Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Tiskni
Sdílej:
.
Ekvivalentní řešení č. 2, jehož popis je kratší: Alice použije PhoneBook, pod heslem H1 zašifruje zprávu Bobovi, pod heslem H2 zašifruje dílo a přidá nějaký náhodný balast. Výsledek nasdílí. Heslo H2 je velmi krátké.
Došlo k porušení AZ. Jak dokázat úmysl? Pravděpodobností. Je tak strašlivě nepravděpodobné, že po zadání nějakého kratičkého hesla vyleze úplnou náhodou nějaké autorsky chráněné dílo, že to můžeme zanedbat (stejně, jako můžeme zanedbat možnost, že se kvantovými fluktuacemi vakua náhodou zhmotnila kulka a prošla panem Novákem, který šel zrovna na policii nahlásit únos).
jak mi muze nekdo dokazat, ze sem vedel, ze v tom souboru je schovanyho neco zavadnyhoJako že máš v počítači virus, který do fotek, které si stahuješ z digitálního foťáku, automaticky vkládá kousky hudby z CD, které máš v mechanice? Ale to pak taky můžeš říct, že ti tam ten virus vytvořil tu 50GB složku
WAREZ a nasdílel ji přes torrent. Záleží na soudci, jestli tomu uvěří.
Co kdybyste si ten komentář konečně přečetl?To už jsem udělal dávno. Bohužel, ten komentář je naprosto mimo.
Takže Alice zveřejní 700MB soubor, který se dá snadno rozšifrovat na nějaké video, pak zveřejní druhý 700MB soubor, o kterém bude tvrdit, že je heslem k výstupuStále mimo. Alice zveřejní jen jeden 700MB soubor a krátké heslo, přinejhorším podobně dlouhé, jako ona textová zpráva. To krátké heslo je vygenerováno jen porovnáním zprávy a stejně dlouhé (čili krátké) části díla. Co toto heslo udělá se zbytkem těch dat je naprosto irelevantní. Už chápeš?
Obecně pro šifru, kde můžete zaměnit vstup a heslo...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.
Pokud použijete krátké heslo, je to důkaz, že ve výstupu je balast.Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí. Klidně by mohl zbytek být smysluplný.
Tedy Alice by tím rovnou přiznala, že celé tohleto šifrování je nesmysl, a důležitý byl jen vstupní soubor.Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.
...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou.
Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí.Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.
Klidně by mohl zbytek být smysluplný.To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.
Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?
Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou. Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknul
), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.To by platilo jen v případě, kdybych chtěl z nějakého většího množství náhodných/šifrovaných dat, podobně jako v tomto případě, udělat data nějak smysluplná.
Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?Zaprvé, po rozšifrování Aliciným heslem z toho film rozhodně nevyleze, nýbrž vyleze z toho zpráva a zbytek je balast nesmyslných čísel, ne film.
Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknulTakže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat), dostanete ze 128 zašifrovaných bajtů 20 MB užitečných dat. Tomu neříkejte šifra, ale geniální kompresní algortimus, a nechte si to patentovat.), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
Zadruhé, ano, Alice k tomu přidala náhodný balast, aby zmátla nepřítele, který by to chtěl rozlousknout.Alice zvolila nějakou primitivní šifru, a pak pro zmatení nepřítele přidala „náhodný balast“, který jakousi zvláštní shodou okolností je filmem zašifrovaným jednoduchým heslem. To si Alice může všechnu tu práci s šifrováním zprávy Bobovi rovnou odpustit a vystavit to zaheslované video rovnou a tvrdit o tom, že je to výstup jejího
/dev/urandom, který ji z nějakého důvodu přišel zajímavý a chce se o něj podělit s ostatními.
Takže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat)Ne, to není můj požadavek. Pouze tvůj nepravdivý výrok je, že to je můj požadavek.
/dev/urandom
, které označim X. Pak mám text T, který má 20 bajtů. Hledám heslo/bijekci, které mi z dat X vyplivne text T a 80 bajtů balastu. Takové heslo/bijekci jdenoduše spočítám porovnáním 20 bajtů z X s textem T. Že při dalším aplikování z těch 80 bajtů vyleze jakýchsi jiných 80 bajtů mě nezajímá...
Všechno je to v tom zápisku popsaný, ale ty se stejně furt dokola ptáš.Já se neptám. Já jenom upozorňuju, že v tom zápisku jsou některé předpoklady, které jsou při současném stavu techniky nerealizovatelné – a nebo jsou to tak nesmyslné operace, že bude hned jasné, že to byl naivní pokus o zastírací manévr.
V zápisku Odporuje to autorskému právu? jsem se v diskusi dověděl, že je v zásadě jedno, kdo a jakým způsobem ilegálně rozšíří autorské dílo, důležité je, že je možné prokázat, že to udělal se záměrem autorské dílo svévolně šířit.No konecne
Pravo v tomto pripade neni dulezite. Dulezita je anonymita. A poznamka k "Poznámka k realitě" jedine co by s tim mohl kdokoliv udelat je postavit mimo zakon sifrovani.