Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »slackpkg updatepak pod rootem: vim /etc/slackpkg/mirrors odkomentovat mirror a potom
slackpkg upgrade-allnebo co si zvolí. Ano zkoušel jsem tím doinstalovat něco, co jsem napřed nechtěl, ale byl to problém potom se závislostmi. Možná je jen neumím nastavit.
Tedy odpočívám u mnohých věcí kolem Linuxu, jenže zas až tolik času nemám.
usermod.
Jen doplním dá se použít adduser a v jedné fázy stačí zmáčknout šipku nahoru a ono to do přidá do těch skupin toho uživatele automaticky.
Jinak slackware má balíčkovací systém pkgtool, ten je pro standartní remove add, neřeší závislosti. instaluje se v něm pomocí ./installpkg nazev baliku.
Pak existuje slackpkg, který umí online z repozitáře dělat updaty a instalovat balíky, zase neřeší závislosti a je potřeba si nastavit správný mirror (lze s ním pak provádět i distroupgrade)
A kdyby někomu chyběli balíky s ostatním softwarem tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
tak jsou na slackbuilds.org, tam si najde balíky co potřebuje a zkompiluje si je.
To ano a ta konzolová utilitka k tomu sloužící (sbopkg) je docela povedená. Kdybych to ale srovnal třeba s AURem v Arch linuxu, tak je slackbuilds.org oproti AURu chudý příbuzný. Moc tam toho není a Slackbuildy nejsou moc často aktualizované. V AURu je snad všechno a ta větší komunita kolem Archu je znát.
Ohledně těch balíčkovacích systémů - nikdo tu nezmínil slapt-get (řeší závislosti), ten jen celkem použitelný. Jako další zdroje software jsou různé komunitní repozitáře jako slacky.eu atp. Nejstarší komunitní repozitář linuxpackages.net už bohužel není v provozu. Já provozuji na porteu USM - Unified Slackware package manager. I když je tento nástroj asi nejméně známý, je ze všech pokusů o balíčkovací systém nejvíce podařený. Závislosti řeší a přidává další repozitáře jako slacky a Salix a vytvoří i ze stažených balíčků rovnou moduly pro Porteus. Ty další zdroje jdou samozřejmě jednoduchým úkonem v případě potřeby odstranit, to záleží na tom, jak kdo těm zdrojům důvěřuje. Rozhodně je ale USM mnohem pohodlnější, než standardní nástroje Slackwaru.
lze nainstalovat i VLC. Nikoliv ovšem stejným. Je-li kdo jeho příznivcem. Zatím mám zkušenost, že všechno co jsem chtěl kompilovat ve Slackware, mi prošlo bez chyby. Český aspell si stáhnu na GNU, bez problému, za pomoci „svaté trojice,” zkompiluji a takhle se chovám, když potřebuji „MOC,”
VLC má binární balíček v normálním repozitáři. A kompilovat něco jako MOC mi přijde taky moc zbytečné, balíček je k dispozici v repu také. Ale shánění software pro Slackware bývá někdy docela vopruz, to musím říci a připustit i jako uživatel distra Porteus, což je něco jako modulární Slackware :). Nějaký velký a ucelený repozitář jako v Ubuntu prostě chybí, a to je to jediné, co mě na tom sejří.
Nezdá se mi ta instalace zas až tak složitá. V dávných dobách byla složitější.
Přijde na to, co považuješ za dávné doby. Pokud tím máš na mysli nějaké prvopočátky linuxu, tak to samozřejmě ano, to ale platí pro každou distribuci.
Když si třeba vzpomenu na Slackware 10, tak se ten instalátor od těch dob skoro nezměnil, a to jak po stránce vizuální tak i po stránce funkcionální, Jeníku :).
Když na člověka vybafne i dnes instalátor v ncurses, tak to člověka ovane duch starých časů 
Díky za rozšíření o USM a sbopkg, o tom jsem nevěděl, nepátral jsem nikdy po dalším softwaru, vše mi stačilo co je v mainu a zbytek byl na slackbuildu.
Využiju nové poznatky na instalaci xenu, tam se mi to nechtělo nikdy klikat, díky
jinak jsem začínal na 7.1 nebo tak nějak.
Tiskni
Sdílej: