Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna
Myslíš něco jako 1st, 2nd, 3rd, 4th..? To je jenom pokračování nejlepší evropské písařské tradice mající kořeny dávno v raném středověku a ještě dřív. Zkracování tím, že napíšu začátek slova a doplním posledním jedním či dvěma písmeny takto existovalo už v řečtině (tuším někde v Byzanci, ale musel bych se podívat) a bylo velmi rozšířené ve středověké latině(*). Taktéž v češtině doby renezanční to bylo běžné („jho“ = „jeho“, „jmu“ = „jemu“), a tak dále. Stejně se to používá v rozličných evropských jazycích dodnes pro zkratky jako „Nr.“ (resp. „Nr“), nebo „No.“ (resp. „No“). Takže napsat v čestině „30ti“ (nebo „30-ti“ či „30ti“) naprosto odpovídá tradičnímu způsobu zápisu zkratek prakticky ve všech evropských jazycích a kdokoliv trvdí opak je nezvdělaný píčus...
(*) Latina ovšem tento systém v duchu scholastiky dovedla do přímo bomastické složitosti...
Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.
LOL!
všichni jsou blázní, jenom my jsme leta^H^H^H^H^H češi...
současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužíváJak nepoužívá? Kdyby to současná čeština nepoužívala, tak se kvůli tomu furt nikdo nerozčiluje. Jazyk je živý. Když to bude používat dost lidí dost dlouho, kodifikuje se to i v oficiálním pravopisu.
mě se zase jako děsně nelíbí písnička vod vortela mešita protože se tam řiká 'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D :D :P ;D
Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím.Todo zjedodušené skloňování přívlastňovacích přídavných jmen je běžné v celém českém interdialektu, včetně jihozápadních nářečí (tj. celá oblast Plzeň-Budějice).
Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".Tuten, tuta, tuto, tutady (ale i dlouze: túten, túta, túto, tútady), japa, copa, depa, kampa, pročpa je opravdu specifické pro Plzeň a blízké okolí (nejsilnější nářečí je ale spíš na jih, jihozápad od Plzňe). Je trochu absurdní že díky Miroslavu Horníčkovi (který je skutečně plzeňák) většina země považuje za typicky plzeňská specifika slova "zezhora" a "zezdola" (místo "shora" a "zdola") - které jsou ale naprosto normální i jinde (minimálně na celém jihozápadě). Trochu lepší je písecká "titěva" od dvojice Svěrák-Smoljak, která opravdu napůl sedí ("tě" jako třetí pád od "ty" je naprosto přirození, ale naopak čtvrtý pád zůstává "tě" a nemění se na "ti").
A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.Nic takového se samozřejmě neříká, byl to prostě vtip. V jednom z dílů populárního pořadu Hovory H se Miroslav Horníček rozhovořil i o dialektu a z nějakého neznámého důvodu vypíchl to, že se místo spisovných slov "zdola" a "shora" používá "zezdola" a "zezhora"... a aproximoval to na "takže by se mělo říkat zezplzně místo zplzně" Jak už jsem řekl - absurdní na tom je, že "zezdola" a "zezhora" není nic specifického pro Plzeň a okolí, je to naprosto běžná forma v českých dialektech. Na jihozápadě prakticky jediná, "zdola" nebo "shora" jsem snad nikdy neslyšel. Btw nejsem z Plzně, moje nářečí je "prácheňský mix" (sušicko-písecko), ale v Plzni jsem 10 let žil jako dospělý.
poudačky z lamperdónu jako :D :P ;D ;D
pro aláhovo slávu uříznou ti hlavu
To úplně trhá za uši. Správně je: „pro aláhovo slávo uříznó tě hlavo“...
'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :DNo a tudlenctu jak je nahoře v tý příloze znáš? :D :D
Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"?To záleží na tom, zda je kliknutí pohyb nebo ne. Pokud je to pohyb, tak "klikněte sem", protože se jedná o cíl - ale pak nějak nevím kde je start, odkud se to vlastně kliká? Na druhou stranu, pokud je "kliknutí" něco co se dělá staticky na místě a objektem je tlačítko myši, "klinkněte zde" znamená "až budete zde (kurzorem) tak klikněte". Obě varianty mají něco do sebe, ale osobně jsem víc spokojen s tou druhou. Správná varianta je asi "klikněte (na) tento link", ale to je asi moc dlouhé.
Tiskni
Sdílej: