V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
6.3.2012 18:59
| Přečteno: 2776×
| O linuxu
| 
Ještě si dovolím poznámku k tomu zatracování. Čím je který software primitivnější, tím je sice jednodušší jeho používání ale také jsou omezenější možnosti jeho využití a platí to i naopak. Jestliže si nový grub klade za cíl být bootovacím nástrojem, který lze použít takřka vždy a všude, pak musí poskytovat mnoho variant použití a je na uživateli, aby zvolil právě tu variantu, která řeší jeho potřebu. Aby však uživatel mohl vhodnou variantu vybrat, musí se v těchto variantách orientovat, aby věděl co dělá. To ho ovšem nutí alepoň částečně se vzdělat a orientovat i v problematice, která pro něj není v daném okamžiku zajímavá. GRUB2 není nástroj pro BFU (uvědomuji si, že pojem BFU je jako všechno na tomoto světě relativní a za hlavní kriterium osobně považuji snahu dovědět se něco víc). Mě např. překvapilo označení oddílu v konfiguračním souboru (hd0,msdos1). Co sem tahají nějaký microsoftí DOS, říkal jsem si. Až později jsem kdesi vyčetl, že existují i jiné typy dělení disku než s jakými jsem se dosud setkal a že grub tedy umí pracovat i s těmito odlišnými typy a proto je mu nutné sdělit nejen pořadové číslo oddílu, ale i jeho typ.
Ale zpět k záchrannému rescue režimu. Jak je již široké veřejnosti celkem dobře známo, zaváděcí program se spouští z tzv. MBR (master boot record) záznamu na pevném disku, což je první sektor oddílu označeného jako bootovací, ve windowsí terminologii jako aktivní. Takový oddíl může být na disku pouze jeden, protože BIOS nabízí na výběr pouze celé bootovací zařízení, nikoli jeho jednotlivé oddíly. Pro úplnost je třeba zmínit, že to nemusí být první oddíl, jak se často domnívají uživatelé Windows a že i Windows mohou sídlit na libovolném oddílu libovolného disku a dokonce je lze i spustit – díky pane KolaLoku a díky Grube. Pro pochopení fungování zavaděče je ovšem třeba vědět, že tento MBR záznam má pouhých 512 bytů včetně tabulky primárních oddílů na disku a že zaváděcí program musí být velmi úsporný aby se tam vměstnal a proto i jednoduchý.
Vtipné řešení grubu spočívá v tom, že při zavádění grubu do MBR si kromě vlastního jednoduchého programu nese informaci o tom, v jakém oddílu (proměnná root), v jakém adresáři (proměnná prefix) se nachází moduly rozšiřující schopnosti zavaděče včetně dalších potřebných dat. Aby si mohl tyto moduly a data dle aktuální potřeby přečíst, musí umět číst i souborový systém, na kterém jsou tyto soubory uloženy. Rekapitulací zjistíme, že existují tři podmínky, které je třeba dodržet, aby grub mohl pracovat. Jeho rozšiřující moduly se musí nacházet na tom oddíle (podmínka 1), v tom adresáři (podmínka 2) a v souborovém systému (podmínka 3), jako v okamžiku zapsání grubu do MBR. Jestliže dojde později ke změně jedné z těchto podmínek, grub přejde do záchranného (rescue) režimu a očekává, že mu někdo poradí jak dál.
Je třeba si uvědomit, že záchranný režim slouží jen k nápravě nefunkčního grubu z důvodu porušení jedné ze tří uvedených podmínek, neslouží k nápravě nefunkčního spouštění některého z instalovaných operačních systémů. Je ale dobré si záchranný režim vyzkoušet dokud vše funguje a závada je jen záměrně simulovaná, protože bez předchozího osahání si v případě skutečných problémů se bude uživatel muset potýkat spíše s neznalostí prostředí a na vyřešení příčiny se přinejmenším nebude moci soustředit. Nejjednodušší simulací vedoucí do záchranného režimu je přejmenování cesty k adresáři s moduly grubu, defaultní cesta je /boot/grub/.
Doporučuji nainstalovat si grub třeba na USB flash disk, získáte tak nástroj, kterým by teroreticky mělo být možné při dostatečných znalostech nabootovat téměř každý funkční systém na libovolném počítači, jehož BIOS umí bootovat z USB disku, dnes je to již zcela běžné. Stačí strčit flashku do příslušného otvoru, zjistit pod jakým názvem zařízení ji systém vidí a pak spustit grub-install. Jestliže je flashka např. pod názvem /dev/sdc1 pak stačí napsat:
grub-install --root-directory /boot/grub /dev/sdc1
a je to. Pak si na flashce můžete cestu /boot/grub trochu pozměnit a zkusit z flashky nabootovat.
Záchranný režim vám neposkytne žádnou nápovědu, jak se často na webu píše. Nápovědu je třeba nejprve natáhnout do paměti jako jeden z modulů a to příkazem
insmod help
Avšak v našem případě to nebude fungovat, protože grub nemá k dispozici adresář, ve kterém své moduly očekává, protože jsme mu cestu přejmenovali. Vždy máme v rescue režimu k dispozici dva příkazy a to ls a set. Příkaz ls vám vypíše všechny detekované disky a jejich oddíly, příkaz set vypíše známé proměnné, které jsou na začátku jen dvě a to root, která identifikuje oddíl, kde grub očekává své soubory a prefix, ve které je zapsaná cesta k modulům grubu. V našem případě stačí zadat správnou cestu ve tvaru prefix=/spravna/cesta.
V tomto okamžiku již bude grub schopen rozšiřovat své schopnosti zaváděním modulů z disku, třeba příkazem insmod help. Poté stačí napsat help a grub vám již vypíše, jaké příkazy má k dispozici. Není jich mnoho a v našem případě postačí použít příkaz normal, kterým se grub přepne do normálního interaktivního režimu a je možné začít bootovat.
Pokud nastala chyba grubu z důvodu porušení jedné ze zbývajících dvou podmínek, pak nápravu chybného označení oddílu s moduly grubu zjednáme zadáním např. root=(hd1,msdos2) v případě, že moduly byly přesunuty na druhý oddíl druhého disku.
Byl-li změněn souborový systém, náprava spočívá v zavedení modulu s příslušným souborovým systémem, třeba např. insmod reiserfs.
Jak vidět, je to vlastně docela jednoduché, hlavní potíž spočívá jen v neznalosti prostředí, což je dost pochopitelné, protože podobné situace řeší běžný uživatel jednou za několik let a proto trochu nácviku předem neuškodí.
Děkuji všem předem za případné kritické a konstruktivní připomínky, neboť nejsem děd vševěd a mýliti se je lidské. Ať vám grub bootuje jak potřebujete.
Tiskni
Sdílej:
To zní skoro jako obvinění z plagiátorství (pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit). Informace jsem získal na různých webových stránkách, jejich adresy jsem si nepsal a poté, co jsem zjstil, že jsou tam buď neúplné nebo dokonce nepravdivé informace, zbytek jsem si doplnil vlastním experimentováním. Zejména použití helpu, které považuji za dost zásadní, není snad popsáno nikde a řada uživatelů píše, že jim help nefunguje. Přitom stačí tak málo (insmod help). Proto jsem se rozhodl napsat toto shrnutí a doplnění.
Zmíněnou wiki stránku jsem předtím nenavštívil, není mému textu ani moc podobná. Shoduje se jen v několika bodech, ve kterých se musí shodovat všechna pojednání na stejné téma, totiž v pravdivých informacích na dané téma.
Jsem ale vděčný za její uvedení, protože jsem tam našel to, co jsem také dosud marně hledal a to stránkování dlouhého výpisu pomocí proměnné pager.
Závěrem si dovolím upřesnit použití proměnné pager, stačí napsat set pager=1 aby se po jedné stránce výpis zastavil. V rescue režimu ale proměnná pager nefunguje, jen v režimu normálním. A ještě upozornění na nepravdivou informaci z této wiki stránky. Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít. Na USB klíčence, kterou lze použít k bootování různých počítačů, by to byl nesmysl.
Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít.Máš pravdu za předpokladu, že ten grub má k dispozici vše potřebné pro zavedení dalších modulů. Viz kupř. grub na tom externím USB klíči. V rescue mode končí, když se k nim z nějakého důvodu nedostane. V takovém případě je pak nutno mu to říct ručně. Informace, která mu řekne kde je zbytek modulů a jak se mají zavést bývá v případě grubu instalovaného na PC právě součástí grub.conf
Aby se dostal ke svým modulům, musí mít správně nastavený ten root. A to je součást toho kusu dat co je uložen v té počáteční části disku, než začne první logický oddíl.
Uvádím ten příklad. Tohle musím provést ručo vždy když zaktualizuji balík grub-pc, protože to sám neumí nastavit. Mám totiž systém na logickém LVM diskovém oddíle, který je nad linuxovým SW raidem verze 1.2
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
grub-mkimage -o /boot/grub/core.img \
-O i386-pc -p "(data-system)/boot/grub" \
biosdisk \
part_msdos \
mdraid1x \
lvm \
reiserfs \
minicmd ; \
grub-setup /dev/sda; \
grub-setup /dev/sdb
Co to dělá.. Nejprve pomocí grub-mkimage vygeneruješ ten kus kódu, co se vloží do té části na začátku disku.
grub.cfg a případně další potřebné moduly. Nicméně ano, jsi již v tomto případě schopen natahovat další moduly a systém nastartovat i bez tohoto souboru.core.img jej příkazem grub-setup zavedešNevím jak přesně vzniká ten výchozí core.img, jestli se provádí nějaká analýza při instalaci balíčku, ale vím, že při každé aktualizaci jsem to zatím musel udělat. Je to věc o níž píšu už na těch manuálových stránkách. Komunikoval jsem o tom i přímo s vývojáři grubu. No. To že v té době z svn přešli na bazaar místo na git hovoří za vše.
Teď vyšla nějaká nová verze - nevím jestli už to nějak pořešili - to uvidím zase při aktualizaci. Ale když jsem aktualizoval naposled, tak jsem ten výše uvedený příkaz u jednoho stroje zapoměl spustit a dopadnul jsem stejně jeko dřív.
To zní skoro jako obvinění z plagiátorstvíTo určitě ne... spíš bych to viděl na prosbu o linky, ze kterých čerpal informace kvůli možnosti dalšího studia či doplnění informací.
(pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit).A to je zas úplně jiné téma. V open source funguje plagiátorství úplně stejně jako všude jinde. Když vydávám něco, co je z velké části kopií jiného díla, za své, je to plagiátorství nejen v open source, ale dokonce i kdyby to bylo public domain. Ale to by bylo na dlouhou debatu vyvažování toho, co je podstatná část, a kdy se nejedná o plagiátorství, protože autor naopak něco schválně vydal pod jménem druhého, apod.
grub-install --root-directory /boot/grub /dev/sdc1Root directory? a na USB flash disku? No nevím, já jsem na tyto účely používal grub4dos popř. jsem modifikoval syslinux. Grub měl celkem problém s tím, aby sám sebe napral někam na VFAT FS.
Protože jsem hledal pomoc na internetu a k rescue režimu jsem se toho moc nedozvědělZajímavé. Já jsem tu pomoc během chvilky našel a dokonce jsem se pomocí
8.3.2012 00:41
6.3.2012 20:40
set prefix... a insmod dohrabal až do nabootování systému. Navíc mi to pomohlo o kousek víc porozumět tomu, jak grub funguje.
BIOS nejprve hleda zavadec v MBR a pokud tam neni, pak teprve hleda zavadec na zacatku aktivniho oddilu.Je to AFAIK trochu jinak - BIOS vzdy zavede a spusti kod z MBR, tam muze byt bud first stage regulerniho zavadece (jako GRUB) [*], nebo tam muze byt stub kod, ktery jen nacte boot record aktivniho oddilu a spusti ho. Tenhle kod se v DOSu dal obnovit (a tim napr. odinstalovat regulerni zavadec) pomoci prikazu 'fdisk /mbr' BIOS tedy vubec nemusi nic vedet o partition table, vzdy nacte jen prvni sektor (MBR). [*] zbytek regulerniho zavadece byva v 'dire' mezi MBR a prvni partition (ktera tam je z historickych duvodu pouzivani CHS v partition table).
