Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Na starých modelech obdivuji, že se do nich nacpe obrovské množství lidí, všichni se mají čeho držet a není problém s vystupováním. Jsou v nich výborné laminátové sedačky ve tvaru skořepiny, které udrží zadek na svém místě i při rychlém průjezdu zatáčkou. A nestudí ani v zimě, jelikož je přímo pod nimi výfuk topení. Hlásič zavírání dveří má důrazný, ale příjemný bzučivý zvuk. Za nevýhodu považuji vysoké schody, které mohou působit problémy nemocným lidem. Ale to se mě zatím netýká. Zvukový projev jedoucí tramvaje je super. Je slyšet tak akorát. Takže pokud mohu, vždy upřednostním starou T3 před novými.
Čím mě rozčilují nové tramvaje? Mizerné sedačky, strašné tyče na držení, u 15T příšerný kravál nějakých krycích plechů při jízdě, ale hlavně naprostý nedostatek místa pro cestující. Tyhle tramvaje navrhoval snad někdo, kdo nikdy tramvají necestoval.
Začnu sedačkami. Na obrázku vypadá dřevěná sedačka moc hezky a pohodlně. Ale jakmile tramvaj prudce projede zatáčku a zadek se začne po sedačce sunout odstředivou silou směrem do uličky, tak z toho mám velmi nepříjemný pocit. Nehledě na to, že to dřevo je strašně studené a přímo volá po hemoroidech.
Naštěstí není mnoho příležitostí si sednout. Nemívám ani chuť, neboť tramvají většinou cestuji na kratší vzdálenosti do 15 minut. Z toho důvodu mě iritují dvousedačky v 15T. To patří do širokého autobusu. Ale rozhodně ne do úzké tramvaje, kde se neustále obměňují pasažéři. Ulička je tak úzká, že v ní není k hnutí a sedačky u oken jsou často volné, protože nikdo nechce spolucestujícího žádat o propuštění. Ve 14T mi zase vadí sedačky otočené směrem do uličky. Tohle vymýšlel nějaký úchyl? Proč místo koukání z okna mám koukat někomu na prdel? Místo to neušetří, naopak stojící cestující se nemají čeho držet a navíc je to nepohodlné. Možná i nebezpečné. Při nárazu to sedící stlačí na jednu hromadu.
Tyče z broušeného hliníku jsou taky "super". Klouže mi po nich ruka a to se prosím skoro vůbec nepotím. Zlaté tyče potažené plastem ve starých tramvajích. Tyhle působí možná hygieničtějším dojmem díky lesku, ale jsou strašně nepraktické.
Další nepříjemná věc je hlásič zavírání dveří. Vždy když začne pískat, mám pocit že mi bouchne hlava. Chápu, že to má být slyšet. Ale tohle je fakt moc nepříjemný tón.
Přijde mi jako pitomost dělat tramvaje kloubové s "harmonikou". Vzniká tak úzká ulička, že se v ní nevyhnou ani dva cestující.
To jsou shrnuté mé poznatky bez nějaké větší struktury. Potřeboval jsem si spíše veřejně postěžovat nad obecně známým úpadkem lidských vynálezů, kdy se začíná stále více hledět na vzhled (který prodává na fotkách a testovacích jízdách), ale praktičnost ustupuje do pozadí.
Na závěr chci vyjádřit své přání, aby staré T3 s námi vydržely ještě dalších 50 let.
Tiskni Sdílej:
to ještě nevíš že v těch tramvajích jsou kamery a přes elektrický dráty to jde přímo do b.i.s.The Big Brother Tramway
ale nechapu co maji vsichni za problemy s tema novymaV zápisku, na který reaguješ, se to píše ;)
Že zvoní jak šílení na každé auto, co jim na 2 sekundy zastaví na kolejích, to chápu, ta auta tam zastavit nesmějí.Na mě zvoní i třeba v díře u Karlových lázní, když přede mnou stojí kolona. Jako bonus potom při předjetí pískují (léto, sucho), asi abych si užil prachu.
S tramvajemi souhlas, vymýšlí "designovky" a účelnost pokulhává. Do jaké míry jsou ty tramvaje věc na zakázku (tedy to DPP přímo ovlivňuje)?Existuje člověk jménem Patrik Kotas, který z nějakých záhadných důvodů hraje roli "dvorního designera DPP". Navrhoval nejen design řady tramvají (mj. 15T nebo propadáku RT6N1), nových vlaků metra (M1), ale taky stanic metra a zastávek tramvaje. Jeho díla se zhusta vyznačují tím, že je jejich realizace podstatně dražší, než by stála v případě, že by se hledělo primárně na účel využití.
Jedna z nich má údajně snad napevno přidělaný kola, takže se náprava neotáčí a v zatáčkách ku*ví koleje
tramvaje se prý nevejdou všude jako starý typy, takže prý nemohou všude po Praze jezdit, obzvláště je prý problém v nějakých zatáčkách, kdy se staré typy mihly a nebyl problém, s novými by došlo ke střetuS tímhle měli problémy Poláci (už nevím, ve kterém městě, ale je to jedno). Nakoupili úžasné nové tramvaje RT6N1, aby pak zjistili, že jsou jednak strašně poruchové, ale hlavně že se na řadě míst nemohou míjet. Nakonec tedy raději koupili ojeté tramvaje z Nizozemska.
Souhlas, proč vyrábět pořád původní T3, když můžeme vytáhnout cenu na několikanásobek a nechat návrh na někom, co nikdy tramvají nejel?
Designově mi T14 vůbec nesedí, T15 se mi líbí
Ale nejradši mám T3R.PLF - http://www.dpp.cz/typy-nizkopodlaznich-vozu/
Klesne cena náhradních dílů
Tramvaj bez podlahy a skateboardy místo sedaček
Příjemně mě potěšilo, že se nejede všude výhradně na oknech Ale je pravda, že kernel panic co jsem viděl nedávno (díky tomu jsem viděl bootování a poznal snad Puppy Linux) vypadal docela vražedně....a co teprve Xka pod rootem a Firefox
Nebyla by k tomu nějaká dokumentace nebo tak? Docela by mě zajímalo jak to funguje. Firefox se ukáže jako malý okno v rohu (číslo linky) a pak se to komplet překreslí (občas to překresluje vteřinu) na modrou kousající se obrazovku se seznamem zastávek.
Nejnovější verze 14T už mají sedadla otočená správně, protože na to bylo opravdu hodně stížností. Řekl bych, že důvod, proč to tak původně udělali, je umístění hnaných náprav pod nimi. Ono, i v tramvaji, která má celou podlahu až u země, musí někam dát motory. Ale řešení to bylo opravdu nešťastné. Teď sice lidé musí šplhat nahoru, protože ten pohon samozřejmě nezmizel, ale ve zbytku tramvaje jsou i místa, na která se jde dostat bez vrcholových sportovních výkonů.
Jinak k další výbavě. Třeba tyče máme v Brně oranžové (i když je to jen nástřik a ne plast jak dříve. Řekl bych, že některé prvky, jako třeba sedadla si kupují může vybrat a je jen blbost pražského DP, že nakoupil ty dřevěné.
aby i finančně silnější skupiny místo sám v autě jeli sockou, a během půl hodiny cesty si v klidu zkontrolovali poštuToho se bohužel dosahuje jiným způsobem než Wifi ve vozidle či dotacema. Doporučuji vzít si za vzor třeba takovou MHD ve Vídni kde se údajně cca. polovina vídeňáků pomocí MHD dopravuje.
Ona taky ta 50 let stará tramvaj po nárazu dopadne mnohem hůřeBTW: staly se nějaké nehody, kde by kvůli tomuhle utrpěli cestující? AFAIK střet s tramvají odnesou nejvíc ostatní vozidla a pokud se pomlátí cestující v tramvaji, tak je to tím, že se prudce brzdilo, ne tím, že by se tramvaj „zmuchlala“, ne?