PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac
a spustit příkazem java
(což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.
Tiskni
Sdílej: