Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Whau...ten popis jakoby byl o naší škole.
Z totožňuju se s myšlenkami autora a rád bych je doplnil o vlastní. 2 roky jsem na této škole strávil s tím, že mi třeba něco dají vyšší ročníky. Ve třeťáku jsem pak nějakej čas ležel v nemocnici a doma s utrženym vazem v koleni. Měsíc a něco jsem nebyl ve škole. Můj šok, když jsem se tam vrátil byl obrovskej. Já o nic nepřišel. Učivo jsem dohnal za pár hodin. Na opravný zkoušky z automatizace jsem se učil 4 hodiny a to byla látka probraná ve škole během půl roku. Výsledek? Za 2. Horší ovšem byla arogance učitelů, kteří mě chtěly posunout o ročník níže, že jsem prý o hodně přišel. Arogance třídního učitele, když mi nechtěl omluvit moji absenci ve škole kvůli rehabilitaci (9 stehů na koleni jsme si asi nakreslil sám). Absolutní nezájem, že jsem tam měsíc nebyl. Písemky, zkoušení okamžitě po návratu do školy. Nikoho nenapadlo, že bych potřeboval nějakej ten čas (proto ta opravná zkouška z automatizace).
Ve čtvrťáku se moje nechuť chodit do této školy ještě více prohloubila. Za celou dobu jsme se učily tak maximálně ten pascal. Nikde žádný knížky podle kterých by se jelo. Písemky jsme jak vocasy psaly na papír (pište si program na papír). Učitel má v hlavně asi debuger. Pak jsme přešli na assembler pro procesory PIC. Dostaly jsme manuál k instrukcím. Žádný vysvětlení k principu. Učitel používal termínky, o kterých nikdo z nás neslyšel. Pro položení dotazu se tak maximálně dozvím, že porušuji školní řád, a že mám držet hubu. Kritiku svý práce absolutně nesnáší. Jeho praktické znalosti se blíží 0. Zavrhuje OOP. Říká, že nejefetivnější je assembler a na ty složitější věci, že používá pascal. O Céčku slyšel jen z doslechu a o C++ si myslí, že to je C. Jak nás má takovej člověk učit?
Škola kupuje jednu PC učebnu za druhou, ale měříme na 40 let starejch přístrojích a pereme se o kabely ke stavebnici Dominoputer. Do správy ty učebny dostávají lidé, kteří se chudáka technika, který něco přijel nainstalovat, ptají "Jak bych si s někým mohl povídat po internetu? Jako myslím přes microfon.". Naše škola také pořádá školení wordu, excelu a corelu. Sami se nechávají školit na používání multimediální tabule.
Mohl bych pokračovat, ale jediný co můžu říct...chce se mi z týhle školy zvracet!!!
...Horší ovšem byla arogance učitelů, kteří mě chtěly posunout o ročník níže, že jsem prý o hodně přišel...
...Za celou dobu jsme se učily tak maximálně ten pascal...
...Jako myslím přes microfon...
Rekl bych, ze jsi zameskal asi i dost z cestiny, vid? Zkus se to doucit, takhle vypadas jako pologramotny ignorant.
No a k te skole? Vybral sis ji predpokladam sam, neplatis za ni, ani nemate v oknech mrize, kazde vzdelani nad ramec povinnych 9 let ZS je zcela dobrovolne a pokud mas pocit, ze se sam naucis vic, muzes jit (trebas pracovat), nemyslis?
To víš...na střední už se pravopis tak nebere. 3 hrubky ještě nejsou tak špatný, můžeš mi dát kuli...
Vzdělání to je dobrovolný, pravda. Jsem blbej, že jsem tam šel, pravda. Ale to co oni předvádí je za hranicí a já nemoch tušit co mě čeká. Teď ve čtvrťáku je dost pozdě jim říkat ahoj.
Mám pocit, že se sám naučím víc, ale v práci mi nedaj papír, že něco umím..
A divil by ses...máme mříže...
Učivo jsem dohnal za pár hodin. Na opravný zkoušky z automatizace jsem se učil 4 hodiny a to byla látka probraná ve škole během půl roku. ... Nikoho nenapadlo, že bych potřeboval nějakej ten čas (proto ta opravná zkouška z automatizace).Divné.
holt smůla
Pascal je jazyk Turningovsky uplny, takze v nem jde naprogramovat cokoli co v jakemkoli jinem jazyce.
A pokud jde o omezenost, tak v Pascalu se sice musi nektery maly a bezvyznamny drobnosti zapsat trochu min prirozene nez v C, ale kam se to hrabe treba na Javu....Inu, machr!
Třeba na přepočítávání pointerů ve standardním Pascalu můžete rovnou zapomenout.Ve standardním Pascalu nejdou přetypovat pointry? Přiznávám, že ve std. Pascalu jsem nikdy nedělal, ale měl jsem za to, že Turbo Pascal je rozšířený pouze o OOP.
Mno, tak jste mě (autor a diskuse) moc nepotěšili. Asi se tady pár lidí ušklíbne, ale jdu na průmyslovku.
Programuju, jestli se to tedy tak dá nazvat v C, proto mám strach z pascalu, který neznám, ale vůbec se mi nelíbí a slyšel jsem jen to nejhorší (o něm), všichni mě straší matematikou (která taky není úplně mé hobby).
Zase na gymnáziu mě silně odrazuje nutnost šprtit se něco, k čemu nemám vůbec vztah (biologie) a problém s učením k tomu, takže bych to asi nezvládl. Mno a na konstatování, že pak nezvládnu ani SŠ odpovím - a kam jinam, tedy? ;) - zase toho se tak nebojím. A na gymplu je zase výhoda dobrých lidí - na SŠ netuším.
Zase mám celkem kladný vztah k elektronice, občas si něco upájím, vím co je to tranzistor, ale nijak extra se tomu nevěnuju. Jdu na té střední na obor počítačové systémy, tak snad to nebude huštění tabulek a nevypadá ta škola zas tak špatně (po stránce vybavení) a ta škola se nějak dotýka opensource (jsou tam snad někde linuxy, přešla snad na openoffice či co - ale zase v učebně jsem všude viděl IE...).
No, přihlašku jsem tam už podal, snad se tam dostanu a snad tu školu přežiju - nevím kolik mi toho může dát, ale to že programování a práci v něčem obecně se každý musí naučit sám jsem už pochopil :). Tak uvidím.
Pro rejpaly: to že jsem antitalent na pravopis vím ;).
. Ta škola mi moc dala. Naučil jsem se spoustu věcí z elektroniky (programování mě tehdy nebralo). Hlavně pánové Bětík, Lapčík, Vařák. Díky nim se mi podařilo v elektronice skloubit teorii a praxi. No a taky pan profesor Lipár. Na něj nikdy nezapomenu, byla to skutečně osobnost. A mohl bych pokračovat. Mám na SPŠZL jen ty nejlepší vzpomínky.
Petr
Tiskni
Sdílej: