Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Ja jsem za semnaticky desktop rad, dlouhou dobu jsem premyslel jak udelat poradek ve filmech, ted to mam krasne otagovane. Ted staci vyhledat napriklad podle herce a zapnout film :). Jeste kdyz se doladi akonadi tak to bude parada.
to bych si taky nechal libit, teoreticky by to slo napojit na csfd, zkusim nato hodit oko :)
Ono se to musi delat od zacatku :) komu by se chtelo tagovat stovky filmu zpetne? Stahnu a otaguji.
Franta_Vopicka/Best_Of/Track_1.mp3
.
A to jsme jen u hudby! Co takové video nebo dokumenty...
* Akonadi je široce nenáviděno kvůli závislosti na MySQL. Leč Amarok 2.x používá (interní či externí) MySQL také, a funguje aniž by vzbuzoval bouře nevole. * Strigi není zdaleka jediný diskově intenzivní proces na mém stroji, naopak, ve srovnání třeba s emerge --sync je drobeček. Ale pouze strigi se povedlo naštvat mě do té míry, že jsem ho zfleku zastřelil. * Sémantický desktop má široké a hrozivě vypadající závislosti na různých podivných knihovnách a viditelně nedovařených projektech. Ale třeba závislosti TTS systému taky nejsou žádná krása a přesto si na něj nikdo nestěžuje.
Proč se v jednom případě zdvihají vlny nevole a ve druhém čokl neštěkne?Protože Amarok si instaluju svobodně z vlastní vůle a mám možnost se informovat o jeho závislostech. A-Kunda se cpe do systému jako závislost pomalu okenního správce. Protože emerge dělám svobodně a z vlastní vůle kdy chci a počítám s tím, že to něco sežere. Strigi se pustí kdy se mu zlíbí, na jak dlouho se mu zlíbí, a pak v rámci ušetření proudu usne a už se nikdy nespustí. TTS viz Amarok.
Ne proto, že bych je potřeboval, ale protože mě zajímalo na co by šly upotřebit.Ano a to je celý problém. Sémantický desktop je navrhnut "nožičkama napřed". Místo aby se nejprv našly use-case a pak se k nim udělala technologie, tak se nejprv bastlí technologie, kterou nikdo nechápe a neví jak ji použít. Ta technologie je pak "všechno a nic" a není ani vyzrálá, protože není tažena směrem k nějakému use-case. A celá tahle zbytečnost pak přinejmenším leží ladem na disku.
Googlem to najdete rychleji, než na lokálním disku
Ne. Musím spustit prohlížeč (ideálně několik sekund, spíš více) a vůbec být online, což často nejsem (GPRS navíc není ideální druh připojení).
Nemusíte nic otravně indexovat
Indexování je fakt to nejmenší. Děje se totiž samo.
Google vám opraví i chyby
Anglicky umím a texty znám vesměs zpaměti. Jo, u několika stovek skladeb, akorát jsou to často věci, které si Google plete s věcmi stejnojmennými, ale častěji vyhledávanými.
Když to nemáte, tak si to zkouknete na YT
Na TyTrubko to vesměs není, navíc nemám (a nechci) Flash.
Takže pro někoho, kdo je stále na rychlé lince, je možná Google rychlejší, ale já raději pohodlí. Ostatně je krása, když si ty texty dám do ID3 tagů (jo, myslím, že to jde -- už se mi to jednou nějak povedlo) a nějaký kapesní krám si s tím poradí.
Nevím, jak u tebe, ale já mám stejně nějaký prohlížeč spuštěný stále takže tohle bych jako problém neviděl.
To já úplně pořád ne. Ale furt je tu nutnost přepínat okna apod.
Ano, děje se sice samo ale žere procesor, disku a hlavně baterku mého počítače.
Však můžu indexování zapnout, jen když indexovat opravdu chci a můžu. Kolekci v Amaroku taky neaktualizuju co pět minut.
Ad YouTube: myslím, že máme hafo alternativních klientů (např. MiniTube) a začínající podporu HTML5 takže Fleš už přestává být problémem.
Pořád je tu GPRS.
Souhlasím však s výhodou otagovaných věcí nacpaných do mobilních přehrávačů. Vidět na telefonu 150 skladeb s interpretem Artist 001 není fakt nic moc
Hlavně kdyby ty přehrávače dělali aspoň trochu inteligentní lidi. Teď tu mám jeden "značkový" a vyznačuje se tím, že tagy umí, ale řídí se adresářovou strukturou a skladby řadí zřejmě podle data, ne podle názvu.
Tiskni
Sdílej: