Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Tiskni
Sdílej:
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac a spustit příkazem java (což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.