Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Patenty nepochybne motivujú farmaceutické firmy.
Lenže si treba uvedomiť, že v momente, ako firma získa patent, stráca motiváciu zlepšovať ten patent. Jednoducho dostanú patent na liek a ďalších 20 rokov nemusia investovať ani cent do jeho
zlepšenia.Taktiež výrazne obmedzuješ investície do vývoja v nepatentovateľných oblastiach (sčasti napr. biotechnológie, zdravotnícke postupy).
Nehovoriac o tom, že motivuješ firmy vydržiavať väčšie právne oddelenia a nie väčšie výskumné oddelenia.
Jednoducho by museli prekopať svoje podnikateľské plány tak, aby mali zisk aj v prípade neexistencie farma patentov.
Ak máš čas a záujem, odporúčam odkazy z tohto komentára.
Lenže si treba uvedomiť, že v momente, ako firma získa patent, stráca motiváciu zlepšovať ten patent. Jednoducho dostanú patent na liek a ďalších 20 rokov nemusia investovať ani cent do jeho zlepšenia.
To se mi moc nezdá. Za prvé, patent motivuje firmu k podstoupení vysokého rizika, které s vývojem například léků souvisí. Dává jí určitou jistotu, že ve chvíli, kdy se jí podaří získat úspěšný preparát, může uhradit pomocí zisku fixní náklady na výzkum a vývoj. Podle tvé úvahy by po udělení patentu nemusela 20 let hnout zadkem a jen rýžovat. Jenže to rýžování slouží jen k pokrytí již vynaložených nákladů (tedy +/-, většinou se patenty udělují na tak dlouhou dobu, aby za ní firma dospěla k nulovému ekonomickému zisku, což samozřejmě vychází z nějakých prognóz, takže se to nikdy netrefí přesně). Aby si firma zajistila další práci, musí po udělení patentu naopak začít opět makat na vývoji, který jí, když bůh dá, zajistí další patent, kterým uhradí náklady na tento vývoj, atd. atd.
Vývoj léků a léčit komerčním způsobem je zrudnost. Má to být celospolečenská záležitost, stejně jako vzdělání.
No, a jak nám to celospolečenské vzdělávání funguje? Mezi pedagogy jsou obrovské rozdíly. Někteří mají snahu naučit, jiní prostě jen odvykládají látku a nic víc je nezajímá. Celospolečenská poptávka po vyšším vzdělání způsobila výrazný pokles kvality na středních a vysokých školách. Kdo má peníze, studuje na velmi drahých elitních školách.
Uroveň školství byl za komoušů a tešně po revoluci na dost vysoké urovni ve srovnání i se západem. Degenerace školství proběhla v posledních 20 letech.
S tou úrovní za komoušů bych byl opatrný, ale jinak souhlasím.
Tato domnělá poptávka byla vytvořena politiky jako snaha se přiblížit se statistikám západu v počtu studujících co se týká vysokých škol.
To už je hraní se slovíčky. Prostě tady nějak vznikla poptávka, aby měl pokud možno každý maturitu a každý druhý VŠ. Statisticky to vypadá skvěle, ale v praxi je to k ničemu.
Jde o prachy a jakmile jde o prachy tak nejde o výsledek, respektive jde o výsledek ale finanční.
Problém je, že v některých oborech není snadné definovat výsledek. Např. ve školství se měří počet absolventů, ale nikdo neřeší kvalitu. Ve výzkumu je to stejné. Vědec může celý život strávit zkoumáním cest, které nikam nevedou. To nemusí být nevyhnutelně špatně, někdo to udělat musí, ale hranice mezi užitečným výzkumem a zašívárnou je velmi tenká. A ve státním sektoru tlak na smysluplné výsledky prostě není.
Systém je totálně závislej na spotřebě levné energie a levné ropy.
Levná energie a ropa? Kde žiješ? Podívej se na dlouhodobý vývoj cen ropy. Většinu času ropa stála okolo 20 USD za barel, v cenách již je započtena inflace. Ještě v roce 1999 byl barel za neuvěřitelných 15 USD. Ropa je dnes velmi drahá a ostatní energie také.
Jediná šance kterou mámé jako lidstvo nebo Česká republika že do několika let (10-20) let přijdeme s novým typem levné jednoduché decentralizované energie.
Vzhledem k tomu, že nic takového není v dohledu, tak to vypadá špatně. Podle mě jsou jediné reálné zdroje atom a břidlicový plyn.
Uroveň školství byl za komoušů a tešně po revoluci na dost vysoké urovni ve srovnání i se západem. Degenerace školství proběhla v posledních 20 letech.S tím nemohu souhlasit. Komunistickým školstvím jsem sám zčásti prošel a nestálo za moc. Důraz na memorování "faktů" (nezřídka velmi selektivních), vlastní názor na cokoliv se nenosí. Jen tu a tam se objevil učitel, který šel proti proudu a učil smysluplně. Teď je situace lepší alespoň v tom, že učitelům, kteří chtějí učit dobře, už systém zdaleka tolik nebrání. Jsem přesvědčen, že alespoň co se základních a středních škol týče, úroveň je nyní výrazně vyšší, než byla v 80. letech. S vysokými školami je to trochu jiné. Odpadla spousta balastu, v některých oblastech se úroveň velice zlepšila, jinde zase podstatně klesla, aby se vyhovělo trendu "vysokoškolský titul pro každého". Z rozdělení studia na Bc. a Mgr. se některé školy nedokázaly vzpamatovat doteď.
čekám přínosnou diskusi na úrovni.od Zímy?
odkaz na výběr má text "Výběr (linuxové)"Tím jsem chtěl naznačit že by se to teda mohlo změnit na "Výběr (zajímavé)" nebo tak něco. Protože teď to není uplně přesné označení toho, co se pod tímto odkazem skrývá.
Čo tu je vzácne je zisťovanie, podoby/instancie ktorých z tohto nekonečného množstva ideí/myšlienok sú na trhu oceňované viac.Jak bys vyřešil "patentový virál"? Je extrémně žádaný, ale nemá žádnou hodnotu (v případě trolla i zápornou).
"Nikto netvorí myšlienky, oni ani neexistujú v našom materiálnom svete, preto ich nemožno vlastniť. Myšlienky vecne existujú len v "platónskom svete" ideí. Čo tu je vzácne je zisťovanie, podoby/instancie ktorých z tohto nekonečného množstva ideí/myšlienok sú na trhu oceňované viac ..."Zajímavé, o podobném náhledu na na "vlastnictví" myšlenek s odkazem na platónský Svět Ideí jsem tu před pár měsíci psal, i když z opačného pohledu. Osibně si ale myslím, že myšlenka sice na první pohled vypadá dobře, ale ve skutečném světě by se něco podobného velmi rychle zvrhlo v cosi, z čeho by měli prospěch jen právníci. Zatímco přístup "myšlenky jsou zdarma, s vyjímkou případů, kdy dočasné omezení je ve prospěch celé společnosti, protože umožní jejich autorů získat peníze, co jim pomohou v oboru pokračovat" (jinak řečeno, původní a nezkažená idea smyslu průmyslových patentů) znamená, že se má cenu soudit jen ve výjimečných případech, přístup "jakákoliv nově nazlezená a komerčně využitelná myšlenka je patentovatovaná" by nejen znamenal, že se bude možné soudit téměř o cokoliv, ale i to, že kdokoli, co vymyslí či vytvoří cokoliv komerčně využitelného, si bude muset zajistit na všechno nějakou formou patentu, a to ne z důvodu že by ho sám chtěl, ale jako ochrana před ostatnímy.
Nebudem sa vyjadrovať k tomuto komentáru, pretože si stojím na vedení, ale v tom odkazovanom komentári ako si napísal o dvoch osobách, ktoré došli k rovnakým záverom... je to presne, ako píšeš. Jednoducho v momente, keď existujú dve a viac osôb s rovnakým právnym/morálnym nárokom voči tomu istému, tak vznikajú problémy.
V hmotnom svete je to zrejmé. Nemôžeš vlastniť 1/1 domu ty a 1/1 toho istého domu tvoj brat. Smrdí to právne a smrdí to rodinnými nezhodami. Rovnako je to aj s myšlienkou. Ak niekto príde k rovnakému záveru nezávisle na niekom inom, je nechutné (aj keď patenty sami o sebe sú nechutné), aby mu bolo odoprené voľné nakladanie s toutou myšlienkou len preto, že ho na semafore chytila červená a na patentový úrad prišiel o pár minút neskôr.
Avšak podobne aj naopak, ak existuje patentový systém rešpektujúci nezávislého vytvorenia rovnakej myšlienky. Úplne stačí, že "spoluobjaviteľ" bude pýtať nižšie poplatky za patent alebo to dokonca ponechá voľnému užívaniu. Ten druhý jednoducho nezíska odmenu, s ktorým dôvodom sa obhajuje patentové právo.
Ak sa niekto s niečim novým objaví na trhu ako prvý, má najlepšie predpoklady zostať jednotkou aj po tom, čo sa objaví konkurencia. Obzvlášť, ak ide o pomerne krátke obdobie, ako je napr. 5 rokov.
Ak je niekto jednotkou na trhu, má predpoklady na najvyššie zisky.
Z toho vyplýva, že spoločnosť nemusí znášať náklady na zabezpečenie monopolu pre niekoho, pretože z podstaty veci bude spočiatku jediným monopolným producentom a zároveň má najlepšie predpoklady byť najväčším producentom aj keď ho okopíruje konkurencia.
Zrozumiteľnejšie?
Tiskni
Sdílej: