Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Existují kazetyNo vida. Ještě bych z toho očesal každý druhý kolečko a bylo by to přesně ono
Mimochodem opravdu mluvíš o vícekolečku a nikoli o kazetě?Nemám tušení
Tohle bych považoval za implementační detail. U obou systémů je výsledkem, že je tam více koleček vedle sebe.Mimochodem opravdu mluvíš o vícekolečku a nikoli o kazetě?Nemám tušení![]()
Každopádně ti přeju hodně spokojených kilometrů a nejlepší je kolo, na kterém jezdíš rád.
Řetěz je dost širokýVypadá jako standardní 6/7/8. (pokud to má širší, tak to je zase problém že to nemá skladem každý Pepa)
I kdyby ne, tak výměna kompletních převodů (pastorek, řetěz, talíř) je vcelku levná záležitost.To u vícekolečka (bonus: odpadá opruz se cvrčkem) či kazety taky.
Tohle zimu asi už budu muset vyměnit olej.No super, takže po 1000 km už s tím máš pakárnu. Já jsem na pohon s přehazovačkou 10000 km skoro nesáhl (až na několik výměn řetězu). To je „ubylo údržby“?
7 převodů je dobré tak do města, ale na nějaké sportovnější poježdění to je málo.Mnohem víc záleží na rozsahu. Mně by klidně stačily třeba čtyři převody, kdyby to mělo rozsah jako mám teď.
NevýhodyPřidej: když roztrhneš řetěz, nemůžeš vyndat vadný článek a jet dál. Když píchneš, nejde kolo kvůli absenci rychloupínáků snadno sundat a vyměnit duši kus za kus (to mi přijde asi jako největší nevýhoda „městských“ kol -- jak to ti lidi jako dělají při defektu?). Conclusion: spousta problémů, jediná pochybná výhoda je, že do toho nejde tolik bordel.
Pokud o tom uvažujete, tak začněte hned teď, protože je na to čas. Na jaře byste to nemuseli stihnout.? Na jaře se neprodávají? Naopak já bych výměny většiny věcí dělal na jaře, protože přes zimu je typicky poškodím solí, sněhem a posypovými kamínky.
to mi přijde asi jako největší nevýhoda „městských“ kol -- jak to ti lidi jako dělají při defektu?Lepsi mestska kola cili na minimalni udrzbu a proto uvnitr plaste maji tmel, ktery bezne defekty zalepi. Dela se to i pro MTB, vizte treba https://www.youtube.com/watch?v=esMe3wJ7bLY
Mnohem víc záleží na rozsahu. Mně by klidně stačily třeba čtyři převody, kdyby to mělo rozsah jako mám teď.Není dobré mít velké skoky mezi převody, ale to je na delší povídání. U většiny vícekoleček se počet zubů mezi vedlejšími kolečky liší tak do 15%, u silničních i míň. Tuším, že zmiňovaný Rohloff má ten poměr 13,6% mezi každými dvěma sousedními převody. Z toho je jasné, že míň převodů = menší rozsah.
Přidej: když roztrhneš řetěz, nemůžeš vyndat vadný článek a jet dál.Tady ten řetěz není namaháný do stran, takže se nemá proč roztrhnout (viděl jsem víc roztržených řetězů, všechny na vícekolečku, bohužel několikrát i na mém kole). Navíc si můžu vézt jen pár článků a smontovat to bez nářadí.
Když píchneš, nejde kolo kvůli absenci rychloupínáků snadno sundat a vyměnit duši kus za kus (to mi přijde asi jako největší nevýhoda „městských“ kol -- jak to ti lidi jako dělají při defektu?).Vozí nářadí.
? Na jaře se neprodávají? Naopak já bych výměny většiny věcí dělal na jaře, protože přes zimu je typicky poškodím solí, sněhem a posypovými kamínky.Na jaře nebude mít servis čas na takovou složitou operaci, protože budou zavaleni jinými zakázkami.
Není dobré mít velké skoky mezi převody, ale to je na delší povídání. U většiny vícekoleček se počet zubů mezi vedlejšími kolečky liší tak do 15%, u silničních i míň. Tuším, že zmiňovaný Rohloff má ten poměr 13,6% mezi každými dvěma sousedními převody. Z toho je jasné, že míň převodů = menší rozsah.Tak pokud člověk nezávodí, větší krok ničemu nevadí. Toto prohlašuju po pár stovkách km na rekolích Nexusech 3.
Když píchneš, nejde kolo kvůli absenci rychloupínáků snadno sundat a vyměnit duši kus za kus (to mi přijde asi jako největší nevýhoda „městských“ kol -- jak to ti lidi jako dělají při defektu?).Po třetím defektu se nasereš, koupíš Marathon/Big Apple/Big Ben Plus a máš vystaráno (tedy naplno to otestuju na brněnským žiletkoštěřku až tuhle zimu, ale podle zkušenosti s Kid Plus vs. normálníma pláštěma na kočárku čekám hladký průjezd). Osobně jsem k tomuhle rozhodnutí nepotřeboval ani nesundatelné kolo, stačily 4 defekty tichošlápky během týdne a půl. A taky se dá vytáhnout duše bez sundání kola.
? Na jaře se neprodávají? Naopak já bych výměny většiny věcí dělal na jaře, protože přes zimu je typicky poškodím solí, sněhem a posypovými kamínky.
Autor blogu asi není celoroční jezdec.
Conclusion: spousta problémů, jediná pochybná výhoda, že do toho nejde tolik bordel.Velká výhoda je to řazení v klidu
A taky se dá vytáhnout duše bez sundání kola.Vytáhnout z pláště samozřejmě, ale pak ji musíš zalepit, nemůžeš ji vyměnit.
Už ne. Spíš je to o nedostatku příležitostí. Ale kdysi jsem jezdíval i při teplotách, při kterých spousta lidí raději ani nevycházela.Autor blogu asi není celoroční jezdec.
Ale kdysi jsem jezdíval i při teplotách, při kterých spousta lidí raději ani nevycházela.Tohe by mě zajímalo. Jakým způsobem? Já vyjel jen za ranní mlhy, uši a špička nosu zmrznutá a pod bundou spocený jak vráta od chléva. Rychle jsem to zabalil.
byl u něho takový krásný výplet do zadního blatníku na ochranu sukně, protože to kolo bylo dělané podle nějakého vzoru co si asi ukořistili v pětačtyřicátém.Takové ty struny? To se dělalo ještě u prvních Bababet alias Tranzostorů.
Osobne bych se ale spis obaval poruchovosti te prevodovky. Kdyz se vysype presmkac, da se zaimprovizovat, tady nevim.
U aut to funguje, taky se na to dělá řidičák, cyklisté by potřebovali rovněž nějaké zkoušky - na druhou stranu, jejich problém, pokud za to vyhazují peníze.
7 převodů je dobré tak do města, ale na nějaké sportovnější poježdění to je málo. Mám to zpřevodované trochu do rychla. Cestovní rychlost je kolem 30 km/h, dá se rozšlapat maximálně tak do 40 km/h, ale pak už to opravdu dál nejde. Super prudké kopce s tím nevyjedu (ale Hochalpenstrasse jsem dal bez problémů, i 3 jsem zařadil). Občas tahám vozík a pak i do mírnějších kopců řadím 1-2.Tenhleten problém s malým počtem převodů mývaly staré trailové Hondy (měla jen čtyři převody). Vyřešili to šalamounsky. Na kolo namontovali dvě rozety. Jedna rozeta se jmenovala „highway“ mód (na rovinku) druhá „Off-road/Trail“ mód. Jezdec jel na normálně po silnici a když přijel k terénu či velkému kopci, jednoduše přehodil řetěz na větší rozetu a došponoval. U pozdějších CT 90 dodali k pastorku páčku, takže celé přepínání mezi módy bylo jen o přepnutí páčky u motoru. Myslím že to fungovalo tak že na páčce bylo další ozubené kolečku které se posutím jednoduše vecpalo do řetězu, rozpůlilo převod napolovic a offroad mód byl na světě
Taková malá inspirace.
Tiskni
Sdílej: