Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Tiskni
Sdílej:
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac a spustit příkazem java (což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.