Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Tiskni
Sdílej:
.
Ekvivalentní řešení č. 2, jehož popis je kratší: Alice použije PhoneBook, pod heslem H1 zašifruje zprávu Bobovi, pod heslem H2 zašifruje dílo a přidá nějaký náhodný balast. Výsledek nasdílí. Heslo H2 je velmi krátké.
Došlo k porušení AZ. Jak dokázat úmysl? Pravděpodobností. Je tak strašlivě nepravděpodobné, že po zadání nějakého kratičkého hesla vyleze úplnou náhodou nějaké autorsky chráněné dílo, že to můžeme zanedbat (stejně, jako můžeme zanedbat možnost, že se kvantovými fluktuacemi vakua náhodou zhmotnila kulka a prošla panem Novákem, který šel zrovna na policii nahlásit únos).
jak mi muze nekdo dokazat, ze sem vedel, ze v tom souboru je schovanyho neco zavadnyhoJako že máš v počítači virus, který do fotek, které si stahuješ z digitálního foťáku, automaticky vkládá kousky hudby z CD, které máš v mechanice? Ale to pak taky můžeš říct, že ti tam ten virus vytvořil tu 50GB složku
WAREZ a nasdílel ji přes torrent. Záleží na soudci, jestli tomu uvěří.
Co kdybyste si ten komentář konečně přečetl?To už jsem udělal dávno. Bohužel, ten komentář je naprosto mimo.
Takže Alice zveřejní 700MB soubor, který se dá snadno rozšifrovat na nějaké video, pak zveřejní druhý 700MB soubor, o kterém bude tvrdit, že je heslem k výstupuStále mimo. Alice zveřejní jen jeden 700MB soubor a krátké heslo, přinejhorším podobně dlouhé, jako ona textová zpráva. To krátké heslo je vygenerováno jen porovnáním zprávy a stejně dlouhé (čili krátké) části díla. Co toto heslo udělá se zbytkem těch dat je naprosto irelevantní. Už chápeš?
Obecně pro šifru, kde můžete zaměnit vstup a heslo...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.
Pokud použijete krátké heslo, je to důkaz, že ve výstupu je balast.Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí. Klidně by mohl zbytek být smysluplný.
Tedy Alice by tím rovnou přiznala, že celé tohleto šifrování je nesmysl, a důležitý byl jen vstupní soubor.Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.
...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou.
Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí.Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.
Klidně by mohl zbytek být smysluplný.To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.
Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?
Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou. Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknul
), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.To by platilo jen v případě, kdybych chtěl z nějakého většího množství náhodných/šifrovaných dat, podobně jako v tomto případě, udělat data nějak smysluplná.
Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?Zaprvé, po rozšifrování Aliciným heslem z toho film rozhodně nevyleze, nýbrž vyleze z toho zpráva a zbytek je balast nesmyslných čísel, ne film.
Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknulTakže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat), dostanete ze 128 zašifrovaných bajtů 20 MB užitečných dat. Tomu neříkejte šifra, ale geniální kompresní algortimus, a nechte si to patentovat.), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
Zadruhé, ano, Alice k tomu přidala náhodný balast, aby zmátla nepřítele, který by to chtěl rozlousknout.Alice zvolila nějakou primitivní šifru, a pak pro zmatení nepřítele přidala „náhodný balast“, který jakousi zvláštní shodou okolností je filmem zašifrovaným jednoduchým heslem. To si Alice může všechnu tu práci s šifrováním zprávy Bobovi rovnou odpustit a vystavit to zaheslované video rovnou a tvrdit o tom, že je to výstup jejího
/dev/urandom, který ji z nějakého důvodu přišel zajímavý a chce se o něj podělit s ostatními.
Takže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat)Ne, to není můj požadavek. Pouze tvůj nepravdivý výrok je, že to je můj požadavek.
/dev/urandom
, které označim X. Pak mám text T, který má 20 bajtů. Hledám heslo/bijekci, které mi z dat X vyplivne text T a 80 bajtů balastu. Takové heslo/bijekci jdenoduše spočítám porovnáním 20 bajtů z X s textem T. Že při dalším aplikování z těch 80 bajtů vyleze jakýchsi jiných 80 bajtů mě nezajímá...
Všechno je to v tom zápisku popsaný, ale ty se stejně furt dokola ptáš.Já se neptám. Já jenom upozorňuju, že v tom zápisku jsou některé předpoklady, které jsou při současném stavu techniky nerealizovatelné – a nebo jsou to tak nesmyslné operace, že bude hned jasné, že to byl naivní pokus o zastírací manévr.
V zápisku Odporuje to autorskému právu? jsem se v diskusi dověděl, že je v zásadě jedno, kdo a jakým způsobem ilegálně rozšíří autorské dílo, důležité je, že je možné prokázat, že to udělal se záměrem autorské dílo svévolně šířit.No konecne
Pravo v tomto pripade neni dulezite. Dulezita je anonymita. A poznamka k "Poznámka k realitě" jedine co by s tim mohl kdokoliv udelat je postavit mimo zakon sifrovani.