Ekonomické bajky II Ponaučení (diskuse)

[Marcela*]

ceny šly dolů

Jsem si nějak nevšimla...

[Jan Jílek]

Já ano, auta, počítače, jiné spotřební zboží.

[Dalibor Smolík]

Potraviny jdou nahoru, elektronika dolu. Nahoru jdou všechny služby (nájemné, parkovné, vodné-stočné, energie). Zhodnotit spotřební koš není úplně jednoduché, protože různé skupiny obyvatelstva mají ten koš jiný. Ale co se týká inflace, jsem přesvědčen, že nízké procento (2 - 5%) není jev, nad kterým bychom měli úplně lamentovat. Záleží na tom, jaký faktor se na míře inflace podílí.

[alkoholik]

Pane, vy se skutecne nechate radostne okrast kazdy rok o 2-5% svych uspor?
To jste s prominutim pekny..
Inflace je proste jenom dalsi skryta dan.

[Dalibor Smolík]

Takhle se to nedá vytrhnout z konextu. Míra inflace ovlivňuje výši mezd, souvisí s úrokovou mírou u vkladů apod. Pokud je ekonomika aspoň trochu zdravá, reálná hodnota příjmů stále malinko stoupá. I přes tu inflaci. Nehodnoťme situaci v době krize.

[Tomáš]

Pane jo, něco si o problému zjisti.

Mzdy jsou dány trhem. S inflací to možná souvisí, ale spíš nepřímo. Reálná hodnota mezd je dána spíš technickým pokrokem--víc vyrobím, víc prodám, víc vydělám.

Kdyby nebyla inflace, mzdy by rostly taky. Nominálně asi míň, ale reálná hodnota by se taky zvyšovala. Ale každému podnikateli by se líp dělaly odhady budoucích nákladů a výnosů, protože by nemusel odhadovat, co s cenami udělá inflace.

[Dalibor Smolík]

Díky za poučení, to je jasné, že inflace přímo výši mezd neovlivňuje. Mluvím o celkově dlouhodobém trendu. Technický pokrok právě mírné inflaci napomáhá, protože je u novinek možné nasadit vyšší cenu .. vyšší zisk umožňuje firmám vyplatit i vyšší mzdy atd. To samo o sobě inflaci negeneruje, ale ta se v kolotoči ekonomického rozmachu schová.
Ale každému podnikateli by se líp dělaly odhady budoucích nákladů a výnosů, protože by nemusel odhadovat, co s cenami udělá inflace.
Určitě souhlas. Pokud je inflace stálá a nízká, výpočet zas tak složitý není.

[alkoholik]

Spatne spatne spatne.
Ve vetsine odvetvi s technologickym pokrokem snizujete naklady, tim cenu a dostanete co?
DEFLACI!

Kdopak neví, co je inflace,

tak tu máme poradce,

Jenda Jílků,

poradce všech oborů

dnes 08:09 Jan Jilek | skóre: 6 | blog: Strider

Tady jsem našel zajímavý článek

Inflace versus deflace

[Dalibor Smolík]

Špatně, ale u vás. Vždy s novým produktem cena prudce stoupá, postupně klesá, jak se výrobek okouká. Čím více technických novinek, tím vyšší cenová hladina. Kolik stálo video, když začínalo, kolik DVD přehrávač, rekoreder, iPhone, atd. Snižování nákladů na výrobu tím, že to umím lépe vyrábět (což je případ technologických odvětví) nepřispívá k deflačním tlakům. Ten vzniká, jakmile musím přiškrtit zisk, abych vydržel konkurenci, ale i tohle tvrzení není zcela přesné. Těch vlivů je víc.

[alkoholik]

Doufam, ze si na blba jenom hrajete.
"Vždy s novým produktem cena prudce stoupá" je cistocista lez.
Klidne si projdete grafy cen na czc.cz za poslednich 5 let. Cena novinky je na zacatku dana a jde pomalu k zemi. Sasem se zaplati vyvoj a nauci se ji vyrabet levneji. Zvyseni ceny najdete pouze u nedostupneho zbozi.
Pamatuje dobu, kdy novy pocitac stal 100kKc? To bychom podle Vas dnes byli nekde u milionu za novinku!

[Dalibor Smolík]

Aha, tak to jsme si jenom nerozuměli. Samozřejmě, že v celkovém trendu za dlouhé období jde technika dolu, to je bez diskuze. V krátkodobém však postupuje ve skocích, novinka je vždycky drahá, postupně její cena klesá. Až zase vyjde něco nového. Uvažoval jsem období 1 - 2 let. Ale pokud porovnávám třeba ceny z roku 1992 (kdy jsem měl první PC), jsme někde jinde.

[alkoholik]

Jasne, vy rikate novinka nove technologii, vsichni ostatni novemu vyrobku.

[alkoholik]

Ovsem v pripade nove technologie nemuzete tvrdit nic o cene "pred", protoze nic takoveho neexistovalo.
A porad neplati vase veta o narustu ceny. Cena je pri uvedeni vysoka kvuli nakladum na vyvoj.

[Dalibor Smolík]

Nový výrobek a nová technologie .. někdy tyto pojmy splývají nebo se výrobci snaží prezentovat, že jde o novou technologii
Náklady na vývoj se musí zaplatit, o tom žádná. Výrobci však využívají (logicky) zájem o něco nového, cenu si nadsadí. Jakmile se stane výrobek běžným, cena rychle klesá. Je to logické a fungovalo to od počátku průmyslové revoluce. Proto jsem tvrdil, že nové technologie zpomalují cenový propad, ale zastavit je nemohou. To beru.

[Tomáš]

Zase špatně

Novinka je tak drahá, jak to dovolí trh. Výrobce nastřelí cenu a pak se uvidí, jak se ujme. Cena se pak může pohnout oběma směry (Jenom pár firem, pokud vím, si může dovolit cenami daného typu produktu nehýbat, například Apple, ale to sem nepatří).

Pokud je výrobek lepší, než konkurenční výrobek, prodá se i dráž. Pokud lidi stojí frontu na celou noc, tak se dá prodat dráž (pokud si myslíš, že mluvím zase o Apple, tak ne, tentokrát mám na mysli socialistické Škodovky).

Ale uvědom se, že za těch víc peněz dostaneš lepší výrobek (což u té socialistické škodovky zase tak neplatilo). Technickým pokrokem se tak vlastně všechno zlevňuje. Počítač z letošního roku je lepší, než počítač z před 10 let, přitom stojí méně (a to i nominálně). Jediný problém je, že ten starší výrobek už není konkurenceschopný, levněji se nedá vyrobit, proto se přestane vyrábět.

[Dalibor Smolík]

Technickým pokrokem se tak vlastně všechno zlevňuje. Počítač z letošního roku je lepší, než počítač z před 10 le
Tak o tom snad nikdo nepochybuje . A souhlasím se vším, co tu teď bylo napsáno. Jediné, co tvrdím je to, že atraktivní výrobek má nadsazenou cenu. Komparativní výhoda prvního nasazení na trh rychle vyprchává, to je fakt. Nicméně příjde zase něco jiného a od někoho jiného. Tyto faktory ženou ceny vzhůru, byť velmi dočasně. (O Škodovkách za socialismu nemluvím, to nebyl volný trh ..)

[jilek]

Já taky se vším souhlasím, pochopil jsem a změnil názor. V našem rodě je to naše přirozená vlastnost.

[Dalibor Smolík]

Jílku, Jílku. Tahle narážka je dost mimo. Nejde o měnění názorů. Jen je třeba si vyjasnit výchozí podmínky toho, o čem je řeč. Jeden argument lze vyložit různými způsoby tak, aby vyzněl vytržený z kontextu jako pravidivý, ale ve skutečnosti může být součástí kvalitní demagogie .. Ale to je asi moc složité k chápání, že ..

[qué?]

Míra inflace ovlivňuje výši mezd

No no, až takhle natvrdo?

[jilek]

Jenda investuje svůj kapitál do aut ??? Tak ještě řidičák a může kapitalizovat .

[Rita]

Poslední auto, které si Jenda kupoval, bylo levnější, než to předposlední.

amiga se smichy vali

penzi jeho otci dali

kocicka mu chcipne dnes

rikal novej Daguv pes

[xxx]

-1000!!!!!!!

0

1

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ekonomové úspěšně zamlžili pravý zdroj inflace především díky tomu, že si upravili k obrazu svému samotnou definici tohoto slova. Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny, takže když ceny nerostou, neexistuje inflace.

Tohle je typicka ukazka toho, jak je P. Schiff (a nekteri dalsi ekonomove rakouske skoly) mimo. Vyznam slova 'Inflace' jako kazdeho jineho slova zavisi pouze na spolecenske konvenci a neni zadny 'spravny' vyznam, je to ciste zalezitost zvoleneho systemu definic. A zatimco prakticky vsichni vice ci mene mainstreamovi ekonomove (od neoklasickych pres monetaristy po keynesiance) a stejne tak laicka populace definuje termin 'inflace' jako rust cenove hladiny, ekonomove rakouske skoly definuji inflaci jako rust penezni zasoby. Nasledne pak rozpor prezentuji pomalu jako nejake spiknuti ('Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny') a nezkusenemu ctenari (ktery nema dostatecnou matematickou prupravu aby mu bylo hned jasne, ze na slovech vubec nezalezi, ze dulezite jsou jevy, ktere ta slova oznacuji) pak predstavuji 'prekvapiva tvrzeni' typu: "Jenže rostoucí ceny jsou pouze důsledkem inflace! Inflace samotná znamená zvyšování peněžní zásoby".

Jinak co se tyce vazby penezni zasoby na cenovou hladinu, ta je velmi volna. Napriklad cca zdvojnasobeni menove baze (penez emitovanych centralni bankou) behem nedavne krize v USA ci krize v Japonsku v 90. letech melo na cenovou hladinu prakticky minimalni vliv.

[Jan Jílek]

Já s vámi nepolemizuji, mě jen zajímá názor jiné školy, než je rakouská, ale musím říct, že zatím v tuhle chvíli je mi jako laikovi nejvíc sympatická. ta rakouská škola.

rakouska skola, kyho vyra

jen nova chimara, nova vira

inflace blogu, inflace cen

na abc-linuxu ... inflace zen

[Rita]

Jendo, naucil ses z te stati jeste neco jineho nez obrat *rakouska skola*?

jako laikovi nejvíc sympatická. ta rakouská škola.

Jak jinak - habsbursky model odpovida casove poslednimu vzdelani, ktere pan konzulent nabyl, resp. mohl nabyt.

[JS]

A duvod, proc to takouska skola tak dela? Cim si vysvetluji inflaci (rust cen) nezavisly na zvyseni penezni zasoby (pokud si ho vysvetluji)?

[Jan Jílek]

Tady jsem našel zajímavý článek

Inflace versus deflace

[Marcela*]

Z toho vyplývá, že se nevyplatí spořit. Investice do akcií taky ne. I proto možná tolik vystoupala cena nemovitostí a ani při krizi jejich cena výrazně neklesá. /U nás/.

To "roztáčení inflační spirály", jak by řekl V. Klaus, má tedy i nehezký psychický dopad na povědomí "občanů". Není divu, že nebyla motivace spořit, v současné době už ani není z čeho.

[esterajchiše šúle]

Co je na tom zajimavého? To je obyčejné konstatování faktů, žádná nová myšlenka. Jako že to čteš Jendo poprvé v životě? To není ale zajímavé, ani překvapivé podle tvých dosavadních poznámek.

[jilek]

Když my Jílkovci neumíme odpovědět, uděláme krok stranou odkazem na něco jiného. A protože jsou všichni ostatní blbí bolševici, možná taky vypitý, tak si toho nevšimnou!!!

Tuto a další podobné metody jsme studovali na PPF a dalších akreditovaných vysokých školách.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A duvod, proc to takouska skola tak dela?

Ono to je asi historicky. Nasel jsem o tom zajimave pojednani: On the Origin and Evolution of the Word 'Inflation', muj zaver z nej je takovy, ze v podstate jde o historicky vyvoj jak moznosti zkoumani, tak slozitosti a dynamiky zkoumene ekonomiky a postupne se to vyvijelo zhruba takto:

1) Inflace jako zvyseni penezni zasoby (adekvatni definice v davnych dobach, kdy ekonomika a bankovnictvi byla primitivni, hospodarsky rust (s kterym klasicke teorie moc nepocitaly) minimalni, takze existovala tesna vazba mezi cenovou hladinou a penezni zasobou, a statisticke zjistovani cenove hladiny neexistovalo).

2) Inflace jako zvyseni penezni zasoby relativne k potrebam trhu (ekonomicky rust sam o sobe vytvari deflacni tlaky (na pokles cenove hladiny), takze penezni zasoba prestava byt majoritnim vlivem, a s rozvojem bankovnictvi a papirovych penez zacina by mene jasne, co vlastne je 'penezni zasoba', a navic neni jasne jak rozumne vyhodnotit 'potreby trhu')

3) Inflace jako zvyseni penezni zasoby, ktere zpusobi rust cenove hladiny (ale jak rozumne vyhodnotit, ktere faktory jsou v dane chvili majoritni pro rust cenove hladiny)

4) Inflace jako rust cenove hladiny (to jde efektivne zkoumat statisticky, ale uz se nikdo neshodne na tom, co vlastne je v modernim bankovnictvi 'penezni zasoba').

Pojeti, jak ho prezentuje Schiff, odpovida 1), moderni pojeti je 4) a k prechodu dochazelo uz nekdy zacatkem 20. stoleti.

[Jirka]

Vybavilo se mi slovo hacker a jeho chapani mainstreamem

[pedro]

Hmm, ja v tom nic zarazejiciho nevidim. Mozna jsem spal na nejake prednasce. Co se vam nelibi na terminu "penezni zasoba", inflacni vyvoj s ni evidentne silne koreluje, byt ne nutne ze 100%. Ja to vidim tak, ze rakouska skola zkouma vztah pricina-nasledek, zatimco termin "rust cenove hladiny" je v podstate nevedecka deskripce.

Jako uvedeny argument s krizi v USA a chovanim centralnich bank je zavadejici, protoze v realu doslo omezeni peneznich zasob vetsiny firem i domacnosti bez ohledu na tuto politiku CB...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Co se vam nelibi na terminu "penezni zasoba"

Existuje nekolik ruzne sirokych klasifikaci toho, co se povazuje za 'penize' od menove baze (penize emitovane centralni bankou), pres M1, M2 (zahrnuti ruznych typu 'bankovnich penez' jako bezne ucty, terminovane vklady) a dalsi.

inflacni vyvoj s ni evidentne silne koreluje, byt ne nutne ze 100%

Snad nikdo nepopira, ze z dlouhodobeho hlediska ma 'penezni zasoba' vliv na cenovou hladinu. Evidentne ale nejde o jediny vyznamny dlouhodoby faktor a kratkodobych faktoru je mnohem vic a vyznamnejsich. Treba pro predstavu - od 1980 do 2005 doslo k 2.26 nasobnemu narustu cenove hladiny, zatimco obezivo narostlo 6.6*, M1 vzrostlo 3.5* a M2 vzrostlo 4.3*.

zatimco termin "rust cenove hladiny" je v podstate nevedecka deskripce

To je oznaceni pro empiricky pozorovany jev. Definice nejsou ve vede od toho, aby neco vysvetlovaly, od toho jsou teorie.

USA a chovanim centralnich bank je zavadejici, protoze v realu doslo omezeni peneznich zasob vetsiny firem i domacnosti bez ohledu na tuto politiku CB

Coz ukazuje hlavne na to, ze nejde jen o velikost penezni zasoby, ale take na to, jak je rozdelena mezi ruzne aktery (nebot ruzni akteri maji ruznou ochotu penize drzet ci utracet, coz se projevi v ruzne souhrnne rychlosti jejich obehu).

[pedro]

Rovnou rikam, ze se tady nechci handrkovat, chci slusne diskutovat, protoze to mi prijde zajimavejsi.

Problem definice inflace jednoduse jako rustu cenove hladiny je v tom, ze takto definovana inflace muze popisovat prakticky neomezene mnozstvi realneho deni v ekonomice, kde jakymsi vnejsim znakem je narust cenove hladiny. Takove pojmy obecne povazuji za prazdna slovicka. Rozumejme si, pokud chci hovorit o cenovych hladinach, pak tedy prosim mluvim o cenovych hladinach a neni jediny duvod toto nazyvat inflaci.

Z tohoto duvodu mi proste prijde mnohem lepsi pristup rakouske skoly, kde termin inflace má striktně monetární význam. V takto definovaném smyslu má význam mluvit o inflaci; je to totiž jasneji definovaná, specifická situace. Já s tebou samozřejmě souhlasím v krátkém a středním horizontu existují i další faktory /nejen tedy zasoba penez v ekonomice/ ovlivnujici cenove hladiny. Toto ale nelze pouzit jako kritiku rakouske skoly, protoze rakouska skola takto inflaci nechape.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Problem definice inflace jednoduse jako rustu cenove hladiny je v tom, ze takto definovana inflace muze popisovat prakticky neomezene mnozstvi realneho deni v ekonomice,

Takto definovana inflace (cenova) popisuje prave tento jasne definovany [*] jev narustu cenove hladiny, ktery muze mit znacne mnozstvi nejruznejsich pricin (a dusledku).

Stejne tak druha definice (menove) inflace popisuje (jiny) jasne definovany [*] jev narustu penezni zasoby. Tento jev take muze mit znacne mnozstvi nejruznejsich pricin a dusledku.

Oba ty jevy jsou objektivne existujici. Tedy, pokud nekdo ma v predpokladech svych ekonomickych teorii zahrnuty predpoklad neutrality penez, pak mu vychazi, ze cenova inflace je jen vnejsi pseudo-jev bez realnych dusledku. Ale pokud absolutni neutralitu penez nezahrneme mezi predpoklady, pak je cenova inflace uplne stejne 'prvotridni' jev s dusledky pro realnou ekonomiku.

Nerozumim, v cem by menova inflace mela byt jasnejsi a specifictejsi nez cenova inflace.

[*] oba ty pojmy teda nejsou zas tak jasne definovane - u cenove inflace je vhodne specifikovat konkretni variantu (CPI, GDP deflator, ...) u menove zas konkretni miru penezni zasoby (obezivo, MB, M1, M2, M3 ...).

Rozumejme si, pokud chci hovorit o cenovych hladinach, pak tedy prosim mluvim o cenovych hladinach a neni jediny duvod toto nazyvat inflaci

Coz lze uplne stejne otocit - pokud chceme hovorit o penezni zasobe, pak tedy mluvme o penezni zasobe a neni jediny duvod toto nazyvat inflaci.

Tedy presneji receno v obou pripadech nejake duvody jsou - v druhem pripade historicke (tak se ten termin puvodne pred vice nez 100 lety puvodne pouzival), v prvnim pripade prakticke (tak ho dnes pouziva prevazna vetsina ekonomu i laicke populace).

Toto ale nelze pouzit jako kritiku rakouske skoly, protoze rakouska skola takto inflaci nechape.

Ja jsem nekritizoval ani tak obecne rakouskou skolu, natolik s ni nejsem seznamen. Kritizoval jsem spis formu Schiffova vyjadreni (ktera me ale napadne pripominala podobna vyjadreni jinych priznivcu rakouske skoly.

Zatimco v normalni mainstreamove ucebnici ekonomie bude uvedeno neco ve stylu "Pro narust cenove hladiny pouzivame pojem cenova inflace, pro narust penezni zasoby pouzivame pojem menova inflace. Samotne oznaceni inflace se obvykle pouziva pro cenovou inflaci", z ktereho je kazdemu jasne, jak se pojmy pouzivaji a navic v souladu s jejich laickym vyznamem.

Proti tomu Schiffovo vyjadreni: "Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny, takže když ceny nerostou, neexistuje inflace. Jenže rostoucí ceny jsou pouze důsledkem inflace! Inflace samotná znamená zvyšování peněžní zásoby" ctenare akorat zmate - micha definice se zavery a snazi se prezentovat definice (ktere jsou 'z definice' informaceproste) jako nejake prevratne zjisteni.

[Atom321]

Napriklad cca zdvojnasobeni menove baze (penez emitovanych centralni bankou) behem nedavne krize v USA ci krize v Japonsku v 90. letech melo na cenovou hladinu prakticky minimalni vliv.

To protože inflaci způsobily už půjčky dávané kdekomu. Do oběhu se tak dostala spousta peněz, lidi začali nakupovat, ceny začaly růst. Průšvih nastal, když dlužníci neměli na splácení. Bez zásahu by banky zkrachovaly, vkladatelé by přišli o úspory, přestali utrácet a cenová hladina by klesla. K tomu ale nedošlo, protože centrální banka zatáhla nekryté úvěry emisí nekrytých peněz.

[MVR]

Neco mi na tom clanku nesedi, asi tomu dost dobre nerozumim. Nejsem ekonom, psycholog ani politik, takze se predem omlouvam, mozna mi to nekdo po lopate vysvetli.

V recesi lide zacnou skrtit penize, prestanou utracet za 'zbytecnosti', strkaji je do banky na jiste procento uroku. Banka ma tim padem rezervy. Pokud mam dlouhodoby kontrakt pred pocatkem recese na penize v bance napr. 5% a banka ve snaze prilakat zajemce o pujcky snizi uroky na 3%, prozatim neztracim nic. naopak-puvodni vklad lety akumuluje.

Sklady jsou plne, ceny spotrebniho zbozi, nemovitosti jdou dolu protoze lide setri, nekupuji, prestoze by meli delat pravy opak. Oproti tomu jdou nahoru ceny elektriny, plynu, verejne dopravy, verejnych sluzeb a pod. Recese netrva den dva, spise dekadu nebo dve. Stat prodelava, v prvni rade napari poplatnikum, firmam vyssi dane. Takze pojem 'inflace' je pro me prave to neustale zvysovani dani, zvysovani cen elektriny, plynu atd. ne tim ze ceny spotrebniho zbozi narustaji, protoze dopokud se sklady nevyprazdni ceny zasadne klesaji.

[alkoholik]

Mate ve sve teorii nekolik zasadnich chyb.
Banky v krizi zvysuji uroky, protoze roste riziko nesplaceni. Uz Bata to krasne popsal: „Některé banky se podobají půjčovně deštníků. Nabízejí půjčku, když svítí slunko a chtějí ji zpět, když začne pršet.“
Lide vedi, ze banky v krizich krachuji a spis vybiraji, nez by vkladali. V extremech dochazi k "runu na banku".
V soucasnem systemu castecnych rezerv je to jeste komplikovanejsi, protoze pri krachy banky muze dojit ke "zniceni penez", ktere si predtim dotycna banka "z niceho" vyrobila.
Recesi, ktera by trvala dve dekady, se rika deprese. Normalne je totiz pomerne kratka.

[Dalibor Smolík]

„Některé banky se podobají půjčovně deštníků. Nabízejí půjčku, když svítí slunko a chtějí ji zpět, když začne pršet.“
Velmi vtipné, ale dnes tak úplně to neplatí. Stačí se dnes, v době deprese, podívat na inzeráty na půjčky. Banky i nebankovní organizace se mohou přetrhnout, aby poskytly půjčku. Stále (i přes riziko) je to dobře výdělečná činnost.

[alkoholik]

Dnes uz je trh malinko jinde. Ale
http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1297294/zajem-o-pujcky-od-cnb-klesa-mezibankovni-a-dluhopisovy-trh-zamrzl.html
http://www.ekonomika-finance.cz/uvery-pro-podnikatele-zamrzly-7/
se podle Vas vlastne vubec nestalo?
Jinak lichva tu byla vzdycky. Lide jsou i dnes schopni rucit milionovou nemovitosti za dluh sto tisic. To je posledni duvod, proc jim nekdo jeste pujci.
Diskuze s Vami je ztrata casu, dal odpovidat nebudu.

[Dalibor Smolík]

Lide jsou i dnes schopni rucit milionovou nemovitosti za dluh sto tisic.
To nepopírá moje tvrzení.

[alkoholik]

Prostudujte si laskave ty odkazy.
Jasne popiraji Vase tvrzeni, ze banky v krizi pujcuji.

[Dalibor Smolík]

První odkaz je z října 2008, druhý odkaz nevím .. Fakt je, že součaná krize začala čistě finanční, bankovní krizí. Nastalo dost zděšení, právě v uvedené době. Ale fakt, že banky již dneska nerady půjčují firmám ve ztrátě, je celkem logický.

[gtz]

nebankovní organizace

tam si půjčují jen lidé co neumí číst malým písmem. Spousta z nich jsou gauneři

[Dalibor Smolík]

Nebo lidé, kteří sice v obraze jsou, ale u kterých nastala taková krize, že ony podmínky akceptují.

[gtz]

Jak mám říkat podnikatelům, kteří lákají lidi na půjčky a pak jim nic nedají? Nebo ti, kteří peníze půjčí, ale úrok == lichva. Takže samý gauner kam se podíváš.

[Dalibor Smolík]

Tomu říkám "podnikatelská kultura". Ta je u nás v počátcích, samý Klodike. Ve vyspělých zemích je situace úplně jiná. Nemá to nic společného s levicí nebo pravicí (Drobil, Jančík, Gross ..), ale s vyspělostí našeho národa ..Bohužel.

[MVR]

Lide vedi, ze banky v krizich krachuji a spis vybiraji, nez by vkladali. V extremech dochazi k "runu na banku".

Vklady v bankach jsou do jiste hodnoty, nekdy neomezene hodnoty pojisteny statem ktery vklady jisti statni rezervou. Samozrejme, kdyz vlastnim podily komercni banky ktera se blizi 'krachu', coz se muze stat v kriticke situaci ktera prozatim neexistuje, tak urcitou cast penez (investovanou v podilech) ztratim. Mirna recese muze trvat i ty dve dekady, pohybovat se nahoru/dolu, k depresi muze dojit a nemusi. Indikator deprese je ocividne zrejmy, banky zacnou investovat do ekonomii jinych zemi.

V extremech dochazi k "runu na banku".

Ano, pokud se recese zmeni v depresi a stat rezervy nema, panika dela divy ale neni nic platna. Blackout je totalni.

[alkoholik]

"Vklady v bankach jsou do jiste hodnoty, nekdy neomezene hodnoty pojisteny statem ktery vklady jisti statni rezervou."
Jasne. Jak to dopadne uz videli na Islandu a v Irsku.

Sláva, sláva, sláva,

děda Jílek rady dává.

Kapitalismus si sam pod sebou podrezava vetev.

prof. (skutecny) Josef Sima

obecne principy obcas nefunguji obecne

Ing.(Oec) Dalibor Smolik

uvarila jsem vytecny gulas

Rita (titul neznamy)

[Dalibor Smolík]

Hezké myšlenky! Ještě mnohem chytřejší člověk, než jsme my, prohlásil "Vím, že nic nevím"

[xx]

a poznej sam sebe... první krok k moudrosti

a poznej sam sebe... první krok k moudrosti

Prosím, prosím, já vím - to bude určitě strejda Jílek, on je tak moudrý a zdělaný...

[mkoubik]

Nemohl by se tenhle onanym trochu krotit v počtu počtu "příspěvků"? Kdo to má scrollovat?

[Jan Jílek]

Stačí neotvírat.