Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
# lsusb | grep 0458 Bus 002 Device 002: ID 0458:006a KYE Systems Corp. (Mouse Systems)
na backward a forward tlacitka se da velice snadno zvyknout. Stejne snadno jako na skrolovani. Jenom je mit :)
Já naopak nechápu, co nutí lidi zůstat u jedno- až třítlačítkové myši? Vždyť to je nehorázné plýtvání schopnostmi ruky. Celkově mám na myši mapováno 10 tlačítek a stejně se prsteníček a malíček jen bezvládně vozí. Snesl bych klidně dalších 5
(Ale jinak mám macintoshe celkem rád...)
Vždyť to je nehorázné plýtvání schopnostmi ruky. Celkově mám na myši mapováno 10 tlačítek
Tak to smekám před vaší superrukou, která umí ovládat 10 nezávislých tlačítek :)
Vážně, problém je, že pokud chcete zmáčknout tlačítko, které není ve vhodné poloze, pak to cuká s polohou myši a veškerá výhodnost je žádná. Na to mi přijde užitečnější mačkat klávesnici druhou rukou.
Ale asi to bude stejný rozdíl, který je mezi lidmi, co raději pustí terminál a v něm něco napíší, a mezi lidmi, co začnou oklikávat GUI.
Jo jo, jsem spíš ten druhý případ, co oklikává GUI, protože si bez problémů zapamatuju kde co leží a jak to vypadá, ale ne jak se to přesně píše. (automatické doplňování s TAB moc nepomáhá, když si člověk nemůže vybavit ani první písmenko popř. adresář, kde je konkrétní konfigurák, navíc to má každé distro jinak
)
Bys nevěřil, ale v grafickém editoru se spoustou šoupátek a sbalování bloků kódu 
Pustit na to pak make bez parametrů dokáže i ovce...
Jako Widlák sem sice nepatřím ale jako občasný uživatel DSL a malých dister přec.
Používám předpotopní model Genius Netscroll. Ta má na dalších tlačítkách Copy a Paste. Pro práci geniální.
Jsem smutný,neb se podobná se stejným nebo podobným driverem už nedá sehnat.
Kdo by chtěl naprogramovat pro Mandrivu nebo i Widle, bude mít můj doživotní vděk.
Pokud je to USB myš tak pošli požadované informace, ať ji můžu přidat mezi testované. Pokud se ti ale tlačítka hlásí (nebo budou hlásit s mým ovladačem) v xev-u, tak neni problém pro ně nastavit jakoukoliv klavesovou zkratku. Návodů a toolů je na netu spousta...
Genius Netscroll Optical ver. USB.
Já mám stejný model s PS/2 rozhraním.
Žádný tlačítka ne-jsou nafest naprogramovaná
. Se správně vybraným potokolem:
Section "InputDevice"
Identifier "Mouse1"
Driver "mouse"
#Option "Protocol" "IMPS/2"
# This protocol supports all buttons on my Genius M/N Netscroll Optical PS2
# (K-300C200-A)
Option "Protocol" "ExplorerPS/2"
Option "Device" "/dev/input/mice"
Option "ZAxisMapping" "4 5"
EndSection
mi všechna tlačítka posílají ve vstupním proudu událost stisknutí tlačítka.
Pokud vám nějaké tlačítko „generuje“ nějakou akci, tak to nedělá myš, ale vaše nastavení Xorg nebo nějaký X11 klient.
lsusb | grep 0458
Bus 003 Device 002: ID 0458:0038 KYE Systems Corp. (Mouse Systems)
Genius Wireless NetScroll+ Superior
Podle netu je tvá myš obyčejná třítlačítková dokonce bez naklápěcího kolečka, která by měla být podporována standardními ovladači. (usbhid nebo usbmouse v ojedinělých případech)
Nerad bych z ovladače udělal univerzální driver pro všechny genuis myšidla. Můj současný plán je zaplnit mezeru a přidat plnou podporu pro dosud zahálející tlačítka... ale kdo ví 
Podle toho, co jsem našel k tvé myši, tak má ještě o dvě tlačítka víc, než ta moje, takže bude potřeba, abys mi pak poslal debug informace, které bude generovat můj driver, abych mohl pro ně přidat podporu. (jen doufám, že půjdou rozeznat stejně snadno jako ostatní)
Pravděpodobně zítra večer bych konečně mohl mít trochu času na dopsání avizovaného článku...
Tiskni
Sdílej: