Multiplatformní audio přehrávač Qmmp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.1.0. Z novinek lze zmínit například podporu XDG Base Directory Specification.
Letošní konference LibreOffice proběhne 28. září až 1. října v Bolzanu. The Document Foundation hledá přednášející.
Jiří Eischmann na MojeFedora.cz řeší, jak zlepšit konzistenci mezi GTK 4 a GTK 3. Pokud už používáte Fedora 36 Workstation, asi jste si všimli, že vzhled aplikací není tak konzistentní jako dřív. Aplikace, které jsou už portované na GTK 4 mají "ploché" téma vzhledu definované knihovnou libadwaita. Aplikace používající GTK 3 zůstávají u původního tématu Adwaita.
Byl zveřejněn program konference InstallFest 2022. Konference proběhne o víkendu 11. a 12. června v Praze na Karlově náměstí 13.
Rocky Linux 8.6, klon Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 8.6, byl vydán. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 13.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 1.2 svobodného multiplatformního vektorového grafického editoru Inkscape. Podrobný přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání a ve videu na YouTube.
Multiplatformní audio přehrávač DeaDBeeF (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.9.0 a krátce na to v opravné verzi 1.9.1. Odstraněna byla ruská lokalizace.
Byla vydána nová verze 2022.2 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Letošní konference OpenAlt proběhne již o víkendu 17. a 18. září. Organizátoři hledají přednášející.
Od prvního nádechu už víš že tady vůbec nepatříš A myslíš jak to skončíš A myslíš jak to skončíš Možnosti nekonečný jsou Ať proletíš oblohou A s noblesou se loučíš a s noblesou se loučíš Co třeba prášky na spaní A nebo nádech pod vodou Vždyť víš že krev tu nemáš rád Oheň pálí za svobodou A z výšek hlava točí a z výšek hlava točí Kdy dojdou náboje a vzduch To netuší snad ani bůh on všechno zná Klidně to může zítra být Stačí jen trpělivost mít neboj to dáš Možná tě trochu překvapí že životy už neplatí Neplatí a nejsou neplatí a nejsou Do vany fén a silnej proud A nebo špagát pod bradou Do těla jed bude to hned Náboj proletí aortou S noblesou se loučíš s noblesou se loučíš Kdy dojdou náboje a vzduch... Kdy dojdou náboje a vzduch... Všemocnej hříchy odpustí nemáš se čeho bát Tak zkoušej dál
Tiskni
Sdílej:
když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna
Myslíš něco jako 1st, 2nd, 3rd, 4th..? To je jenom pokračování nejlepší evropské písařské tradice mající kořeny dávno v raném středověku a ještě dřív. Zkracování tím, že napíšu začátek slova a doplním posledním jedním či dvěma písmeny takto existovalo už v řečtině (tuším někde v Byzanci, ale musel bych se podívat) a bylo velmi rozšířené ve středověké latině(*). Taktéž v češtině doby renezanční to bylo běžné („jho“ = „jeho“, „jmu“ = „jemu“), a tak dále. Stejně se to používá v rozličných evropských jazycích dodnes pro zkratky jako „Nr.“ (resp. „Nr“), nebo „No.“ (resp. „No“). Takže napsat v čestině „30ti“ (nebo „30-ti“ či „30ti“) naprosto odpovídá tradičnímu způsobu zápisu zkratek prakticky ve všech evropských jazycích a kdokoliv trvdí opak je nezvdělaný píčus...
(*) Latina ovšem tento systém v duchu scholastiky dovedla do přímo bomastické složitosti...
Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.
LOL!
všichni jsou blázní, jenom my jsme leta^H^H^H^H^H češi...
současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužíváJak nepoužívá? Kdyby to současná čeština nepoužívala, tak se kvůli tomu furt nikdo nerozčiluje. Jazyk je živý. Když to bude používat dost lidí dost dlouho, kodifikuje se to i v oficiálním pravopisu.
mě se zase jako děsně nelíbí písnička vod vortela mešita protože se tam řiká 'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D :D :P ;D
Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím.Todo zjedodušené skloňování přívlastňovacích přídavných jmen je běžné v celém českém interdialektu, včetně jihozápadních nářečí (tj. celá oblast Plzeň-Budějice).
Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".Tuten, tuta, tuto, tutady (ale i dlouze: túten, túta, túto, tútady), japa, copa, depa, kampa, pročpa je opravdu specifické pro Plzeň a blízké okolí (nejsilnější nářečí je ale spíš na jih, jihozápad od Plzňe). Je trochu absurdní že díky Miroslavu Horníčkovi (který je skutečně plzeňák) většina země považuje za typicky plzeňská specifika slova "zezhora" a "zezdola" (místo "shora" a "zdola") - které jsou ale naprosto normální i jinde (minimálně na celém jihozápadě). Trochu lepší je písecká "titěva" od dvojice Svěrák-Smoljak, která opravdu napůl sedí ("tě" jako třetí pád od "ty" je naprosto přirození, ale naopak čtvrtý pád zůstává "tě" a nemění se na "ti").
A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.Nic takového se samozřejmě neříká, byl to prostě vtip. V jednom z dílů populárního pořadu Hovory H se Miroslav Horníček rozhovořil i o dialektu a z nějakého neznámého důvodu vypíchl to, že se místo spisovných slov "zdola" a "shora" používá "zezdola" a "zezhora"... a aproximoval to na "takže by se mělo říkat zezplzně místo zplzně" Jak už jsem řekl - absurdní na tom je, že "zezdola" a "zezhora" není nic specifického pro Plzeň a okolí, je to naprosto běžná forma v českých dialektech. Na jihozápadě prakticky jediná, "zdola" nebo "shora" jsem snad nikdy neslyšel. Btw nejsem z Plzně, moje nářečí je "prácheňský mix" (sušicko-písecko), ale v Plzni jsem 10 let žil jako dospělý.
poudačky z lamperdónu jako :D :P ;D ;D
pro aláhovo slávu uříznou ti hlavu
To úplně trhá za uši. Správně je: „pro aláhovo slávo uříznó tě hlavo“...
'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :DNo a tudlenctu jak je nahoře v tý příloze znáš? :D :D
Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"?To záleží na tom, zda je kliknutí pohyb nebo ne. Pokud je to pohyb, tak "klikněte sem", protože se jedná o cíl - ale pak nějak nevím kde je start, odkud se to vlastně kliká? Na druhou stranu, pokud je "kliknutí" něco co se dělá staticky na místě a objektem je tlačítko myši, "klinkněte zde" znamená "až budete zde (kurzorem) tak klikněte". Obě varianty mají něco do sebe, ale osobně jsem víc spokojen s tou druhou. Správná varianta je asi "klikněte (na) tento link", ale to je asi moc dlouhé.