Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Tiskni
Sdílej:
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac a spustit příkazem java (což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.