, protoze editovat si data pres web je prece cool a navic se nemusi davat prachy na novej server, kterej by umoznoval zamestnancum vzdalenej pristup trebas pres vnc+ssh.
. Řešení s gmailem mám teprve několik dní. Jinak mám poštovní server se 3 firemními adresami, dělám tímto "svodku" na
gmail ze všech tří adres.