Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
jak mi muze nekdo dokazat, ze sem vedel, ze v tom souboru je schovanyho neco zavadnyhoJako že máš v počítači virus, který do fotek, které si stahuješ z digitálního foťáku, automaticky vkládá kousky hudby z CD, které máš v mechanice? Ale to pak taky můžeš říct, že ti tam ten virus vytvořil tu 50GB složku
WAREZ
a nasdílel ji přes torrent. Záleží na soudci, jestli tomu uvěří.
Co kdybyste si ten komentář konečně přečetl?To už jsem udělal dávno. Bohužel, ten komentář je naprosto mimo.
Takže Alice zveřejní 700MB soubor, který se dá snadno rozšifrovat na nějaké video, pak zveřejní druhý 700MB soubor, o kterém bude tvrdit, že je heslem k výstupuStále mimo. Alice zveřejní jen jeden 700MB soubor a krátké heslo, přinejhorším podobně dlouhé, jako ona textová zpráva. To krátké heslo je vygenerováno jen porovnáním zprávy a stejně dlouhé (čili krátké) části díla. Co toto heslo udělá se zbytkem těch dat je naprosto irelevantní. Už chápeš?
Obecně pro šifru, kde můžete zaměnit vstup a heslo...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.
Pokud použijete krátké heslo, je to důkaz, že ve výstupu je balast.Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí. Klidně by mohl zbytek být smysluplný.
Tedy Alice by tím rovnou přiznala, že celé tohleto šifrování je nesmysl, a důležitý byl jen vstupní soubor.Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.
...což není požadavkem. Ne mým požadavkem.Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou.
Ne, to teda není. Maximálně to je důkaz, že ta šifra není moc dobrá (jedno heslo použito výcekrát), ale to je tak všechno a ničemu to nevadí.Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.
Klidně by mohl zbytek být smysluplný.To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.
Jaký vstupní soubor? Vstupem byla zpráva + sůl.Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?
Je to vaším požadavek – nechcete přece heslo hádat hrubou silou. Pokud použijete šifru, pro kterou platí, že délka vstupu, hesla i výstupu je stejná, a použijete ve skutečnosti různě dlouhá data, je zřejmé, že délka užitečných dat je rovna nejkratší z těch délek, zbytek je pouhý balast.Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknul
To byste ale musel mít heslo stejně dlouhé, jako je vstup a výstup.To by platilo jen v případě, kdybych chtěl z nějakého většího množství náhodných/šifrovaných dat, podobně jako v tomto případě, udělat data nějak smysluplná.
Jaká „sůl“? Nepletete si šifrování s hashováním? To by jako Alice tvrdila, že ke vstupu jen tak úplně zbytečně přidala 699,9 MB náhodných dat, která (spolu s původní zprávou) po rozšifrování „náhodou“ tvoří nějaký film?Zaprvé, po rozšifrování Aliciným heslem z toho film rozhodně nevyleze, nýbrž vyleze z toho zpráva a zbytek je balast nesmyslných čísel, ne film.
Ne, to teda zřejmé není. Viděl jsem takové případy použité v praxi. Bijektivní funkce o definičním oboru velikosti 128 bajtů a bylo tím zašifrováno ~20MB užitečných dat. Bylo to v jedné mmorpg hře. Šifra to bezpečná rozhodně není (taky jsem jim to tehdá cracknulTakže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat), dostanete ze 128 zašifrovaných bajtů 20 MB užitečných dat. Tomu neříkejte šifra, ale geniální kompresní algortimus, a nechte si to patentovat.), ale neplyne z toho, že tam je balast a ne data.
Zadruhé, ano, Alice k tomu přidala náhodný balast, aby zmátla nepřítele, který by to chtěl rozlousknout.Alice zvolila nějakou primitivní šifru, a pak pro zmatení nepřítele přidala „náhodný balast“, který jakousi zvláštní shodou okolností je filmem zašifrovaným jednoduchým heslem. To si Alice může všechnu tu práci s šifrováním zprávy Bobovi rovnou odpustit a vystavit to zaheslované video rovnou a tvrdit o tom, že je to výstup jejího
/dev/urandom
, který ji z nějakého důvodu přišel zajímavý a chce se o něj podělit s ostatními.
Takže když to otočíte (to je váš požadavek, heslo nechcete hledat hrubou silou, ale spočítat)Ne, to není můj požadavek. Pouze tvůj nepravdivý výrok je, že to je můj požadavek.
/dev/urandom
, které označim X. Pak mám text T, který má 20 bajtů. Hledám heslo/bijekci, které mi z dat X vyplivne text T a 80 bajtů balastu. Takové heslo/bijekci jdenoduše spočítám porovnáním 20 bajtů z X s textem T. Že při dalším aplikování z těch 80 bajtů vyleze jakýchsi jiných 80 bajtů mě nezajímá...
Všechno je to v tom zápisku popsaný, ale ty se stejně furt dokola ptáš.Já se neptám. Já jenom upozorňuju, že v tom zápisku jsou některé předpoklady, které jsou při současném stavu techniky nerealizovatelné – a nebo jsou to tak nesmyslné operace, že bude hned jasné, že to byl naivní pokus o zastírací manévr.
V zápisku Odporuje to autorskému právu? jsem se v diskusi dověděl, že je v zásadě jedno, kdo a jakým způsobem ilegálně rozšíří autorské dílo, důležité je, že je možné prokázat, že to udělal se záměrem autorské dílo svévolně šířit.No konecne