GRUB2 rescue (diskuse)

[Pepan]

Moc díky hezky a srozumitelně napsané i pro začátečníka jako jsem já.

[Aleš Kapica]

Možná bynebylo od věci uvést link, odkud jsi nabral rozumy..

[Aleš Kapica]

I když je možné, že jsi na tuhle stránku GRUB_(rescue_mode) nenatrefil.

[selsky rozum]

To zní skoro jako obvinění z plagiátorství (pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit). Informace jsem získal na různých webových stránkách, jejich adresy jsem si nepsal a poté, co jsem zjstil, že jsou tam buď neúplné nebo dokonce nepravdivé informace, zbytek jsem si doplnil vlastním experimentováním. Zejména použití helpu, které považuji za dost zásadní, není snad popsáno nikde a řada uživatelů píše, že jim help nefunguje. Přitom stačí tak málo (insmod help). Proto jsem se rozhodl napsat toto shrnutí a doplnění.

Zmíněnou wiki stránku jsem předtím nenavštívil, není mému textu ani moc podobná. Shoduje se jen v několika bodech, ve kterých se musí shodovat všechna pojednání na stejné téma, totiž v pravdivých informacích na dané téma.

Jsem ale vděčný za její uvedení, protože jsem tam našel to, co jsem také dosud marně hledal a to stránkování dlouhého výpisu pomocí proměnné pager.

Závěrem si dovolím upřesnit použití proměnné pager, stačí napsat set pager=1 aby se po jedné stránce výpis zastavil. V rescue režimu ale proměnná pager nefunguje, jen v režimu normálním. A ještě upozornění na nepravdivou informaci z této wiki stránky. Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít. Na USB klíčence, kterou lze použít k bootování různých počítačů, by to byl nesmysl.

[Aleš Kapica]

V první chvíli mě to napadlo, ale o plagiátorství bych v tomto případě nehovořil - je to GPL. Spíš jen že by mi přišlo logické nějaký ten link přidat. Ale chápu, že pokud jsi přišel na ty věci sám metodou pokus omyl, tak to dost dobře nebylo možné.

[Aleš Kapica]

Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít.

Máš pravdu za předpokladu, že ten grub má k dispozici vše potřebné pro zavedení dalších modulů. Viz kupř. grub na tom externím USB klíči. V rescue mode končí, když se k nim z nějakého důvodu nedostane. V takovém případě je pak nutno mu to říct ručně. Informace, která mu řekne kde je zbytek modulů a jak se mají zavést bývá v případě grubu instalovaného na PC právě součástí grub.conf

[selsky rozum]

To nějak nechápu. Jak se může grub dostat k souboru grub.cfg, když se nemůže dostat ke svým modulům. Informaci o tom, kde má své moduly si zapisuje společně s vlastním program do MBR a rozhodně ji nehledá v konfiguračním souboru na disku. Můžeš uvést příklad zápisu v konfiguračním souboru, který sdělí grubu, kde má své moduly? Domnívám se, že na PC je to úplně stejné jako na USB, jen má v MBR zapsanou jinou hodnotu proměnné root.

[Aleš Kapica]

Aby se dostal ke svým modulům, musí mít správně nastavený ten root. A to je součást toho kusu dat co je uložen v té počáteční části disku, než začne první logický oddíl.

Uvádím ten příklad. Tohle musím provést ručo vždy když zaktualizuji balík grub-pc, protože to sám neumí nastavit. Mám totiž systém na logickém LVM diskovém oddíle, který je nad linuxovým SW raidem verze 1.2

grub-mkimage -o /boot/grub/core.img \
             -O i386-pc -p "(data-system)/boot/grub" \
             biosdisk \
             part_msdos \
             mdraid1x \
             lvm \
             reiserfs \
             minicmd ; \
grub-setup /dev/sda; \
grub-setup /dev/sdb

Co to dělá.. Nejprve pomocí grub-mkimage vygeneruješ ten kus kódu, co se vloží do té části na začátku disku.

• biosdisk - zajistí aby GRUB našel pevné disky
• part_msdos - zajistí, že z nich bude schopen přečíst MS-DOS tabulku rozdělení disku
• mdraid1x - zajistí vytvoření raidu
• lvm - prohledá zařízení která grub našel a sestavil a pokud najde nějakou existující LVM skupinu, tak ji aktivuje.
• V tomto okamžiku nastupuje cesta nastavená parametrem malé p. Pokud ji máš nastavenou blbě, skončíš v rescue modu. Pokud ji máš nastavenou dobře, ale máš špatný modul pro práci s FS na kterém ty soubory jsou, tak skončíš taky v rescue modu.
• Modul minicmd je tam právě pro ten případ, že by byla blbá jen ta cesta - umožní ti ji přenastavit. Také má nějaké příkazy, které ti pomohou zjistit co je blbě. V takovém případě ti pak nezbývá než bootnout z toho USB klíče, a tenhle příkaz doplnit o chybějící moduly a spustit a znovu nainstalovat
• Teprve teď máš splněny všechny předpoklady k tomu, aby natáhnul konfigurační soubor grub.cfg a případně další potřebné moduly. Nicméně ano, jsi již v tomto případě schopen natahovat další moduly a systém nastartovat i bez tohoto souboru.
• Po vytvoření souboru core.img jej příkazem grub-setup zavedeš

Nevím jak přesně vzniká ten výchozí core.img, jestli se provádí nějaká analýza při instalaci balíčku, ale vím, že při každé aktualizaci jsem to zatím musel udělat. Je to věc o níž píšu už na těch manuálových stránkách. Komunikoval jsem o tom i přímo s vývojáři grubu. No. To že v té době z svn přešli na bazaar místo na git hovoří za vše.

Teď vyšla nějaká nová verze - nevím jestli už to nějak pořešili - to uvidím zase při aktualizaci. Ale když jsem aktualizoval naposled, tak jsem ten výše uvedený příkaz u jednoho stroje zapoměl spustit a dopadnul jsem stejně jeko dřív.

[pavlix]

To zní skoro jako obvinění z plagiátorství

To určitě ne... spíš bych to viděl na prosbu o linky, ze kterých čerpal informace kvůli možnosti dalšího studia či doplnění informací.

(pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit).

A to je zas úplně jiné téma. V open source funguje plagiátorství úplně stejně jako všude jinde. Když vydávám něco, co je z velké části kopií jiného díla, za své, je to plagiátorství nejen v open source, ale dokonce i kdyby to bylo public domain. Ale to by bylo na dlouhou debatu vyvažování toho, co je podstatná část, a kdy se nejedná o plagiátorství, protože autor naopak něco schválně vydal pod jménem druhého, apod.

[gtz]

grub-install --root-directory /boot/grub /dev/sdc1

Root directory? a na USB flash disku? No nevím, já jsem na tyto účely používal grub4dos popř. jsem modifikoval syslinux. Grub měl celkem problém s tím, aby sám sebe napral někam na VFAT FS.

[Aleš Kapica]

Je mu to jedno, za předpokladu, že je v tom kousku co se načte jako první ovladač pro příslušný fs viz GRUB (proces zavedení systému).

[Aleš Kapica]

Jo a mimochodem - zrovna mám takovou fleshku v kapse. Stará 256MB, aby s ní nebyl problém při bootu. Už mi několikrát zachránila kůži. Na fleshce ale vůbec nemusí být vfat. Já mám na ní kupř. reiserfs.

[gtz]

No to mně taky, ale já tam mám VFAT, protože jsem tam musel mít i rescue nástroje pro Windows svět. Takže tam mám VFAT a multiboot s grubem (Hirens + VistaPE + MiniSuse) a funguje to. No starý grub jsem párkrát nacpal na ext2/ext3 na USB HDD a občas s tím byly problémy tak jsem to nechal na VFAt a je celkem klid.

[pavlix]

Protože jsem hledal pomoc na internetu a k rescue režimu jsem se toho moc nedozvěděl

Zajímavé. Já jsem tu pomoc během chvilky našel a dokonce jsem se pomocí set prefix... a insmod dohrabal až do nabootování systému. Navíc mi to pomohlo o kousek víc porozumět tomu, jak grub funguje.

[Jan]

MBR neni na zacatku aktivniho oddilu. MBR je na zacatku disku. BIOS nejprve hleda zavadec v MBR a pokud tam neni, pak teprve hleda zavadec na zacatku aktivniho oddilu. A tomu se asi rika jen BR.

[selsky rozum]

Děkuji za upřesnění.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

BIOS nejprve hleda zavadec v MBR a pokud tam neni, pak teprve hleda zavadec na zacatku aktivniho oddilu.

Je to AFAIK trochu jinak - BIOS vzdy zavede a spusti kod z MBR, tam muze byt bud first stage regulerniho zavadece (jako GRUB) [*], nebo tam muze byt stub kod, ktery jen nacte boot record aktivniho oddilu a spusti ho. Tenhle kod se v DOSu dal obnovit (a tim napr. odinstalovat regulerni zavadec) pomoci prikazu 'fdisk /mbr'

BIOS tedy vubec nemusi nic vedet o partition table, vzdy nacte jen prvni sektor (MBR).

[*] zbytek regulerniho zavadece byva v 'dire' mezi MBR a prvni partition (ktera tam je z historickych duvodu pouzivani CHS v partition table).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ted vidim nevhodnou formulaci, do te 'diry' se treba u GRUBu nevejde cely zbytek, znacna cast GRUBu a jeho modulu je tedy nekde na filesystemu. Do te 'diry' se pak nahrava ta cast, ktera rozumi partition table a filesystemu, aby mohla zavest zbytek. U GRUBu 1 se oznacuje jako stage 1.5, u GRUBu 2 se tam dava core.img .

[pedro]

Pěkné. Vyšel na abc nebo jinde článek ke Grubu 2? Popravdě já pořád používám Grub 1