Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Tiskni
Sdílej:
Nechci být za kazišuka ale jestli sis to zvetsoval tak musis videt ze to neni focene zadnym "poradnym fotakem"...a nestačilo by si prostě prvně přečíst ten text nad těmi obrázky?
makro sice nefotím, ale myslím že i tady by měl být objekt zájmu ostrý, alespoň jeho část.No tak to zkus a pochlub se ostrým výsledkem
Mohl bys zkusit tím makrem případně zabrat větší detail? Jen kvůli srovnání - v mých fotkách jsem obvykle zabíral větší dětail...
Obávám se že nemohl, souvisí to s tím, co jsem psal nahoře. Podle EXIFu je to foceno 17-85 f/4-5.6, což není makroobjektiv; jeho poměr zvětšení je 1:5, takže na APS-C bude minimální velikost záběru asi 113x75 mm. V tom jsou prostě kompakty s malým senzorem ve výhodě, neznamená to ale nutně, že jsou schopny zobrazit jemnější detaily.
To chce klid. Za ty necelé dva roky, co se focení věnuji trochu vážněji, jsem pochopil, že zatímco u většiny koníčků platí, že společný zájem lidi sbližuje, u focení to funguje spíš obráceně. Jakmile ukážete svou fotku někde, kde ji neuvidí jen laické publikum, buďte připraven na lavinu komentářů typu "naprostý cvak", "fotka o ničem", "klasická košovka" apod. Ona totiž "umělecká" hodnota fotky je hodně subjektivní záležitostí, takže kdo má ostřejší lokty a dokáže "soupeře" drsněji a rychleji strhat, je vítěz.
Ještě zábavnější je hodnocení technické kvality. Fotíte-li na digitál a nemáte-li jméno, je jakákoli neostrost, šum, kousek přepalu nebo nedokonalost vyvážení barev terčem zdrcující kritiky. Jedná-li se ale o fotku uznávaného Mistra (nebo prostě kamaráda hodnotitele), a zejména fotí-li Mistr na film, nemusí být ostré vůbec nic (pochválí se "soft feeling"), fotka může být totálně zašuměná (zrno je přece krásné), barvy mohou být totálně ujeté (pochválí se "chromatičnost") a souvislé bílé a černé plochy patří u černobílé fotografie k bontonu (čím víc kontrastu, tím víc Adidas).
Takže nezbývá než se obrnit trpělivostí, ignorovat urážlivé výpady a vzít si z komentářů to podstatné. Třeba v tomto případě je vidět, že některé z těch fotek jsou opravdu špatně zaostřené a že u některých není zrovna ideální kompozice (většinou by tomu ale hodně pomohl vhodně zvolený ořez).
...u některých není zrovna ideální kompoziceTo je docela eufemismus, často ta kompozice byla něco jako "Hej počkej, nelez do tý trávy, chci si tě vyfotit"
No, ona každá fotka (kromě opravdu nepovedených) vypadá na papíře lépe a na velkém papíře dvojnásob. Třeba tahle fotka nevypadá nic moc, ale na papíře 30x20 nebo 45x30 je to najednou o něčem jiném.
S tou kompozicí často pomůže ořez, pokud je co řezat. To je třeba můj chronický problém, že často fotím moc natěsno; nejspíš je to zlozvyk z C-4000, která zabírala snad 20 procent za hledáček.
kompakty bývá někdy problém přinutit ostřit tam kam je žádoucí.Přesně, přesně... to je právě případ tech malin, mravenců v trávě a dalších...
snad jen té housenky je škodaJá myslim, že to je píďalka (je to maličký, průměr asi 1mm), ale nevim.
[…] takže jestli je tu někdo znalý biolog, může mě osvítit…To víš, že je. Vysvětlí ti, že jsou to vlastně všechno takoví malí lidé, protože sobecký gen. No a ta píďalka na tebe zrovna mluvila, jestli jsi to nepoznal. A černí labuťáci. A nechtěj slyšet, jak by tě otituloval, kdybys tenhle komentář náhodou nepochopil
kompakty bývá někdy problém přinutit ostřit tam kam je žádoucí. Právě u makra kde se asi nejvíc pracuje právě s hloubkou ostrosti to asi vadí nejvíc.
Ono je to spíš tak, že autofocus kompaktů je navržen s ohledem na to, že přesně ostřit není potřeba, protože hloubka ostrosti je tak velká, že na nějakém tom metru nesejde. Jestliže u běžného kompaktu otevřu clonu na f/2.8 (a ne každý má takovou světelnost), odpovídá to z hlediska hloubky ostrosti zhruba cloně f/11 na APS-C a f/17 na fullframe. V podstatě jediná situace, kdy může na kompaktu vzniknout malá hloubka ostrosti, je právě makro, a tam může k problémům s ostřením dojít.
Ostření může navíc komplikovat pohyb objektu (zejména rostliny ve větru) a dojem neostrosti může vyvolávat i pohybové rozostření (ať už pohybem objektu nebo foťáku) a nedostatečná kresba objektivu (rozlišení senzorů dnešních kompaktů několikanásobně převyšují možnosti jejich optiky).