Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Nakup AMD pro me postrada jediny racionalni duvod
Poměr výkon/cena podle vás není dostatečně racionální důvod?
tyhle skoro AMD chipsety jsou spise ATI nez AMD a podle toho to vypada, SB600 bude podporovat nejdriv kernel 2.6.20!
Zajímavé… Mám SB600 na desce a funguje hladce i s 2.6.18…
No, ja povazuju upgrade (krome vymeny nejake karty) za vyhozene penize!!!Asi proto, že nakupuje samé šmejdy. Ale opravdu nevím, proč bych měl vyhazovat skříň, drahou zvukovku atp. S tebou to nemá smysl
Reagoval jsem na větu
No, ja povazuju upgrade (krome vymeny nejake karty) za vyhozene penize!!!
Pokud jste ji nenapsal vy, měl byste si to vyřídit s tím, kdo se za vás vydává…
Neni problem koupit si za 2000 P630, ktera Athlony v mnoha cinnostech s prehledem prekonava.Jak jsem psal, v prvé řadě mě zajímá spotřeba a potažmo tedy hlučnost, což P4 diskvalifikuje. Ještě bych tak zkousnul nějakej celeron D s tím že to do roka za něco vyměním.
Mimo to, k tomu AMD. Cenova politika AMD je udesna! Vzpomente si, kolik stalo "nejhorsi" AMD X2 v dobe, kdy bylo AMD na vrcholu. nejakych 8-9tisic! Nejhorsi X2!!!!!To bych tak nesrovnával. V té době byla jiná situace a dvoujádro byla absolutní novinka, když přišel C2D, už to byla zaběhnutá rutina.
Intel prodaval dvoujadra drive a za mnohem nizsi ceny.Pokud vím, tak první skutečná dvoujádra byla od AMD. Ale to je fuk a OT.
S tou hlucnosti bych to neprehanel.... zas tak hrozne to nebylo, a Prescott byl nenazrany jen ve spicce....Těch sestav jsme za poslední roky "pár" postavil a tohle nemůžu říct. Jakékoliv P4 chtělo slušný chladič i když nic moc nedělá, zatímco lowendové AMD si vystačí s boxem, co se při běžné práci ani nemusí točit. Dvoujádrové P4 byla potom slušná pec, která neustále roztáčela chladič na vyšší otáčky, než by mi bylo příjemné. Přechod na C2D platformu potom bylo vysvobození.
Jakékoliv P4 chtělo slušný chladič i když nic moc nedělá
Před časem jsem měl v rukou počítač od IBM. Bylo v něm P4 a na něm chladič s větrákem… …který se netočil. Přišlo mi to divné, a co chvíli jsem rukou kontroloval chladič na CPU. Byl vlažný. Půl hodiny provozu, stále vlažný. Pak jsem pustil kompresi xvid. Po pár minutách se větrák roztočil, po dokončení komprese se zase zastavil - chladič byl vlažný. V procesoru tedy asi problém nebude…
Ona je otázka, nakolik v tom mělo IBM prsty. Motivovalo mne to tehdy ke koupi desky GigaByte (naivně jsem myslel, že má GB tak schopné desky, zažil jsem ale velké sklamání za hodně peněz). Byla tam totiž GB deska, ale s tím, že se ten typ vůbec nedal nikde koupit. Nenašel jsem ji v žádném obchodě u nás, ani za hranicemi. Použitý větrák byl hlučný úplně minimálně. Prakticky mohu konstatovat, že to byl nejtišší počítač, jaký jsem potkal, i když měl oddělaný kryt.
Jde asi o to, čemu se u nás říká "značkový počítač", a co opravdu JE značkový počítač.
Ma byt:
procesor Intel - dokumentovano chipset
Intel - (snad) dokumentovano, jsou free drivery
grafika Intel integrovana v chipsetu - nedokumentovano, jsou free drivery
procesor AMD - dokumentovano
chipset VIA - (snad) dokumentovano, jsou free drivery
grafika ATI Radeon 9250 - nedokumentovano (pry je dokumentovana pod NDA), jsou free drivery
Tiskni
Sdílej: