Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Zdravím
Chtěl bych si pro svoji budoucí distribuci SUXLINUX udělat takový instalátor, který by daný software instaloval stylem LOKI instalátoru. Bohužel LOKI instalátor je vytvořen v mém neoblíbeném GTK a tak bych chtěl vytořit něco podobného ale v QT/KDE a samozřejmě vypustit pod GPL. Prál bych si totiž aby třebas ten instalátor začal využívat nejen já ale třebas firmy vydávající své binární uzavřené gamesky, tak aby byl KDE desktop opravdu komplexní a nemíchali se tam různé typy aplikací (GTK/QT).V podstatě by to byla aplikace která po spuštění provede kopírování binárek a dat na určené místo, co ještě mi ale není jasné, zdali tam zakomponovat podporu vyměny CDček(s daty) jak vychytat aplikaci tak aby byla více variabilní (třebas zobrazení licence Ano/NE, další nastavení ANO/NE). TAké me tam napadla udělat podporu nějaký muziky při instalaci aby se člověk nenudil. měnící se třebas screenshoty atd...
Prostě zatím jsem takovýhle ekvivalent neviděl a myslím si že by byla opravdu k užitku nejen mě.
Oproti minule udělám jeden rozdíl a to v tom že cenu si řekne tvůrce a tu mu zaplatím a podrobnější specifikaci nechám až na jednání s člověkem který má o to zájem...
Nechtěl by se do toho někdo pustit?
Tiskni
Sdílej:
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost, zvlášť když Loki Setup je fakt dobře udělanej. Navíc tam to GTK není jen tak, ale z velké části kvůli Céčku se kterým nejsou problémy s binární kompatibilitou jako u C++ kde se ABI mění každou chvíli ;)
Pokud chceš řešit rozdílnej vzhled GTK a QT, tak je lepší použít např. MetaTheme pro sjednocení vzhledu.
Jinak, částečnou alternativou k Loki může být Autopackage, kterej má GTK2 i QT frontend.
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost,
No to je stejný jako s WM, na co dělat Gnome, když už existuje KDE, nebo na co dělat koffice, když je OO, atd...
To chápu, ale já potřebuju pouze takový jednoduchou konfigurovatelnou kopírku...zvlášť když Loki Setup je fakt dobře udělanej. Navíc tam to GTK není jen tak, ale z velké části kvůli Céčku se kterým nejsou problémy s binární kompatibilitou jako u C++ kde se ABI mění každou chvíli ;)
Samozřejmě také řešení, ale z mého pohledu je to jako bych si na trabanta dal nálepku mercedes a říkal tomu jak mám dobré auto...Pokud chceš řešit rozdílnej vzhled GTK a QT, tak je lepší použít např. MetaTheme pro sjednocení vzhledu.
Právě že je to jenom částečnou alternativou a já bych to chtěl řešit mnohem jednodušeji...Jinak, částečnou alternativou k Loki může být Autopackage, kterej má GTK2 i QT frontend.
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost,
No to je stejný jako s WM, na co dělat Gnome, když už existuje KDE, nebo na co dělat koffice, když je OO, atd...
![]()
Kdyby jediný rozdíl mezi KDE a Gnome (Koffice a OpenOffice) byl ve vzhledu, opravdu by nemělo smysl, aby existovaly dva různé projekty.
Samozřejmě to není nic progresivního ale žít pořád s tím že budou v distribuci nějaký balíčky který zastarají a vz stejně musíte hledat y externích zdrojů je prostě napr. Proto bz se takovýhle instalátor hodil abz to bylo více user frendly. Ku příkladu si zkuste říci UNIX začátečníkovi yapni si příkazovku, dostan se do daného adresáře a zpusti sh ./lokikoki.... to prostě nedává a já jsme to ze začátku taky vubec nechápal... Proto zbch chtěl něco velmi simply co by tvořilo variabilní základ a co by používali distribucoři her a starali se o to sami, ptotože abz se distributor operačního szstému staral o aktuálnost všech balíků je prostě nazbláznění...
Stejně ale přínos podobného instalátoru, který obchází package management distribuce, považuji v lepším případě za nulový, v horším až za záporný.A to z jakého důvodu? Třebas si představte že distributor vám dá do distribuce gamesku kterou už neupdatuje a vubec se o ní nestará, typickým příkaldem je debian. Tu máš stable a jebem na tě. Takže vy musíte udělat několik věcí! ostranit starý balík, hledat na netu balík pro vaši distribuci a nebo si to vlastnoručně zkompilovat. Takže tco musí udělat výrobce? Musí udělat několik balíků pro různé distribuce... No napodělání... místo toho by bohatě stačilo vyhradit uživateli prostor kde at si dělá co chce klidně at se staví na hlavu ale kam si muže kopírovat a smažit cokoliv aniž by to narušilo systém. Další věcí je totiž nesmyslnost kdy si serete do systému balík o kterém nic nevíte a balíčkovací systém vám ho pod rootem nakopíruje do systému, tedy třebas do /usr/bin a to je pro me teprve prasárna... Mno každému co jeho jest, ale domnívám se že pokud má linux jít do buisnesu tak se prostě jednotli ví distributoři budou starat o svoje distro, což znamená základ + xka + KDEtřebas a to ostatní nechají na dodavateli daného řešení. Protože to o čem mluvíte jako monolitické kutruře balíčků dodaných jedním distributorem je stejná pitomost jako kdybych si nechal od windows dodávat v balíčkách CAD systém Proengineer a ček na windousí upgrade až me dovolí updatovat program kterýmu v Microsoftu vubec ale vubec nerozumí. Prostě jestli se chce stát linux zajímavějším pro produkční, firemní prostředí tak bude muset převzít myšlenku že host o jisté programy se bude muset starat jiný dodavatel než je samotné linuxové distro, což je samozřejmě pro ITáka nepochopitelné protože on potřebuje akorát příkazový řádek a abclinuxu kde si muže psát své bláboly...
Popisem těch představ o funkčních vylepšeních jste asi měl začít. Protože tak, jak jste to podal, to opravdu vyznělo jen jako další K/G verze existujícího G/K-projektu.To se nedomnívám ale chápu že nevidíte rozdíl mezi mým řešením a loki, jakožto já nevidím funkčního rozdílu mezi GNOME a KDE...
I kdybych měl to, co chcete, spolupráci s vámi bych si už jen díky vašemu projevu velmi rozmýšlel, protože asi bude peklo se s vámi na něčem domluvit.No nemyslím si... Ale respektuji váš názor
To jen tak na vysvětlenou, když vás tolik zajímá, proč někdo hlasuje "za nula" ;)No vidíte jak to jde!