Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Ako myšlienka pekné ... ale ja neviem. Vývoj webov ma pomaly zabíja ... všetko je tu kompletne zlé. Jazyky sú zlé, ich použitie je zlé a ťažko sa niečo zmení prevodom python kódu na javascript. Nechápem ako niekto môže robiť weby. Nechápem ako je možné, že na obyčajnom google.com mi občas nefunguje história (majú tam riadenie back / forward pomocou js a občas to jednoducho nefunguje). Nechápem ako je možné, že nič nefunguje poriadne, nič nie je poriadne dotiahnuté, všetko funguje ako by tak na oko.
To víš. Jdou s dobou.Nechápem ako je možné, že nič nefunguje poriadne, nič nie je poriadne dotiahnuté, všetko funguje ako by tak na oko.
Ale dokazal bych si predstavit, ze i Python na tom bude lepe - napriklad by mohl byt ve standardni knihovne nejaky parsovaci/lexerovaci modul, neco jako pyparsing.Jo, pyparsing je fajn.
Co konkretne se ti v Pythonu tak libi na praci s retezci?Slices, různé metody, jako .replace() atd.. Celkově prostě jednoduchost a intuitivnost, kdy píšu subjektivně polovinu toho, co třeba v javě.
No me treba konkretne u regularnich vyrazu vadi, ze se porad musi testovat, jestli match == None. To je trochu nesikovne, ale mozna to pisu spatne.Mně u nich vadí, že je vždy do příště zapomenu, navíc je to nepřehledná slitá prasárna. BNF u pyparsing mi přijde jako mnohem čistější řešení.
Nedovedu si predstavit, jak by tohle rozumne mohl cist textovy parser.souhlas – binární a textové formáty jsou úplně jiné světy *) tudíž k němu jsou i parsery a knihovny
DSL ktery popisuje bezne pripadyJenže co jsou to běžné případy? Obávám se, že takový popisný jazyk by musel* být natolik bohatý, že by to byl běžný programovací jazyk… Spíš bych to řešil jako framework, do kterého by se daly psát moduly pro různé formáty – vstupem by byl proud bajtů a výstupem DOM, SAX nebo něco podobného. Framework by poskytoval funkce pro běžné úlohy (parsování různých číselných formátů, různé dekódování atd.), které by modul mohl volat a tím si ušetřit práci – ale kdyby na něco funkce nebyla, bylo by možné si ji v modulu napsat zcela bez omezení. S tímhle si trochu hraju** v Javě: abys mohl načítat různé formáty, abstrahovat od nich a pracovat s těmi daty jednotným způsobem – data pak můžeš transformovat pomocí XSLT nebo nad nimi dělat XPath dotazy, i když to původně byly třeba INI soubory, JSON nebo třeba ASN.1. *) jinak asi nepokryješ dost formátů, ale jen nějakou nezajímavou podskupinu (samozřejmě záleží, za jakým účelem to děláš – třeba máš vyhlídnuté formáty, pro které by to šlo – ale jako zcela obecné řešení mi to přijde utopie) **) už je to nějakou dobu, teď to leží rozpracované v šuplíku
data pak můžeš transformovat pomocí XSLTWow, on někdo XSLT skutečně používá? Nedávno jsem se o to trochu zajímal a podle toho co jsem našel to působilo jako technologie, která nějak nenápadně umřela.
v některých ohledech je XSLT stále nepřekonané
Třeba v ukrutné syntaxi
Je fakt, že nutnost psát if+else* pomocí tří elementů může některé slabší povahy odradit (ale má to svoje důvody a i něco do sebe…)
XSLT považuji za nepřekonané ze dvou důvodů:
<xsl:template match="…">
. Těch může být více a vybere se ta s nejlepší shodou (XPath dotazem). Šablona si udělá, co potřebuje, a pak může zase předat řízení dál pomocí <xsl:apply-templates/>
. To, co by se v jiných jazycích muselo řešit pomocí spousty ifů, switchů a cyklů, máš tady bez práce.*) nebo if, else if…, else – zatímco samotný if je jen na jeden element
xsltproc
). Pak jsou obvykle podporovaná rozšíření EXSLT. Verze 2.0 je toho umí ještě víc, ale potřebuješ procesor, který ji podporuje – třeba Saxon (aptitude install libsaxonb-java
, licence: Mozilla Public License version 1.0).
Taky koukni na knihovnu XSLT Standard Library.
Jako IDE se dá použít jEdit (spuštění transformace na jedno kliknutí) nebo cokoli na příkazové řádce (stačí zavolat xsltproc nebo saxon). V neposlední řadě můžeš použít běžný webový prohlížeč® jako např. Firefox a mít na začátku XML souboru:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <?xml-stylesheet type="text/xsl" href="šablona.xsl"?>a prohlížeč udělá transformaci sám a není potřeba ji dělat do souboru – stačí mačkat F5 v prohlížeči. (příklad BTW: takhle by podle mého měly vypadat konfigurační soubory – uživatel by k nim měl dostat schéma, aby vědět co tam psát, a taky šablonu, aby si mohl konfigurák zobrazit v prohlížeči v lidsky čitelné podobě a s výkladem)
from jquery import jQuery if __name__ == '__main__': jQuery('input[type="button"]').click(lambda but: but.css('display', 'none'))
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Kde se zastavit? To je jednoduche - predevsim oddelit jazyk a VM.+1
Tiskni
Sdílej: