Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna
Myslíš něco jako 1st, 2nd, 3rd, 4th..? To je jenom pokračování nejlepší evropské písařské tradice mající kořeny dávno v raném středověku a ještě dřív. Zkracování tím, že napíšu začátek slova a doplním posledním jedním či dvěma písmeny takto existovalo už v řečtině (tuším někde v Byzanci, ale musel bych se podívat) a bylo velmi rozšířené ve středověké latině(*). Taktéž v češtině doby renezanční to bylo běžné („jho“ = „jeho“, „jmu“ = „jemu“), a tak dále. Stejně se to používá v rozličných evropských jazycích dodnes pro zkratky jako „Nr.“ (resp. „Nr“), nebo „No.“ (resp. „No“). Takže napsat v čestině „30ti“ (nebo „30-ti“ či „30ti“) naprosto odpovídá tradičnímu způsobu zápisu zkratek prakticky ve všech evropských jazycích a kdokoliv trvdí opak je nezvdělaný píčus...
(*) Latina ovšem tento systém v duchu scholastiky dovedla do přímo bomastické složitosti...
Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.
LOL!
všichni jsou blázní, jenom my jsme leta^H^H^H^H^H češi...
současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužíváJak nepoužívá? Kdyby to současná čeština nepoužívala, tak se kvůli tomu furt nikdo nerozčiluje. Jazyk je živý. Když to bude používat dost lidí dost dlouho, kodifikuje se to i v oficiálním pravopisu.
mě se zase jako děsně nelíbí písnička vod vortela mešita protože se tam řiká 'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D :D :P ;D
Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím.Todo zjedodušené skloňování přívlastňovacích přídavných jmen je běžné v celém českém interdialektu, včetně jihozápadních nářečí (tj. celá oblast Plzeň-Budějice).
Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".Tuten, tuta, tuto, tutady (ale i dlouze: túten, túta, túto, tútady), japa, copa, depa, kampa, pročpa je opravdu specifické pro Plzeň a blízké okolí (nejsilnější nářečí je ale spíš na jih, jihozápad od Plzňe). Je trochu absurdní že díky Miroslavu Horníčkovi (který je skutečně plzeňák) většina země považuje za typicky plzeňská specifika slova "zezhora" a "zezdola" (místo "shora" a "zdola") - které jsou ale naprosto normální i jinde (minimálně na celém jihozápadě). Trochu lepší je písecká "titěva" od dvojice Svěrák-Smoljak, která opravdu napůl sedí ("tě" jako třetí pád od "ty" je naprosto přirození, ale naopak čtvrtý pád zůstává "tě" a nemění se na "ti").
A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.Nic takového se samozřejmě neříká, byl to prostě vtip. V jednom z dílů populárního pořadu Hovory H se Miroslav Horníček rozhovořil i o dialektu a z nějakého neznámého důvodu vypíchl to, že se místo spisovných slov "zdola" a "shora" používá "zezdola" a "zezhora"... a aproximoval to na "takže by se mělo říkat zezplzně místo zplzně" Jak už jsem řekl - absurdní na tom je, že "zezdola" a "zezhora" není nic specifického pro Plzeň a okolí, je to naprosto běžná forma v českých dialektech. Na jihozápadě prakticky jediná, "zdola" nebo "shora" jsem snad nikdy neslyšel. Btw nejsem z Plzně, moje nářečí je "prácheňský mix" (sušicko-písecko), ale v Plzni jsem 10 let žil jako dospělý.
poudačky z lamperdónu jako :D :P ;D ;D
pro aláhovo slávu uříznou ti hlavu
To úplně trhá za uši. Správně je: „pro aláhovo slávo uříznó tě hlavo“...
'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :DNo a tudlenctu jak je nahoře v tý příloze znáš? :D :D
Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"?To záleží na tom, zda je kliknutí pohyb nebo ne. Pokud je to pohyb, tak "klikněte sem", protože se jedná o cíl - ale pak nějak nevím kde je start, odkud se to vlastně kliká? Na druhou stranu, pokud je "kliknutí" něco co se dělá staticky na místě a objektem je tlačítko myši, "klinkněte zde" znamená "až budete zde (kurzorem) tak klikněte". Obě varianty mají něco do sebe, ale osobně jsem víc spokojen s tou druhou. Správná varianta je asi "klikněte (na) tento link", ale to je asi moc dlouhé.
Tiskni
Sdílej: