Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Musel bys vymyslet nějakou databázi, která ukládá data i indexy nějakým způsobem přátelským k verzovacímu systému. Je otázka, jestli dá méně práce napsat databázi nebo verzovací systém – IMHO bude snazší udělat to verzování nad nějakým existujícím DBMS.
Určitě záleží na konkrétním případu: upvote by asi projít měl (ale jak už tu zaznělo, není to spíš přidání nové položky?)Zalezi na konkretni situaci, nekdy muze mit smysl si ukladat soucet, aby slo napriklad rychle seradit clanky podle poctu upvotu.
Uvažoval jsem i o variantě, že místo do fronty se změny ukládají jako nové řádky přímo do databáze, kde se jenom nějak označí. S tím je ale spojeno spousta různých problémů, pokud to vůbec nějak řešit jde, tak určitě ne jednoduše.
Mně to naopak přijde vhodnější, než do toho zatahovat JSON (resp. obecně nějaké denormalizované struktury uvnitř záznamů databáze). Při dotazování tě nezajímá, jestli jsou data ještě ve frontě nebo ne – prostě uděláš dotaz nad celou množinou. A při synchronizaci tě to zajímá, tak si vyfiltruješ záznamy podle toho příznaku a synchronizuješ je se serverem (odebereš příznak a naopak přidáš číslo verze ze serveru).
] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.
Ty konflikty musíš řešit tak jako tak – např. u UPDATů si potřebuješ pamatovat verzi, kterou jsi aktualizoval, abys nepřepsal cizí změny (např. jsi chtěl zvýšit hodnotu o 100, ale na serveru ji mezi tím někdo zvýšil o 200 a ty bys ji tak vlastně snížil, kdyby sis neohlídal verzi záznamu). INSERTy jsou jednodušší.Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1". (Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.)
Co se týče cizích klíčů[tou relací myslíš relationship ne relation? Protože relace v relační DB je tabulka, ne vztah mezi záznamy 1:n, m:n, je jasné, že v nerelačních databázích nebudou relaceMas pravdu, myslel jsem relationship :) Mozna by to nejak takhle resit slo, ale musely by se opatrne nastavit pravidla, jako ze pri smazani rodice se kaskadovite smazou deti atd. Ale taky by byly potreba transakce, coz znamena dalsi zesloziteni. Napriklad kdyz klient udela tri transakce a ta druha na serveru selze, klient by asi mel tu treti vratit zpet.] tak ty se dají kontrolovat až při dokončení transakce, nebo je prostě můžeš provádět ve stejném pořadí jako na klientovi[tam bys měl mít stejná integritní omezení, takže i tam budeš muset vytvořit nejdřív odkazovaný záznam a pak teprve odkazující].
Ukládat stejná data dvěma nekompatibilními způsoby (jednou v normálních tabulkách a jednou v nějakých jiných strukturách) jen kvůli tomu, že některé jsou synchronizované a jiné ještě ne, mi přijde jako zbytečný opruz – hlavně kvůli tomu vyhledávání a slučování výsledků.Celkem dlouho jsem se snazil na to jit presne takhle, ale pokud chci aby to fungovalo na 100% ve vsech moznych podminkach, tak jsem presvedcen ze ta fronta nakonec vyjde jako jednodussi reseni.
Tady by to prave nebyl klasicky UPDATE, ale obecne jakakoliv zmena databaze – operace, ktera dostane na vstup databazi a na vystup da novou verzi databaze. Takze napriklad operace "upvote" by znamenala "vem pocet upvotu a pridej 1".
Tenhle problém se vlastně řeší v každé víceuživatelské databázové aplikaci – je celkem jedno, jestli se klient odpojuje a je půl dne offline, nebo jestli si v 10:05 otevře v aplikaci formulář, načtou se mu tam aktuální data, on do toho chvíli kouká, něco tam změní a v 10:15 to dá uložit.
Buď se použijí transakce (s daty nemůže nikdo jiný manipulovat – což je problém, protože klient může klidně odejít na oběd a nechat to celou dobu zamčené) nebo se použije optimističtější přístup – uložíš si číslo verze, takže víš, jestli data mezi tím někdo jiný neupravil, abys mu nepřepsal změny – při ukládání to zkontroluješ a buď změny nějak sloučíš nebo uživateli ohlásíš chybu.
Samozrejme se da namitnout ze je lepsi si ukladat kazdy upvote jako novy radek, ale muze mit smysl si nekde navic ukladat jejich soucet pro rychlejsi dotazy.
Tohle by šlo řešit přes materializované pohledy – součty by se při každém zápisu samy přepočítaly.
P.S. Přidal jsem do poradny otázku, která mě v této souvislosti napadla: Protokol/formát pro přírůstkové aktualizace databází
Tiskni
Sdílej: