Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
Spodní stranu
Stranu s kontakty
U myčky na nádobí není potřeba ovládat mnoho věcí. Čerpadlo, spirálu, nějaká dvířka atp. Ale tato myčka měla několik programů, které se lišily četností a délkou spínání, tak to bylo řešené tak, že k jednomu zařízení patřilo více spínačů s různými "programy". Proto je zde těch kontaktů tolik.
A nakonec zde máme výhled na motorek.
. Žádné šrouby, ale jen čtyři nýty. Ty jsem odvrtal z vrchní strany. Úspěch signalizovalo vrchní víko, které pomocí přítlaku pružiny pod ním odskočilo.
Na obrázku vidíte nahoře hřídel s pružinou. Tato hřídel sloužila k nastavení programu. Jeji složitost spočívá v tom, že ovladač bylo možné zacvaknout do čela zařízení jako tlačítko. K tomu také sloužila pružina. Jinak zde zatím není nic zajímavého vidět. Přesuneme se ke spodní části.
K sundání spodního krytu bylo zapotřebí vytáhnout zbytky nýtů a kleštěmi srovnat pacičky přidržující motor a kryt u sebe. Poté už bylo snadné dekl sundat.
Zde už je pohled na vnitřnosti zajímavější. Napravo je vidět převodovka a nalevo je ukrytý buben s programy a spínači. Motorek je z druhé strany, zde jen čouhá pastorek. Převodovka má dvě funkce.
1. Určuje dobu trvání celého programu otáčením zeleného kolečka, který spíná hlavní spínač celé myčky.
2. Pomocí excentricky umístěného ramena se zobáčkem postupně otáčí modrým bubnem s programy, čímž, jak uvidíte později, se spínají postupně jednotlivé okruhy.
Byla zde ještě spousta pružin, které jsem musel odstranit ještě před sundáním krytu.
Ještě pro úplnost detailní pohled na motorek
Nyní přistoupíme k rozebrání té hlavní části celého časovače - bloku se spínači a s programy. Bez nýtů to moc pohromadě nedrží, takže je to hračka a jednotlivé vrstvy jdou od sebe oddělit bez použití síly.
Na obrázku vidíte výsledek po sundání první vrstvy (od spodu - od převodovky). Nalevo je vidět blok s hlavním spínačem, který spíná právě to zelené ozubené kolečko. Pod zeleným kolečkam vyčuhuje modré zařízení poháněné oním excentrickým ramenem. Napravo je vidět modrý buben s programy. Tento buben má na vnitřní straně zářezy, do kterých zapadají klínky modrého zařízení poháněného excentrickým ramenem. Tím dochází k otáčení tohoto bubnu. Také zde jsou vidět již nějaké spínače, ale k tomu se dostaneme u dalšího obrázku. Nenechte se zmást ozubením na bubnu. To neslouží k otáčení bubnem, ale společně ještě s nějakými pacičkami k jeho držení ve správném úhlu.
Zde vidíte detail spínačů. Princip je stejný u všech vrstev. Buben má v sobě zakódovaný program formou prohlubní a plošin po svém obvodu. Po stranách modulu vidíte černé páčky. Jedna strana páčky se zobáčkem jezdí po bubnu a podle toho jestli je na plošině nebo v prohlubni ovládá spínače na svém druhém konci.
No a to je v podstatě vše ohledně principu funkce. Na závěr fotografie s kompletně rozebranými moduly
A úplně poslední fotka s kompletně rozebraným časovačem.
Čím bylo způsobené podivné chování? Jeden kontakt byl tak trochu spálený a asi měl velký přechodový odpor. Bývalo by ho stačilo očistit a nemuseli jsme kupovat novou myčku
Přeji všem hezký den.
Tiskni
Sdílej:
Modul byl původně nerozebírtelný . Žádné šrouby, ale jen čtyři nýty. Ty jsem odvrtal z vrchní strany.Takže takovej mechanickej jail-break
.
).
Spíš je težší se k samotné elektronice dostat, u modelů, se kterými jsem se setkal (a byl to i jeden Whirlpool) se musela rozebrat pomalu celá vnější konstrukce, aby šlo s deskou s elektronikou pracovat. Také dost pomůže během práce si fotografovat, jak jsou věci navzájem složené, pokud nechcete trávit hodiny chlapskou verzí puzzle a nadáváním na výrobce pračky.
.
.
A dal jste to znovu dohromady? Za mlada jsem se stoural v tatramatkovem programatoru, ale oprava byla neuspesna.
Za mlada jsem se stoural v tatramatkovem programatoru, ale oprava byla neuspesnaNevznikaly u toho i nový programy?
Ale ještě se mi to válí rozebrané na stole, možná si někdy budu hrát na puzzle. Ale pak to stejně vyhodím, protože už je to k ničemu.
Paráda. To mi připomnělo, jak jsem se před čtvrtstoletím co by puberťák "bavil" návrhem náhradního programátoru do pračky Tatramat místo podobné mechanické příšernosti. Analýza a rozkreslení diagramů původních programů zabraly asi 2 měsíce, návrh ekvivalentního zařízení na bázi jednočipu Tesla MHB8748, triaků a relátek zabral další měsíc. Kdybych nebyl mladej, blbej, naivní a nezkušenej, mohl jsem na tom slušně vydělat (i za komančů).
Pikantní na tom bylo, že dotyčná pračka zanedlouho stejně odešla do pračkového nebe, poněvadž jí prorezla "nerezová" vana...