Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Musel bys vymyslet nějakou databázi, která ukládá data i indexy nějakým způsobem přátelským k verzovacímu systému. Je otázka, jestli dá méně práce napsat databázi nebo verzovací systém – IMHO bude snazší udělat to verzování nad nějakým existujícím DBMS.
Určitě záleží na konkrétním případu: upvote by asi projít měl (ale jak už tu zaznělo, není to spíš přidání nové položky?)Zalezi na konkretni situaci, nekdy muze mit smysl si ukladat soucet, aby slo napriklad rychle seradit clanky podle poctu upvotu.
Uvažoval jsem i o variantě, že místo do fronty se změny ukládají jako nové řádky přímo do databáze, kde se jenom nějak označí. S tím je ale spojeno spousta různých problémů, pokud to vůbec nějak řešit jde, tak určitě ne jednoduše.
Mně to naopak přijde vhodnější, než do toho zatahovat JSON (resp. obecně nějaké denormalizované struktury uvnitř záznamů databáze). Při dotazování tě nezajímá, jestli jsou data ještě ve frontě nebo ne – prostě uděláš dotaz nad celou množinou. A při synchronizaci tě to zajímá, tak si vyfiltruješ záznamy podle toho příznaku a synchronizuješ je se serverem (odebereš příznak a naopak přidáš číslo verze ze serveru).
] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.
Ty konflikty musíš řešit tak jako tak – např. u UPDATů si potřebuješ pamatovat verzi, kterou jsi aktualizoval, abys nepřepsal cizí změny (např. jsi chtěl zvýšit hodnotu o 100, ale na serveru ji mezi tím někdo zvýšil o 200 a ty bys ji tak vlastně snížil, kdyby sis neohlídal verzi záznamu). INSERTy jsou jednodušší.Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1". (Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.)
Co se týče cizích klíčů[tou relací myslíš relationship ne relation? Protože relace v relační DB je tabulka, ne vztah mezi záznamy 1:n, m:n, je jasné, že v nerelačních databázích nebudou relaceMas pravdu, myslel jsem relationship :) Mozna by to nejak takhle resit slo, ale musely by se opatrne nastavit pravidla, jako ze pri smazani rodice se kaskadovite smazou deti atd. Ale taky by byly potreba transakce, coz znamena dalsi zesloziteni. Napriklad kdyz klient udela tri transakce a ta druha na serveru selze, klient by asi mel tu treti vratit zpet.] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.Celkem dlouho jsem se snazil na to jit presne takhle, ale pokud chci aby to fungovalo na 100% ve vsech moznych podminkach, tak jsem presvedcen ze ta fronta nakonec vyjde jako jednodussi reseni.
Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1".
Tenhle problém se vlastně řeší v každé víceuživatelské databázové aplikaci – je celkem jedno, jestli se klient odpojuje a je půl dne offline, nebo jestli si v 10:05 otevře v aplikaci formulář, načtou se mu tam aktuální data, on do toho chvíli kouká, něco tam změní a v 10:15 to dá uložit.
Buď se použijí transakce (s daty nemůže nikdo jiný manipulovat – což je problém, protože klient může klidně odejít na oběd a nechat to celou dobu zamčené) nebo se použije optimističtější přístup – uložíš si číslo verze, takže víš, jestli data mezi tím někdo jiný neupravil, abys mu nepřepsal změny – při ukládání to zkontroluješ a buď změny nějak sloučíš nebo uživateli ohlásíš chybu.
Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.
Tohle by šlo řešit přes materializované pohledy – součty by se při každém zápisu samy přepočítaly.
P.S. Přidal jsem do poradny otázku, která mě v této souvislosti napadla: Protokol/formát pro přírůstkové aktualizace databází
Tiskni
Sdílej: