Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna
Myslíš něco jako 1st, 2nd, 3rd, 4th..? To je jenom pokračování nejlepší evropské písařské tradice mající kořeny dávno v raném středověku a ještě dřív. Zkracování tím, že napíšu začátek slova a doplním posledním jedním či dvěma písmeny takto existovalo už v řečtině (tuším někde v Byzanci, ale musel bych se podívat) a bylo velmi rozšířené ve středověké latině(*). Taktéž v češtině doby renezanční to bylo běžné („jho“ = „jeho“, „jmu“ = „jemu“), a tak dále. Stejně se to používá v rozličných evropských jazycích dodnes pro zkratky jako „Nr.“ (resp. „Nr“), nebo „No.“ (resp. „No“). Takže napsat v čestině „30ti“ (nebo „30-ti“ či „30ti“) naprosto odpovídá tradičnímu způsobu zápisu zkratek prakticky ve všech evropských jazycích a kdokoliv trvdí opak je nezvdělaný píčus...
(*) Latina ovšem tento systém v duchu scholastiky dovedla do přímo bomastické složitosti...
Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.
LOL!
všichni jsou blázní, jenom my jsme leta^H^H^H^H^H češi...
současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužíváJak nepoužívá? Kdyby to současná čeština nepoužívala, tak se kvůli tomu furt nikdo nerozčiluje. Jazyk je živý. Když to bude používat dost lidí dost dlouho, kodifikuje se to i v oficiálním pravopisu.
mě se zase jako děsně nelíbí písnička vod vortela mešita protože se tam řiká 'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D :D :P ;D
Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím.Todo zjedodušené skloňování přívlastňovacích přídavných jmen je běžné v celém českém interdialektu, včetně jihozápadních nářečí (tj. celá oblast Plzeň-Budějice).
Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".Tuten, tuta, tuto, tutady (ale i dlouze: túten, túta, túto, tútady), japa, copa, depa, kampa, pročpa je opravdu specifické pro Plzeň a blízké okolí (nejsilnější nářečí je ale spíš na jih, jihozápad od Plzňe). Je trochu absurdní že díky Miroslavu Horníčkovi (který je skutečně plzeňák) většina země považuje za typicky plzeňská specifika slova "zezhora" a "zezdola" (místo "shora" a "zdola") - které jsou ale naprosto normální i jinde (minimálně na celém jihozápadě). Trochu lepší je písecká "titěva" od dvojice Svěrák-Smoljak, která opravdu napůl sedí ("tě" jako třetí pád od "ty" je naprosto přirození, ale naopak čtvrtý pád zůstává "tě" a nemění se na "ti").
A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.Nic takového se samozřejmě neříká, byl to prostě vtip. V jednom z dílů populárního pořadu Hovory H se Miroslav Horníček rozhovořil i o dialektu a z nějakého neznámého důvodu vypíchl to, že se místo spisovných slov "zdola" a "shora" používá "zezdola" a "zezhora"... a aproximoval to na "takže by se mělo říkat zezplzně místo zplzně" Jak už jsem řekl - absurdní na tom je, že "zezdola" a "zezhora" není nic specifického pro Plzeň a okolí, je to naprosto běžná forma v českých dialektech. Na jihozápadě prakticky jediná, "zdola" nebo "shora" jsem snad nikdy neslyšel. Btw nejsem z Plzně, moje nářečí je "prácheňský mix" (sušicko-písecko), ale v Plzni jsem 10 let žil jako dospělý.
poudačky z lamperdónu jako :D :P ;D ;D
pro aláhovo slávu uříznou ti hlavu
To úplně trhá za uši. Správně je: „pro aláhovo slávo uříznó tě hlavo“...
'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :DNo a tudlenctu jak je nahoře v tý příloze znáš? :D :D
Soudny clovek toto nemuze z ust vypustit, bych rekl.
Co jsi vlastne rekl? Normalne smes 2-3 jazyku? ok... obcas s upravami... gramatiku +- dodrzuje, takze obcas taky ne...
Proste hantec...
Bez se podivat na orloj, treba se ti rozsviti.
Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"?To záleží na tom, zda je kliknutí pohyb nebo ne. Pokud je to pohyb, tak "klikněte sem", protože se jedná o cíl - ale pak nějak nevím kde je start, odkud se to vlastně kliká? Na druhou stranu, pokud je "kliknutí" něco co se dělá staticky na místě a objektem je tlačítko myši, "klinkněte zde" znamená "až budete zde (kurzorem) tak klikněte". Obě varianty mají něco do sebe, ale osobně jsem víc spokojen s tou druhou. Správná varianta je asi "klikněte (na) tento link", ale to je asi moc dlouhé.
Tiskni
Sdílej: