Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
6.3.2012 18:59
| Přečteno: 2968×
| O linuxu
| 
Ještě si dovolím poznámku k tomu zatracování. Čím je který software primitivnější, tím je sice jednodušší jeho používání ale také jsou omezenější možnosti jeho využití a platí to i naopak. Jestliže si nový grub klade za cíl být bootovacím nástrojem, který lze použít takřka vždy a všude, pak musí poskytovat mnoho variant použití a je na uživateli, aby zvolil právě tu variantu, která řeší jeho potřebu. Aby však uživatel mohl vhodnou variantu vybrat, musí se v těchto variantách orientovat, aby věděl co dělá. To ho ovšem nutí alepoň částečně se vzdělat a orientovat i v problematice, která pro něj není v daném okamžiku zajímavá. GRUB2 není nástroj pro BFU (uvědomuji si, že pojem BFU je jako všechno na tomoto světě relativní a za hlavní kriterium osobně považuji snahu dovědět se něco víc). Mě např. překvapilo označení oddílu v konfiguračním souboru (hd0,msdos1). Co sem tahají nějaký microsoftí DOS, říkal jsem si. Až později jsem kdesi vyčetl, že existují i jiné typy dělení disku než s jakými jsem se dosud setkal a že grub tedy umí pracovat i s těmito odlišnými typy a proto je mu nutné sdělit nejen pořadové číslo oddílu, ale i jeho typ.
Ale zpět k záchrannému rescue režimu. Jak je již široké veřejnosti celkem dobře známo, zaváděcí program se spouští z tzv. MBR (master boot record) záznamu na pevném disku, což je první sektor oddílu označeného jako bootovací, ve windowsí terminologii jako aktivní. Takový oddíl může být na disku pouze jeden, protože BIOS nabízí na výběr pouze celé bootovací zařízení, nikoli jeho jednotlivé oddíly. Pro úplnost je třeba zmínit, že to nemusí být první oddíl, jak se často domnívají uživatelé Windows a že i Windows mohou sídlit na libovolném oddílu libovolného disku a dokonce je lze i spustit – díky pane KolaLoku a díky Grube. Pro pochopení fungování zavaděče je ovšem třeba vědět, že tento MBR záznam má pouhých 512 bytů včetně tabulky primárních oddílů na disku a že zaváděcí program musí být velmi úsporný aby se tam vměstnal a proto i jednoduchý.
Vtipné řešení grubu spočívá v tom, že při zavádění grubu do MBR si kromě vlastního jednoduchého programu nese informaci o tom, v jakém oddílu (proměnná root), v jakém adresáři (proměnná prefix) se nachází moduly rozšiřující schopnosti zavaděče včetně dalších potřebných dat. Aby si mohl tyto moduly a data dle aktuální potřeby přečíst, musí umět číst i souborový systém, na kterém jsou tyto soubory uloženy. Rekapitulací zjistíme, že existují tři podmínky, které je třeba dodržet, aby grub mohl pracovat. Jeho rozšiřující moduly se musí nacházet na tom oddíle (podmínka 1), v tom adresáři (podmínka 2) a v souborovém systému (podmínka 3), jako v okamžiku zapsání grubu do MBR. Jestliže dojde později ke změně jedné z těchto podmínek, grub přejde do záchranného (rescue) režimu a očekává, že mu někdo poradí jak dál.
Je třeba si uvědomit, že záchranný režim slouží jen k nápravě nefunkčního grubu z důvodu porušení jedné ze tří uvedených podmínek, neslouží k nápravě nefunkčního spouštění některého z instalovaných operačních systémů. Je ale dobré si záchranný režim vyzkoušet dokud vše funguje a závada je jen záměrně simulovaná, protože bez předchozího osahání si v případě skutečných problémů se bude uživatel muset potýkat spíše s neznalostí prostředí a na vyřešení příčiny se přinejmenším nebude moci soustředit. Nejjednodušší simulací vedoucí do záchranného režimu je přejmenování cesty k adresáři s moduly grubu, defaultní cesta je /boot/grub/.
Doporučuji nainstalovat si grub třeba na USB flash disk, získáte tak nástroj, kterým by teroreticky mělo být možné při dostatečných znalostech nabootovat téměř každý funkční systém na libovolném počítači, jehož BIOS umí bootovat z USB disku, dnes je to již zcela běžné. Stačí strčit flashku do příslušného otvoru, zjistit pod jakým názvem zařízení ji systém vidí a pak spustit grub-install. Jestliže je flashka např. pod názvem /dev/sdc1 pak stačí napsat:
grub-install --root-directory /boot/grub /dev/sdc1
a je to. Pak si na flashce můžete cestu /boot/grub trochu pozměnit a zkusit z flashky nabootovat.
Záchranný režim vám neposkytne žádnou nápovědu, jak se často na webu píše. Nápovědu je třeba nejprve natáhnout do paměti jako jeden z modulů a to příkazem
insmod help
Avšak v našem případě to nebude fungovat, protože grub nemá k dispozici adresář, ve kterém své moduly očekává, protože jsme mu cestu přejmenovali. Vždy máme v rescue režimu k dispozici dva příkazy a to ls a set. Příkaz ls vám vypíše všechny detekované disky a jejich oddíly, příkaz set vypíše známé proměnné, které jsou na začátku jen dvě a to root, která identifikuje oddíl, kde grub očekává své soubory a prefix, ve které je zapsaná cesta k modulům grubu. V našem případě stačí zadat správnou cestu ve tvaru prefix=/spravna/cesta.
V tomto okamžiku již bude grub schopen rozšiřovat své schopnosti zaváděním modulů z disku, třeba příkazem insmod help. Poté stačí napsat help a grub vám již vypíše, jaké příkazy má k dispozici. Není jich mnoho a v našem případě postačí použít příkaz normal, kterým se grub přepne do normálního interaktivního režimu a je možné začít bootovat.
Pokud nastala chyba grubu z důvodu porušení jedné ze zbývajících dvou podmínek, pak nápravu chybného označení oddílu s moduly grubu zjednáme zadáním např. root=(hd1,msdos2) v případě, že moduly byly přesunuty na druhý oddíl druhého disku.
Byl-li změněn souborový systém, náprava spočívá v zavedení modulu s příslušným souborovým systémem, třeba např. insmod reiserfs.
Jak vidět, je to vlastně docela jednoduché, hlavní potíž spočívá jen v neznalosti prostředí, což je dost pochopitelné, protože podobné situace řeší běžný uživatel jednou za několik let a proto trochu nácviku předem neuškodí.
Děkuji všem předem za případné kritické a konstruktivní připomínky, neboť nejsem děd vševěd a mýliti se je lidské. Ať vám grub bootuje jak potřebujete.
Tiskni
Sdílej:
To zní skoro jako obvinění z plagiátorství (pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit). Informace jsem získal na různých webových stránkách, jejich adresy jsem si nepsal a poté, co jsem zjstil, že jsou tam buď neúplné nebo dokonce nepravdivé informace, zbytek jsem si doplnil vlastním experimentováním. Zejména použití helpu, které považuji za dost zásadní, není snad popsáno nikde a řada uživatelů píše, že jim help nefunguje. Přitom stačí tak málo (insmod help). Proto jsem se rozhodl napsat toto shrnutí a doplnění.
Zmíněnou wiki stránku jsem předtím nenavštívil, není mému textu ani moc podobná. Shoduje se jen v několika bodech, ve kterých se musí shodovat všechna pojednání na stejné téma, totiž v pravdivých informacích na dané téma.
Jsem ale vděčný za její uvedení, protože jsem tam našel to, co jsem také dosud marně hledal a to stránkování dlouhého výpisu pomocí proměnné pager.
Závěrem si dovolím upřesnit použití proměnné pager, stačí napsat set pager=1 aby se po jedné stránce výpis zastavil. V rescue režimu ale proměnná pager nefunguje, jen v režimu normálním. A ještě upozornění na nepravdivou informaci z této wiki stránky. Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít. Na USB klíčence, kterou lze použít k bootování různých počítačů, by to byl nesmysl.
Nepřítomnost konfiguračního souboru grub.cfg nezpůsobí spuštění grubu v rescue režimu, grub tento soubor pro svou práci nepotřebuje, je to jen nabídka bootovacích možností na konkrétním počítači, bez které se lze obejít.Máš pravdu za předpokladu, že ten grub má k dispozici vše potřebné pro zavedení dalších modulů. Viz kupř. grub na tom externím USB klíči. V rescue mode končí, když se k nim z nějakého důvodu nedostane. V takovém případě je pak nutno mu to říct ručně. Informace, která mu řekne kde je zbytek modulů a jak se mají zavést bývá v případě grubu instalovaného na PC právě součástí grub.conf
Aby se dostal ke svým modulům, musí mít správně nastavený ten root. A to je součást toho kusu dat co je uložen v té počáteční části disku, než začne první logický oddíl.
Uvádím ten příklad. Tohle musím provést ručo vždy když zaktualizuji balík grub-pc, protože to sám neumí nastavit. Mám totiž systém na logickém LVM diskovém oddíle, který je nad linuxovým SW raidem verze 1.2
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
grub-mkimage -o /boot/grub/core.img \
-O i386-pc -p "(data-system)/boot/grub" \
biosdisk \
part_msdos \
mdraid1x \
lvm \
reiserfs \
minicmd ; \
grub-setup /dev/sda; \
grub-setup /dev/sdb
Co to dělá.. Nejprve pomocí grub-mkimage vygeneruješ ten kus kódu, co se vloží do té části na začátku disku.
grub.cfg a případně další potřebné moduly. Nicméně ano, jsi již v tomto případě schopen natahovat další moduly a systém nastartovat i bez tohoto souboru.core.img jej příkazem grub-setup zavedešNevím jak přesně vzniká ten výchozí core.img, jestli se provádí nějaká analýza při instalaci balíčku, ale vím, že při každé aktualizaci jsem to zatím musel udělat. Je to věc o níž píšu už na těch manuálových stránkách. Komunikoval jsem o tom i přímo s vývojáři grubu. No. To že v té době z svn přešli na bazaar místo na git hovoří za vše.
Teď vyšla nějaká nová verze - nevím jestli už to nějak pořešili - to uvidím zase při aktualizaci. Ale když jsem aktualizoval naposled, tak jsem ten výše uvedený příkaz u jednoho stroje zapoměl spustit a dopadnul jsem stejně jeko dřív.
To zní skoro jako obvinění z plagiátorstvíTo určitě ne... spíš bych to viděl na prosbu o linky, ze kterých čerpal informace kvůli možnosti dalšího studia či doplnění informací.
(pokud lze o něčem takovém ve světě open source hovořit).A to je zas úplně jiné téma. V open source funguje plagiátorství úplně stejně jako všude jinde. Když vydávám něco, co je z velké části kopií jiného díla, za své, je to plagiátorství nejen v open source, ale dokonce i kdyby to bylo public domain. Ale to by bylo na dlouhou debatu vyvažování toho, co je podstatná část, a kdy se nejedná o plagiátorství, protože autor naopak něco schválně vydal pod jménem druhého, apod.
grub-install --root-directory /boot/grub /dev/sdc1Root directory? a na USB flash disku? No nevím, já jsem na tyto účely používal grub4dos popř. jsem modifikoval syslinux. Grub měl celkem problém s tím, aby sám sebe napral někam na VFAT FS.
Protože jsem hledal pomoc na internetu a k rescue režimu jsem se toho moc nedozvědělZajímavé. Já jsem tu pomoc během chvilky našel a dokonce jsem se pomocí
8.3.2012 00:41
6.3.2012 20:40
set prefix... a insmod dohrabal až do nabootování systému. Navíc mi to pomohlo o kousek víc porozumět tomu, jak grub funguje.
BIOS nejprve hleda zavadec v MBR a pokud tam neni, pak teprve hleda zavadec na zacatku aktivniho oddilu.Je to AFAIK trochu jinak - BIOS vzdy zavede a spusti kod z MBR, tam muze byt bud first stage regulerniho zavadece (jako GRUB) [*], nebo tam muze byt stub kod, ktery jen nacte boot record aktivniho oddilu a spusti ho. Tenhle kod se v DOSu dal obnovit (a tim napr. odinstalovat regulerni zavadec) pomoci prikazu 'fdisk /mbr' BIOS tedy vubec nemusi nic vedet o partition table, vzdy nacte jen prvni sektor (MBR). [*] zbytek regulerniho zavadece byva v 'dire' mezi MBR a prvni partition (ktera tam je z historickych duvodu pouzivani CHS v partition table).
