Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tiskni
Sdílej:
proč ne c na lowlevel?? :O :O
Takže jakmile kupa namatlaných skriptíků přeroste v projekt, je to děs ladit a udržovat.
+1, taky si myslím. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří v Perlu píší větší věci a libují si v tom. Osobně to moc nechápu, přijde mi to hodně neefektivní.
Na druhou stranu, na ty krátké skripty nebo dokonce „one-linery“ je ten Perl skvělý. Je to podobné jako třeba Bash – je to sice prasárna, ale pokud je ten program/skript dostatečně krátký na to, abys ho udržel celý v hlavě, tak to nevadí a ta „prasáckost“ ti naopak pomáhá.
Pokud chceš napsat nějakou věc, která vezme data z ERP, napočítá nějaké struktury a uloží to do redisu, tak je perl jasná volba. Pokud máš půl hodiny na to vymyslet nějaký cgi skript, který vezme nějaká data odněkud a vysype z toho nějaké XML nebo json, tak zase perl. Pokud chceš vzít excelový soubor (fuj) a dostat obsah buňky A12 jako text na výstup, vezmeš perl, ale výsledek nebude moc portabilní, protože bude používat nějaký modul. Pokud chceš napsat gui aplikaci, která bude fungovat na androidu, ios, linuxu a ve Windows, která se ovládá přes dotykový display a komunikuje s http serverem, tak si na to perl samozřejmě nevezmeš a uděláš to v pythonu / kivy nebo něčem jiném.
Ta anketa by měla být nějak 2D - napřed zjistit "co děláš" a pak "co na to máš oblíbené". Pak bychom nepřekvapivě došli k závěru, že golfová hůl č. 5 je výborná na třetí jamku na Slapech, ale na squash nebo plavání není úplně populární.
), ale pak už mě napadá fakt jenom bash nebo php a to bych fakt nevěděl, co vzít raději.
Nebo C#?
metoda(objekt) misto objekt.metoda(). Tohle je nejprimitivnejsi priklad kde je rozdil v citelnosti maly, horsi to je, kdyz to je nekolik zretezenych volani a kdyz ty funkce maji nekolik parametru.
Slysel jsem ze ma podstatne pomalejsi kompilaci - to se jako fakt kompiluje jeste pomaleji nez C++?Obvykle ano, což neznamená, že se nedají C++ zdrojáky zprasit tak, aby se kompilovaly pomaleji.
/target/ folderu? Protože build artefakty dovedou být velké, ale třeba můj už docela rozsáhlý data storage server v Rustu má jako binárka momentálně 291M (Debug build) / 35M (Release)
Je to sice Axum web framework, ale ten rozdíl od Actixu nebude velký.
To záleží co píšeš,To jistě.
99% věcí, co píšu já, běží v Pythonu tak rychle, že bych v C nezískal nic, prostě bych to jako uživatel programu nepoznal.Ano, ovšem dost možná při tom voláš netriviální množství nativních modulů psaných v C/C++, cythonu nebo nedejbože ve fortranu a máš to štěstí, že pro tvoje účely už je někdo napsal před tebou (a teď nemám na mysli to, že samotný CPython je psaný v C).
Boomeři se bojí, čirá hrůza svírá jejich srdce ledovými prsty. Boomeři mají přesilu tři ku jedné, dobrý poměr pro každého JavaScripťáka! Dnes milí zoomeři zachráníme svět před starými temnými a hloupými způsoby a ohlásíme budoucnost, která bude světlejší než si umíme představit. Poděkujte geekové, Javascriptu a Pythonu k jejich statečným procentům. K vítězství!
Python pouzivaj boomeri, je to zaostaly jazyk, ktery nepatri do 21. stoleti.Zaostalý? Už jsem slyšel python nazývat vším možným, ale zaostalým teda fakt poprvé.
Jeste by mohli pridat garbage collector, zrychlit, zlepsit REPL, zlepsit podporu modulu (kdyz importuju modul, tak mam dostupny vzechny symboly z nej bez nejakyho prefixu) a vic to odseparovat od Apple ekosystemu.:D Já nějak nedokážu poznat, jestli je tohle trolling, ale jestli jo, tak bravo.
Prostě cvičená opice, nic víc není a v životě nejspíš nebude.
Jako sorry, ale lidi typicky mají nějaké důvody, proč používají python, a swift se s těmi důvody nepřekrývá prakticky vůbec.
To jsou takové ty věčné spory mezi programátory… Asi nejrozumnější vysvětlení tohoto rozporu, co jsem slyšel, spočívalo v tom, že se liší podstata práce a cíle těch lidí. Cílem jedněch je vytvořit software. A cílem jiných je zpracovat nějaká data nebo obecně vyřešit nějaký konkrétní jednorázový úkol. A přestože v obou případech to navenek vypadá, že ti lidé píší kód, jsou programátoři a dělají to samé, ve skutečnosti se jejich práce podstatně liší a z toho pramení i odlišné preference co se týče jazyka.
GIL uz je temer minulosti - uzpusobene jsou uz ruzna vnitrni a externi API a zbyvaji pouze velke knihovny jako numpy apod. Sleduji jiz nekolik let progress a fakt uz je vetsina praci hotovych. https://github.com/ericsnowcurrently/multi-core-python Smutne je, ze na tom dela jenom par malo lidi a to jen par hodin mesicne - ta nejbolavejsi vetsina prace uz je snad 4 roky stara a od te doby se to tahne po promilich nez procentech k finalu.Tak ono hlavně historicky tu byl jython, ironpython a pypy s stm a nikdy se to moc neujalo, imho protože většina lidí prostě použije multiprocessing a má pokoj.
GIL a absence použitelného parallelismu na úrovni jazyka.Co je pro tebe použitelný paralelismus na úrovni jazyka?
A pochybuji že by se cokoliv novějšího byť jen vzdáleně přiblížilo genialitě příkazu PAR v Algolu 68
NumPy mi prijde jako takovy divny jazyk v jazyce...Pokud za jazyk v jazyce považuješ zrovna numpy, co pak je skoro každá knihovna v C++ s šablonami a přetíženými operátory? Já naopak považuji za ohromnou přednost numpy (oproti třeba matlabu, jejž někteří z pro mne nepochopitelných důvodů stále používají), že je to pořád python se vším všudy, co ten jazyk nabízí, a pracuje se s tím ve srovnání s jinými věcmi fakt snadno.
Je hrozne pomaly. Vim ze existuje PyPy nebo Cython, ale pocita se default.No jo, ono je totiž hrozná práce napsat
pypy script.py místo python3 script.py. Jinak default počítáš i u javascriptu, a u C počítáš defaultní implementaci, nebo tam ti to problémy nedělá?
Podpora OOP je takova zvlastni, treba ze to jaky ma trida parametry se definuje uvnitr konstruktoru.Aha. Takže kdyby se to definovalo někde jinde, tak je to jako lepší jo? Já jsem třeba tenhle dojem nikdy neměl. Ale oproti třeba selfu je tohle pořád dost v pohodě.
NumPy mi prijde jako takovy divny jazyk v jazyce...S tím souhlasím.
Jak uz bylo napsano, podpora paralelismu. Je proste videt, ze ten jazyk byl navrhnut pred 30 lety.To jsou bizarně nepravdivé blbosti, které tu vidím opakované už po několikáté. Jazyk má podporu paralelismu úplně normální. Threading, procesy, korutiny. Referenční implementace jazyka momentálně používá GIL, což mimo jiné znamená, že paralelismus s použitím threadů prakticky nevyužívá vícero jader. Což může a nemusí být vada, on ten GIL má taky pár výhod, které jsem například ocenil až nedávno (například všechny standardní datové struktury mají atomické změny a jsou thread safe by default). Paralelismus ale pořád funguje, ve smyslu že pro tvůj kód to vypadá, jako že vícero věcí běží zároveň, jen z toho nevyždímeš CPU výkon, ale třeba pro net/disk bound operace to funguje. Pokud ho potřebuješ (což já v práci občas jo), tak proste místo threadingu použiješ multiprocessing. Ano, bude to mít větší memory footprint, ale v typických use cases jsou to desítky megabajtů navíc (tuším něco jako 30MB?), což je nepodstatné.
No jo, ono je totiž hrozná práce napsat pypy script.py místo python3 script.py.Před pár lety jsem s tím měl nějaký problémy, nevím jestli se situace změnila.
Jinak default počítáš i u javascriptuAno, tam jako default beru V8.
Aha. Takže kdyby se to definovalo někde jinde, tak je to jako lepší jo? Já jsem třeba tenhle dojem nikdy neměl. Ale oproti třeba selfu je tohle pořád dost v pohodě.Ano, přirozený mi přijde dát to nahoru do té třídy, stejně jako v jiných jazycích.
Ano, přirozený mi přijde dát to nahoru do té třídy, stejně jako v jiných jazycích.To hrozně záleží na tom s čím jsi dělal. Jsou jazyky kde to tak je a jazyky kde to tak není a celý pocit přirozenosti máš jen protože jsi si na něco zvykl.
Paralelismus ale pořád funguje, ve smyslu že pro tvůj kód to vypadá, jako že vícero věcí běží zároveň, jen z toho nevyždímeš CPU výkon
Takže asi jako takový secí stroj, který neseje :-)
Takže asi jako takový secí stroj, který nesejeTo není tak úplně pravda. Chápu proč můžeš mít ten pocit, ale reálně používám threading v py docela často a mám z toho ten benefit, akorát prostě ne na CPU bound úlohy. Ale třeba na psaní nějaký workerů co paralelně dělají se sítí / aws / whatever je to použitelné velmi dobře.
go func()) a synchronizace pomocí channels mi taky dost vyhovuje.
Takže to, co jsem před tím měl v pythonu bůh ví jak řešení (většinou přes multiprocessing.pool.map), tak teď si naspawnuju tolik procesů, kolik přirozeně z hlediska návrhu programů plyne (klidně tisíce) a potom si posílají zprávy přes chan. Nějak je mi to velmi přirozené, myslím message passing různých nezávislých procesů.
Něco jsem o motivaci k přechodu na golang v létě napsal.
deno compile main.ts
Jako my trolove jsme porad stejni jen JS uz nikoho netriggeruje tak jsme ho vymenili za Rust. Ale i Perl vypada nadejne, krasny priklad love/hate materialu, to si jeste vychutname