Píseň pro Grammar Nazi

20.1.2022 19:14 | Přečteno: 1985× | Různé | poslední úprava: 20.1.2022 19:14

No to jsem v rádiu něco zaslechl. Dnes o tom, proč se nevyplácí poslouchat texty písní.

Sedím si takhle v autě, poslouchám Beat a na začátku jedné písničky mě zatahá za uši text. Nebyl vulgární, ale úplně blbý.

Píseň jsem dodatečně identifikoval, viz níže. Nejhorší na tom je, že to bylo na mém oblíbeném Beatu, kde bych takový škvár nečekal. Ale když hrajou Olympic, tak proč by nemohli Traktor. Třeba se dočkáme i Orlíku. Abych to zkrátil, v dané situaci bylo nejlepší přepnout otočením kolečka na rádio Color.

Dotyčná píseň je od skupiny Traktor (asi pokračování série Predátor - Terminátor - Traktor) a jmenuje se Kdy dojdou náboje a vzduch. Na oficiálních stránkách skupiny Traktor texty nejsou, tak zde uvádím text, který na mě vyplivne Google po zadání dotazu "traktor kdy dojdou naboje a vzduch". Text se dá najít na různých serverech v různém provedení. Ve všech verzích chybí interpunkce, někde je to okořeněno zapnutým CapsLockem. Lidé, kteří, nejspíš zadarmo, přepisují podle sluchu texty, zaslouží uznání za to, že ostatním ulehčí práci. Ale pořád platí to, že ten, kdo to dělá, to neumí a ten, kdo by to uměl, si najde lepší zábavu.

Od prvního nádechu už víš
že tady vůbec nepatříš
A myslíš jak to skončíš
A myslíš jak to skončíš
Možnosti nekonečný jsou
Ať proletíš oblohou
A s noblesou se loučíš a s noblesou se loučíš
Co třeba prášky na spaní
A nebo nádech pod vodou
Vždyť víš že krev tu nemáš rád
Oheň pálí za svobodou
A z výšek hlava točí a z výšek hlava točí

Kdy dojdou náboje a vzduch
To netuší snad ani bůh on všechno zná
Klidně to může zítra být
Stačí jen trpělivost mít neboj to dáš

Možná tě trochu překvapí
že životy už neplatí
Neplatí a nejsou neplatí a nejsou
Do vany fén a silnej proud
A nebo špagát pod bradou
Do těla jed bude to hned
Náboj proletí aortou
S noblesou se loučíš s noblesou se loučíš

Kdy dojdou náboje a vzduch...

Kdy dojdou náboje a vzduch...
Všemocnej hříchy odpustí nemáš se čeho bát
Tak zkoušej dál

Vysvětlení

Hned na druhém řádku jsem vyznačil chybné použití slova "tady" . Čeština, stejně jako například němčina, rozlišuje u příslovcí rozdíl mezi odpovědí na otázku "kde" a "kam". Někde to tedy splývá, například u příslovce "tam", ale "tady" a "sem" se rozhodně rozlišuje.

Slovesa patřit má vazbu "patřit někam". Druhý verš textu by tedy měl být "že sem vůbec nepatříš".

Hned na dalším řádku je chybná vazba se slovesem myslet, v prezentovaném tvaru to nejde použít, ale když přidáme předponu, tak by třeba šlo použít "přemýšlíš", což asi nevyjde na počet slabik.

Potom už zasáhlo kolečko na volantu a přepl jsem stanici a dál jsem chyby nehledal.

Když si písničku najdete na Youtubu, tak jsou u ni nadšené komentáře a nikdo nezmínil, že ten blbec textař snad nemluví česky. Z toho je vidět, že ani posluchači toho v hlavě moc nemají. A našlo se jich dost.

Závěr

Popisovaná písnička samozřejmě není jediný případ zhovadilosti textařů či překladatelů, v diskusi můžete uvádět další případy.

Jestl se vám do toho chce, tak zkuste najít další chyby. Útěchou snad je, že v konečném textu se dá nasekat jen konečné množství chyb.        

Komentáře

[Agent]

WTF... Jako vážně rozebírat umělecký text?

[kvr]

Tak textaři a básníci si úpravou jazyka pomáhají docela dost. Ono ten template daný hudbou či veršem je dost omezující.

Takže tohle bych jim ani nevyčítal, to spíš ten text. Ale dneska standard. Byl jsem chvilku s někým teď cca 25-tiletým (Ind) a ty texty, co poslouchal, byly samé fuck a motherfucker. V tomto směru je ten text ještě v mírné kategorii.

PS: Tady vs sem - záleží, nemyslím, že by "tady" bylo úplně nutně špatně, defakto záleží na směru pohybu.

[Mayhem]

Fuck je v pohode. Motherfucker je uz horsi...

[_]

porad lepsi nez babyfucker

[PepaSFI]

když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna. A ano, je to obecným trendem, takže se obávám, že to tak za dva roky bude i v pravidlech pravopisu. Eště aby se to dostalo i do základních tvarů, pak budeme psát "5ět".

Ale jinak souhlas, autor by si měl vzpomenout na školní léta, na čítankové básníky, poslechnout si konzumní popmusic, texty hitů zbožňovaných celebrit. Podobných kotrmelců je všude plno. Někde snad básnická licence, někde bohužel ukázka vkusu a gramotnosti. Já například dostávám bolestivé svědění konečníku když Chinaski zpívají "etecera". Proč by zrovna rockeři měli být spisovní? Ale jo, je to kostrbaté, nehezké, klidně by to šlo napsat trošku jinak.

[Petr Tomášek]

když už jsme u toho, doplňování čísel koncovkou z číslovky je hnus a prasárna

Myslíš něco jako 1st, 2nd, 3rd, 4th..? To je jenom pokračování nejlepší evropské písařské tradice mající kořeny dávno v raném středověku a ještě dřív. Zkracování tím, že napíšu začátek slova a doplním posledním jedním či dvěma písmeny takto existovalo už v řečtině (tuším někde v Byzanci, ale musel bych se podívat) a bylo velmi rozšířené ve středověké latině(*). Taktéž v češtině doby renezanční to bylo běžné („j^ho“ = „jeho“, „j^mu“ = „jemu“), a tak dále. Stejně se to používá v rozličných evropských jazycích dodnes pro zkratky jako „Nr.“ (resp. „N^r“), nebo „No.“ (resp. „N^o“). Takže napsat v čestině „30ti“ (nebo „30-ti“ či „30^ti“) naprosto odpovídá tradičnímu způsobu zápisu zkratek prakticky ve všech evropských jazycích a kdokoliv trvdí opak je nezvdělaný píčus...

(*) Latina ovšem tento systém v duchu scholastiky dovedla do přímo bomastické složitosti...

[PepaSFI]

současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužívá, stejně jako spřežky a jistě i mnoho dalšího. Rovněž není příbuzná s jazyky románskými, nevychází z latiny ani Byzance ani z anglosaských. A použití termínu "tradiční" pro něco historického, mnoho generací nepoužívaného, je fakt, ouplně mimo kastról. Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.

[Petr Tomášek]

Současná čeština to používá, akorát nějaký puristický klapkobřinkostroj, který neměl nic lepšího na práci, z toho udělal „lingvistické“ dogma, že je to prý špatně. Debil!

[Petr Tomášek]

Navíc tady nejde o zkracování slov ale o doprasený zápisy číslovek způsobený nejspíš zblbnutím z angličtiny.

LOL!

všichni jsou blázní, jenom my jsme leta^H^H^H^H^H češi...

[Petr Tomášek]

typo: blázni

[PepaSFI]

no když pominu fakt, že ta stránka nemá ani český překlad, natož aby tam bylo psáno že ty pravidla platí i pro češtinu, pak si takhle můžem zdůvodnit naprosto jakoukoliv pitomost. Proč si nevezmem něco z hebrejštiny? Já znám několik židů, v blízkém okolí ten národ zanechal významnou kulturní stopu. Proč mám používat něco z irštiny nebo ze středověku?

[podlesh]

Když už tak z Jidiš.

[_]

z hebrejštiny i jidiš jsme si toho vzali docela dost

ono z kterého evropského jazyka ne, že...

[kvr]

Tohle není dnešní trend, to jsme se učili už na základní škole. Tedy i v rozporu, že by to bylo z angličtiny.

PS: Nechávám stranou, jestli je to dobré nebo špatné, jenom osvětluju historii.

[_]

současná čeština ovšem takovýto zápis nepoužívá

Jak nepoužívá? Kdyby to současná čeština nepoužívala, tak se kvůli tomu furt nikdo nerozčiluje. Jazyk je živý. Když to bude používat dost lidí dost dlouho, kodifikuje se to i v oficiálním pravopisu.

[PepaSFI]

No právě. Bohužel.

A jak se říká, ani milion much mne nepřesvědčí, že hovno je delikatesa.

[_]

vidíš a přitom cibetková hovna kupují gurmáni pěkně draho

[podlesh]

Kupují se samozřejmě jen ty kávová zrnka, "obal" se většinou odstraní už při balení.

[_]

ty zrnka jsou ale soucasti hoven

ano kupuji se zpracovana vytridena hovna :)

[_]

a včelí zvratky mšičích hoven jsou také oblíbenou laskominou :)

[Petr Tomášek]

Jenomže ono se to používalo „odjakživa“, dokud nepřišel nějaký pitomec a pod záminkou pseudovědeckých nesmyslů to označil za špatné a nevzdělané. O tom to celé je...

[plostenka]

Jazykove vyjadreni je poplatne dobe vzniku a je nutne ho brat v kontextu. V textech z 15. stoleti je (mozna) normalni mit "5ti" strankove podekovani vladari a Bohu, ale zaroven jsou tam sprezky, starogermanismy, jina podoba grafemu, atd... Chces mit N-ti v textu? Zadny problem, ale bud konzistentni.

V zapisu po-obrozenecke cestiny pripony pro cislovky pouzije akorat "nevzdelany picus".

[jiwopene]

Máme „№“.

Tyto koncovky jsou v češtině přinejmenším zbytečné. Např. „30-ti-místné vozidlo“¹ nám poskytuje stejnou informaci jako „30místné vozidlo“. Některé jiné jazyky takovou vlastnost nemají a tak se tam používá jiný zápis. Jazyky se vyvíjejí a to, že nějaký zápis používaný byl neznamená nutně to, že bude používaný navždy.

Některé obory si mohou vytvořit vlastní formu zápisu – např. v chemii „5 %-ní roztok“. Pokud tam má nějaký význam (ať už takový, že nese informaci, nebo jde jen o tradiční zápis), jde spíše o formu žargonu.

---

¹ Dosaďte si jiný obdobný zápis, preferujete-li jiný.

[Frank Einstein]

Tvé auto má ladení rádia na volantu? Co je to za model?

[Tomáš]

Už jsem to tady kdysi psal, Citroen C4. Na volantu není ladění, jenom přepínání už naladěných stanic.

[kvr]

Já mám Toyota Sienna a taky přepínání (a hlasitost) na volantu. Je na tom něco divného?

[PepaSFI]

běžná výbava lepších značek a příplatková i v těch obyčejných už asi 20 let. Dnes, kdy tlačítka a kroutítka byla vytlačena ušmudlaným matladisplejem, prakticky nutnost pro bezpečné ovládání.

[_]

Zajímalo by mě, co musí lidi být za prasata, že mají všude ty ušmudlané matladispleje :)

[Ich]

Jo, tak zřejmě jste Beat naladil poprvé... Tuhle písničku od Traktoru tam hrajou docela dost často. Jinak já Traktor poslouchám a tenhle styl textování k nim patří. Řek bych, že tam kombinujou lokální úzus vyjadřování + si vytváři svůj styl.

[Radovan]

Vrchol umění to možná není, ale pořád lepší než slyšet třikrát denně kvičení o kulkách v revolveru.

[MM]

tady vůbec nepatříš - to je brněnština nebo jiná moravština ne?

[Tomáš]

Spíš alternativní čeština.

[⧠ A = 0]

Hlavně nikdy nejezdi na Valašsko. :D

[jejda]

Aspoň tam nemají za každým třetím slovem "fpoctatě" nebo "víceméně" jak je to v moderní mluvě zvykem

[.]

U písničky bych takovou drobnost fakt neřešil. Já mám taky jednu takovou "oblíbenou" od Chinasky, kde "etc." zpívají jako "etecera".

Ale v principu souhlasím. Já v záplavě idotských textů všeho druhu ztrácím cit pro češtinu a píšu jako debil. A dost mě to štvě.

[Pinhead]

Tak rozebírat gramatiku u rocku, na to fakt člověk musí bejt jinej...

[Petr Tomášek]

Pro mě za mě si ji rozebírej třeba u piva !

[Heretik]

Tohle zvrácené umění je exemplární model neurolingvistického programování a kolektivního hypnotismu.

Až teprve spotřebitel takového umění je konečný produkt.

Literatura: Stanislav Kratochvíl: Hypnóza, Experimentální přístup. Academia, Praha, 1986

[NUKE GAZA! 🎆]

mě se zase jako děsně nelíbí písnička vod vortela mešita protože se tam řiká 'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D :D :P ;D

[Tomáš]

Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím. Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".

[podlesh]

Takhle se mluví na drsném severu (severní čechy) a možná i jinde. Ono to má výhodu, že člověk nemusí přemýšlet nad skloňováním přivlastňovacích zájmen, všechno je -ovo. Ortel je ale z Plzně, tak nevím.

Todo zjedodušené skloňování přívlastňovacích přídavných jmen je běžné v celém českém interdialektu, včetně jihozápadních nářečí (tj. celá oblast Plzeň-Budějice).

Plzeňáci zase používají krásné zájmeno "tuten".

Tuten, tuta, tuto, tutady (ale i dlouze: túten, túta, túto, tútady), japa, copa, depa, kampa, pročpa je opravdu specifické pro Plzeň a blízké okolí (nejsilnější nářečí je ale spíš na jih, jihozápad od Plzňe).

Je trochu absurdní že díky Miroslavu Horníčkovi (který je skutečně plzeňák) většina země považuje za typicky plzeňská specifika slova "zezhora" a "zezdola" (místo "shora" a "zdola") - které jsou ale naprosto normální i jinde (minimálně na celém jihozápadě).

Trochu lepší je písecká "titěva" od dvojice Svěrák-Smoljak, která opravdu napůl sedí ("tě" jako třetí pád od "ty" je naprosto přirození, ale naopak čtvrtý pád zůstává "tě" a nemění se na "ti").

[Tomáš]

A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.

[tlacenka]

sice nejsem tázán, ale přispěju do diskuze. V Plzni jsem žil 2 roky a "ze z Plzně" jsem tam nikdy neslyšel, jenom od mimoplzeňáků, když si tím ze mě chtěli dělat prdel.

[Petr]

Prostě se za to stydí. To je stejné, jako když slováci popírají drevokocúra, přitom dřív, než se to zpopularizovalo, tak to říkali běžně (i moje slovenská babička).

[Radovan]

Babička si očividně pamatuje dialogy Lasici a Satinského :)

[podlesh]

A když už ses tak pěkně rozepsal, co je pravdy na tom, že Plzeňáci říkají "ze z Plzně". Oni mi to totiž popírali.

Nic takového se samozřejmě neříká, byl to prostě vtip.

V jednom z dílů populárního pořadu Hovory H se Miroslav Horníček rozhovořil i o dialektu a z nějakého neznámého důvodu vypíchl to, že se místo spisovných slov "zdola" a "shora" používá "zezdola" a "zezhora"... a aproximoval to na "takže by se mělo říkat zezplzně místo zplzně"

Jak už jsem řekl - absurdní na tom je, že "zezdola" a "zezhora" není nic specifického pro Plzeň a okolí, je to naprosto běžná forma v českých dialektech. Na jihozápadě prakticky jediná, "zdola" nebo "shora" jsem snad nikdy neslyšel. Btw nejsem z Plzně, moje nářečí je "prácheňský mix" (sušicko-písecko), ale v Plzni jsem 10 let žil jako dospělý.

[_]

aproximoval

ach ty cizí termity, chtel si rici extrapoloval

[podlesh]

Nechtěl, ale uznávám že to je lepší.

[NUKE GAZA! 🎆]

poudačky z lamperdónu jako :D :P ;D ;D

[Petr Tomášek]

pro aláhovo slávu uříznou ti hlavu

To úplně trhá za uši. Správně je: „pro aláhovo slávo uříznó tě hlavo“...

[JiK]

Copak oni só z Kroměříža?

[Darth Phantom]

Podle patičky bych spíš usoudil, že je z blázince. Kritický nedostatek sacharidů jako první odnáší holt mozek..

[kolibáčův obvoďák]

Ano, ta patička vypadá na hypoglykemickou demenci.

[Darth Phantom]

'pro aláhovO slávu uříznou ti hlavu' jinak je +- ok :D

No a tudlenctu jak je nahoře v tý příloze znáš? :D :D

[Mayhem]

To je nejaky ten hantec, ne? Tim mluvi jen domorodci tam nekde v brne. Soudny clovek toto nemuze z ust vypustit, bych rekl.

[Tomáš]

Hantec je normální směs 2-3 jazyků, občas s nějakými drobnými úpravami, ale gramatiku +- dodržuje.

[Mayhem]

Ty budes z brna, vid?

Co jsi vlastne rekl? Normalne smes 2-3 jazyku? ok... obcas s upravami... gramatiku +- dodrzuje, takze obcas taky ne...

Proste hantec...

Bez se podivat na orloj, treba se ti rozsviti.

[Tomáš]

Tak to si přiznejme, i taková angličtina je něco jako 2 + 1 zdarma. Dokonce měla docela spolehlivá pravidla jak co vyslovovat, bohužel každý ze zúčastněných jazyků to má jinak. Navíc za posledních pár století se výslovnost změnila, takže ta pravidla už nejsou na 100 %. A přestaly se rýmovat Sheakspearovy sonety.

[PepaSFI]

Hantec v žádném případě není jen směs jazyků. Sice v něm přežívají stopy zkomolené němčiny ale hlavně je to způsob vyjadřování, použití neobvyklých výrazů nečekaným způsobem, něco co nejde slovníkově přeložit ale jako celek je to malebné, zábavné a jaksi to dává smysl.

[PetebLazar]

Naštěstí tu máme konzervativce a PoliticalJOE.

https://youtu.be/nuVVMPgRVm4

[_]

naprosto korektni, byt narecni, cestina

mel bys trochu cestovat a ne sedet porad u televize

[Lundi]

Tak občas to může být iritující, ale musím respektovat, že v některých oblastech už dávno češtinu zjednodušili a "kam jdeš/kde jdeš", "dej to sem/dej to tady" už má jen jeden tvar. Nemůžu se úplně nad ten distrikt 12 povyšovat, protože v mém rodném kraji se zase už nepoužívá bratrova/bratrův/bratrovo, a všechno je prostě bratrovo. Např. bráchovo počítač. Ale použití takového jevu v písničce bych jako problematické neviděl :) Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"? Nebo to má něco společného s Cimrmanovským tam/tady?

[podlesh]

Když už je tu takové téma na technickém webu, tak by mě zajímal názor lidí na "klikněte zde", nemělo by být "klikněte sem"?

To záleží na tom, zda je kliknutí pohyb nebo ne. Pokud je to pohyb, tak "klikněte sem", protože se jedná o cíl - ale pak nějak nevím kde je start, odkud se to vlastně kliká?

Na druhou stranu, pokud je "kliknutí" něco co se dělá staticky na místě a objektem je tlačítko myši, "klinkněte zde" znamená "až budete zde (kurzorem) tak klikněte".

Obě varianty mají něco do sebe, ale osobně jsem víc spokojen s tou druhou. Správná varianta je asi "klikněte (na) tento link", ale to je asi moc dlouhé.

[plostenka]

Spravna varianta je <a href="cil">Popis cile</a>, protoze ctecky obrazovek pro slepe/slabozrake prectou co je mezi A tagy a podle toho se uzivatel musi rozhodnout jestli tam chce, nebo nechce klikat.

Nejake sem/zde/tady je pri navigaci uplne k nicemu.

[⧠ A = 0]

Mě zase štve, jak lidi nekonsistentně používají dvojné číslo... Dvěma rukama, dvěma nohama, dvě ruce, dvě NOHY??? WTF? Správně je dvě noze přece!

A myslíte si třeba, že transgender je nějakým novodobým výplodem typickým pro rust komunitu? Tak to se mýlíte, čeští entomologové v officiálním názvosloví dávno přeoperovali (toho) sršně na (tu) sršeň!

[podlesh]

Jedině ten sršáň

[Petr Tomášek]

Nemá to být „sršnice“? Případně „sršňová“?

[xxxs]

jedine sršňo, vy genderoví dinosauri.